Mapování nákladů společenských problémů
Každá moderní země potřebuje schopnost rozhodovat a prioritizovat na základě kvalitních dat. Takový přístup umožní směřovat energii veřejné správy na oblasti a problémy, jejichž adresování skutečně přinese největší celospolečenský přínos. To pak podpoří důvěru a tedy i odolnost společnosti. K systematické prioritizaci a rozhodování však nedochází, a například z důvodu složitosti, nejednotných metodologických přístupů či nedostupnosti spolehlivých dat. Ve veřejné debatě (a nejen v ní) se pak operuje s “prioritami” aniž by bylo zřejmé, proč a jak velký problém či příležitost tyto priority skutečně představují.
Projekt reaguje na tuto potřebu, kterou česká veřejná diskuse i státní správa dosud často opomíjely: systematickou prioritizaci společenských problémů na základě co možná nejvíce porovnatelných dat a analýz napříč různými oblastmi. Tento experimentální projekt představuje první krok k otevření prostoru pro další práci tímto směrem, přičemž jeho cílem je podpořit datově podložené rozhodování.
Řešení projektu jsme začali sběrem “problémů” - cirkulujících návrhů, nedostatků nebo problémů v různých zdrojích napříč veřejnou diskusí. Následně jsme v mnoha kolech za použití různých metod a filtrů - od expertního posouzení po kvalitativní metody - postupně prioritizovali úzký výběr problémů pro pilotní analýzy. Pro ty bylo ve finále také klíčové, nakolik realistická byla jejich monetizace - tedy vyjádření ve finanční rovině.
Nakonec bylo na základě metodiky projektu bylo identifikováno patnáct problémů, pro které byly vypracovány pilotní analýzy společenských nákladů. Tyto analýzy přibližují konkrétní společenské problémy a také vyjadřují monetizovanou hodnotu jejich negativního dopadu (nikoliv přínosy případných způsobu jejich řešení) na společnost, přičemž celý proces vycházel z principů uvedených v CBA průvodci. U všech těchto analýz jsme vycházeli pouze z omezených dat, která jsou veřejně dostupná, a našeho porozumění postaveného na nich.
V rámci tohoto projektu byl vyvinut soubor indikátorů, které pokrývají široké spektrum oblastí veřejných politik a umožňují tak hodnotit, kde Česká republika vyniká a kde naopak potřebuje zlepšení. Set indikátorů umožňuje srovnání s jinými státy a může blíže přiblížit postavení ČR a tak napomoci k efektivnějšímu veřejné rozhodování.
Výsledky projektu jsou určeny aktérům ve veřejné správě, výzkumným institucím a organizacím zabývajícím se veřejným rozhodováním a mají za cíl podpořit porozumění a efektivitu veřejného rozhodování a nabídnout metodiku pro prioritizaci a kvantifikaci nákladů spojených s řešením společenských problémů.
Budeme velmi rádi za jakékoli komentáře a návrhy na zlepšení – jak k celkové metodice, tak k jednotlivým analyzovaným tématům. Zároveň vítáme možnosti spolupráce na rozšíření či prohloubení těchto studií nebo na podobných projektech.
Neváhejte nás kontaktovat na info@ceskepriority.cz
Pilotní analýzy
Následující přehledový graf ukazuje odhadované monetizované náklady vybraných společenských problémů v České republice (v miliardách Kč za rok). Tyto odhady poskytují přibližnou představu o ekonomické zátěži spojené s jednotlivými problémy a jsou dále detailněji popsány v následující části.
Je třeba upozornit, že vysoké výkyvy mezi některými kategoriemi mohou být ovlivněny metodologií výpočtu, zejména u problémů, kde byla použita metoda oceňování lidského života (Value of Statistical Life – VSL). Tato metoda přirozeně navyšuje hodnoty u oblastí spojených se zvýšenou úmrtností nebo zkrácenou délkou života.
Diabetes mellitus je všeobecně jedním z nejrozšířenějších chronických onemocněním po celém světě, které má závažné následky nejen v podobě vysokého počtu úmrtí, ale také negativně ovlivňuje každodenní život jednotlivců a výrazně zvyšuje riziko vzniku mikro a makrovaskulárních onemocnění.
Je součástí národního folklóru, ale také empirickou skutečností, že v České republice dochází k nadprůměrné konzumaci alkoholu, který má v různých formách ve zdejších regionech tradici. V roce 2021 se ČR umístila na 3. místě v rámci států EU i OECD co do konzumace čistého alkoholu na osobu - lokálním specifikem však je, že narozdíl od mnoha jiných států je tato konzumace dlouhodobě ustálená na cca 11 až 12 litrech na osobu starší 15 let na rok. Tento vysoký příjem alkoholu má řadu dopadů, které souvisejí s navýšenými společenskými náklady.
Adolescence, jako kritické období vývoje, je spojeno s mnoha výzvami a změnami, které mohou mít významný dopad na duševní pohodu a zdraví jedince.
Zatímco řada mladých lidí prochází touto fází bez větších obtíží, mnozí čelí různým psychickým problémům - zejména depresím, které mohou ovlivnit kvalitu života i do budoucnosti. Současně je patrné, že počet mladých lidí trpících depresemi stoupá a společně s tímto negativním trendem jsou spojené značné společenské nákladyKvalita ovzduší je považována za jeden z nejzávažnějších celosvětových zdravotních problémů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je možné znečištěnému venkovnímu ovzduší celosvětově připsat za rok 2019 až 4,2 milionu předčasných úmrtí ročně - tedy více než obezitě a dopravním nehodám dohromady. Ačkoliv většina těchto úmrtí připadá na nízko - a středně příjmové státy, ani v Evropě - resp. EU - není dosaženo uspokojivých čísel.
Rodičovská dovolená a s ní spojené dávky představují klíčový nástroj, kterým stát podporuje rodiny s malými dětmi. Tento systém je navržen tak, aby pomáhal rodičům při péči o dítě, zajišťoval rodinnou stabilitu a poskytoval finanční zabezpečení. Přesto však může mít i nežádoucí důsledky, zejména pokud jde o ekonomickou stabilitu rodin a zaměstnanost rodičů. V České republice je tradičně kladen důraz na dlouhou rodičovskou dovolenou, kterou čerpají především ženy. Od roku 2024 mohou rodiče zůstat na rodičovské dovolené až do tří let věku dítěte. I přes změny ve společenském vnímání rolí mužů a žen jsou to stále většinou ženy, které se vzdávají části své pracovní kariéry, zkracují pracovní dobu nebo mění zaměstnání, aby se mohly věnovat péči o dítě.
Výzkum z roku 2021 odhadoval, že se k roku 2020 v bytové nouzi nacházelo zhruba 120 tisíc osob napříč 48,5 tisíci domácnostmi, tedy zhruba jedno procento obyvatel. Jedná se tedy o situace výrazně akutnější, avšak týkající se podstatně menší skupiny lidí než těch, kteří v roce 2022 čelili vysokým výdajům na ubytování, což představovalo 10,6 % obyvatel měst v ČR. Problém bytové nouze je ovlivňován i vývojem cen rezidenčních nemovitostí - které v ČR mezi lety 2015 a 2022 vzrostly o více než 110 %, tedy druhým nejrychlejším tempem z celé EU.
V České republice se vzdělávalo ve školním roce 2021/2022 přes 1,4 milionu dětí na základních nebo středních školách. Ty svým kolektivem (a nemožností jej libovolně opustit), hierarchií, ale i principem opakovaných interakcí mohou vytvářet prostředí pro sociálně patologický jev šikany. Tou se rozumí cílené a zpravidla opakované útoky (fyzické i psychické) na oběť, která není schopna se bránit. Podle posledních dostupných údajů umožňujících komparativní srovnání šikanu v roce 2018 opakovaně zažívalo přibližně 30 % žáků devátých ročníků. Šikana má významný dopad na život oběti nejen během školní docházky, ale i v dlouhodobém horizontu, což způsobuje závažné celospolečenské dopady.
V České republice v roce 2021 na jednoho obyvatele připadalo 570 kilogramů vyprodukovaného komunálního odpadu. To podle dat Eurostatu představuje nejrychlejší procentuální nárůst v EU mezi lety 2006 a 2021. Právě kvůli vysokému nárůstu produkce ani významný rozvoj materiálového a energetického využití komunálního odpadu (zhruba zdvojnásobení mezi lety 2009 a 2019 v objemu takto využitého odpadu) nezvrátil pozici skládkování jako dominantního způsobu nakládání s komunálním odpadem.
Indikátory
Identifikované problémy jsou zařazeny do 6 odlišných tématických kategorií a dalších tématických podkategorií: