Ekonomika

Produktivita a efektivita

Hrubá přidaná hodnota k dlouhodobým aktivům

Definice
Hrubá přidaná hodnota na jednotku čistých fixních aktiv je ukazatelem produktivity kapitálu. Ukazuje, kolik jednotek produkce se vyrobí s jednotkou základního kapitálu (vstupu), zatímco ostatní vstupy zůstávají konstantní. Eurostat jej odvozuje z údajů národních účtů, které poskytují jednotlivé členské státy. Může být vyjádřen jak indexací ke společnému roku, tak meziročními změnami. 

Kontext
Vzhledem k tomu, že ve střednědobém horizontu zůstává ekonomika podobně strukturovaná (především z hlediska rozdělení mezi výrobní odvětví a odvětví služeb), je tento ukazatel smysluplným indikátorem změn v produktivitě ekonomiky. Se zaváděním produktivnější infrastruktury a technologií se stávající aktiva mohou stát efektivnějšími. Tomu odpovídá i relativní stagnace české ekonomiky (mezi lety 2015 a 2019 vzrostla "pouze" o 4,49 %), kterou lze v kontextu řečí o transformaci zpracovatelského průmyslu číst jako znepokojivý signál.

Nominální produktivita na pracující osobu

Definice
Jedná se o jeden z několika možných ukazatelů produktivity práce, který se snaží propojit výstupy (tj. HDP) s různými typy vstupů - pro srovnání mezi zeměmi je zde ukazatelem vstupu počet zaměstnaných osob. Tyto ukazatele se odvozují z údajů národních účtů. Při posuzování ukazatele za celou zemi jsou zahrnuta tržní i netržní odvětví. Pro srovnávací účely je ukazatel přepočítán na podíl průměru EU 27.

Kontext
Při výše popsaném zobrazení ukazatel ilustruje konvergenci české produktivity práce k průměru EU v posledním desetiletí. Znepokojivé však je, že od vrcholu v roce 2020 následovaly dva roky poklesu, což je trend, který by nevěstil nic dobrého, pokud by pokračoval.

Míra volných pracovních míst

Definice
Míra volných pracovních míst je hlavním ukazatelem neuspokojené poptávky po pracujících. Představuje podíl všech dostupných pracovních míst, která jsou volná. Průmysl, stavebnictví a služby (kódy NACE B-S) představují většinu vyspělých ekonomik a jsou považovány za nejvýznamnější subjekt míry volných pracovních míst. Vyloučené oblasti (veřejný sektor, zemědělství a umění) nemusí nutně odpovídat očekávané dynamice obsazování volných pracovních míst, a mohou tak zkreslovat skutečnou situaci.

Kontext
Statistika ukazuje postupné zahřívání českého trhu práce v období 2013-2019, přičemž neobsazenost pracovních míst pomalu stoupala až k 6 %. Pandemie a následný hospodářský pokles sice situaci poněkud uvolnily, ale v roce 2022 stále činila 4,7 %, což je více než kdykoli před rokem 2018 a stále výrazně nad úrovní EU (2,9 %).

Ekonomická stabilita

Inflace - Míra růstu spotřebitelských cen

Definice
Inflace měřená indexem spotřebitelských cen je definována jako změna cen koše zboží a služeb, který odráží nákupy domácností. Poskytuje přehled o míře inflace vyjádřené jako roční míra růstu a index založený na referenčním roce (zde 2015). Index spotřebitelských cen se odhaduje jako řada souhrnných měr proporcionální změny cen fixního souboru spotřebního zboží a služeb konstantního množství a charakteristik, které referenční populace pořizuje, používá nebo platí. Každá souhrnná míra je konstruována jako vážený průměr velkého počtu základních souhrnných indexů. Každý z elementárních souhrnných indexů se odhaduje na základě vzorku cen definovaného souboru zboží a služeb, které obyvatelé určitého regionu získávají v daném souboru prodejen nebo jiných zdrojů spotřebního zboží a služeb.

Kontext
Vysoká inflace (za normálních podmínek) obecně naznačuje, že ekonomika pracuje blízko hranice své výrobní kapacity. Na druhé straně velmi nízká inflace může být známkou stagnace a zpomalení ekonomiky. Lze tvrdit, že extrémní hodnoty inflace spojené s vysokou volatilitou jsou nežádoucím jevem pro všechny ekonomické subjekty. Naznačují vnitřní nerovnováhu a neudržitelnost stávající situace. Míra inflace u energií byla v České republice v posledních letech výrazně vyšší než v okolních zemích, přičemž nárůst o 33,6 % v letech 2015-2022 výrazně převyšoval průměr EU (18,8 %) i OECD (25,2 %). Odkazem na indexované hodnoty je možné minimalizovat dopady dočasně odlišných náběhů inflace v důsledku šoků v cenách energií. Jelikož je pozorována silně odlehlá hodnota pro Česko, naznačuje to, že celková cenová hladina zboží a služeb trvale roste rychlejším tempem než v ostatních srovnatelných zemích.

Čistá mezinárodní investiční pozice

Definice

Mezinárodní investiční pozice je ukazatel, který poskytuje informace o hodnotě a členění finančních aktiv a pasiv mezi rezidenty a nerezidenty dané ekonomiky v určitém časovém okamžiku. Zahrnuje finanční aktiva v držení rezidentů, která představují pohledávky vůči nerezidentům, a také zlato držené jako rezervní aktivum. Tato aktiva jsou kompenzována závazky rezidentů vůči nerezidentům, čímž se vypočítá čistá pozice ekonomiky, která může být kladná nebo záporná. 

To umožňuje analýzu vnější pozice země na základě stavu a toku. Ukazatel je vyjádřen v procentech HDP a je vykazován čtvrtletně.

Kontext

Tento indikátor je ukazatel vnějšího salda, který lze chápat jako měřítko "financování budoucího a současného růstu". Vysoké záporné hodnoty naznačují, že země je čistým dlužníkem a její hospodářský růst je z velké části financován zahraničními závazky. To ji činí zranitelnou vůči pohybům směnných kurzů a výnosových křivek a také vůči struktuře jejích závazků (např. z hlediska jejich splatnosti). Na druhé straně mimořádně vysoké kladné hodnoty naznačují, že země se snaží přilákat nebo využít zahraniční kapitál pro svůj rozvoj.

K prvnímu čtvrtletí roku 2023 má Česká republika čistou investiční pozici vůči zahraničí (NIIP) ve výši -18,3 %. Její zahraniční finanční závazky vůči nerezidentům převyšují její pohledávky vůči nerezidentům. Záporná NIIP může být důsledkem různých faktorů, včetně zahraničního dluhu, aktiv v zahraničním vlastnictví v zemi nebo odlivu kapitálu.

Bilance běžného účtu

Definice
Saldo běžného účtu, měřené v současných amerických dolarech, představuje součet čistého vývozu zboží a služeb, čistého prvotního důchodu a čistého druhotného důchodu. Je nutné zmínit určitá omezení ukazatele, jako jsou možné nesrovnalosti v platební bilanci v důsledku neexistence jednotného zdroje dat a nekonzistence. 

Kontext
Saldo běžného účtu je jedním z analyticky nejužitečnějších ukazatelů vnější nerovnováhy, který potenciálně napovídá o potřebě úpravy. Česko se svým saldem běžného účtu -17,37 mld. dolarů za rok 2022 vykazuje schodek účtu - je čistým dlužníkem zbytku světa. EUR, což znamená odklon od období kladných sald běžného účtu země v letech 2014-2020, která byla první od roku 1993. Poslední dva roky znamenaly odklon od období kladného salda běžného účtu země v letech 2014-2020, které bylo první od roku 1993.

Poměr regulatorního kapitálu banky k rizikově váženým aktivům

Definice
Indikátor kapitálové přiměřenosti příjemců vkladů. Jedná se o poměr celkového regulatorního kapitálu k jeho drženým aktivům, vážený podle rizikovosti těchto aktiv. Vzhledem k rozdílům v národních účetních, daňových a dohledových režimech je srovnatelnost tohoto ukazatele mezi jednotlivými zeměmi poněkud snížena a měl by být brán pouze orientačně.

Kontext
V případě České republiky se podíl regulatorního kapitálu bank na rizikově vážených aktivech v průběhu let zvyšoval a v roce 2020 překročil 22 %. To je více než podíl pozorovaný v okolních zemích, kde se přibližné hodnoty pohybují kolem 19 %, nebo průměr EU, který činí 21,1 %.

Bankovní úvěry v selhání

Definice
Ukazatel poskytuje náhled na zdraví bankovního sektoru tím, že měří podíl úvěrů v selhání na celkové hodnotě jejího úvěrového portfolia. Nevýkonné úvěry jsou úvěry v selhání nebo s vysokým rizikem selhání, protože dlužníci nesplácejí dohodnuté splátky. Částka představuje celou hrubou hodnotu těchto úvěrů vykázanou v rozvaze, nikoli pouze částku, která je po splatnosti. K omezením ukazatele patří rozdíly ve vykazování údajů a definicích v jednotlivých zemích a také možné podhodnoceného vykazování úvěrů v selhání.

Kontext
V České republice je přibližně 1,5 % celkových hrubých úvěrů bank klasifikováno jako nesplácené. Tento podíl je srovnatelný se zeměmi jako Island a Gruzie. Pozoruhodné je, že v průběhu času došlo k výraznému poklesu podílu úvěrů v selhání. V roce 2014 tvořily úvěry v selhání 5,6 % celkových hrubých úvěrů - od té doby dochází k soustavnému a znatelnému poklesu tohoto podílu.

WEF Index - 9. Pilíř: Finanční systém - stabilita

Definice
Pilíř se skládá z mnoha ukazatelů rozdělených do dvou hlavních kategorií: Hloubka (zahrnuje ukazatele jako domácí úvěry soukromému sektoru, financování malých a středních podniků, dostupnost rizikového kapitálu, tržní kapitalizace a další) a stabilita (zdraví bank, úvěry v selhání, úvěrová mezera a regulatorní kapitálový poměr bank). Tyto ukazatele jsou založeny na údajích mezinárodních organizací a také na průzkumu Světového ekonomického fóra mezi řediteli významných společností. Aby bylo možné agregovat ukazatele různé povahy a velikosti, je každý ukazatel převeden na skóre bez jednotek, tzv. skóre pokroku, v rozsahu od 0 do 100 pomocí transformace min-max. 

Kontext
V celkovém skóre pilíře Finanční systém - stabilita se Česká republika umístila na 47. místě ze 141 zemí. Nejlépe si v tomto pilíři vede zvláštní administrativní oblast Hongkong. Ačkoli je Česká republika na prvním místě v hodnocení mezery objemu úvěrů, stojí za povšimnutí, že toto pořadí sdílí i 98 (tj. většina) dalších zemí, které vykazují podobnou situaci. K pozoruhodným individuálním ukazatelům patří 69. místo České republiky v ukazateli Domácí úvěry soukromému sektoru a 71. místo v ukazateli Tržní kapitalizace - oba ukazatele jsou přibližně uprostřed skupiny všech hodnocených zemí.

Cyklicky očištěné primární saldo

Definice
Nejjednodušším měřítkem fiskální politiky každého státu je celkové saldo - rozdíl mezi příjmy + dotacemi a výdaji + čistými úvěry. I když tento údaj může poskytnout rámcovou informaci, existuje několik úprav, které lze v tomto výpočtu provést, aby bylo možné lépe identifikovat konkrétní trendy. Dvě z takových úprav jsou zohlednění pouze primárního salda (vyloučení úrokových plateb z výdajů - protože ty jsou "uzamčeny" a odrážejí předchozí fiskální pozice) a cyklická úprava salda (odhad potenciálního produktu ekonomiky očištěného o hospodářský cyklus).

Kontext
Tento ukazatel ukazuje, že ve srovnání s průměrem EU zaznamenala česká ekonomika od roku 2020 více záporných fiskálních pozic, než bylo v Evropě obvyklé. Tomu navíc neodpovídá výrazný fiskální konzervatismus v předchozích letech, což podtrhuje obavy z deficitu v Česku.

Index důvěry podnikatelů

Definice
Index podnikatelské důvěry nabízí vhled do nadcházejících trendů na základě průzkumů veřejného mínění o výrobě, zakázkách a zásobách hotových výrobků v daném průmyslovém odvětví. Čísla nad 100 naznačují očekávání zvýšené budoucí výkonnosti, zatímco čísla pod 100 naznačují pesimismus. Údaje jsou OECD indexovány k dlouhodobému průměru a amplitudově upraveny.

Kontext
V posledních letech vykazuje index pesimistický obraz: České odpovědi byly naposledy optimističtější než průměr EU27 v roce 2016, zatímco dříve po většinu doby až do globální finanční krize byly výrazně vyšší. Zpožděné zotavení z pandemie Covid-19 ukázalo i další opakující se problém: extrémní minima jsou často mnohem výraznější než v evropském průměru.

Investice a rozvoj

Hrubá tvorba fixního kapitálu

Definice
Tvorba hrubého fixního kapitálu zahrnuje úpravy půdy, nákupy strojů, zařízení a vybavení, výstavbu silnic, železnic, budov (sociálních, obytných atd.) apod. 

Kontext
Pro Českou republiku platí, že hodnota tvorby hrubého fixního kapitálu ve vztahu ke zbytku ekonomiky postupně klesá a v roce 2022 dosáhla 27 % HDP.

WEF Index - 11. Pilíř: Podnikatelský dynamismus

Definice
Tento pilíř se skládá ze dvou hlavních kategorií - Administrativní požadavky (Náklady na zahájení podnikání, Doba zahájení podnikání, Míra vymáhání insolvence a regulační rámec) a Podnikatelská kultura (Postoj k podnikatelskému riziku, Ochota delegovat pravomoci, Růst inovativních společností, Společnosti přijímající převratné myšlenky). 

Tyto ukazatele vycházejí z údajů mezinárodních organizací a také z průzkumu Executive Opinion Survey Světového ekonomického fóra. Aby bylo možné agregovat ukazatele různé povahy a velikosti, je každý ukazatel převeden na skóre bez jednotek, tzv. skóre pokroku, v rozmezí od 0 do 100 pomocí transformace min-max.

Kontext
V celkovém skóre pilíře Dynamika podnikání se Česká republika umístila na 32. místě ze 141 zemí. Česká republika má relativně vysoké hodnocení v mj. aspektu Insolvenční regulační rámec (9. místo), který se zaměřuje na přiměřenost a integritu právního rámce platného pro likvidační a reorganizační řízení. Pokud však jde o míru vymáhání pohledávek v insolvenci, ocitá se na konci žebříčku - na 111. místě.

WEF Index - 12. Pilíř: Inovační schopnosti

Definice
Tento pilíř se skládá ze tří hlavních kategorií - interakce a rozmanitost (rozmanitost pracovní síly, spolupráce více zainteresovaných stran atd.), výzkum a vývoj (vědecké publikace, patentové přihlášky, výdaje na výzkum a vývoj atd.) a komercializace (sofistikovanost kupujících a přihlášky ochranných známek). 
Tyto ukazatele vycházejí z údajů mezinárodních organizací a také z průzkumu Executive Opinion Survey Světového ekonomického fóra. Aby bylo možné agregovat ukazatele různé povahy a velikosti, je každý ukazatel převeden na skóre bez jednotek, tzv. skóre pokroku, v rozmezí od 0 do 100 pomocí transformace min-max.

Kontext
V tomto pilíři se Česká republika umístila na 29. místě ze 141 srovnávaných zemí. Pozoruhodným vybočením je nízké umístění ČR v ukazateli Sofistikovanost kupujících (104. místo) - ten hodnotí faktory, které ovlivňují rozhodování kupujících na stupnici od 1 do 7, přičemž 1 znamená rozhodování pouze na základě nejnižší ceny a 7 znamená rozhodování na základě sofistikovaných výkonnostních atributů.

Podíl technologicky náročného exportu

Definice
Ukazatel vyjadřuje procentní podíl technologicky vyspělých výrobků na celkovém vývozu průmyslových výrobků dané země. Podle Světové banky jsou vysoce technologické výrobky výrobky s vysokou intenzitou výzkumu a vývoje (VaV), jako jsou výrobky v leteckém, počítačovém nebo farmaceutickém průmyslu, výroba vědeckých přístrojů či elektrických strojů.

Kontext
Česká republika vyniká (spolu s Maďarskem) mezi většinou ostatních zemí střední a východní Evropy relativně vysokým (20 % oproti průměru EU ve výši 15 %) podílem tohoto vývozu. To svědčí o tom, že si Česká republika ve výše uvedených odvětvích udržela a rozvinula významné technologické schopnosti a odborné znalosti. Mezi hlavní vývozní artikly země patří automobily, motorová vozidla, jejich díly a příslušenství, počítače, vysílací zařízení a součásti kancelářských strojů. Pozoruhodné je, že v roce 2021 Česká republika držela titul největšího světového vývozce neoptických mikroskopů a pružinových, vzduchových a plynových zbraní. Nicméně vzhledem k tomu, že tyto podíly jsou kategorizovány na základě průmyslových odvětví, jsou jen velmi hrubou aproximací pozice dané země v hodnotovém řetězci a většinou slouží k identifikaci toho, co většinou není exportem dané země (např. potravinářské výrobky, kovy nebo oděvy).

Poměr příchozích a odchozích plateb za duševní vlastnictví

Definice
Poplatky za užívání duševního vlastnictví jsou platby mezi rezidenty a nerezidenty za oprávněné užívání vlastnických práv. Tato práva zahrnují patenty, ochranné známky, autorská práva, průmyslové postupy a vzory, obchodní tajemství, franšízy a licenční smlouvy na různé druhy tvůrčích a původních děl a souvisejících práv (např. na živá vystoupení a televizní, kabelové nebo satelitní vysílání). Údaje jsou uváděny v běžných amerických dolarech, což poskytuje měřítko peněžní hodnoty spojené s těmito transakcemi.

Kontext
Nízká hodnota (828 mil. USD) v České republice ve srovnání s jinými státy (např. s Německem (53,3 mld. USD), Velkou Británií (27,2 mld. USD) nebo Švédskem (1,2 mld. USD)) naznačuje relativně nižší úroveň ekonomické aktivity související s autorizovaným užitím a licencováním práv duševního vlastnictví. Lze to interpretovat jako známku menšího počtu inovací, nedostatku nadšení pro nákup práv duševního vlastnictví nebo méně rozvinutého trhu pro obchody s duševním vlastnictvím. V globalizovaném světě to také odráží pozici českých firem s ohledem na vnitroskupinovou dynamiku (tj. převažující dceřiné společnosti zahraničních firem, které poskytují licence na duševní vlastnictví skupiny). To se pak projevuje na poměru příchozích a odchozích plateb, který je zobrazen v grafu.

Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji

Definice
Tento ukazatel se měří počtem výzkumných pracovníků - jak na 1 000 zaměstnaných osob, tak v absolutních číslech. Údaje lze také dále členit podle pohlaví. Výzkumní pracovníci jsou odborníci, kteří se podílejí na koncepci nebo tvorbě nových znalostí, produktů, postupů, metod a systémů, jakož i na řízení příslušných projektů. Hrají klíčovou roli v rozvoji různých oblastí studia a přispívají k vědeckému a akademickému pokroku.

Kontext
Stejně jako v mnoha jiných zemích se podíl výzkumných pracovníků na pracující populaci v průběhu času pomalu zvyšuje a v roce 2021 dosáhl 8,97 na 1 000 zaměstnaných, což je od roku 2005 nárůst o 80 %. Přesto je ČR stále pod průměrem OECD a EU (přibližně 9,5-10 % ve stejném období).

Prosperita

Index spotřebitelské důvěry

Definice
Indikátor spotřebitelské důvěry nabízí pohled na očekávané trendy ve spotřebě a úsporách domácností. Je odvozen z odpovědí týkajících se očekávání jednotlivců ohledně jejich finanční situace, obecných ekonomických podmínek, nezaměstnanosti a schopnosti spořit. Indikátor vyšší než 100 signalizuje zvýšení důvěry spotřebitelů v budoucí ekonomickou situaci, což vede k jejich přesunu od úspor k výdajům. Hodnoty pod 100 naznačují opak. Indikátor ukazuje čtvrtletní vývoj v čase.

Kontext
Historicky byli spotřebitelé v České republice po většinu času od roku 2000 náchylnější ke spotřebě než průměr EU nebo OECD. V roce 2020 se ukazatel dostal pod hranici 100, i když nikdy ne tak hluboko jako v těchto srovnávacích ukazatelích, a od podzimu 2022 postupně rostl, aby se ve 3. čtvrtletí 2023 dostal těsně pod hranici 99 bodů. Ačkoli pokles z předpandemického maxima na nejnižší bod v létě 2022 byl v absolutních číslech větší než kdykoli předtím, prozatím strávil v oblasti pod 100 bodů méně času než během globální finanční krize a krize eurozóny a navzdory stagnaci v posledních několika měsících roku 2023 se zdá, že se zotaví rychleji.

Míra růstu reálných mezd

Definice
Tento ukazatel poskytuje informace o reálném růstu průměrné hrubé roční mzdy vyjádřené ve stálých cenách pro rok 2022.

Kontext
Podle OECD se nominální mzda v zemích OECD v posledních letech obecně zvýšila - stejně tak se však zvýšila míra inflace, což vedlo k zápornému růstu reálné mzdy. Výsledná míra v České republice je na úrovni -7,7 %, zatímco průměr OECD činí 3,8 %, což je podstatně větší pokles. V reálném vyjádření se výdělková síla českých zaměstnanců v roce 2022 snížila dramatičtěji než v kterékoli jiné zemi OECD.

Míra růstu čistého národního důchodu

Definice
Definován jako hrubý národní důchod snížený o odpisy dlouhodobého majetku (obydlí, budov, strojů, dopravních prostředků a fyzické infrastruktury) v důsledku opotřebení a zastarání. Pro srovnání v čase jsou nejvhodnějším měřítkem roční míry růstu, protože není ovlivněn změnami cen a kupní síly.

Kontext
Historicky zaznamenává tempo růstu čistého národního důchodu České republiky divoké výkyvy, přičemž v některých obdobích patřilo jak k nejvyšším (2015, 2017), tak k nejnižším (2000, 2022) v EU. Po většinu posledních dvou desetiletí však byla průměrná, což vedlo k čistému národnímu důchodu ve výši 36 440 USD na obyvatele, což je 83 % průměru EU (44 047) a v absolutních číslech téměř totožný rozdíl jako v roce 2002 (13 746 ku 20 145), i když podle výše uvedeného byla hodnota tohoto rozdílu v minulosti mnohem vyšší.