Zdravotní stav

Roky života v plném zdraví ztracené kvůli behaviorálním rizikům

Definice 

Graf porovnává skupiny rizikových faktorů v zemích EU v ukazatelích DALY na 100 000 osob. DALYs, neboli Disability-Adjusted Life Years, je metrika, která kvantifikuje celkovou zdravotní zátěž pro všechny behaviorální rizikové faktory. Kombinuje roky života ztracené v důsledku předčasného úmrtí a roky prožité se zdravotním postižením. 

Kontext

V roce 2019 bylo v České republice téměř 50 % všech úmrtí spojeno s behaviorálními rizikovými faktory. Nejčastějšími behaviorálními faktory byly kouření, špatná strava a konzumace alkoholu. Konkrétně spotřeba alkoholu je v ČR jedna z nejvyšších na světě, míra kouření s 17,6 % převyšovala průměr OECD (16,0 %). Stejně tak prevalence obezity činila 19,3 % oproti průměru OECD, který je 18,4 %. 

Uvědomění si prevalence rizikových faktorů má zásadní význam pro hodnocení a řešení problémů v oblasti veřejného zdraví. Zdravotní gramotnost významně ovlivňuje zdravotní chování a celkovou pohodu. Srovnávací studie v osmi evropských zemích zjistila, že až 59,4 % českých respondentů vykazuje omezenou zdravotní gramotnost, z toho 54,1 % v oblasti prevence nemocí a dokonce 64,3 % v oblasti podpory zdraví. Ve srovnání s ostatními zkoumanými zeměmi zaujímá Česká republika předposlední pozici.

Očekávaná délka života ve zdraví při narození

Definice

Očekávaná délka života ve zdraví udává očekávanou délku života v dobrém zdravotním stavu a zohledňuje různé zdravotní stavy a jejich závažnost. Odhad je založen na kombinaci informací o údajích o úmrtnosti a zdravotním stavu obyvatelstva. Tento ukazatel může být prezentován jak celkově, tak individuálně podle pohlaví a měří se v letech.

Kontext

Cílem ukazatele je poskytnout komplexnější pohled na zdravotní stav obyvatelstva než tradiční ukazatele střední délky života, které nezohledňují kvalitu života ve vztahu k různým zdravotním stavům. V roce 2019 byla celková střední délka života ve zdraví pro Českou republiku odhadnuta na 68,8 let a její míra se neustále zvyšuje.

Kojenecká úmrtnost 

Definice

Kojenecká úmrtnost je definována jako počet úmrtí dětí do jednoho roku věku, vyjádřený na tisíc živě narozených dětí. 

Kontext

Tento ukazatel může ukázat efektivitu zdravotnických systémů. Mezi klíčové determinanty kojenecké úmrtnosti patří faktory jako úroveň předporodní a porodní péče, předčasné porody, porodní váha, okamžitá péče o novorozence a způsoby výživy kojenců. 
Některé země při stanovení míry kojenecké úmrtnosti vycházejí z odhadů odvozených ze sčítání lidu, průzkumů a výběrových registračních systémů, a nikoli z přesné a úplné evidence porodů a úmrtí. K mezinárodním rozdílům v míře úmrtnosti mohou mírně přispívat i rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v praxi registrace předčasně narozených dětí.
Česká republika vykazuje relativně nízkou kojeneckou úmrtnost s 2,2 úmrtími na 1 000 živě narozených dětí. V rámci Evropské unie dosahují nižších hodnot pouze Finsko, Švédsko a Slovinsko s přibližně 1,8 úmrtími na 1 000 živě narozených dětí.

Odvratitelná úmrtnost

Definice

Odvratitelná úmrtnost se týká úmrtnosti ve věku do 75 let. Tento ukazatel kombinuje úmrtí, kterým lze předcházet (kterým lze zabránit účinnou prevencí), a úmrtí, která lze léčit (kterým lze zabránit včasnými a účinnými zdravotnickými zásahy). Proto jeho výsledek odráží celkovou úmrtnost, kterou lze zdravotním systémem odvrátit.

Kontext

V roce 2021 přispívaly k odvratitelné úmrtnosti v zemích OECD především infekce (včetně COVID-19), které tvořily 22 %, dále rakovina s 21 % a úrazy se 17 %. Mezitím se na léčitelné úmrtnosti podílely převážně nemoci oběhové soustavy, které tvořily 37 %, což zahrnuje například stavy jako cévní mozková příhoda a ischemická choroba srdeční a nádorová onemocnění. Celkově je většina úmrtí v České republice způsobena nemocemi oběhové soustavy, které tvoří 45 % všech úmrtí. Mezi nimi vyniká ischemická choroba srdeční, která je nejčastější příčinou úmrtí s 309,6 úmrtími na 100 000 obyvatel. Druhou skupinu hlavních příčin úmrtí tvoří novotvary. V této kategorii se jako dominantní původce jeví rakovina plic. Ve větším detailu se tímto tématem zabývá GDB Compare.

Od roku 2010 se odvratitelná úmrtnost, neustále snižuje, nicméně v roce 2020 došlo ke zlomu, jehož výsledkem byl výrazný nárůst. Vzhledem k časovému rámci lze tento výrazný vzestup přičíst pandemii COVID-19. Ve srovnání s ostatními zeměmi však lze konstatovat, že Česká republika nesla mnohem větší zátěž.

Míra sebevražd

Definice

Sebevraždami se rozumí úmyslná úmrtí a úmrtí z vlastního podnětu, kdy si je jedinec plně vědom fatálního následku nebo jej očekává. Ukazatel je prezentován jak celkově, tak podle pohlaví, měřeno jako počet úmrtí na sebevraždy na 100 000 obyvatel.

Kontext

Srovnatelnost údajů mezi jednotlivými zeměmi je ovlivněna různými kritérii vykazování, včetně určení úmyslu osoby ukončit svůj život, orgánu odpovědného za vyplňování úmrtních listů, rozsahu soudnělékařského vyšetřování a ustanovení o zachování důvěrnosti příčiny smrti. Proto je při interpretaci rozdílů mezi jednotlivými zeměmi nutná opatrnost. 
Česká republika uvádí míru sebevražednosti 11,1 sebevražd na 100 000 obyvatel. Významné rozdíly lze pozorovat mezi ženami a muži, přičemž muži vykazují mnohem vyšší míru (18,1 úmrtí na sebevraždu na 100 000 mužů oproti 4,6 sebevraždám na 100 000 žen).

Vnímání zdraví podle příjmové skupiny 

Definice

Tento ukazatel, který měří podíl osob starších 16 let v rámci nejvyššího a nejnižšího příjmového kvintilu, které hodnotí své zdraví jako "špatné” nebo “velmi špatné", odráží subjektivní hodnocení zdraví. Subjektivní hodnocení zdraví zachycuje, jak osoba vnímá svou celkovou pohodu, přičemž se berou v úvahu fyzické, duševní a sociální aspekty.

Kontext

Ve většině zemí EU existuje podobný vzorec, kdy se nejmenší procento osob, které hodnotí své zdraví jako špatné nebo velmi špatné, nachází v pátém (nejvyšším) příjmovém kvintilu. S postupem do každého nižšího příjmového kvantilu se podíl snižuje. Nicméně v České republice se tento rozdíl mezi příjmovými kvintily jeví ve srovnání s ostatními zeměmi jako větší, přičemž procentuální rozdíl dosahuje až více než 16.7 procentních bodů ve srovnání s průměrem EU, který činí 9.8. Další pozoruhodné rozdíly lze pozorovat také v rozdílech mezi vzdělanostními skupinami.

Roky života v plném zdraví ztracené v důsledku duševních poruch

Definice

Ukazatel porovnává různé duševní poruchy v zemích EU v ukazatelích DALY na 100 000 osob. DALYs, neboli Disability-Adjusted Life Years, jsou metrikou, která kvantifikuje celkovou zdravotní zátěž. Kombinuje roky života ztracené v důsledku předčasného úmrtí a roky prožité se zdravotním postižením. 

Kontext

Duševní poruchy se významně podílejí na zátěži způsobené nemocemi. Nejnovější dostupné odhady pro Českou republiku pocházejí z databaze IHME za rok 2019. Duševní poruchy významně ovlivňují kvalitu života jednotlivců, psychosociální fungování, výskyt a zvládání souběžných tělesných zdravotních problémů a délku života. OECD nedávno v několika evropských zemích zkoumala procento mladých jedinců (obvykle ve věku 18-29 let), kteří pociťovali příznaky deprese před pandemií COVID-19 a po ní. Ve všech zkoumaných zemích byl zaznamenán výrazný nárůst, přičemž v několika případech se podíl osob vykazujících příznaky deprese více než zdvojnásobil. Podobné trendy byly potvrzeny i v České republice.

Očkování dětí proti záškrtu, tetanu a černému kašli

Definice

Míra proočkovanosti dětí vyjadřuje procento dětí, které podstoupily příslušné očkování v doporučeném termínu. Věk kompletního očkování se v jednotlivých zemích liší v důsledku různých očkovacích schémat. Údaje jsou prezentovány jako procento dětí ve věku přibližně 1 roku s příslušným očkováním.

Kontext

Očkovací látky poskytují bezpečnou a účinnou ochranu proti nemocem, jako je záškrt, tetanus, černý kašel a spalničky. Obecně byla v České republice proočkovanost dětí dlouhodobě vysoká. V posledních několika letech však došlo ke znatelnému poklesu proočkovanosti proti záškrtu, tetanu a černému kašli. V roce 2020 proočkovanost klesla na 93,7 % a tato nižší míra přetrvávala i v letech 2021 a 2022.