Mapování: Indikátory pro Českou republiku

Zdraví

Indikátory



Zdravotní stav

Roky života v plném zdraví ztracené kvůli behaviorálním rizikům

Definice 

Graf porovnává skupiny rizikových faktorů v zemích EU v ukazatelích DALY na 100 000 osob. DALYs, neboli Disability-Adjusted Life Years, je metrika, která kvantifikuje celkovou zdravotní zátěž pro všechny behaviorální rizikové faktory. Kombinuje roky života ztracené v důsledku předčasného úmrtí a roky prožité se zdravotním postižením. 

Kontext

V roce 2019 bylo v České republice téměř 50 % všech úmrtí spojeno s behaviorálními rizikovými faktory. Nejčastějšími behaviorálními faktory byly kouření, špatná strava a konzumace alkoholu. Konkrétně spotřeba alkoholu je v ČR jedna z nejvyšších na světě, míra kouření s 17,6 % převyšovala průměr OECD (16,0 %). Stejně tak prevalence obezity činila 19,3 % oproti průměru OECD, který je 18,4 %. 

Uvědomění si prevalence rizikových faktorů má zásadní význam pro hodnocení a řešení problémů v oblasti veřejného zdraví. Zdravotní gramotnost významně ovlivňuje zdravotní chování a celkovou pohodu. Srovnávací studie v osmi evropských zemích zjistila, že až 59,4 % českých respondentů vykazuje omezenou zdravotní gramotnost, z toho 54,1 % v oblasti prevence nemocí a dokonce 64,3 % v oblasti podpory zdraví. Ve srovnání s ostatními zkoumanými zeměmi zaujímá Česká republika předposlední pozici.

Očekávaná délka života ve zdraví při narození

Definice

Očekávaná délka života ve zdraví udává očekávanou délku života v dobrém zdravotním stavu a zohledňuje různé zdravotní stavy a jejich závažnost. Odhad je založen na kombinaci informací o údajích o úmrtnosti a zdravotním stavu obyvatelstva. Tento ukazatel může být prezentován jak celkově, tak individuálně podle pohlaví a měří se v letech.

Kontext

Cílem ukazatele je poskytnout komplexnější pohled na zdravotní stav obyvatelstva než tradiční ukazatele střední délky života, které nezohledňují kvalitu života ve vztahu k různým zdravotním stavům. V roce 2019 byla celková střední délka života ve zdraví pro Českou republiku odhadnuta na 68,8 let a její míra se neustále zvyšuje.

Kojenecká úmrtnost 

Definice

Kojenecká úmrtnost je definována jako počet úmrtí dětí do jednoho roku věku, vyjádřený na tisíc živě narozených dětí. 

Kontext

Tento ukazatel může ukázat efektivitu zdravotnických systémů. Mezi klíčové determinanty kojenecké úmrtnosti patří faktory jako úroveň předporodní a porodní péče, předčasné porody, porodní váha, okamžitá péče o novorozence a způsoby výživy kojenců. 
Některé země při stanovení míry kojenecké úmrtnosti vycházejí z odhadů odvozených ze sčítání lidu, průzkumů a výběrových registračních systémů, a nikoli z přesné a úplné evidence porodů a úmrtí. K mezinárodním rozdílům v míře úmrtnosti mohou mírně přispívat i rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v praxi registrace předčasně narozených dětí.
Česká republika vykazuje relativně nízkou kojeneckou úmrtnost s 2,2 úmrtími na 1 000 živě narozených dětí. V rámci Evropské unie dosahují nižších hodnot pouze Finsko, Švédsko a Slovinsko s přibližně 1,8 úmrtími na 1 000 živě narozených dětí.

Odvratitelná úmrtnost

Definice

Odvratitelná úmrtnost se týká úmrtnosti ve věku do 75 let. Tento ukazatel kombinuje úmrtí, kterým lze předcházet (kterým lze zabránit účinnou prevencí), a úmrtí, která lze léčit (kterým lze zabránit včasnými a účinnými zdravotnickými zásahy). Proto jeho výsledek odráží celkovou úmrtnost, kterou lze zdravotním systémem odvrátit.

Kontext

V roce 2021 přispívaly k odvratitelné úmrtnosti v zemích OECD především infekce (včetně COVID-19), které tvořily 22 %, dále rakovina s 21 % a úrazy se 17 %. Mezitím se na léčitelné úmrtnosti podílely převážně nemoci oběhové soustavy, které tvořily 37 %, což zahrnuje například stavy jako cévní mozková příhoda a ischemická choroba srdeční a nádorová onemocnění. Celkově je většina úmrtí v České republice způsobena nemocemi oběhové soustavy, které tvoří 45 % všech úmrtí. Mezi nimi vyniká ischemická choroba srdeční, která je nejčastější příčinou úmrtí s 309,6 úmrtími na 100 000 obyvatel. Druhou skupinu hlavních příčin úmrtí tvoří novotvary. V této kategorii se jako dominantní původce jeví rakovina plic. Ve větším detailu se tímto tématem zabývá GDB Compare.

Od roku 2010 se odvratitelná úmrtnost, neustále snižuje, nicméně v roce 2020 došlo ke zlomu, jehož výsledkem byl výrazný nárůst. Vzhledem k časovému rámci lze tento výrazný vzestup přičíst pandemii COVID-19. Ve srovnání s ostatními zeměmi však lze konstatovat, že Česká republika nesla mnohem větší zátěž.

Míra sebevražd

Definice

Sebevraždami se rozumí úmyslná úmrtí a úmrtí z vlastního podnětu, kdy si je jedinec plně vědom fatálního následku nebo jej očekává. Ukazatel je prezentován jak celkově, tak podle pohlaví, měřeno jako počet úmrtí na sebevraždy na 100 000 obyvatel.

Kontext

Srovnatelnost údajů mezi jednotlivými zeměmi je ovlivněna různými kritérii vykazování, včetně určení úmyslu osoby ukončit svůj život, orgánu odpovědného za vyplňování úmrtních listů, rozsahu soudnělékařského vyšetřování a ustanovení o zachování důvěrnosti příčiny smrti. Proto je při interpretaci rozdílů mezi jednotlivými zeměmi nutná opatrnost. 
Česká republika uvádí míru sebevražednosti 11,1 sebevražd na 100 000 obyvatel. Významné rozdíly lze pozorovat mezi ženami a muži, přičemž muži vykazují mnohem vyšší míru (18,1 úmrtí na sebevraždu na 100 000 mužů oproti 4,6 sebevraždám na 100 000 žen).

Vnímání zdraví podle příjmové skupiny 

Definice

Tento ukazatel, který měří podíl osob starších 16 let v rámci nejvyššího a nejnižšího příjmového kvintilu, které hodnotí své zdraví jako "špatné” nebo “velmi špatné", odráží subjektivní hodnocení zdraví. Subjektivní hodnocení zdraví zachycuje, jak osoba vnímá svou celkovou pohodu, přičemž se berou v úvahu fyzické, duševní a sociální aspekty.

Kontext

Ve většině zemí EU existuje podobný vzorec, kdy se nejmenší procento osob, které hodnotí své zdraví jako špatné nebo velmi špatné, nachází v pátém (nejvyšším) příjmovém kvintilu. S postupem do každého nižšího příjmového kvantilu se podíl snižuje. Nicméně v České republice se tento rozdíl mezi příjmovými kvintily jeví ve srovnání s ostatními zeměmi jako větší, přičemž procentuální rozdíl dosahuje až více než 16.7 procentních bodů ve srovnání s průměrem EU, který činí 9.8. Další pozoruhodné rozdíly lze pozorovat také v rozdílech mezi vzdělanostními skupinami.

Roky života v plném zdraví ztracené v důsledku duševních poruch

Definice

Ukazatel porovnává různé duševní poruchy v zemích EU v ukazatelích DALY na 100 000 osob. DALYs, neboli Disability-Adjusted Life Years, jsou metrikou, která kvantifikuje celkovou zdravotní zátěž. Kombinuje roky života ztracené v důsledku předčasného úmrtí a roky prožité se zdravotním postižením. 

Kontext

Duševní poruchy se významně podílejí na zátěži způsobené nemocemi. Nejnovější dostupné odhady pro Českou republiku pocházejí z databaze IHME za rok 2019. Duševní poruchy významně ovlivňují kvalitu života jednotlivců, psychosociální fungování, výskyt a zvládání souběžných tělesných zdravotních problémů a délku života. OECD nedávno v několika evropských zemích zkoumala procento mladých jedinců (obvykle ve věku 18-29 let), kteří pociťovali příznaky deprese před pandemií COVID-19 a po ní. Ve všech zkoumaných zemích byl zaznamenán výrazný nárůst, přičemž v několika případech se podíl osob vykazujících příznaky deprese více než zdvojnásobil. Podobné trendy byly potvrzeny i v České republice.

Očkování dětí proti záškrtu, tetanu a černému kašli

Definice

Míra proočkovanosti dětí vyjadřuje procento dětí, které podstoupily příslušné očkování v doporučeném termínu. Věk kompletního očkování se v jednotlivých zemích liší v důsledku různých očkovacích schémat. Údaje jsou prezentovány jako procento dětí ve věku přibližně 1 roku s příslušným očkováním.

Kontext

Očkovací látky poskytují bezpečnou a účinnou ochranu proti nemocem, jako je záškrt, tetanus, černý kašel a spalničky. Obecně byla v České republice proočkovanost dětí dlouhodobě vysoká. V posledních několika letech však došlo ke znatelnému poklesu proočkovanosti proti záškrtu, tetanu a černému kašli. V roce 2020 proočkovanost klesla na 93,7 % a tato nižší míra přetrvávala i v letech 2021 a 2022.


Výkon zdravotnického systému

Podíl výdajů na zdravotnictví na celkových veřejných výdajích

Definice

Tento ukazatel vyjadřuje výši veřejných výdajů na zdravotnictví vyjádřenou jako procento celkových vládních výdajů.

Kontext

Jedná se o základní ukazatel systémů financování zdravotnictví. Tento ukazatel přispívá k pochopení váhy veřejných výdajů na zdravotnictví v rámci celkové hodnoty operací veřejného sektoru. Zahrnuje nejen prostředky směřující prostřednictvím vládních rozpočtů, ale také výdaje polostátních institucí, mimorozpočtových subjektů a zejména povinného zdravotního pojištění související se zdravotnictvím. Vztahuje se na zdroje vybrané a agregované veřejnými institucemi a zahrnuje různé zdroje příjmů. 

V České republice je většina výdajů na zdravotní péči financována z veřejných zdrojů, přičemž jako hlavní způsob financování slouží systém povinného pojištění. Největší podíl výdajů v českém zdravotnictví je z určen na ústavní péči, následován prostředky na ambulantní péči.

Ošetřovatelský personál

Definice

Vyjadřuje počet "praktikujících" zdravotních sester a odpovídajícího personálu, které poskytují přímé zdravotní služby pacientům, včetně samostatně pracujících sester. V některých zemích však z důvodu nedostatku srovnatelných údajů odpovídají údaje "profesně aktivním" sestrám, včetně sester pracujících ve zdravotnictví jako manažerky, pedagožky, výzkumné pracovnice apod. 

Porodní asistentky a pomocné sestry (které nejsou uznávány jako zdravotní sestry) jsou obvykle vyloučeny, i když některé země zahrnují porodní asistentky, protože jsou považovány za specializované sestry. Tento ukazatel se měří na 1 000 obyvatel.

Kontext

V roce 2021 bylo v členských zemích OECD v průměru 9,2 praktikujících sester na 1 000 obyvatel, Česká republika je s 8,9 sestrami na 1 000 obyvatel mírně pod průměrem.

Historicky byl nedostatek praktikujících sester způsoben kombinací faktorů, jako jsou relativně nízké mzdy a omezené možnosti kariérního postupu. K řešení nedostatku sester byla přijata řada opatření - např. zákon z roku 2017, který aktualizoval požadavky na kvalifikaci sester, a zvýšení platů ve všech zdravotnických profesích. Ačkoli mzdy sester zůstávají ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi stále relativně nízké, jsou nyní vyšší než průměrná mzda v České republice. Existují také značné regionální rozdíly: od 11 sester na 1000 obyvatel až po pouhých 5,3 sester na 1000 obyvatele.

Lékaři

Definice

Lékaři jsou definováni jako "praktikující" lékaři poskytující přímou péči pacientům. Lékaři se obvykle dělí do dvou kategorií: všeobecní lékaři, kteří nesou odpovědnost za trvalou péči o jednotlivce a rodiny, a specialisté, včetně pediatrů, porodníků/gynekologů, psychiatrů, lékařských specialistů a chirurgických specialistů. 

V některých zemích jsou do těchto počtů zahrnuti také lékaři pracující v administrativě, managementu, na akademických a výzkumných pozicích ("profesně aktivní" lékaři), což je obvykle 5-10 % z celkového počtu. Tento ukazatel je vyčíslen na 1 000 obyvatel.

 

Kontext

Počet lékařů na 1 000 obyvatel je podobný průměru EU, který činí 4,3 lékaře na 1 000 obyvatel. Od roku 2013 setrvale roste.

Kromě rozdílů pozorovaných v jednotlivých zemích vykazuje hustota lékařů na 1 000 obyvatel rozdíly v rámci regionů. Typicky metropolitní oblasti vykazují vyšší koncentraci lékařů, což je dáno především specializovanými službami, jako je chirurgie, nebo preferencí lékařů pravděpodobně vykonávat praxi v hustě osídlených oblastech. V České republice je patrná výrazná koncentrace lékařů zejména v Praze, rozdíly mezi metropolitními oblastmi a venkovskými regiony však nejsou tak výrazné jako v jiných zemích. Pro zajištění dostupnosti lékařských služeb v méně osídlených oblastech poskytuje ministerstvo zdravotnictví zvláštní dotace praktickým lékařům a současně zdravotní pojišťovny poskytují vyšší platby lékařům sloužícím v méně osídlených oblastech. Budoucí dostupnost zdravotníků je však předmětem obav, zejména proto, že průměrný věk některých skupin lékařů je vysoký, zejména v regionech, jako je Karlovarský nebo Ústecký kraj.

Nemocniční lůžka

Definice

Tento ukazatel poskytuje měřítko zdrojů, které jsou k dispozici pro poskytování služeb hospitalizovaným pacientům v nemocnicích, a to z hlediska počtu lůžek, která jsou udržována, pokrytá personálem a okamžitě k dispozici k použití. Celkový počet nemocničních lůžek zahrnuje lůžka léčebné (nebo akutní) péče, lůžka rehabilitační péče, lůžka dlouhodobé péče a ostatní lůžka v nemocnicích. Uvádí se jako celkový údaj a za léčebnou péči a psychiatrickou péči, a to ve vztahu k obyvatelstvu.

Kontext

ento ukazatel slouží jako důležité měřítko infrastruktury zdravotní péče, konkrétně hodnotí zdroje dostupné pro lůžkové služby v nemocnicích. V roce 2021 vykázala Česká republika 6,6 lůžka na 1 000 obyvatel, což je více než průměr EU, který činí 5 nemocničních lůžek na 1 000 obyvatel.

Neuspokojené potřeby lékařské péče

Definice

Ukazatel měří podíl populace starší 16ti let, která uvádí neuspokojené potřeby lékařské péče z nejčastějších odvrátitelných důvodů (příliš drahé, příliš vzdálené nebo dlouhé čekací lhůty). Samostatně uváděné neuspokojené potřeby lékařského vyšetření se vztahují k vlastnímu hodnocení jednotlivce, zda potřeboval lékařskou péči, ale nedostal ji nebo ji nevyhledal. 

Kontext

Mezi hlavní důvody neuspokojených potřeb obecně patří finanční omezení, dlouhé čekací lhůty a geografické překážky. Dalšími měřitelnými, ale nezahrnutými faktory jsou časová omezení, strach z poskytovatelů zdravotní péče nebo zdravotnických zařízení, preference počkat, zda se problém přirozeně zlepší, neznalost vhodného dobrého lékaře nebo jiné důvody. Ve srovnání s průměrem EU má Česká republika nízký podíl osob s neuspokojenou potřebou lékařské péče z těchto důvodů, v roce 2022 jich bylo 0,2 % oproti průměru EU 2,2 %.