Životní prostředí

Indikátory

Znečištění

Náklady na škody způsobené emisemi oxidu uhličitého z využívání fosilních paliv a výroby cementu

Tento ukazatel představuje odhad sociálních a environmentálních nákladů spojených s emisemi oxidu uhličitého za použití standardních cen používaných při hodnocení politik Světovou bankou. Podle některých zdrojů jsou však skutečné náklady na CO2 odhadovány mnohem vyšší, přičemž průměrná hodnota činí 185 USD za metrickou tunu. Dopady pro jednotlivé země se mohou lišit vzhledem k prostorovému rozmístění zdrojů CO2 a jeho nerovnoměrnému dopadu na životní prostředí v blízkém okolí. Náklady na tunu vypočtené jinde zohledňují očekávané zvýšení hladiny moří, které v dlouhodobém horizontu převáží vliv idiosynkratických rozdílů mezi zeměmi.

Česko má ve srovnání s jinými, ekologicky uvědomělejšími evropskými zeměmi (např. Švédskem nebo Norskem) dlouhodobě vysoké náklady na škody způsobené CO2. Vezmeme-li v úvahu Německo, které má podobně průmyslově orientovanou ekonomiku, jsou hodnoty úrovně nízké kvůli rozdílu ve velikosti, nicméně Německo má mnohem nižší podíl nákladů na CO2 na svém hrubém národním důchodu.

Pozitivní trend v českých údajích lze pozorovat u podílu škod způsobených CO2 na hrubém národním důchodu, neboť ten od roku 1992 výrazně klesl. Alarmující však je, že prakticky veškerý pokrok se odehrál na počátku tohoto období a v posledním desetiletí nedošlo k žádnému podstatnému zlepšení.

Vodní útvary znečištěné pesticidy

Podíl monitorovacích míst, která vykazují hodnoty sloučenin nad cílovými hodnotami stanovenými rámcovou směrnicí o vodě (2000/60/ES) (dílčí cíle byly aktualizovány pozdějšími směrnicemi). Nejistota měření způsobená nerovnoměrným rozložením monitorovacích míst je řešena váhovým schématem. Údaje, u nichž se nepodařilo s dostatečnou jistotou překročit prahovou hodnotu, nejsou součástí zprávy. Při interpretaci údajů je však třeba vzít v úvahu nejistoty týkající se rozložení monitorovacích míst a nerovnoměrného časového vykazování.

V současné době nejsou k dispozici konzistentní časové řady údajů, které by umožnily porovnat mezinárodní vývoj v průběhu času a případně odhalit případné přetrvávající zkreslení. Ve srovnání s evropskými státy je však český údaj 51 % poměrně zarážející. Je obtížné vyvozovat závěry ohledně srovnatelné kvality řízení rizik ve vztahu k ostatním zemím, protože význam zemědělského sektoru se v jednotlivých zemích výrazně liší.

Znečištění ovzduší PM2,5 - obyvatelstvo vystavené úrovním překračujícím doporučenou hodnotu WHO

Podíl obyvatelstva žijícího v oblastech, kde koncentrace PM2,5 ve vnějším ovzduší překračují hodnotu 10 mikrogramů na metr krychlový (mezní hodnota WHO). Ukazatel je citlivý na místní podmínky a měl by být považován pouze na obecné úrovni pro srovnání mezi zeměmi.

Český údaj se trvale blíží 100 % (99,7 %) - tak je tomu v případě několika evropských zemí (zákonné limity jsou stanoveny méně přísným nařízením EU, nikoliv prahovou hodnotou WHO). Na rozdíl od většiny ostatních zemí s vysokou úrovní expozice částicím PM2,5, které v posledním desetiletí vykazují výrazné zlepšení, české údaje ukazují přetrvávající úroveň znečištění částicemi v čase.

Harmonizovaný ukazatel rizika 1 pro pesticidy

Harmonizované ukazatele rizika jsou skupinou ukazatelů, jejichž cílem je shrnout rizika spojená s používáním pesticidů pro účely tvorby politik (více informací viz směrnice 2009/128/ES).

Harmonizovaný ukazatel rizika 1 je vážený součet prodejů účinných látek na daném trhu. Podle výše uvedené směrnice EU mají váhové faktory odrážet relativní riziko spojené s různými kategoriemi látek. Výchozí hodnota harmonizovaného ukazatele rizika 1 je nastavena na jeho průměrnou hodnotu v období 2011-2013, která je stanovena na 100.

Česká hodnota HRI 1 se neustále snižuje, což naznačuje zlepšení v používání pesticidů. V průřezových srovnáních mělo Česko jednu z nejnižších hodnot HRI v EU (k roku 2020).

Udržitelnost

Míra cirkularity v materiálových vstupech

Tento ukazatel, známý také jako míra oběhového využití, se vypočítá jako poměr oběhového využití materiálů k celkovému využití materiálů. Ukazatel zahrnuje toky materiálů, fosilních paliv a energetických produktů, ale nezahrnuje vodu. Množství oběhově využívaných materiálů se aproximuje množstvím odpadů recyklovaných v domácích zařízeních na využití odpadů bez odpadů dovážených k recyklaci.

Zdrojové údaje o dovozu a vývozu odpadů pocházejí z evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím. Vyšší hodnota míry oběhového využití znamená, že více druhotných materiálů nahrazuje primární suroviny, čímž se snižují dopady těžby primárních materiálů na životní prostředí. Mezi lety 2010 a 2020 se česká hodnota přiblížila průměru EU27.

Celkové emise skleníkových plynů k HDP

Poměr celkových emisí skleníkových plynů podle činností NACE 2 a domácností k reálnému HDP ve standardu kupní síly vykazovanému Eurostatem podle ESA 2010.

Česká úroveň emisí skleníkových plynů je trvale vyšší než v ekologicky uvědomělejších severských zemích (jako je Švédsko, Finsko nebo Dánsko), i když rozdíly jsou dány také strukturou příslušných ekonomik. Významný podíl na pozorované variabilitě pravděpodobně odráží také větší přísnost limitů emisí skleníkových plynů v severozápadní Evropě. Meziroční čtvrtletní míry růstu jsou kointegrovány s agregátem EU27 i se sousedním Německem; podobný vzorec lze pozorovat ve všech evropských zemích, což odráží propojenost výrobní sítě.

Ekologické zemědělství

Tento ukazatel měří plochu, na které se ekologicky hospodaří. Ekologické zemědělství klade velký důraz na ochranu životního prostředí a dodržování standardů dobrých životních podmínek zvířat v živočišné výrobě. Uvádí se jako podíl celkové zemědělsky využívané plochy (ZPF), kterou zabírá ekologické zemědělství (stávající ekologicky obhospodařované plochy a plochy v procesu přeměny). Česko dosahuje dobrých výsledků jak ve srovnání s agregátem EU27, tak i ve srovnání s jednotlivými zeměmi.

Podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny

EU schválila plány, že do roku 2050 dosáhne uhlíkové neutrality, což vyžaduje dekarbonizaci energetických systémů, jejichž významnou součástí je i elektrická síť. Spotřeba vyjádřená v této statistice zahrnuje ztráty v síti a vlastní spotřebu elektráren.

Podíl výroby a spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů se v České republice v období 2005-2015 výrazně zvýšil. Stále však existuje značný odstup od srovnatelných zemí západní a severozápadní Evropy.

Ochrana přírody

Environmental Performance Index

EPI je komplexní ukazatel, který vypočítávají výzkumníci z Yaleova centra pro právo a politiku životního prostředí. Se 40 základními ukazateli je v současnosti nejkomplexnější a nejrobustnější dostupnou metrikou environmentálních rizik a politického úsilí.

Pro zajištění průřezové srovnatelnosti jsou ukazatele standardizovány podle příslušných proměnných (např. HDP, počet obyvatel atd.). Skóre se vypočítává s ohledem na minimální a maximální hranici. Každou složku lze tedy interpretovat jako standardizovanou vzdálenost (0-100) od předem stanoveného politického cíle v rámci dané kategorie. Prahové hodnoty jsou stanoveny na základě následujících zdrojů (seřazených podle relevance):

prahové hodnoty založené na politických cílech v mezinárodních dohodách
široce dohodnuté názory odborníků
X-tý percentil dané proměnné (1. nebo 5. percentil pro spodní práh, 99. nebo 95. percentil pro horní práh).

Odlehlé hodnoty pod spodní prahovou hodnotou jsou normalizovány na nulu, aby se zabránilo zkreslení výsledného skóre.

Výkonnost České republiky si můžete prohlédnout na panelu EPI.

Podrobná technická dokumentace je plně veřejná, včetně všech zdrojů dat. Většina základních ukazatelů je veřejně dostupná z jiných zdrojů, nicméně nezanedbatelný podíl ukazatelů je získáván prostřednictvím spojení s jinými institucemi/organizacemi. Veškeré údaje potřebné pro replikaci výsledků jsou zveřejněny. Výzkumníci navíc nabízejí aplikaci, která umožňuje výpočet indexů s kontrafaktuálním souborem vah, což umožňuje zvýšit význam otázek specifických pro danou zemi v rámci metriky.

Ochrana ohrožených druhů

Index Červeného seznamu vyjadřuje relativní úsilí, které daná země vynakládá, aby přispěla k přežití druhů na celém světě, přičemž 1 představuje teoretický maximální možný příspěvek.

Údaje jsou k dispozici pro všechny země OECD, ale jejich úplnost se může lišit. Počet známých nebo hodnocených druhů neodráží přesně počet existujících druhů. Kromě toho se může lišit i přísnost, s jakou jsou dodržovány definice IUCN, a v některých zemích může být hodnocení silně vychýleno směrem k druhům, které jsou spíše ohrožené (tj. % ohrožených druhů by bylo pravděpodobně nadhodnocené).

Česká republika má zároveň nejvyšší procento ohrožených druhů ptáků (48,5 %) i rostlin (40,3 %) ze všech zemí OECD. U savců se ČR umístila přibližně uprostřed (s 15,8 %).

Chráněná území

Chráněná území jsou definovány jako "oblasti na souši a/nebo na moři, které jsou zvláště určeny k ochraně a zachování biologické rozmanitosti a přírodních a souvisejících kulturních zdrojů a jsou spravovány zákonnými nebo jinými účinnými prostředky".

Tento ukazatel vypočítává OECD na základě zdrojových údajů ze Světové databáze chráněných území (World Database on Protected Areas). Údaje se mohou v jednotlivých zemích lišit, a to i při použití stejné definice World Conservation Monitoring Centre. Chráněná území nejsou vždy reprezentativní pro národní biodiverzitu a jejich kvalitu a dopad na ochranu přírody (vzhledem k jejich struktuře i managementu) nelze snadno harmonizovat. V důsledku toho je třeba být při interpretaci těchto čísel opatrný.

Čisté náklady na ztrátu lesů v poměru k HDP

Součin renty z výrobních faktorů (v tomto případě dřeva) a přebytku těžby kulatiny nad přirozeným přírůstkem (podrobnosti viz metadata Světové banky).

Náklady na úbytek lesů v Česku v posledních letech prudce vzrostly, zejména v důsledku pokračující epidemie kůrovce. Od roku 2020 dosáhly čisté náklady na úbytek lesů 0,2 % HND ČR. Dynamika úbytku lesních porostů v Česku tak nebyla srovnatelná s žádnou jinou zemí s vysokými příjmy.