Vzdělávání

Účast ve vzdělávání

Účast v předškolním vzdělávání

Definice

Ukazatel popisuje dostupnost a oblíbenost předškolního vzdělávání prostřednictvím podílu žáků účastnících se předškolního vzdělávání (od 3 let do zahájení povinné školní docházky).

Kontext 

V rámci Lisabonské strategie pro zvýšení účasti žen na trhu práce bylo doporučeno zajistit předškolní vzdělávání a péči alespoň 33 % dětí mladších 3 let a alespoň 90 % dětí ve věku od 3 let do zahájení povinné školní docházky. 

Předškolní vzdělávání a péče o děti od 3 let do zahájení povinné školní docházky je téměř o 10 % nižší než aktualizovaný cíl, a to 86,3 %. Sociálně-ekonomické faktory hrají zásadní roli při určování předškolní docházky a jedním z pozoruhodných problémů je nízká docházka pozorovaná v oblastech s vysokou mírou exekucí. Tyto problémy se vyskytují zejména v regionech jako je Ústecký kraj, Karlovarský kraj a Praha. 

Nerovnost ve vzdělávání se vytváří již na úrovni předškolního vzdělávání a nedostatečná účast dětí v raném vzdělávání může mít trvalé negativní dopady. Nenavštěvování mateřské školy po dobu alespoň dvou let může vést k horším studijním výsledkům na základní škole a následně snížit šance na dokončení středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání.

Průměrné roky ve vzdělávání

Definice

Ukazatel poskytuje informace o průměrném počtu let formálního vzdělání, které jednotlivci získali. Měří průměrnou délku školní docházky ve věkové skupině 25+ pro obě pohlaví. Relativně vysoká hodnota obvykle odráží dobře fungující a dobře vybavený vzdělávací systém.

Kontext 

V České republice činila průměrná délka celkové školní docházky v roce 2019 něco málo přes 12 let. Taková čísla jsou na první pohled srovnatelná s jinými zeměmi, jako je Finsko nebo Švédsko. Při porovnávání mezi jednotlivými zeměmi je však třeba tento ukazatel používat s opatrností. I když jsou získány v téměř stejném věku nebo po srovnatelném počtu let vzdělávání, země ne vždy zařazují tituly a osvědčení do stejných úrovní ISCED. Navíc ne všechny vzdělávací programy a studijní obory lze jednoduše kategorizovat na základě úrovní ISCED. Je také důležité mít na paměti, že tento ukazatel vychází z úrovně dosaženého nebo ukončeného vzdělání z hlediska počtu let školní docházky a neodráží vždy kvalitu vzdělávání (například studijní výsledky nebo jiné výstupy).

Pocit sounáležitosti žáků

Definice

Index sounáležitosti se opírá o souhlas či nesouhlas studentů s řadou výroků, které se konkrétně týkají jejich pocitu sounáležitosti a bezpečí. Žáci byli hodnoceni na základě odpovědí na pět výroků na škále Pocit sounáležitosti ve škole. Cut skóre rozděluje škálu do tří kategorií: Vysoký pocit sounáležitosti se školou, určitý pocit sounáležitosti se školou a nízký pocit sounáležitosti se školou.

Kontext 

Z hlediska podílu žáků, kteří zažívají silný pocit sounáležitosti se svou školou, patří Česká republika k zemím s nejnižšími hodnotami - pouze 40 %. Nižší míru měly pouze Chorvatsko, Polsko, Čína a Japonsko. Při zkoumání výsledků žáků v testech TIMSS obecně je patrné, že ti, kteří mají silný pocit sounáležitosti se svou školou, dosahují zpravidla vyšších průměrných výsledků v matematice a přírodních vědách ve srovnání s těmi, kteří mají pocit sounáležitosti nízký.

Jeden z výroků použitých při konstrukci indexu se zaměřuje na oblíbenost návštěvy školy. Čeští žáci stále vyjadřují nejnižší míru nadšení pro školní docházku ve srovnání se svými vrstevníky v ostatních zemích EU. Obliba školy se navíc mezi českými žáky v poslední době nezlepšila - naopak mírně poklesla.

Podíl středoškolských žáků v odborném vzdělávání

Definice

Ukazatel udává procento žáků vyšších ročníků středních škol zapsaných do programů odborného vzdělávání.

Kontext 

Mnoho žáků středních škol je přitahováno odborným vzděláváním, které jsou často považovány za možnost zvýšení úspěchu na trhu práce. V roce 2020 se odborného vzdělávání a přípravy účastnilo 70,5 % žáků vyšších ročníků středních škol, což je podobné jako v předchozím roce, ale nižší než 73,8 % zjištěných v roce 2013.  Míra zaměstnanosti absolventů středního odborného vzdělávání jeden až tři roky po ukončení studia činí 84,1 % a překonává průměr EU, který je “pouhých” 76,4 %. Vysoký počet přijatých a úspěšnost na trhu práce však nemusí nutně znamenat vysokou kvalitu. Pouze 21 % českých studentů odborného vzdělávání a přípravy bylo vystaveno učení na pracovišti, zatímco v zemích, jako je Německo, Nizozemsko, Španělsko a Rakousko je to více než 90 % a průměr EU je přibližně 60 % (viz graf).

Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním

Definice

Ukazatel udává procento obyvatelstva s terciárním vzděláním rozdělené podle věkových skupin. Kategorie zahrnuje jak teoretické programy vedoucí k pokročilému výzkumu nebo vysoce kvalifikovaným profesím, jako je medicína, tak odbornější programy vedoucí k uplatnění na trhu práce. 

Kontext 

Můžeme pozorovat pozitivní vliv vysokoškolského vzdělání na možnosti zaměstnání, výdělkový potenciál, stabilitu zaměstnání a celkovou spokojenost s kariérou. Existují také širší společenské přínosy: vyšší daňové odvody, nižší míra nezaměstnanosti a chudoby, lepší zdravotní výsledky a větší občanská angažovanost [4.2]. Česká republika v této kategorii výrazně zaostává za průměrem OECD. Při rozdělení údajů podle pohlaví jsou nyní ženy v EU v průměru vzdělanější než muži. V České republice je přitom rozdíl ve věkové skupině 25-34 let více než 16 procentních bodů.

Mobilita zahraničních studentů

Definice

Tento ukazatel udává počet zapsaných zahraničních studentů terciárního vzdělávání jako podíl na celkovém počtu studentů terciárního vzdělávání zapsaných v dané zemi. Zahraniční studenti jsou ti, kteří získali své předchozí vzdělání v jiné zemi a nejsou rezidenty současné země studia. Ukazatel popisuje dostupnost vzdělávání v konkrétní zemi pro zahraniční studenty.

Kontext 

Mobilní studenti mohou být významným zdrojem příjmů a mohou mít značný vliv na ekonomické a inovační systémy. Mohou přispívat do místní ekonomiky prostřednictvím svých životních nákladů a v dlouhodobém horizontu mají vysoce vzdělaní mobilní studenti možnost snadněji se začlenit na tuzemské pracovní trhy. Přilákání mobilních studentů - zejména pokud se rozhodnou zůstat natrvalo - je proto prostředkem k přístupu ke globálnímu fondu talentů, podpoře místní ekonomiky a potenciálnímu zmírnění dopadu stárnutí populace na dostupnost kvalifikovaných pracovníků v budoucnu.

Úspěch ve vzdělávání

PISA - skóre v testu matematiky

Definice

Program mezinárodního hodnocení žáků (PISA) je výzkumný projekt zaměřený na mezinárodně standardizované hodnocení, který zastřešuje OECD. PISA měří, jak dobře si žáci osvojili některé znalosti a dovednosti potřebné pro aktivní zapojení do společnosti, když se blíží konec jejich povinné školní docházky. Průzkum hodnotí kompetence žáků v oblasti čtení, matematiky a přírodních věd a výsledky prezentuje ve formě testového skóre. Tyto oblasti jsou vybrány nejen z hlediska porozumění školnímu učivu, ale také z hlediska významných znalostí a schopností potřebných v dospělém životě.

Kontext 

Znalost čtení, matematiky a přírodních věd může být přesnějším ukazatelem ekonomického a sociálního blahobytu než například počet absolvovaných let školní docházky. V předposledním šetření dosáhla Česká republika v matematice a přírodních vědách výsledků nad průměrem OECD, ale ve čtení se blížila průměru OECD. I když je však podíl žáků s nedostatečnou gramotností pod průměrem OECD, stále můžeme vidět velký rozdíl oproti nejúspěšnějším zemím. Například v oblasti čtenářské gramotnosti byl podíl patnáctiletých žáků s nedostatečnou gramotností necelých 20 %. To představuje přibližně 20 000 žáků v jedné ročníkové skupině.

Pravděpodobnost dokončení vysokoškolského studia

Definice

Míra absolvování terciárního vzdělávání vyjadřuje pravděpodobnost dokončení terciárního vzdělávání. Horní hranice pro dokončení bakalářského studia a celkově prvního terciárního vzdělání je stanovena na 30 let. Na magisterské a doktorské úrovni je za horní věkovou hranici pro ukončení studia považován věk 35 let.

Kontext 

Míra dokončení terciárního vzdělávání je důležitým ukazatelem, který poskytuje informace o tom, jak efektivně a úspěšně studenti v dané zemi dokončují terciární vzdělávání. Pravděpodobnost získání terciárního vzdělání je mírně nad průměrem OECD. Podle šetření PISA 2018 však socioekonomicky zvýhodnění studenti uváděli více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že v budoucnu dokončí terciární vzdělávání, než jejich znevýhodnění vrstevníci, což patřilo k největším rozdílům v rámci OECD.

Aspirace žáků na studium na vysoké škole jsou ovlivněny nejen individuálními faktory, mezi které patří rodinné zázemí a osobní studijní schopnosti, ale také prostředím základní školy, kterou navštěvují. Jedním z možných vysvětlení jsou značné rozdíly ve výkonnosti českých základních škol a časná selektivita ve vzdělávání způsobená vysokým přesunem aspirantů na víceletá gymnázia v některých regionech, což vede ke vzniku "zbytkových škol" s nižšími aspiracemi. Sociálně znevýhodněné a "zbytkové" školy mohou být tímto přesunem postiženy, neboť může dojít ke ztrátě motivace i u zbývajících žáků. Na druhou stranu studenti gymnázií a výběrových škol mají přirozeně ambice na vyšší vzdělání, které nejsou silně vázány na jejich gramotnost (přestože je obvykle vysoká).

Předčasná ukončení školní docházky

Definice

Počet studentů ve věku 18-24 let, kteří odchází ze školy před před ukončením povinné školní docházky, dosažením minimální kvalifikace nebo před dokončením střední školy. 

Kontext 

V roce 2021 byla v České republice tato míra poměrně nízká - vykázána byla hodnota 6,4 %, zatímco průměr EU činil 9,7 %. Předčasné ukončování školní docházky má negativní důsledky pro jednotlivce, společnost i ekonomiku, neboť vede ke snížení vyhlídek na zaměstnání, nižším mzdám a zvýšení sociální nerovnosti. Chudoba je spojena s vyšší pravděpodobností rizikového životního stylu zahrnujícího zneužívání návykových látek a kriminalitu, problémy s duševním a fyzickým zdravím a nejisté životní podmínky, včetně bezdomovectví.

Podíl mladých lidí mimo zaměstnání, vzdělávání nebo profesní přípravu

Definice

Tento ukazatel měří podíl mladých lidí, kteří nejsou zapojeni do zaměstnání, vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. NEET), na celkovém počtu mladých lidí v příslušné věkové skupině a pohlaví. Poskytuje přehled o situaci mladých lidí, kteří se aktivně neúčastní trhu práce ani nevyužívají možnosti vzdělávání nebo odborné přípravy. Kategorie mladých lidí ve vzdělávání zahrnuje ty, kteří jsou zapsáni do vzdělávacích programů na částečný nebo plný úvazek, s výjimkou těch, kteří se účastní neformálního vzdělávání nebo krátkodobých vzdělávacích aktivit. 

Kontext 

Mladí lidé, kteří nejsou ani zaměstnaní, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, jsou ohroženi sociálním vyloučením - mohou mít nízký příjem pod hranicí chudoby a mohou postrádat dovednosti potřebné ke zlepšení své ekonomické situace. Při vstupu na trh práce tak mohou čelit největším obtížím.

V České republice je míra NEET mužů ve věku 15-29 let nejnižší mezi zeměmi OECD, a to 5,3 %. Mladé ženy se však trvale potýkají s vyšší mírou než mladí muži. Průměrný rozdíl v míře NEET mezi muži a ženami činí 3,7 procentního bodu, v Česku je však tento rozdíl mnohem větší (13,6 procentního bodu). Jedním z pravděpodobných faktorů, které určují velký rozdíl v míře NEET mezi ženami a muži, je tradičnější rozdělení rolí mezi mladými ženami a muži, kdy ženy častěji než muži zůstávají doma a vykonávají neplacené domácí práce. Tyto vzorce jsou nejsilnější v období po porodu, zejména pokud je omezena dostupnost pracovních příležitostí na částečný úvazek a cenově dostupné péče o děti.

Zaměstnanost nedávných absolventů

Definice

Tento ukazatel udává míru zaměstnanosti (v %) mladých absolventů ve věku 20-34 let rozdělených podle úrovně dosaženého vzdělání v celé Evropské unii.

Kontext 

Vyšší úroveň vzdělání je výhodná pro usnadnění zaměstnávání čerstvých absolventů. Osoby s vysokoškolským vzděláním obvykle vykazují vyšší míru zaměstnanosti a jsou obecně více chráněny před rizikem nezaměstnanosti ve srovnání s osobami s nižší úrovní vzdělání. V České republice však můžeme pozorovat, že nejvyšší míry zaměstnanosti dosahují právě absolventi odborných programů, následováni absolventy vysokých škol. Naopak nejnižší míru zaměstnanosti mají absolventi všeobecně vzdělávacích programů, kteří dosahují pouze přibližně 40 % - i když je třeba upozornit, že spolehlivost těchto údajů může mít svá omezení.

Instituce a lidské zdroje

Platy učitelů v porovnání s vysokoškolsky vzdělanými zaměstnanci

Definice

Ukazatel udává vážený průměr relativních výdělků pracovníků s terciárním vzděláním (ISCED 5-8) na plný úvazek ve vztahu k zákonem stanoveným platům učitelů základního vzdělávání s 15 lety praxe.

Kontext 

V mezinárodním srovnání je rozdíl ve výdělcích českých učitelů a ostatních terciárně vzdělaných pracovníků výrazný. Po patnácti letech učitelské praxe je jejich příjem jen o málo vyšší než polovina příjmu jejich vrstevníků. Takto velké rozdíly pomáhají vysvětlit slabý zájem o povolání učitele i míru úbytku učitelů v polovině kariéry, což vede k prořídlému a stárnoucímu učitelskému sboru.

Platy ředitelů v porovnání s vysokoškolsky vzdělanými zaměstnanci

Definice

Ukazatel udává vážený průměr relativních výdělků pracovníků s terciárním vzděláním (ISCED 5-8) na plný úvazek ve vztahu k zákonem stanoveným platům ředitelů škol.

Kontext 

Data ukazují, že nástupní platy ředitelů škol se výrazně neliší podle úrovně vzdělání, což je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně vzácné. Nicméně průměrný minimální plat na úrovni nižšího středního všeobecného vzdělání činí v průměru zemí OECD 55 776 USD, v České republice je to méně než polovina - 25 778 USD. Přesto je při interpretaci těchto hodnot nutná opatrnost: platy často závisí na mnoha kritériích a v důsledku toho může jen málo ředitelů škol skutečně vydělávat některou z těchto částek. 

Rozdíly v povaze práce, kterou ředitelé škol vykonávají, se často odrážejí i v systémech odměňování, přičemž český systém je proslulý tím, že na ředitele škol často přenáší administrativní práci na provozní úrovni. Ředitelé škol mohou být odměňováni podle určitého platového rozpětí a také mohou, ale nemusí dostávat příplatek za vedení školy nad rámec zákonného platu.

Činnosti ředitelů škol

Definice

Tento ukazatel udává procento času, které ředitel školy věnuje různým činnostem, jako jsou administrativní porady, setkání s žáky nebo jejich rodiči atd.

Kontext 

Během školního roku stráví čeští ředitelé až 40 % svého času administrativními úkony a schůzkami, což je výrazně více než evropský průměr, který činí 29 %. Následně tráví podprůměrnou část svého času - pouze 15 % - schůzkami a činnostmi souvisejícími s výukou. Toto pedagogické vedení je přitom považováno za nejdůležitější formu hlavní činnosti pro kvalitu výuky. Nejméně času ředitelům zabírá interakce s místní komunitou. Navzdory vysoké míře autonomie jsou ředitelé škol při nástupu do funkce často nedostatečně připraveni nebo kvalifikováni. 

Vzdělávací systém v České republice přenáší na ředitele škol značnou míru odpovědnosti, která je doprovázena vysokou mírou administrativní zátěže. Od ředitelů škol se očekává, že nejen povedou administrativu a řízení své školy, ale také vytvoří podmínky vedoucí ke zlepšení výuky a učení. Čas navíc strávený správou zařízení odvádí jejich pozornost od rozvoje strategií zlepšování, podpory spolupráce a profesního rozvoje učitelů, vedení žáků a rodičů a propojování školy s širší komunitou.

Autonomie institucí

Definice

Ukazatel ukazuje autonomii institucí v mezinárodním srovnání. Uvádí procento rozhodnutí přijatých na jednotlivých úrovních veřejné správy v oblasti veřejného nižšího sekundárního vzdělávání.

Kontext 

Mezinárodní srovnání ukazuje, že ve veřejném nižším sekundárním vzdělávání mají instituce v České republice větší nezávislost v organizačních, personálních, kurikulárních a finančních rozhodnutích než ve většině ostatních zemí. Decentralizace školství (přenesení správy, rozhodování a odpovědnosti na nižší úrovně systému, na místní úřady a jednotlivé školy) je obecně vnímána jako pozitivní jev. 

OECD uvádí, že pokud jsou autonomie a odpovědnost vhodně kombinovány, bývají spojeny s lepšími výsledky žáků. Účinek zvýšení autonomie na školy však závisí na socioekonomickém a institucionálním vývoji v dané zemi. Větší autonomie škol má pozitivní vliv na výsledky žáků pouze v těch vzdělávacích systémech, které jsou jinak dobře fungující, a naopak.

Počet studentů na pedagogického pracovníka

Definice

Poměr počtu studentů na jednoho vyučujícího je celkový počet studentů na plný úvazek zapsaných na určitém stupni vzdělávání dělený celkovým počtem učitelů na plný úvazek na stejném stupni. Nezahrnuje asistenty pedagoga a další pomocný personál. 

Kontext 

Ukazatel poskytuje přehled o poměru počtu učitelů na jednoho studenta a pomáhá posoudit úroveň individuální pozornosti a podpory, které se studentům může dostat ve vzdělávacím prostředí. Česká republika zaostává za průměrem OECD, zejména pokud jde o pedagogické pracovníky v základním vzdělávání (v průměru až o 4 děti více na jednoho pracovníka).

Zastoupení žen v učitelských pozicích

Definice

Tento ukazatel udává procento učitelek podle úrovně vzdělání.

Kontext 

Feminizace vzdělávání je celosvětovým jevem. Ukazatel vypovídá o vysokém podílu žen ve vzdělávání, především na úrovních předškolního a základního vzdělávání (nad 90 %). Naopak nejnižší míru vykazuje terciární vzdělávání, kde je přibližně 38% podíl pod průměrem OECD. Kariéru a postup žen v akademické sféře spíše omezují rodinné povinnosti a nedostatek formálních politik nebo programů adresujících rozdíly mezi muži a ženami.

Zastoupení žen ve výzkumnických pozicích

Definice

Tento ukazatel udává procento výzkumných pracovnic na celkové pracovní síle ve výzkumu. Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji představuje celkový počet osob zapojených do vnitropodnikových výzkumných a vývojových činností v rámci referenčního období, obvykle kalendářního roku. Zahrnuje všechny osoby, které jsou primárně nebo částečně zaměstnány ve VaV. 

Kontext 

Personálem VaV se rozumí osoby pracující ve výzkumu a vývoji, včetně výzkumných pracovníků, techniků, rovnocenných pracovníků a dalších podpůrných funkcí. Tento ukazatel zahrnuje také různá odvětví, jako je státní správa, podniky, vysokoškolské vzdělávání nebo soukromý neziskový výzkum a vývoj. Zastoupení žen mezi výzkumnými pracovníky v České republice zůstává relativně nízké - mírně přesahuje 27 %, a v poslední době nebyla zaznamenána žádná výrazná změna.

Rovnost

Vliv socioekonomického statusu na výsledky vzdělávání

Definice

Pozoruhodný ukazatel - procento odchylky ve výsledcích testu čtení, které lze připsat rozdílům v socioekonomické úrovni. Významné rozdíly ve výsledcích vzdělávání mezi různými socioekonomickými skupinami naznačují nerovný přístup ke vzdělávacím příležitostem, zdrojům a podpoře, který může být ovlivněn proměnnými, jako je rodinné zázemí a finanční situace.

Kontext 

Vliv socioekonomického statusu na výsledky ve čtení byl v České republice jeden z nejvyšších v rámci OECD, představoval 16,5 % rozdílů, zatímco průměr činil 12 %. Kromě toho došlo v České republice mezi šetřením PISA 2009 a PISA 2018 k výraznějšímu nárůstu rozdílů mezi zvýhodněnými a znevýhodněnými žáky, než v kterékoli jiné zemi OECD.

Segregace romských dětí ve vzdělávání

Definice

Identifikace segregace romských dětí je demonstrována pomocí přístupu založeného na otázkách. Respondenti byli požádáni, aby uvedli podíl svých spolužáků, které považují za Romy, přičemž možnosti odpovědí se pohybovaly od "všichni" po "nikdo". Pro zajištění přesnosti a reprezentativnosti výsledků šetření byly použity vážené údaje, které zohledňují pravděpodobnost výběru každé domácnosti a jednotlivce. Váhy byly použity tak, aby se zohlednily rozdíly v odhadované velikosti romské populace zahrnuté v rámci každé země, čímž byly zachyceny specifické charakteristiky romské populace ve zkoumaných zemích. Tento přístup pomáhá zajistit, aby zjištění přesně odrážela rozsah segregace a poskytovala komplexní pochopení situace.

Kontext

Podle výzkumných studií PAQ je v současné době v České republice téměř 80 škol s převahou romských žáků a dalších 50 až 60 škol, kde tvoří více než třetinu žákovské populace. Podle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007 některé školy nepřímo diskriminovaly Romy tím, že je neoprávněně doporučovaly k zařazení do "speciálního vzdělávání" pro mentálně postižené kvůli jejich etnickému původu. Přestože počet romských dětí ve zvláštních školách klesá, počet romských dětí navštěvujících běžné základní školy společně s neromskými dětmi se nezvýšil. Romské děti jsou i nadále neúměrně vzdělávány jako zdravotně postižené nebo jsou často vyloučeny prostřednictvím neformální segregace v rámci přijímacího řízení a spádových oblastí. Segregace pokračuje všude tam, kde to vyhovuje kritické mase místních aktérů. Tuto dynamiku podporuje decentralizace vzdělávacího systému a absence odpovědnosti za kvalitu činnosti škol a školských poradenských zařízení.

Pro jednotlivé menšinové skupiny je fyzická a kulturní segregace nejviditelnějším projevem toho, jak ekonomická a sociální nerovnost vytváří "začarované kruhy deprivace". Shlukování mladých lidí z chudých rodin v komunitách se zvláštními vzorci zaměstnání, (ne)zaměstnanosti a migrantů a menšin s nízkou úrovní vzdělání v komunitě vytváří určitou formu třídní a etnické "ghettoizace". To pak vede ke zvýšeným rizikům a důsledkům předčasného ukončení školní docházky.

Na druhou stranu i v nesegregovaném prostředí se značný počet romských dětí setkal s šikanou nebo obtěžováním motivovaným nenávistí kvůli jejich romskému původu podle jejich rodičů nebo opatrovníků. Podíl romských dětí v České republice postižených takovými incidenty je téměř jedna čtvrtina. Je však důležité poznamenat, že tento podíl se od roku 2016 výrazně snížil, což naznačuje určitý pokrok v řešení této problematiky.

Regionální rozdíly v podílu osob s vysokoškolským vzděláním

Definice

Ukazatel poskytuje přehled o geografickém rozložení osob s ukončeným terciárním vzděláním a upozorňuje na region s nejvyšším (Praha) a nejnižším (Severozápad) procentním podílem osob s ukončeným terciárním vzděláním ve věku 25 - 64 let. 

Kontext 

Rozložení dosaženého vzdělání v České republice (rozdíl mezi nejnižšími a nejvyššími regionálními podíly terciárního vzdělání) výrazně zaostává za průměrem OECD (třetí nejvyšší podíl 30,3 % oproti 19 %). To lze považovat za jeden z důsledků výrazných rozdílů v kvalitě českého školství, jak ilustruje předchozí ukazatel, který spolu s dynamikou na trhu práce koncentruje zájemce o terciární vzdělávání a jeho absolventy pouze v několika regionech.