Mapování: Indikátory pro Českou republiku
Lidé a společnost
Indikátory
Společenská rovnost
Social Mobility Index
Jedná se o složený index Světového ekonomického fóra, jehož cílem je měřit rovnost příležitostí v deseti různých dimenzích se stejnou váhou (tzv. pilíře). Index se pohybuje v rozmezí od 0 (nejhorší výsledky) do 100 (nejlepší výsledky). Zřejmou výhodou indexu SMI je, že agreguje velké množství škálovaných ukazatelů. V důsledku toho je konečný výsledek poměrně robustní.
Nevýhodou je, že některé z použitých metrik mají mezi vyspělými průmyslovými zeměmi malou variabilitu (např. přístup k elektřině, který má ve střední a západní Evropě téměř jednotnou hodnotu 97-100 %). Výsledný žebříček však ukazuje přiměřenou schopnost SMI rozlišovat mezi vyspělými průmyslovými zeměmi. Z hlediska celkového postavení se Česká republika umístila na 19. místě z 82 hodnocených zemí. Silný výkon je pozorován v pilíři "Zdraví", zatímco pilíře "Celoživotní vzdělávání" a "Pracovní podmínky" se zdají být ve srovnání s ostatními pilíři slabší.
Finanční demotivace od návratu do práce
Tento ukazatel měří procento výdělku, které modelový pracovník (vydělávající 67 % průměrné mzdy se dvěma dětmi) ztratí kvůli vyšším daním nebo ztrátě dávek návratem do práce po dvou měsících nezaměstnanosti. V České republice se tento podíl v roce 2022 zvýšil na 92,8 %, což představuje nejvyšší hodnotu ze všech zemí OECD. Středně vysoké až vysoké hodnoty této metriky mohou sice být částečně způsobeny silně rovnostářským systémem podpor v nezaměstnanosti (např. severské země), výsledky výzkumu však naznačují, že český daňově-dávkový systém je jen mírně progresivní. Navíc značná část pracujících se středními a nízkými příjmy čelí až 60% sazbě daně z účasti na trhu práce, což jen dále podporuje tezi, že demotivace od návratu na trhu práce je skutečně vysoká.
Vzhledem k dlouhodobě nízké nezaměstnanosti se Češi se středními a nízkými příjmy pravděpodobně mohou vyhýbat vysokému zdanění práce tím, že operují na vlastní živnosti, což vede k mimořádně vysokému podílu zranitelné nezaměstnanosti. Závěrem lze říci, že hodnoty ukazatele se zdají být v souladu s anekdotickými poznatky i s empirickým výzkumem a ilustrují některé obtíže, kterým čelí české domácnosti v souvislosti s přístupem na trh práce.
Gender wage gap
Rozdíl mezi mediánem výdělků mužů a žen ve vztahu k mediánu výdělků mužů. S hodnotou 11,5 % se Česká republika jeví jako země s mírnou nerovností mezi pohlavími, mírně pod 12% průměrem OECD. I když je rozdíl ve mzdách mírný, existující výzkumy naznačují přetrvávající nerovnosti v zapojení mužů a žen na trhu práce, a to především v důsledku necitlivé politiky rodičovské dovolené.
Gini koeficient
Tato hodnota měří, do jaké míry se rozdělení příjmů (nebo v některých případech spotřebních výdajů) mezi jednotlivce nebo domácnosti v rámci ekonomiky odchyluje od dokonale rovnoměrného rozdělení. Měřením plochy mezi Lorenzovou křivkou (kumulativní procenta příjmů pro příjemce) a hypotetickou přímkou představující absolutní rovnost se Giniho index vyjadřuje jako procento maximální plochy pod přímkou. To znamená, že index 0 znamená situaci dokonalé rovnosti, zatímco index 100 označuje extrémní nerovnost.
Giniho koeficient není jedinečný: že různé Lorenzovy křivky mohou dávat stejný Giniho koeficient. Kromě toho se koeficient může v rozvojové zemi zvyšovat, i když počet lidí v absolutní chudobě klesá, protože měří relativní, nikoli absolutní bohatství.
V roce 2020 činil Giniho index v Česku 26,2. Podobné výsledky byly pozorovány u zemí, jako jsou Belgie, Island a Nizozemsko. Tyto Giniho indexy naznačují relativně nízkou úroveň příjmové nerovnosti v těchto zemích. Je však důležité vzít v úvahu, že Giniho indexy se mohou v jednotlivých letech lišit a měly by být interpretovány spolu s dalšími socioekonomickými ukazateli, aby bylo možné získat komplexní představu o rozdělení příjmů a nerovnosti v dané zemi.
Podíl horního decilu na celkovém bohatství
Podíl čistého osobního bohatství vrchních 10 % osob starších 20 let. Čisté osobní bohatství zahrnuje celkovou hodnotu nefinančních a finančních aktiv (bydlení, pozemky, vklady, dluhopisy a akcie) po odečtení celkového dluhu. Desátý percentil byl zvolen proto, že na rozdíl od jiných percentilových poměrů vykazuje značnou variabilitu mezi vyspělými evropskými zeměmi, což ukazuje na kvalitativní rozdíly v sociální mobilitě a redistribučních politikách.
Better Life Index - Příjmy
Better Life Index (BLI) je složený vážený index vypočítaný OECD. Příjmová složka indexu se skládá ze dvou částí:
- Čisté bohatství domácností
- Čistý upravený disponibilní příjem domácností
Better Life Index - Občanská angažovanost
Better Life Index (BLI) je složený vážený index vypočítaný OECD. Složka občanské angažovanosti se skládá ze dvou aspektů:
- Volební účast
- Zapojení stakeholderů do tvorby právních předpisů
The Social Institutions and Gender Index (SIGI)
Index SIGI měří nerovnost žen a mužů z hlediska diskriminačních formálních a neformálních institucí, které jsou přítomny v životě žen. Index vypočítává OECD a je složen z 33 indikátorů ve 4 různých oblastech:
- Diskriminace v rodině
- Omezení tělesné integrity
- Omezený přístup ke zdrojům
- Omezené občanské svobody
Index používá škálu od 0 do 100, kde 0 znamená absenci diskriminace a 100 představuje nejvyšší možnou míru diskriminace.
Náklady na život
Pracovní doba nutná pro výstup z chudoby
Týdenní počet hodin potřebný k překročení hranice chudoby (definované jako 50 % mediánu disponibilního příjmu) pro nezadané pracující s příjmem 67 % průměrné mzdy. Jako ukazatel přiměřenosti mzdy nezohledňuje životní náklady. Česká republika se s 27 hodinami týdně pohybuje vysoko nad průměrem OECD (21 hodin týdně), což značí 6. nejhorší výsledek ve vzorku OECD.
Výdaje domácností na bydlení
Konečná spotřeba domácností související s bydlením jako procento disponibilního příjmu (zahrnuje nájemné, imputované nájemné, vodu elektřinu a ostatní paliva). Slouží jako ukazatel relativních nákladů na bydlení. S 19,2 % disponibilních příjmů vynaložených na bydlení jsou Češi od roku 2021 vysoko nad průměrem EU, který činí 17,7 %. Tento nápadně vysoký údaj dobře koresponduje s výsledky národních průzkumů a s hodnocením dostupnosti bydlení v České republice podle OECD.
Vztah cen bydlení a příjmů
Nominální ceny bydlení vydělené nominálním příjmem na obyvatele, kdy je rok 2015 stanoven jako základní období (2015 = 100). Tento ukazatel odráží nepoměr mezi vývojem na trhu s bydlením a kupní silou obyvatelstva. Ve 3. čtvrtletí 2022 dosáhl tento ukazatel v Česku hodnoty 151,8 oproti 119,9 průměru eurozóny, což mimo jiné znamená, že Česko má v současnosti nejvyšší hodnotu ze všech zemí OECD.
Výdaje domácností na potraviny
Podíl výdajů na potraviny na celkových výdajích (nezahrnuje spotřebu mimo domov, alkohol a tabákové výrobky). S podílem 16,15 % je Česko mírně nad vyspělými evropskými zeměmi, což svědčí o mírně vyšších relativních životních nákladech.
Podíl dospělých s úvěry od neformálních poskytovatelů
Výsledky průzkumu Světové banky z roku 2011, který byl součástí Globálního indexu finančního začleňování. Označuje procento respondentů, kteří uvedli, že si v posledních 12 měsících půjčili peníze od neformálního soukromého věřitele, ve věku 15+. Ukazatel slouží jako zástupný ukazatel rozšířenosti neformálních úvěrových institucí v zemi. Novější údaje pro stejný ukazatel sice nejsou k dispozici, ale pozorovanou vyšší prevalenci je třeba brát v úvahu i v kontextu časových období půjček, které často trvají i několik let.
Kvalita života
Podíl zranitelných pracujících
Podíl živnostníků a přispívajících rodinných příslušníků na celkovém počtu pracujících. Zranitelní pracovníci obvykle nejsou chráněni sociálním systémem (minimálně ve stejné míře, jako zaměstnanci) a jsou tak citlivější na ekonomické otřesy, přičemž jim hrozí větší riziko pádu do chudoby. Vysoké mezní a participační daňové sazby ze mzdy motivují Čechy k registraci jako živnostníci, což zvyšuje podíl zranitelných pracovních míst.
Better life index - Vzdělávání
Better life index (BLI) je složený vážený index vypočítaný OECD. Tento dílčí index obsahuje následující složky:
- Dovednosti žáků - průměrný výkon měřený výsledky PISA
- Počet let ve vzdělávání - průměrný očekávaný počet let ve vzdělávání ve věku od 5 do 39 let.
- Dosažené vzdělání - podíl osob ve věku 25-64 let, které mají alespoň vyšší sekundární vzdělání.
Česká republika se v tomto ukazateli řadí do horní třetiny zemí OECD, i když ji sráží dolů podprůměrný výsledek ve výzkumu PISA.
Better life index - Komunita
Better life index (BLI) je složený vážený index vypočítaný OECD. Dílčí index komunity se vypočítává na základě hodnocení kvality sítí sociální podpory občanů - konkrétně vychází z průzkumů Gallup World Poll, které se ptají, zda lidé věří, že se mohou v případě potřeby spolehnout na své přátele. Podle nejnovějších údajů BLI se Česká republika v tomto ukazateli umístila na druhém nejvyšším místě z měřených zemí OECD, hned za Islandem.
Přelidněnost bytů
Tento ukazatel vypočítává OECD na základě průzkumů bydlení. Domácnost je považována za přelidněnou, pokud je v ní méně místností, než kolik činí počet následujících skupin:
- Každý pár v domácnosti
- Každá svobodná osoba starší 18 let
- Každá dvojice osob stejného pohlaví ve věku 12-17 let
- Každá osoba ve věku 12-17 let, která není zahrnuta ve výše uvedených kategoriích
Přelidněnost bydlení může být také silným podpůrným ukazatelem dostupnosti bydlení, pokud je interpretována spolu s náklady na bydlení nebo cenami nemovitostí.
Podíl bytů v domech postavených od roku 2000
Podíl bytů v domech postavených po roce 2000 na celkovém obydleném bytovém fondu podle údajů z posledního sčítání lidu nebo evidence domů. V současném kontextu slouží podíl starších obytných budov jako ukazatel celkové kvality bydlení a také jeho potenciální energetické účinnosti. Výdaje spojené s vytápěním jsou rozhodující složkou celkových výdajů na bydlení (neboť tvoří většinu celkové spotřeby energie); špatné udržení tepla je však nákladné nejen v peněžním vyjádření, ale souvisí také s různými nepříznivými zdravotními následky, zejména u dětí a starších osob.
Skóre energetické účinnosti
Složený index vypočtený v rámci projektu Odyssee-Mure, který odráží spotřebu energie na vytápění na m3, spotřebu energie na jiné tepelné využití a spotřebiče a podíl solární energie na vytápění. Ve srovnání s ostatními zeměmi regionu střední a východní Evropy je podíl domácností vykazujících energetickou zátěž v Česku historicky poměrně nízký. Rozdíl mezi mediánem ekv. příjmu a mediánem ekv. výdajů domácností na energii se však v minulosti stále více snižoval.
Sociální zabezpečení
Výdaje na sociální cíle
Sociální výdaje zahrnující přímé peněžní dávky a poskytování zboží a služeb. Aby byl výdajový program považován za sociální, musí být povinný nebo musí zahrnovat přerozdělování mezi domácnostmi. Pokud nejsou řízeny vládními institucemi, jsou výdaje považovány za soukromé. Zahrnuty jsou jak veřejné, tak soukromé výdaje, které jsou vyjádřeny jako podíl na HDP.
Sociální dávky domácnostem
Peněžní sociální dávky domácnostem jako podíl na HDP na základě údajů z národních účtů. Slouží jako hrubý ukazatel objemu peněžních prostředků vyplacených ze systému sociální podpory. Lze jej srovnatelně považovat za ukazatel přiměřenosti přímé sociální podpory domácnostem v rámci země.
Better life index - Bezpečnost
Better life index (BLI) je složený vážený index vypočítaný OECD. Dílčí index bezpečnosti obsahuje následující složky:
- Míra vražd
- Pocit bezpečí při chůzi o samotě v noci
Česká republika se v obou dílčích aspektech i v celkovém žebříčku Bezpečí řadí přibližně do středu zkoumaných zemí.
Změna v Giniho koeficientu po daních a transferech
Měřítko přerozdělovací kvality daňově-dávkového systému. Přestože relativní změna Giniho koeficientu zůstává v Česku v porovnání s průměrem OECD vysoká, má klesající tendenci (přinejmenším v letech 2005-2015), což svědčí o erozi přerozdělování příjmů v čase (zatímco vyspělé země obvykle vykazují rostoucí trend přerozdělování).
Výsledky jsou pravděpodobně ovlivněny aproximacemi z agregátních údajů o příjmech, které uvádějí mnohem mírnější změny Giniho v Česku i v celé Evropě na základě citlivějších mikrosimulací). Pro účely mezinárodního žebříčku a sledování vnitrozemských změn v rámci jednotlivých zemí však zůstávají odhady OECD dostupné a použitelné.
