Energetická infrastruktura

Produktivita energie

Definice

Ukazatel kvantifikuje ekonomický výstup vytvořený na jednotku hrubé dostupné energie. Hrubá dostupná energie představuje celkové množství energetických produktů potřebných k uspokojení poptávky subjektů v dané zeměpisné oblasti. Ekonomická produkce se měří buď v eurech upravených o inflaci a vztažených k roku 2010 podle směnných kurzů z roku 2010, nebo ve standardu kupní síly (PPS). První z těchto měr umožňuje sledovat změny v čase v rámci určitého regionu, zatímco druhá měra usnadňuje srovnání mezi členskými státy v konkrétním roce.

Kontext

Ukazatel je součástí souboru ukazatelů cílů udržitelného rozvoje EU (SDG) a slouží ke sledování pokroku při plnění dvou konkrétních cílů udržitelného rozvoje: SDG 7, který se zaměřuje na cenově dostupnou a čistou energii, a SDG 12, jehož cílem je zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby. Na rozdíl od několika dalších členských států EU přijala Česká republika vizi své energetické budoucnosti, která neupřednostňuje úplný přechod na obnovitelné zdroje energie. Místo toho se zaměřuje na cíl částečné dekarbonizace, které má být dosaženo technologicky neutrálními prostředky. Tato koncepce je úzce spjata s aktuálně preferovanou strategií dekarbonizace, která zahrnuje další rozšiřování jaderné energetiky.

Vyšší hodnota energetické produktivity znamená, že na jednotku spotřebované energie je vytvořeno více ekonomické hodnoty, což odráží efektivnější využití energetických zdrojů. Naopak nižší hodnota energetické produktivity naznačuje, že k vytvoření stejné úrovně ekonomického výstupu je zapotřebí větší množství energie. Nedávné trendy v Evropě ukazují na oddělení hospodářského růstu od spotřeby energie.

Závislost na importu energií

Definice

Závislost na dovozu energie je podíl celkové energetické potřeby země, která je uspokojována dovozem z jiných zemí. Míra ukazuje, jaký podíl energie musí ekonomika dovážet. Je definována jako podíl čistého dovozu energie a hrubé dostupné energie, vyjádřený v procentech. Záporná míra závislosti znamená, že země je čistým vývozcem energie, zatímco míra závislosti vyšší než 100 % naznačuje, že energetické produkty byly zásobeny. Podle definice se veškerá výroba jaderné energie počítá jako domácí výroba bez ohledu na původ paliva - totéž platí pro obnovitelné zdroje a biopaliva. Ukazatel je součástí souboru ukazatelů Cílů udržitelného rozvoje EU (SDG). 

Kontext

Závislost EU na jediném dodavateli je již dlouho předmětem obav a významnou součástí energetické bezpečnosti, která je na vrcholu agendy EU. EU usiluje o zlepšení energetické bezpečnosti budováním odolného, propojeného a otevřeného vnitřního trhu a zároveň prosazuje mnohostrannou perspektivu založenou na pravidlech. Současný geopolitický vývoj zdůrazňuje zásadní význam kontroly a snižování závislosti na dovozu. Česko bylo historicky silně závislé na dovozu ruských fosilních paliv, zejména zemního plynu, přičemž ještě v roce 2021 pocházelo 97 % celkové spotřeby z Ruska. Současná reorientace na terminály LPG tak adresuje i tento dlouhodobý bod.

Index energetické bezpečnosti

Definice

Index energetické bezpečnosti je součástí nástroje Světové energetické rady Trilemma Index (bezpečnost, spravedlnost a udržitelnost). Energetická bezpečnost měří schopnost země spolehlivě uspokojovat současnou i budoucí poptávku po energii a odolávat systémovým otřesům a rychle se z nich zotavovat s minimálním narušením dodávek energie. 

Při určování skóre energetické bezpečnosti se používají dílčí ukazatele, které zahrnují účinnost řízení domácích a vnějších zdrojů energie spolu se spolehlivostí a odolností energetické infrastruktury. Index je pak srovnávacím žebříčkem, který ukazuje výkonnost země v daném skóre ve vztahu ke všem ostatním zemím (protože některým zemím není přiděleno pořadí z důvodu politické nestability a/nebo nedostatečného pokrytí údaji).

Kontext

Při hodnocení tohoto ukazatele je důležité jej uvádět do souvislostí. Žebříček energetické bezpečnosti odráží výkonnost jednotlivých zemí v průběhu času a nemusí nutně odrážet aktuální problémy, kterým čelí konkrétní regiony v oblasti energetické bezpečnosti. 

Přestože se Česká republika umístila v žebříčku Energetická bezpečnost vysoko (zajistila si pátou pozici v celosvětovém žebříčku pro rok 2022), situace ohledně energetické bezpečnosti není ideální. Země byla spolu s Německem a Maďarskem v minulosti označena za jednu z "nejvíce ohrožených výzvami v oblasti energetické bezpečnosti", zejména kvůli závislosti na dovozu ruského plynu pro vytápění. Obavy týkající se dodávek energie a historické závislosti na dovozu ruského plynu vyvolávají oprávněné obavy o budoucí energetickou bezpečnost a spolehlivost vnitřních dodavatelských řetězců a spolupráce.

Další infrastruktura

Index statistické výkonnosti

Definice

Index statistické výkonnosti je vážený průměr ukazatelů statistické výkonnosti, které hodnotí výkonnost národních statistických systémů. Sdružuje pět pilířů statistické výkonnosti: využívání údajů, datové služby, datové produkty, datové zdroje a datovou infrastrukturu. Index se pohybuje od 0 do 100, přičemž 100 představuje nejvyšší úroveň výkonnosti.

Kontext

Ukazatel statistické kapacity má zásadní význam pro hodnocení a zvyšování výkonnosti národních statistických systémů při plnění vyvíjejících se požadavků uživatelů údajů. Přesné a aktuální údaje poskytované národními statistickými systémy hrají zásadní roli při informovaném politickém rozhodování různých zúčastněných stran, včetně tvůrců politik a široké veřejnosti. Náhlé změny klíčových ukazatelů mohou vyžadovat významné revize politiky, které mohou mít dalekosáhlé dopady na ekonomiku a celkový blahobyt jednotlivců. V roce 2022 dosáhla Česká republika indexového skóre přibližně 90, což je srovnatelné se zeměmi, jako je Francie, Německo nebo Rakousko.

Index kyberbezpečnosti

Definice

Tento ukazatel vychází z globálního indexu kybernetické bezpečnosti ITU, který měří závazky zemí v oblasti kybernetické bezpečnosti na celosvětové úrovni. Vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost má širokou oblast působnosti a zasahuje do mnoha odvětví a různých sektorů, hodnotí se úroveň rozvoje nebo angažovanosti každé země v pěti pilířích, které se pak shrnují do celkového skóre v rozmezí od 1 do 100 - (i) právní opatření, (ii) technická opatření, (iii) organizační opatření, (iv) rozvoj kapacit a (v) spolupráce.

Kontext

Podle zprávy NÚKIB došlo v posledních letech k prudkému nárůstu nahlášené kyberkriminality a internetových trestných činů - v roce 2021 bylo zaznamenáno 9 518 případů. Nejčastějšími typy kybernetických útoků jsou spam, phishing a skenování. Výrazný nárůst zaznamenal také počet ransomwaru a DDoS útoků a spear phishingových útoků. Nejzranitelnější vůči kybernetickým útokům jsou vládní úřady, následované zdravotnickými zařízeními. 

Je důležité poznamenat, že potřeba nástrojů pro zabezpečení dat pacientů je kritická, protože projekty elektronického zdravotnictví se stávají obvyklejšími. Od roku 2014 se skóre tohoto ukazatele zvýšilo z 50 na 74 bodů. I když se jedná o výrazné zlepšení, zůstává toto číslo hluboko pod některými dalšími zeměmi EU, jako je Finsko (95) nebo Francie (97), přičemž průměr EU je 90 bodů.

Kvalita mobilní sítě

Definice

Index mobilní konektivity představuje skóre v rozmezí od 0 do 100 bodů, které se vypočítává na základě velkého počtu dimenzí souvisejících s kvalitou, cenovou dostupností, dostupností a bezpečností mobilních služeb. Větší výkonnost v poskytování mobilního přístupu k internetu je indikována vyšším skóre. 

Kontext

Infrastruktura hraje zásadní roli při určování rozsahu a kvality mobilního připojení v dané zemi. Zahrnuje síť základnových stanic, antén, věží a dalších zařízení, která umožňují přenos mobilních signálů. Nerovnosti v pokrytí se v Česku neustále zmenšují. S 86 body je země srovnatelná s Německem nebo Finskem. Pro poskytování spolehlivých a vysokorychlostních mobilních služeb i mimo velká populační centra je nezbytná robustní a rozsáhlá infrastruktura. Pokud jde o tyto lokality, zaměřuje Ministerstvo průmyslu a obchodu svou politiku na minimalizaci tzv. bílých míst.