Odolné komunity
Lokální mechanismy sociální odolnosti
Nejistota se stala běžnou součástí našich životů. Ať už jde o změny klimatu, ekonomické otřesy, nové technologie nebo proměny společnosti, stále častěji si klademe otázku, jak se na budoucnost připravit a jak v ní zůstat soudržní. Právě těmto otázkám se věnuje projekt Odolné komunity.
Hledáme cesty, jakými mohou města a jejich obyvatelé posílit důvěru, spolupráci a schopnost zvládat proměny společně. Věříme, že klíčem je zapojení lidí - otevřený dialog mezi samosprávou, občany i místními organizacemi.
Projekt se zaměřuje na dvě města, Jeseník a Tachov, kde spolu s obyvateli, zástupci města i občanskými organizacemi pojmenováváme témata, která v komunitě rezonují, a prostřednictvím participativního foresightu hledáme způsoby, jak na ně reagovat. Od tvorby konkrétních intervencí až po dlouhodobější směřování města.
Cílem je ověřit, jak může otevřený a strukturovaný dialog o složitějších tématech a budoucnosti posílit důvěru mezi lidmi, propojit různé pohledy a přinést novou energii do veřejného života. Projekt zároveň vytváří přenositelný rámec, který umožní i dalším obcím pracovat s nejistotou systematicky, zapojovat občany do rozhodování a rozvíjet kulturu spolupráce a vzájemného porozumění.
Analytická zpráva města Tachov
V rámci projektu Odolné komunity jsme zpracovali úvodní analytickou zprávu pro město Tachov. Analýza kombinuje veřejně dostupná data, rozhovory s místními aktéry, fokusní skupinu se žáky a žákyněmi a anketní šetření mezi obyvateli města. Jejím cílem je lépe porozumět tomu, jaká témata v Tachově rezonují, jak je obyvatelstvo prožívá a kde se otevírá prostor pro další společnou práci města, veřejnosti a místních organizací.
Zpráva ukazuje, že většina zapojených obyvatel hodnotí život v Tachově pozitivně a má k městu silný vztah. Současně ale pojmenovává témata, která jsou pro budoucnost města důležitá: demografické změny, dostupnost zdravotní péče, pocit bezpečí, bydlení, vzdělávání a další. Analýza nevznikla jako konečný výstup, ale jako podklad pro další dialog a výběr témat, kterým se bude projekt v Tachově věnovat v další fázi.
Co si představit pod sociální odolností měst?
Sociální odolnost se obvykle chápe jako schopnost sociální skupiny či komunity reagovat na nepříznivé události (např. katastrofy, ekonomické krize či sociální konflikty) tak, že dokáže absorbovat šoky, přizpůsobit se změnám a zachovat své základní funkce a struktury (UN-Habitat, 2018).
Jsou tři úrovně odolnosti, přičemž každá z nich přispívá k celkové adaptabilitě společnosti (Koubová & Kimhi, 2024):
- Individuální - schopnost jedince vyrovnat se s různými nepříznivými okolnostmi a zotavit se po skončení události,
- Komunitní - schopnost komunity jako sociálního celku vyrovnat se s nepříznivými okolnostmi a zotavit se v co nejkratším čase,
- Společenská - vnímaná schopnost společnosti úspěšně čelit nepříznivým okolnostem a rychle se zotavit po odstranění hrozby. Má 4 faktory: důvěra ve státní lídry, důvěra ve státní instituce, sociální soudržnost a ochota přispívat k rozvoji země nebo patriotismu.
Posilování sociální odolnosti se v praxi realizuje především zdola – skrze komunitní iniciativy, spolupráci občanů a místních institucí. Ukazuje se, že takto „zdola budovaná“ odolnost vede k vyšší participaci obyvatel a větší místní přizpůsobivosti (OECD, 2025).
Sociální odolnost současně není statický stav, ale dynamický proces, který se opírá o tři vzájemně propojené dimenze (Keck & Sakdapolrak, 2013):
- Schopnost vypořádat se s bezprostředními obtížemi (coping capacity): krátkodobé, reaktivní zvládání hrozeb pomocí dostupných zdrojů s cílem vrátit se na současnou úroveň fungování,
- Schopnost učit se ze zkušeností a přizpůsobovat se novým výzvám (adaptive capacity): předvídání budoucích rizik a postupná úprava každodenního života a živobytí (dlouhodobější, proaktivní změny)
- Schopnost vytvářet instituce, které podporují individuální i kolektivní blahobyt (transformative capacity)
Sociální odolnost je ovlivněná tím, jak jsou v čase organizované vztahy mezi lidmi, institucemi a dominantními způsoby přemýšlení o riziku a změně. Keck a Sakdapolrak (2013) rozlišují tři provázané roviny:
- Sociální vztahy a síťové struktury
- Sociální kapitál otevírá přístup k jiným zdrojům (ekonomickým, lidským apod.) a je podmíněn sociálními vztahy. Je klíčovým zdrojem sociální odolnosti.
- Obsah vztahů – důvěra, reciprocita a vzájemná podpora v každodenních (často neformálních) interakcích.
- Instituce a mocenské vztahy
- Pravidla a normy prostupují všechny společenské systémy a zásadně formují ekonomickou strukturu a rozdělení zdrojů.
- Mechanismy přístupu ke zdrojům rozhodují o tom, jak k nim různé skupiny mohou získat, udržet a kontrolovat přístup.
- Genderové, příbuzenské a etnické role určují, kdo má přístup ke službám (např. zdravotní péči), a tím i různé míry odolnosti v rámci jedné komunity.
- Komunity jsou prostoupené každodenní nerovností - odolnost je nerovnoměrně rozdělená a proces jejího budování může být konfliktní a souviset s náklady, které různé skupiny nesou rozdílně.
- Znalosti a diskurzy
- Vnímání rizika přímo ovlivňuje schopnost obyvatel přizpůsobit se. Mylné vnímání vlastní kapacity zvyšuje zranitelnost vůči extrémním událostem.
- Kulturní příběhy o tom, co je hrozba a jak se na ni reaguje, vytvářejí očekávání a citlivost vůči určitým problémům a tím rámují možné způsoby zvládání krizí.
- Důležitým aspektem sociální odolnosti je otázka toho, kdo má moc určovat, co se považuje za hrozbu.
Různé přístupy v budování komunitní odolnosti mohou obsahovat tato opatření (Ubido, Jones, 2019):
- Podpora rozvoje sociálních sítí (např. inovativní komunitní projekty a dobrovolnictví)
- Propagace komunitní správy a řízení (např. komunitní rozpočty)
- Ekonomické metody budování odolnosti komunit (např. pracovní místa pro místní obyvatele, místní dodavatelské řetězce)
- Posilování environmentálních hodnot (např. kvalitní bydlení a zelená prostranství)
V projektu Odolné komunity se zaměříme a sociální vztahy a síťové struktury. Skrze dotazníky, fokusní skupiny, hloubkové rozhovory a terénní výzkum nejen nasbíráme informace o tom, co místní považují za nejdůležitější, ale zároveň tím navážeme kontakty s různými skupinami obyvatel. Do tohoto procesu zapojíme přímo obyvatele měst (např. v roli tazatelů a tazatelek), kteří se tím stanou spolutvůrci celého procesu.
Znalosti a diskurzy budeme řešit v sérii setkání. Na základě získaných dat navrhneme takovou formu setkání s obyvateli (workshopů), která bude mít šancí na nejúspěšnější zapojení různých skupin obyvatel (zastupitelé, úřednictvo, zástupci občanské společnosti, podniků, menšin, obyvatelé různého věku, pohlaví, sociálního postavení). V takovém složení budeme společně přemýšlet o budoucnosti skrze různé foresightové nástroje a následně navrhovat řešení. Řešení, do jejichž realizace se mohou zapojit všichni zapojení.
Instituce a mocenské vztahy budeme reflektovat na těchto společných setkáních díky účasti obyvatel a zástupců různých skupin, včetně zástupců a zástupkyň města.
Možná opatření, která na setkání budou brána v úvahu jako řešení probíraných problémů, budou reflektovat ekonomické metody budování odolnosti komunit, posilování environmentálních hodnot i rozvoj společenských sítí a zapojování do komunitní správy a řízení.
Co je foresight?
Foresight je nástroj pro odhalování budoucích výzev a příležitostí, nejčastěji pomocí analýzy trendů a tvorby scénářů. Foresight obsahuje různé metody (např. Horizon scanning, Back-casting, Delphi,...). Pro rychlou orientaci se můžete podívat na slovníček pojmů.
Více o foresightu zde
Co si představit pod pojmem participace?
Občanskou participaci vnímáme jako možný nástroj k posilování důvěry ve společnosti. Žebřík participace stanoví několik stupňů zapojování občanů a občanek do rozhodování. Základní úroveň začíná na informování (např. na stránkách obce), pokračuje přes konzultace (např. ankety), zahrnování (obavy a aspirace veřejnosti jsou zohledňovány ve vytvářených alternativách), spolupráci (spolutvorbu na řešeních) až po tzv. zmocňování (finální řešení je v rukou veřejnosti, např. participativní rozpočet). Náš projekt míří na čtvrtý stupeň v podobě spolutvorby v hledání řešení, formulace žádoucí budoucnosti, hledání cesty k takové budoucnosti a formulování a realizaci prvních kroků na této cestě.
Studie občanské participace Českých priorit zde
Chcete se o projektu dozvědět více? Neváhejte nás kontaktovat!
Magdalena Opletalová - magdalena.opletalova@ceskepriority.cz
Jan Kleňha - jan.klenha@ceskepriority.cz
Za podporu děkujeme
