Slovníček foresightových pojmů

Analýza křížových dopadů: Foresightová metoda a analytický přístup, který slouží pro odhad vzájemného působení daného souboru událostí či vlivů. Cílem je tedy určit, jak výskyt jedné události ovlivní výskyt dalších událostí.

Backcasting: Foresightová metoda, která stanovuje nezbytné kroky vedoucí k preferované budoucnosti. Respondenti identifikují, co se musí změnit mezi přítomností a budoucností, přičemž důraz není jen na nová opatření, ale i na potenciální události narušující aktuální stav.

Bílá místa: Mezery v dosavadním poznání, které mohou představovat neidentifikované trendy, události, či problémy, kterým bude daný systém čelit.

Bod zlomu (Tipping point): Neočekávaná náhlá změna systému z jedné dynamické rovnováhy do druhé, kvůli které systém získá zásadní nové vlastnosti, např. změna ekosystému z mokřadu na suchou oblast v důsledku změny klimatu.

Brainstorming: Metoda sběru nápadů, která zahrnuje jejich spontánní sdílení a jejich zapisování.

Crowd-sourcing: Proces zjišťování názorů a myšlenek napříč širokým spektrem lidí, kteří reprezentují různé způsoby myšlení a hodnotová ukotvení. To může pomoci překonat zaujatost konkrétního jednotlivce.

Černé labutě: Vzácná a těžko předvídatelná událost s velkým dopadem, která se sice vymyká běžným očekáváním, ale má určité náznaky. Například útoky z 11. září, které zásadně změnily dosavadní paradigma je běžně uváděný příklad.

Delphi: Metoda a konzultační proces, jehož cíl je elicitovat expertní názory a identifikovat a prioritizovat strategicky důležité otázky. Metoda je typická tím, že se provádí anonymně v několika iteracích, aby se zabránilo typickým zkreslením při kolektivní deliberaci (např. vliv seniority a konformismus).

Desk research: Desk research, nebo-li sekundární výzkum, označuje kolekci a analýzu již existujících a snadno dostupných informací a datových sad. Hlavní cíl spočívá v popisu a pochopení aktuálního stavu systému.

Divoké karty: Příležitosti a hrozby s nízkou pravděpodobností a velkým dopadem, které by v případě, že nastanou, mohly mít rušivý dopad, ale pro které dnes nemusí existovat žádný důkaz, že k nim nakonec dojde.

Expertní panel: Metoda získávání kvalifikovaných názorů. Používá se k získání rychlého posouzení stavu znalostí o dané problematice systému.

Foresightový ekosystém: Prostředí, ve kterém aktéři a instituce nejen využívají foresight, ale proaktivně je také rozvíjena nabídka i poptávka po foresightových studiích a budují se vazby mezi všemi aktéry. Foresight je v systému nepostradatelnou součástí strategického plánování.

Futures wheel: Foresightová metoda a forma strukturovaného brainstormingu, která ilustruje, jaké dopady mohou mít zásadní události či trendy na zkoumanou oblast či politiku. Zjednodušeně si lze futures wheel představit jako mapování dopadů ve formě myšlenkových map.

Gamifikace: Aplikace prvků herního designu a herních principů v mj. výzkumném kontextu. Lze ji také definovat jako soubor činností a procesů k řešení problémů s využitím nebo uplatněním vlastností herních prvků.

Horizon scanning: Foresightová metoda, jejímž cílem je lépe porozumět podstatě a tempu změny a na základě slabých signálů a trendů identifikovat potenciální příležitosti a hrozby.

Hybná síla: Faktory, které způsobují vznik nebo ovlivňují vývoj určitého jevu či systému (trendy, megatrendy, události, technologie apod.).

Megatrend: Relativně pomalé a jisté směry vývoje identifikované na globální úrovni, u kterých se očekává, že v příštích desetiletích zásadně změní tvář světa.

Modelování a simulace (forecasting, extrapolace): Procesy vytváření a experimentování s matematickým modelem, který napodobuje chování reálného procesu nebo systému v čase.

Odolnost: Schopnost čelit nepříznivým silám a budoucím krizím.

Path dependence: Procesy, kdy minulé události nebo rozhodnutí ovlivňují ty pozdější.

Roadmapping (tvorba cestovních map): Foresightová metoda, která ilustruje, jak na sebe výzkum, trendy, politika, intervence apod. v průběhu času působí a ovlivňují tak vývoj zájmové oblasti politiky nebo strategie. Zjednodušeně si ji lze představit jako časovou osu, do které vstupují zmíněné proměnné.

Scénáře: Plausibilní a zároveň diferencované příběhy, které popisují, jakým směrem se nejistá budoucnost může vyvíjet. Obvykle se vypracovávají čtyři scénáře, které se zasazují do kvadrantů dvou os nejistoty.

Sense-making: Proces, díky němuž dáváme smysl získaným informacím, zejména složitým situacím, pro které obvykle neexistují jednoduchá a zjevná vysvětlení.

Shared Socioeconomic Pathways: Scénáře socioekonomického a environmentálního rozvoje v celosvětovém měřítku do roku 2100.

Slabé signály: Náznaky budoucího vývoje, které doposud nebyly identifikovány v “mainstreamové” literatuře, ale jejichž potenciální vývoj může být významný v příštích desetiletích

STEEP: Rámec, který slouží k vymezení oblastí při analýze vnějšího prostředí a zajišťuje, že během výzkumu nebude opomenuta důležitá oblast. Akronym znamená: společnost (S), technologie (T), ekonomika (E), ekologie (E) a politika (P).

SWOT: Metoda používaná k identifikaci a kategorizaci významných vnitřních (tj., silné a slabé stránky) a vnějších faktorů (tj. příležitosti a hrozby systému) pro organizaci, region či firmu.

Systém: Jakékoliv prostředí, které je objektem foresightové studie: kulturní, společenské, politické, environmentální, ekonomické, či technologické.

Three horizons: Foresightová metoda, která ilustruje, jak se probíraný scénář či obecně budoucnost vyvine v závislosti na trendech a pokroku systému. Přidaná hodnota spočívá v rozlišení mezi aktuální realitou, jejíž relevance postupně klesá (1. horizont), a vývoji, které transformují aktuální stav systému (2. a 3. horizont).

Tranzice: Proces změny z jednoho stavu nebo podmínky do jiného v daném časovém období. Přechod může probíhat u jednotlivců, firem, měst, regionů a národů a může být založen na postupné nebo transformační změně. Specifický příklad je zelená tranzice, která označuje přechod od uhlíkové ekonomiky k bezuhlíkové.

Trend: Faktory, které vyplývají z široce zobecnitelných změn a inovací, které vytvářejí široké parametry pro změny v postojích, politikách a zaměření podniků v období několika let a v globálním dosahu. 

(un)known (un)knowns: 

• Známé známé (known knowns): V současné době existuje komplexní porozumění o problematice a jejích dopadech.
• Známé neznámé (known unknowns): Panuje určité povědomí o existenci dané problematiky, ale nejsou známy její širší souvislosti a panuje tedy shoda, že problematika je bílým (neprozkoumaným) místem.
• Neznámé známé (unknown knowns): Povědomí o problematice je ovlivněno kognitivním zkreslením pozorovatele. Skutečné vlastnosti problematiky se tedy od aktuálního paradigma do určité míry liší.
• Neznámé neznámé (unknown unknowns): Problematika, jejíž existence není známa, nebo jejíž relevance nebo dopad byl podceněn z důvodu nedostatečné znalosti.

Úsudkový forecasting: Foresightová metoda informovaného odhadování budoucího vývoje nejčastěji využívaná v komplexních multisektorových problematikách nebo v situacích s nedostatkem dat.

Velká společenská výzva: Shluk problémů vyžadující kolektivní akci pro jejich řešení v budoucnosti.

Visioning: Foresightová metoda a proces, který slouží k prioritizaci cílů a záměrů. Respondenti mají díky metodě příležitost uvést, jak vypadá žádoucí či naopak nežádoucí budoucnost.

Wind tunneling (stress-testing): Foresightová metoda, která slouží k poznání toho, jak mohou být nové nebo stávající politiky, strategie, či opatření ovlivněny v různých scénářích.