6. Změny priorit generací dospívajících ve 21. století

Článek ze série “Hledání ztracených dětí”
Více informací najdene na stránce Porodnost

Autoři: Radomir Belyaev, Tereza Majerová, Magdalena Opletalová

V průběhu 21. století dochází k zásadní proměně hodnotových orientací (Lee, 2022) mladé generace**, tedy lidí, kteří dospívají a vstupují do dospělosti v prostředí globalizované, digitálně propojené a nejistotami zatížené společnosti. Tato proměna se dotýká širokého spektra oblastí – od pracovních ambicí a pojetí osobní autonomie až po vnímání partnerství, rodičovství a sociálních závazků. Jedním z indikátorů těchto změn je reprodukční chování, tedy kdy a za jakých okolností lidé zakládají rodinu, i to, zda se k tomuto kroku rozhodnou. 

Článek zkoumá, jak se proměňují priority mladé generace a jaký vliv má tato proměna na rozhodování o rodičovství.
** Mladou generaci v článku záměrně zobecňujeme, jako generaci, která dospívá a dospívala v 21. století. Pokoušíme se vyhýbat označením generací, jako je Generace Z nebo Mileniálové, které často vedou k nepřesným zobecněním a stereotypům a zabraňují tak hlubšímu porozumění komplexních faktorů (Bhattacharya, 2022). Tento přístup odpovídá i doporučením Pew Research Center, které zdůrazňuje nutnost flexibilního a kontextuálního pohledu na generační členění v různých kulturních a společenských prostředích (Parker, 2023). Vstupní data však mnohdy s tímto rozdělením pracují. 

Dřívější představy o dospělosti, v nichž se očekávalo například brzké založení rodiny, stabilní zaměstnání nebo vlastnické bydlení (Buyukelcisi, 2025), ztrácejí ve 21. století svou samozřejmost. Na jejich místo nastupují jiné hodnoty, jako je například důraz na seberealizaci, osobní růst, duševní pohodu a zdraví, cestování, flexibilitu a finanční nezávislost. Tyto změny se kromě jiného odrážejí i ve vyšším důrazu na vzdělání a profesní dráhu (Kvasková et al., 2020) nebo v poklesu zájmu o rodičovství mezi mladými lidmi (Masarykova univerzita, 2024). Tento posun je potvrzen řadou průzkumů (ČSÚ, 2025; ČSÚ, 2025; Šťastná, 2024). 

V České republice průměrný věk při prvním sňatku i narození prvního dítěte výrazně posouvá, roste i podíl bezdětných obyvatel. Tento trend je výsledkem širších strukturálních a kulturních změn, a to po celém světě. Svou roli hrají ekonomické překážky (nedostupnost bydlení, finanční nejistota, nejistota na pracovním trhu), zároveň ale i hlubší posun v hodnotách, představách o rodině a individuálních životních cílech (OECD, 2024).

Zdroj: Kvasková et al., 2020

V jednotlivých kapitolách tohoto článku se zaměříme na proměny hodnot spojených s porodností, zejména v oblastech manželství, rodiny a rodičovství, a zároveň na otázky osobní svobody – svobody studovat, pracovat, formovat si vlastní životní cestu či rozhodnout se pro život bez dětí.

Hodnota manželství
Výrazné změny můžeme sledovat v proměně manželského chování české populace. S koncem milénia bylo možné pozorovat jednoznačný trend odkládání manželství do vyššího věku nebo kompletního odklonu od něj, neformální formy soužití, a případně i volba života bez partnera. V uplynulé dekádě měly roční počty nově uzavřených manželství v rámci Česka proměnlivý trend. Historické minimum bylo dosaženo v roce 2013, následovalo nepřetržité zvyšování v období 2014–2019, v dalších letech roční úhrny střídavě klesaly a rostly (Snoubenci očima demografie, Štyglerová, 2025). 

Zdroj: Štyglerová, 2025

Novým standardem se v posledních letech stává vstup do manželství kolem třicátého roku života. Průměrný věk svobodných ženichů se pohybuje kolem 32,7 roku a nevěst kolem 30,6 roku (Štyglerová, 2025). Mladí lidé se od rodičů stěhují průměrně v 25,9 letech (ženy v průměru ve 24,7 letech, muži o 2,4 roku později ve 27,1 letech (EUROSTAT, 2022). 

S poklesem sňatečnosti úzce souvisí nárůst neformálních partnerských svazků – nesezdaných soužití (ČSÚ, 2024), která se stala jednou z největších změn v populačním chování od roku 1990. Zpočátku 90. let bylo častější zejména mezi rozvedenými, ale postupně se stala běžnou formou soužití i mezi mladými lidmi. Může jít o předstupeň k manželství pro páry plánující svatbu, dlouhodobou alternativu odmítající tradiční instituci manželství, nebo o volbu lidí, kteří považují manželství a nesezdané soužití za rovnocenné (Šťastná et al., 2023). V posledním sčítání lidu v roce 2021 tvořila nesezdaná soužití výrazný podíl na počtu rodin s dvěma rodiči. Nejvyšší zastoupení měla Praha, kde žilo v nesezdaném soužití 31,1 % rodin, následoval Karlovarský kraj s 26,6 % a Ústecký kraj s 26,1 %. Naopak nejnižší podíl zaznamenal Kraj Vysočina, kde nesezdaná soužití tvořila jen 16,4 % všech rodin s dvěma rodiči (ČSÚ, 2021). Nesezdaná partnerství jsou v české společnosti stále běžnější a představují stabilní formu soužití, která nadále přetrvává (ČSÚ, 2014). Manželství není vnímáno jako nezbytný předpoklad pro založení rodiny, a soužití bez sňatku je obecně přijímáno. Přesto většina lidí (64 %) nesouhlasí s tvrzením, že je manželství zbytečné (Kyselá, 2024), což svědčí o tom, že si i nadále uchovává svou symbolickou i praktickou hodnotu.

Co stojí za změnou přístupu k manželství a jeho posun do vyššího věku? Jedním z důvodů může být skutečnost, že mladí lidé vnímají vstup do manželství jako krok, ke kterému dochází po naplnění jiných životních priorit, například po dokončení vysokoškolského studia nebo zajištění stabilní a smysluplné práce. Studium na vysoké škole představuje standard napříč zeměmi EU (EUROSTAT, 2024), často je zároveň kariérní nutností. Čeští studenti patří k těm, kteří v rámci celé Evropské unie při studiu nejčastěji pracují, nutnost kombinovat studium s prací odráží rostoucí společenský tlak na mladé lidi. Zvyšující se životní náklady v posledních letech výrazně akcelerovala inflace, a i když příjmy studentů formálně rostou (Hauschildt et al., 2024), reálně jen těžko drží krok s rostoucími náklady – především v oblasti bydlení (ČSÚ, 2024), které se stává klíčovým faktorem oddalování ekonomické i životní samostatnosti (viz článek z této série Hledání ztracených dětí: Jak na dostupnost bydlení? České priority, 2025), zejména ve velkých městech. 

Finanční nejistota, nedostatek dostupného bydlení, zdražování, vysoké životní náklady (STEM, 2025) a nestabilita pracovního trhu (Index prosperity, 2024) vytvářejí prostředí, v němž je pro mladé nejen méně podstatné vstupovat do manželství, ale i méně reálné uvažovat o založení rodiny.

Zdroj: STEM, 2025

Manželství dnes není společenskou normou, ale pouze jednou z několika možných cest, jak prožívat partnerský život. V průzkumu českých vztahů více než polovina nesezdaných respondentů uvedla, že by v budoucnu chtěla manželství uzavřít, zatímco přibližně třetina se k této formě soužití staví odmítavě. 20 % respondentů také uvedlo, že manželství je pro ně příliš zavazující svazek a mají pocit, že omezuje jejich svobodu (častěji tak odpovídali muži), ale zároveň 83 % souhlasilo s tím, že manželství je přirozeným vývojem ve vztahu a dokonce podle 63 % je manželství důkazem lásky (ResSOLUTION, 2024). Z toho vyplývá, že manželství si pro většinu lidí uchovává významnou hodnotu.

Mezi dětmi ve věku od 6 do 18 let uvedlo 76 % dívek, že chce mít dítě nebo děti a 66 %, že se chce vdát, zatímco u chlapců 62 % uvedlo, že chce mít děti a 53 %, že se chce ženit (Solvo Institute, 2024).

Řada mladých lidí má zkušenost s rozvody svých rodičů. Rozvodovost v ČR rostla již od 50. let 20. století a od vzniku republiky se míra rozvodovosti držela nad 30 % (Rozvodem končí 20 tisíc manželství ročně, Němečková, 2025). Maxima dosáhla v roce 2010, kdy bylo rozvedeno rekordních 50 % všech párů a statisticky tak byl rozveden každý druhý pár (ČSÚ, 2025). Mnozí mladí lidé tak vyrůstali v domácnostech, ve kterých došlo k rozvodu a podle studie (Horská & Lacinová, 2015) lidé z rozvedených rodin projevují pozitivnější postoje k rozvodu než lidé z rodin nerozvedených. Celkově více než 85 % Čechů souhlasí s výrokem, že rozvod je přijatelným řešením, pokud rodina nefunguje, zatímco jen 3 % jsou proti. Oproti tomu k soužití páru bez plánovaného sňatku má kladný postoj téměř 72 % obyvatel, proti je přibližně desetina dotázaných (Kyselá, 2024).

Jak z výše uvedeného vyplývá, postoje k manželství nemusí mít na porodnost vliv - děti se rodí i v nesezdaných partnerstvích a rozvody jsou považovány za akceptovatelné.

Hodnota rodiny a rodičovství

Rodina zůstává pro mladé Čechy zásadní hodnotou – za důležitou ji ve výzkumu Hodnoty mladých (Etická dilemata a genderová rovnost, Andresová, Husák, & Fishbone Vlčková, 2021) označilo 97 % respondentů. Současně se však ukazuje, že tradiční představy o rodičovství a genderových rolích už nejsou pro mnoho lidí tak pevně dané: 71 % dotázaných nesdílí názor, že mít děti je povinností vůči společnosti, a jen polovina respondentů považuje péči o rodinu a domácnost za nejdůležitější roli ženy (Andresová et al., 2021).

Zdroj: Andresová, Husák, & Fishbone Vlčková, 2021

Ačkoli mladí lidé stále považují rodinu za jednu ze svých klíčových hodnot, její konkrétní podoba a místo v životní dráze procházejí oproti předchozím generacím proměnou. Zatímco dříve bylo založení rodiny a zplození potomků často vnímáno jako očekávaný krok v dospělém životě, dnes je k němu přistupováno jako k vědomé volbě a komplexnímu projektu – s ohledem na osobní hodnoty, životní cíle i praktické okolnosti, jako jsou stabilita a porozumění v partnerském vztahu a finanční, životní i pracovní situace. Rodičovství tak s mladou generací neztratilo na významu, 73 % respondentů ve výzkumu Bezdětní a postoje k rodičovství uvedlo, že si přeje mít děti (Paloncyová et al., 2021), stává se to však více plánovanou volbou, jejíž načasování i podmínky lidé promýšlejí důkladněji a déle, aby dítěti mohli nabídnout optimální podmínky, jako je stabilní a podpůrný partnerský vztah, dostatečné materiální zajištění, vhodné a bezpečné bydlení, dobrý zdravotní a psychický stav rodičů a také dostupná sociální opora v rodině či okolí (Ranjbar et al., 2024). 

V české společnosti zůstává obecný ideál počtu dětí dlouhodobě stabilní. Přibližně 70 % lidí považuje za ideální dvě děti, necelá čtvrtina preferuje více než dvě a kolem 7 % jedno dítě. Bezdětnost se jako ideální model téměř nevyskytuje a její podíl se mezi lety 2004 a 2020 výrazně nemění – osobní představy o počtu dětí se od obecného ideálu poněkud liší. Zatímco dvě děti jsou vnímány jako společenský ideál, osobně ho uvádí méně lidí – 53–58 % žen v reprodukčním věku. U nejmladších žen navíc sílí preference modelu rodiny s jedním dítětem (13 % žen do 29 let) i bezdětnost (6 % žen do 29 let) (Šťastná et al., 2023).

Založení rodiny je často odkládané do pozdějšího věku, což dokládá zvyšující se průměrný věk žen při narození prvního dítěte nejen v Česku, ale i v rámci zemí OECD (OECD, 2024). Podle finské demografky Anny Rotkirch (Mance, 2024) už mít děti nepředstavuje samozřejmý krok k dospělosti, ale spíše jakousi pomyslnou „korunu“ života – něco, k čemu se lidé odhodlávají teprve tehdy, když mají pocit, že zvládli vše ostatní.

Dochází také k proměně rolí a očekávání v rámci partnerských vztahů (přibližně polovina mužů a 70 % žen považuje očekávání, že žena bude plnit tradiční role, za nesprávné (Solvo Institute, 2023). Rodičovství je také více vnímáno jako sdílený projekt obou partnerů (60 % mladých souhlasí, že by se muži měli s matkami střídat v péči o děti do 3 let (Andresová et al., 2021), přičemž roste důraz na vzájemnou podporu a rovnost v péči o děti (Paloncyová & Höhne, 2023), což vyžaduje nejen otevřenost obou stran, ale také aktivní komunikaci, společné sladění plánů a představ o péči a určitou míru “psychologické flexibility” (schopnost přizpůsobit své myšlení a chování situacím, zvládat emoce a stres) (Rogge, 2020). Tento posun reflektuje širší hodnotovou proměnu, v níž se stále více klade důraz na partnerskou rovnost, emoční kompetence a vědomé budování vztahů (podle průzkumu Ipsos a Solvo Institute, 2025, považuje většina respondentek ve věku 19–25 let rovnost ve vztahu za nezbytnou podmínku jeho funkčnosti). Tradiční představy o pevném rozdělení rolí tak pomalu ustupují dynamičtějším modelům, které (ač stále ovlivněné zakořenými genderovými stereotypy (Paloncyová & Höhne, 2023)) jsou citlivější k individuálním potřebám a usilují o vyváženost osobních ambicí s rodinným životem. Rodičovství se v tomto pojetí stává nejen sdílenou odpovědností, ale také prostorem pro naplňování hodnot jako je blízkost, autenticita a rovnováha mezi sebou samým a druhými (Vess & Maffly-Kipp, 2022). Proměny jsou však pomalé, jak ukazuje i Gender Equality Index z roku 2024, rovnost žen a mužů v Česku pod průměrem EU. Více na téma genderové rovnosti v našem předchozím článku.

Mladí lidé žijí jinak, než žily předchozí generace a naplnění hledají často v jiných oblastech života, než generace předchozí. Rodičovství vnímá jako nutnou podmínkou pro naplněný život jen 27 % příslušníků nejmladší generace (Paloncyová et al., 2023).  

Ačkoliv mladí lidé nevnímají své budoucí rodičovství jako povinnost, rodinný život zůstává významnou hodnotou.

Hodnota svobody 

Svoboda je jedna ze základních lidských hodnot, jejíž význam se v různých kulturách i obdobích proměňuje. V nejširším smyslu svoboda představuje možnost jednat, jak chci. V tomto smyslu v sobě zahrnuje libovůli a vytváří protiklad k nutnosti jako k donucení jednat nějakým způsobem (Sociologická encyklopedie, n.d.). V individuálněji pojímaném světě může představovat právo rozhodovat o podobě vlastního života: volit si vzdělání, profesní dráhu, životní styl a trávení volného času, vztahy i načasování klíčových životních kroků. Sedmdesát tři procent mladých lidí považuje za důležité mít svobodu při plánování a výběru toho, co dělají, 80 % chce samostatně rozhodovat o svém životě (Andresová, Husák, & Fishbone Vlčková, 2021).

Následující podkapitoly se zaměří na různé podoby svobody v životě: jak ji lidé chápou a uplatňují při studiu, v práci, v přístupu ke svému životu i v otázce dobrovolné bezdětnosti.

Svoboda studovat

Nejvýraznější rozdíl mezi dnešními mladými dospělými (1981 - 1996) a jejich rodiči (narození 1965 - 1980) v jejich věku spočívá v dosaženém vzdělání (Peňázová & Šoltés, 2023). Vysokoškolského titulu (alespoň bakalářského) dosáhlo přibližně 32 % osob narozených mezi lety 1981 - 1996, zatímco u jejich rodičů to ve stejném věku bylo jen 13 % (aktuální poměr mladých osob ve věku 25 - 34 s vysokoškolským vzděláním v rámci celé EU je 42 % (EUROSTAT, 2023). Podíl lidí se středoškolským vzděláním s maturitou zůstal mezi českými generacemi zhruba stejný, stejně jako velmi nízký podíl těch, kteří mají jen základní vzdělání (Peňázová & Šoltés, 2023).

Zdroj: Peňázová & Šoltés, 2023

Podíl mladých Čechů, kteří studují vysokou školu, je stabilní. V roce 2001 studovalo VŠ jen 9 % obyvatel ve věku 20–29 let, v roce 2011 to bylo již 20 % a v roce 2024 opět 19,5 % (ČSÚ, 2025). 

Z dat také vyplývá, že ženy dnes studují více než muži: v roce 2024 studovalo vysoké školy 22 % žen ze skupiny obyvatel ve věku 20–29 let, ale jen 17 % mužů, zatímco v roce 2004 to bylo přibližně 12 % u obou pohlaví. Přetrvávají rozdíly ve volbě oboru: ženy dominují ve zdravotnictví (18,1 %) a pedagogice (16,7 %), muži v technických oborech (19,3 %) a ICT (14,5 %), kde ženy tvoří pouhých 2,6 % (ČSÚ, 2025). Muži představují 44,5 % studentstva vysokých škol, ženy 55,5 % (ČSÚ, 2024), což je blízko evropskému průměru, který činil v roce 2022 45,4 % mužů oproti 54,6 % žen (EUROSTAT, 2024). 

Zdroj: ČSÚ, 2025

Zájem o vysokoškolské vzdělání zůstává stabilní a v mnoha oborech představuje nezbytný předpoklad pro uplatnění v zaměstnání. Počet mladých lidí s vysokoškolským vzděláním zůstává v evropském srovnání podprůměrný (Šrámková, 2023). Vyšší vzdělanost má dlouhodobě pozitivní dopady na ekonomiku a inovace, bez adekvátní podpory mladých rodičů zároveň může přispívat k pozdějšímu zakládání rodiny. Studie (Karabchuk et al., 2021) ukazuje, že vysokoškolsky vzdělaní mladí lidé kladou při úvahách o dětech velký důraz na stabilitu – odpovídající příjem, plné zaměstnání partnera a dostupnou péči o děti. 

Veřejné výdaje na podporu živobytí studentů v České republice patří k nejnižším v Evropské unii, přímá finanční podpora studentů na českých vysokých školách je spíše symbolická (Münich, 2021). Téměř polovina českých studentů (49 %) hodnotí svou finanční situaci jako závažnou nebo alespoň středně závažnou (Hauschildt et al., 2024), zároveň Česko patří k zemím, kde není běžné studovat a zároveň být rodičem, viz:

Zdroj Hündlová & Šmídová, 2024

Svoboda v práci

Čeští pracující tráví v práci v průměru 37,1 hodiny, při průměru EU 36,1 (EUROSTAT, 2025). Například v Německu to je průměrně 34 hodin, v Rakousku 33,6 hodin a v Nizozemsku 32,2 hodiny. Nejdelší pracovní týden mělo Řecko (39,8 hodiny), Rumunsko (39,5), Polsko (39,3) a Bulharsko (39,0) (EUROSTAT, 2025). Přestože Češi pracují v průměru déle než lidé ve většině zemí západní Evropy, HDP na obyvatele v paritě kupní síly (PPS) zůstává pod průměrem EU (EUROSTAT, 2024). Výsledek ČR týkající se množství odpracovaných hodin je do určité míry ovlivněn nízkou mírou částečných úvazků, které jsou dlouhodobě výrazně pod průměrem EU, což svědčí o omezené flexibilitě trhu práce a nízké dostupnosti kratších úvazků zejména pro rodiče malých dětí (Grossmann & Münich, 2025). Tyto faktory ztěžují sladění pracovního a rodinného života. Podle studie VÚPSV (2023) je vyváženost mezi pracovním a osobním životem klíčovým faktorem pro rozhodnutí o rodičovství i pro spokojenost rodičů. 

Zdroj: Grossmann & Münich, 2025

U mladých lidí je oproti dosavadnímu nastavení pracovního trhu patrná výrazná změna v preferencích – přehodnocují dovednosti potřebné k úspěchu (důraz na výkon, loajalitu a dlouhodobé setrvání v jedné organizaci nahrazují měkčími dovednostmi, jako je schopnost adaptace, práce v týmu nebo smysluplná komunikace (Deloitte, 2025)) i formy podpory, které od zaměstnavatelů očekávají. Kladou větší důraz na rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, vyžadují vyšší míru flexibility (Andresová, Husák, & Fishbone Vlčková, 2021). Například 53 % z dnešních dvacátníků preferuje možnost práce z domova a zaměřují se na sebevzdělávání a rozvoj kariéry i mimo tradiční modely trvalého pracovního poměru (Předvýběr.CZ, 2023).

Jedním z dalších posunů v pracovních preferencích mladé generace je očekávání, že jejich nadřízení budou plnit roli mentorů – budou je podporovat, motivovat, poskytovat jim zpětnou vazbu a zároveň pomáhat nastavit hranice mezi pracovním a osobním životem. Místo toho však většina respondentů vnímá, že se manažeři soustředí spíše na každodenní operativní úkoly než na rozvoj lidí. Z toho důvodu není překvapivé, že možnost dalšího vzdělávání patří mezi tři hlavní důvody, proč si zástupci generace narozené zhruba mezi lety 1997 - 2012 specificky vybírají zaměstnavatele. V prostředí, kde tradiční koncept loajality k jednomu zaměstnavateli ztrácí váhu, představuje profesní růst, smysluplnost práce a rovnováha mezi životem a prací strategii, jak dosáhnout dlouhodobé stability a spokojenosti. Okolo 90 % mladých lidí považuje právě pocit smysluplnosti za klíčový pro svou pracovní spokojenost, větší flexibilita a podpora ze strany zaměstnavatelů jsou klíčové, aby mohli nejen uspět v práci, ale také mít prostor založit a pečovat o rodinu (Deloitte, 2025).

Významným faktorem pro větší flexibilitu trhu práce je i proměna v rodinných rolích – třetina žen by chtěla, aby se muži po narození dítěte více zapojovali v domácnosti a méně pracovali. Mladí lidé (muži i ženy) do 27 let očekávají, že se otcové zapojí do péče ve 40 % případů, zatímco u generace 55+ je to jen kolem 20 % (Solvo Institute, 2023).

Svoboda ve vztazích

Z předběžných výsledků výzkumu CZECHSEX (Národní ústav duševního zdraví, 2023) vyplynulo, že téměř polovina mladých lidí ve věku 18 - 25 let nikdy neměla dlouhodobý partnerský vztah (tématu vztahovosti se do hloubky věnujeme v následujícím článku). Změna vztahovosti ukazuje nejen změnu preferencí, ale může ukazovat i na hlubší problémy, kterým mladá generace čelí – jako je v posledních letech často skloňovaná krize duševního zdraví (Arłukowicz & Zdechovský, 2023) nebo epidemie samoty. Ve výzkumu Masarykovy univerzity (Fojtů, 2020) mezi lidmi ve věku 19 - 30 let uvedlo nějakou míru pocitu samoty alarmujících 61 % respondentů.

Ukazuje se, že častěji žijeme sami. Za posledních 20 let klesl průměrný počet osob v jedné domácnosti z 2,52 na 2,30 a narostl podíl jednočlenných domácností z 23 % na bezmála 32 %. Jednočlenné domácnosti ve věkových skupinách 25 - 34 a 35 - 44 častěji tvoří muži. To může být dáno vlivem rozvodovosti (muži po rozvodu často žijí sami) a také vyšším věkem při zakládání rodiny. Mladí lidé, kteří se osamostatní od rodičů, ale ještě nemají partnera ani rodinu, tvoří skupinu tzv. singles (taktéž častěji muži). Patří sem i ti, kdo sice mají partnera, ale bydlí odděleně (Brabcová & Korychová, 2025).

Občanská svoboda

Mladí lidé si uvědomují význam péče o okolní svět, což souvisí i s jejich vyšší mírou angažovanosti a ochoty volit, přestože jim je politika často vzdálená a mají pocit, že na ni nemají dostatečný vliv (Andresová, Husák, & Fishbone Vlčková, 2021). V posledních parlamentních volbách bylo přes 1,1 milionu voličů do 35 let věku a jejich celková účast dosáhla 63 % (oproti 52 % v roce 2017) (Prokop, Komárek, & Fabšíková, 2021). 

Čím jsou mladí voliči specifičtí? Podle Institutu pro politiku a veřejnost (Sál, 2022) je často trápí obavy o životní prostředí (největší obavy o změnu klimatu má segment 15 - 20 let) nedůvěra k politice a korporacím a nedostupné bydlení, které komplikuje zakládání rodiny a vyvolává pocit nespravedlnosti vůči starším generacím. Silně vnímají témata rovnosti a sledují snahy omezovat práva menšin či posun společnosti k tradičním hodnotám. Výzkum Youth, Speak Up! (2021) Identifikoval jako nejdůležitější témata mladých bydlení, problematiku rovnosti, environmentální otázky a zvyšování mediální gramotnosti a zlepšování školství obecně. Zároveň je potvrzena značná ideologická propast mezi muži a ženami, kdy ženy jsou stále více liberální a na straně druhé roste konzervatismus mužů. Tento jev se projevuje zejména v generaci narozené po roce 1997 (Burn-Murdoch, 2024).

V řadě oblastí se mladí až překvapivě podobají starším generacím. Pokud rozdíly jsou, tak vyplývají z odlišné situace, proto vnímají dostupnost a ceny bydlení jako nejpalčivější téma, což je pro ně pochopitelně mnohem důležitější než pro starší lidi. Podíl životních pesimistů a optimistů je mezi mladými podobný, jako byl u předchozích generací, zároveň mají pocit, že se věci v naší zemi ubírají nesprávným směrem a nezlepšují se. Dvě třetiny mladých uvádí, že její zájmy jsou v politice zastoupeny nedostatečně (STEM, 2025).

Určitá forma společenského pesimismu může ovlivňovat rozhodnutí mladých lidí stát se rodiči. Ivanova a Balbo (2024) zkoumají, jak pesimistický pohled na společenskou budoucnost ovlivňuje rozhodování mladých lidí o rodičovství. Autorky zjistily, že negativní vnímání budoucnosti je spojeno s nižší pravděpodobností založení rodiny. Tento efekt je zvlášť výrazný u mladých dospělých, kteří jsou v partnerském vztahu.  

Mladší generace v České republice vykazují vyšší otevřenost vůči právům LGBTQ+ osob v otázkách jejich rovného právního a rodinného postavení. Čtyřicet jedna procent mladých lidí uvádí, že by mělo být řešeno jejich nerovné postavení ve společnosti (STEM, 2025), 75 % osob ve věku 18–34 let souhlasí s právem gayů a leseb uzavírat manželství, přičemž 73 % podporuje jejich možnost osvojit dítě. Starší generace jsou konzervativnější: ve skupině 35–54 let souhlasí s manželstvím osob stejného pohlaví 74 % respondentů a s adopcí 62 %, zatímco mezi lidmi ve věku 55 let a více tyto podíly klesají na 56 %, respektive 53 % (MEDIAN, 2020).

Zdroj: MEDIAN, 2020

Svobodná volba bezdětnosti

Ve věku 18 až 55 let 14 % mužů a žen neplánuje založit rodinu - u žen příčinou je hlavně nezájem o mateřství (22 %) nebo absence vhodného partnera či partnerky (12 %). Muži uvádějí, že nemají vhodného partnera či partnerku (22 %), nebo si přejí zachovat osobní svobodu (16 %), případně považují založení rodiny za finančně náročné (15 %) (Solvo Institute, 2023). Tento posun je doprovázen i rostoucí akceptací bezdětnosti jako jedné z legitimních životních cest (Šťastná, 2024). Svou bezdětnost vyhodnocuje jako jednoznačně svobodné rozhodnutí 30 % respondentů a jako výsledek životních okolností 21 %. Tyto podíly se mohou lišit v závislosti na věku a typu partnerství (Paloncyová et al., 2021). 

Zdroj: Paloncyová et al., 2021

Zdraví jako priorita

Zdraví v Česku není ve srovnání s jinými evropskými zeměmi dostatečně prioritizováno, přestože mezi hlavní příčiny předčasných úmrtí patří nemoci, kterým lze výrazně předcházet zdravým životním stylem a preventivními programy zaměřenými na včasný záchyt nemoci. Mezi lidmi, kteří se zajímají o zdravý životní styl, převládají mladí lidé a ženy (VZP, 2025).

Téměř polovinu všech úmrtí v roce 2019 lze přičíst behaviorálním rizikovým faktorům (rizikovým stravovacím návykům, kouření, konzumaci alkoholu, nízké úrovni fyzické aktivity). V roce 2022 splňovalo 8 % obyvatel kritéria pro škodlivé pití alkoholu. Sedativa a hypnotika zneužívá cca 900 tisíc osob, 125 tisíc uživatelů konopí spadá mezi rizikové uživatele, odhaduje se 45 tisíc injekčních uživatelů pervitinu a opioidů. 20-25 % dospělé populace je obézní a počet obézních dětí se rovněž zvyšuje. Z hlediska prostředí 12 % obyvatel žije v oblastech s překročením imisních limitů. Na předčasných úmrtích mají rovněž relativně vysoký podíl nehody, úrazy a úmrtí v důsledku abúzu alkoholu. Nejvyšší podíl předčasných úmrtí (více než 30 %) vykazují kraje Karlovarský a Ústecký (Ministerstvo zdravotnictví, 2023). Z hlediska chování souvisejícího se zdravým životním stylem se Česko řadí na čtvrté místo od konce v Evropě, přičemž hlavními problémy jsou kouření, konzumace alkoholu, nezdravé stravování a nedostatečná fyzická aktivita (EIGE, 2024).

Nízká zdravotní gramotnost může představovat podstatnou bariéru pro zdravý životní styl i rodičovství – lidé s omezenou schopností porozumět zdravotním informacím mohou nesprávně interpretovat reprodukční rizika a tím následně i opomíjet dostupné formy péče či možné preventivní programy. Zdravotní gramotnost populace je limitovaná, u 47 % populace starší 18 let byla zaznamenána omezená úroveň zdravotní gramotnosti (Kučera, Svačina, & Šteflová, 2023). Největší potíže mají respondenti s porozuměním zdravotnickým informacím z médií a s posouzením různých možností léčby. Ve výzkumu zaměřeném na zdravotní gramotnost dětí ve věku 13 až 15 let se ukázalo, že přibližně pětina z nich je zdravotně negramotná. Zároveň se prokázal výrazný vztah mezi nízkou zdravotní gramotností a nezdravými stravovacími návyky – děti z této skupiny konzumují málo ovoce a zeleniny, často vynechávají snídani nebo sahají po energetických nápojích. Silná vazba se ukazuje také mezi zdravotní negramotností a nízkou pohybovou aktivitou a nedostatkem spánku (Zdravá Generace, n.d.). Mezi dospělými jí denně zeleninu 56,1 % žen, zatímco u mužů je to 44,5 %. Každý čtrnáctý muž v Česku téměř vůbec nezahrnuje zeleninu do svého jídelníčku (Měřínská, 2023).

Značné riziko představují civilizační nemoci, které se stále častěji vyskytují i u mladých lidí a u dětí. Pro společnost je důležité zaměřit se na prevenci civilizačních chorob v nejmladší věkové kategorii. Mezi dětmi celosvětově roste prevalence diabetu 2. typu, obezity, zubního kazu a hypertenze. V dětské populaci je také vyšší výskyt duševních onemocnění. Příčiny lze hledat v nezdravém životním stylu, nedostatečné spánkové hygieně a pohybové aktivitě, výchově a nedostatečné osvětě v oblasti duševního zdraví (Welian-Polus et al., 2023).

Mezi civilizační nemoci patří obezita, výskyt obezity a nadváhy představuje celosvětovou epidemii. Více než třetina žen v Česku (35,7 %) a téměř polovina dospělých mužů (48,6 %) se potýká s mírnou nadváhou. Obezita se týká každého pátého muže (21  %) a 18,4 % žen (Měřínská, 2023). Zvyšuje se i počet obézních dětí. Obezita má škodlivý vliv na všechny systémy, včetně reprodukčního zdraví a představuje velký problém veřejného zdraví, a to celosvětově, přičemž v mnoha zemích světa paradoxně koexistuje s podvýživou. V roce 1995 bylo na světě odhadem 200 milionů obézních dospělých, v roce 2000 se počet obézních dospělých zvýšil na více než 300 milionů (WHO, 2025). V ČR pouze 14,4 % mužů a 16,1 % žen věnuje každý den svůj volný čas pohybu. Naopak třetina mužů a ještě více žen přiznává, že ve svém volném čase žádnou fyzickou aktivitu nepodniká (Měřínská, 2023). Zajímavé je i srovnání u dětí – WHO doporučuje alespoň 60 minut intenzivní aktivity denně, na což dosáhne jen necelá pětina školáků ve věku 11 - 15 let (u chlapců 22 %, u dívek 15 %) (Zdravá Generace, n.d.).

V ČR se snižuje se podíl denních kuřáků, což představuje pozitivní trend, naopak negativní je růst prevalence častého i nárazového pití nadměrných dávek alkoholu (ČSÚ, 2024). Kouření, nadměrná konzumace alkoholu a obezita mohou ovlivnit oblast reprodukčního zdraví. Kromě toho může být vystavení znečišťujícím látkám a toxinům v životním prostředí přímo toxické pro gamety (vajíčka a spermie), což vede k jejich sníženému počtu a špatné kvalitě. Neplodnost se týká každého šestého člověka na světě (WHO, 2023).

Dopady moderního životního stylu se odráží nejen v nárůstu fyzických onemocnění (například kardiovaskulárních onemocnění), ale i v nárůstu počtu psychických nemocí. Význam psychických onemocnění v současné společnosti narůstá, přičemž roste i počet odborných studií věnovaných tomuto tématu, z nichž vyplývá míra celospolečenské zátěže. Roční prevalence duševních poruch (včetně mírných, např. fobií) dosahuje v EU 38 % (Medical Tribune, 2021) 79 % Čechů uvádí, že duševní a fyzické zdraví považují za stejně důležité. Podle veřejnosti však český zdravotnický systém stále klade důraz především na péči o zdraví fyzické. Mladí lidé častěji upozorňují na to, že český zdravotnický systém význam duševního zdraví podceňuje. Šest z deseti Čechů přiznává, že je v uplynulém roce trápil stres ovlivňující běžný život, přičemž nejvíce ohroženou skupinou jsou mladí lidé do 30 let. Více než čtvrtina kvůli stresu alespoň několik dní chyběla v práci (Ipsos, 2024).

Doporučení Český priorit

Posuny a změny priorit mladší generace odráží proměnu (nejen) sociálního klimatu. Zatímco o svém případném rodičovství se rozhodují lidé ve věku kolem třiceti let, o systémových změnách ovlivňujících životy rodin rozhoduje poslanecká sněmovna, kde je průměrný věk kolem padesáti let (v době zvolení muži 50,4, ženy 48,1) (ČSÚ, 2021). Tato výchozí situace není optimální, mladí mají oprávněný pocit, že jejich zájmy nejsou  v politice  zastoupeny dostatečně. Řešením je více mladých lidí v parlamentu, větší participace obyvatel na rozhodování a politika založená na důkazech, nikoli na vlastních životních zkušenostech - ty nemusí být pro dnešní dobu relevantní.

Na základě zjištění proto navrhujeme několik klíčových opatření:

1. Podpora výzkumu - politika založená na důkazech potřebuje aktuální data o potřebách rodin a budoucích rodičů, jinak existuje riziko, že přijímaná opatření budou odpovídat potřebám generací, kterým již děti odrostly, nikoli generacím budoucích rodičů a mladých rodin.
2. Podpora rovnováhy mezi pracovním a osobním životem – důsledné prosazování flexibilních pracovních režimů, zkrácených úvazků a kvalitních podmínek pro rodičovství, které neznevýhodňují ani matky, ani otce. Práce z domova a pružná pracovní doba by přispěly k zaměstnanosti matek, nabídka takovýchto pozic ale nepostačuje poptávce. Z hlediska zaměstnavatelů se totiž často jedná o komplikaci - opatření by proto měla směřovat také do benefitů pro zaměstnavatele.
3. Opatření zaměřovat na ženy, především na mladé ženy. Řada výzkumů o potřebách rodin je zaměřena na obě pohlaví, rozhodující slovo mají ale ženy. Je potřeba se jich ptát na jejich potřeby a preference, a zaměřovat více výzkumy o potřebách rodin na ženy. Multifaktoriální etiologie demografického fenoménu by měla být zohledněna, včetně regionální dimenze.
4. Mladí lidé nechtějí volit mezi kariérou a rodinou, proto je potřeba zajistit, aby tomu tak být nemuselo. Rodičovská může představovat prostor pro kariérní růst. Nabídka atraktivních a bezplatných online školení by mohla představovat zvýhodnění matek na pracovním trhu a přispět tak k prevenci chudoby. Dobrou cestou by mohla být osvěta, protože část z nich si ani neuvědomuje, že by to bylo možné a vhodné.
5. Posílení výchovy k partnerským a rodičovským kompetencím – mladí často deklarují nejistotu ve vztazích, péči či zakládání rodiny. Školy a volnočasové organizace by měly nabízet bezpečný prostor k rozvoji těchto témat.
6. Zapojení obou partnerů do výchovy dětí představuje stěžejní opatření. Výrazná bonifikace rodičovského příspěvku, pokud se rodiče rovnoměrně vystřídají. Rovnoměrné čerpání rodičovské dovolené by podpořilo genderovou rovnost, snížilo gender pay gap a mělo by potenciál i snížit patologické vzorce partnerského chování. 
7. Podpora rodinné atmosféry na celostátní i lokální úrovni, včetně urbanistických opatření. Toto opatření cílí na změny ve veřejném prostoru, které by zjednodušily a zpříjemnily životy rodičům i dětem. Více dětí ve veřejném prostoru a lepší podmínky pro ně mohou pod heslem “děti jsou nakažlivé” vést ke zvýšení porodnosti. 
8. Mladí lidé chtějí studovat a společnost potřebuje, aby studovali. Opatření by se tedy měla zaměřovat na podporu studentstva, jako je např. podpora matek vysokoškolaček.  Lidé s vyšším vzděláním více plánují děti, ale časově nestíhají dosáhnout plánovaného počtu spolu s kariérními a jinými plány. Toto implikuje, že investovat do zjednodušení možnosti mít děti se u studentstva vyplatí. Může to znamenat zavedení mikrojeslí a dětských skupin v rámci vysokých škol, stipendií, podpory flexibility studia, dětské koutky na univerzitách. Lze odhadovat, že infrastruktura na školách by mohla představovat motivační faktor z hlediska osobních rodinných plánů, přičemž by zároveň facilitovala zapojení do výuky u akademiček s malými dětmi. Celkově platí, že objem veřejné finanční podpory studentů v ČR je velmi nízký. Podpora matek je efektivnější a palčivější problém, ale je nutné zahrnout opatření i pro podporu otců - studentů. Tato opatření by mohla zahrnovat rodičovské koleje - levné pokoje se zázemím pro dítě, u studentů rodičů dále například prominout poplatky za dlouhé studium, nebo zavádět dodatečná stipendia pro rodiče.
9. Podpora zdraví, zdravotní gramotnosti a duševního zdraví mladých lidí – prevence civilizačních chorob, zvýšit dostupnost psychologické pomoci, zejména v přechodových životních fázích (dospívání, vstup na trh práce, první rodičovství).  Prevence v oblasti výroby a spotřeby potravin, míst k životu (včetně urbanistického designu a dopravní infrastruktury), snižování chudoby.
10. Mladí lidé často odkládají založení rodiny a narození prvního dítěte (z důvodů studia, nedostupnosti bydlení, kvůli absenci partnera či z jiných důvodů). V pozdějším věku mohou nastat komplikace v oblasti reprodukčního zdraví. Opatření by tedy měla směřovat do oblasti podpory reprodukčního zdraví a zdravého životního stylu. Například obezita představuje celosvětovou epidemii, jedním z jejích nežádoucích dopadů je neplodnost.
11. Zajištění účasti mladých lidí na rozhodování – mladá generace by měla být aktivně zapojována do tvorby politik, které se jí týkají, a to na všech úrovních – místní, národní i evropské.
12. Prevence emigrace - je potřeba, aby Česko bylo dobrou zemí k životu, ve které mladí lidé chtějí žít. Pokud se děti narodí, ale odejdou, negativní dopady nízké porodnosti na společnost to neřeší. Značná část nejmladších uvádí, že nechce žít v ČR (Solvo Institute, 2024). Je proto potřeba zavádět opatření, která pro mladé lidi zatraktivní možnost zůstat žít v ČR, nebo se vrátit do ČR po pobytu v zahraničí.

Zdroje

Měřínská, S. (2023, 27. června). Kvalita života a zdraví Čechů. Statistika a my – Český statistický úřad. https://statistikaamy.csu.gov.cz/kvalita-zivota-a-zdravi-cechu

Ipsos. (2024, 10. října). 4 z 10 mladých Čechů v posledním roce absentovali v práci kvůli stresu. Ipsos. https://www.ipsos.com/cs-cz/4-z-10-mladych-cechu-v-poslednim-roce-absentovali-v-praci-kvuli-stresu

Zdravá Generace. (n.d.). Zdravotní gramotnost. Zdravá Generace. https://zdravagenerace.cz/report/zdravotni-gramotnost/

Ipsos & Solvo Institute. (2025). Hlavně žádný konflikt! Gen‑Z v České republice: Kvalitativní a kvantitativní výzkum. Solvo Institute. https://www.solvo.institute/files/hlavne-zadny-konflikt-solvo.pdf

OECD. (2024, 20. června). Society at a Glance 2024: OECD social indicators. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/918d8db3-en

Solvo Institute. (2024). Dětství v ČR: Život v České republice očima dětí a rodičů. https://www.solvo.institute/files/1584-24-06-10-solvo.pdf

Vess, M., & Maffly-Kipp, J. (2022). Parenting practices and authenticity in mothers and fathers. Sex Roles, 87(9-10), 487–497. https://doi.org/10.1007/s11199-022-01330-0

Šťastná, A., Kreidl, M., Perdoch Sladká, D., Hubatková, B., & Reimerová, K. (2023). Partnerství a rodičovství: Souhrnná výzkumná zpráva z šetření „Současná česká rodina 2020–2022“. Praha: RILSA. https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_549.pdf

Kučera, Z., Svačina, Š., & Šteflová, A. (2023). Changes in the level of health literacy in Czechia between 2015 and 2020. Časopis lékařů českých, 162(2–3), 84–92.

Ministerstvo zdravotnictví. (2023). Koncepce zdravotnického výzkumu do roku 2030. https://www.azvcr.cz/wp-content/uploads/2023/04/Koncepce-zdravotnickeho-vyzkumu-do-roku-2030.pdf

Ivanova, K., & Balbo, N. (2024). Societal pessimism and the transition to parenthood: A future too bleak to have children? Population and Development Review. Advance online publication. https://doi.org/10.1111/padr.12620
 

Youth, Speak Up! (2021). Na čem záleží mladým lidem? Průzkum 2021. Youth, Speak Up! https://www.youthspeakup.cz/projekty/data-o-mladych-volicich

Institut pro politiku a společnost. (2022, září). Politické postoje mladých. Institut pro politiku a společnost. https://www.politikaspolecnost.cz/wp-content/uploads/2022/09/Politick%C3%A9-postoje-mlad%C3%BDch-IPPS.pdf

Kyselá, M. (2024). Postoje českých občanů k partnerství, manželství a rodičovství – duben/květen 2024. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. https://cvvm.soc.cas.cz/images/articles/files/5834/ov2407092.pdf

Šrámková, N. (2023, říjen 12). Počet mladých lidí do 34 let s vysokoškolským vzděláním je v ČR podprůměrný, ukazují data OECD. EDUin. https://www.eduin.cz/clanky/pocet-mladych-lidi-do-34-let-s-vysokoskolskym-vzdelanim-je-v-cr-podprumerny-ukazuji-data-oecd/

Paloncyová, J., & Höhne, S. (2023). Slaďování práce a rodiny: Souhrnná výzkumná zpráva z šetření „Současná česká rodina 2020–2022“. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_541.pdf

Berrington, A., & Pattaro, S. (2014). Educational differences in fertility desires, intentions and behaviour: A life course perspective. Demographic Research, 31(36), 1023–1062. https://doi.org/10.1016/j.alcr.2013.12.003

Berrington, A., & Pattaro, S. (2014). Fertility attitudes of highly educated youth: A factorial survey. Journal of Marriage and Family, 76(5), 1019–1036. https://doi.org/10.1111/jomf.12790

Lee, H. (2022). The changing generational values. Johns Hopkins University. https://imagine.jhu.edu/blog/2022/11/17/the-changing-generational-values/

Bhattacharya, S. (2022). Time to stop talking about ‘my generation’? The British Psychological Society. https://www.bps.org.uk/psychologist/time-stop-talking-about-my-generation

Parker, K. (2023). How Pew Research Center will report on generations moving forward. Pew Research Center. https://www.pewresearch.org/short-reads/2023/05/22/how-pew-research-center-will-report-on-generations-moving-forward/

Buyukkececi, Z. (2025). Temporal and cross-country (dis)similarities in transition to adulthood: A comparison of 23 European countries. Population, Space and Place, 31, e70012. https://doi.org/10.1002/psp.70012

Kvasková, L., Širůček, J., Ježek, S., Hrubá, L., Lacinová, L., & Macek, P. (2020). Personal goals and identity of Czech university students. Emerging Adulthood, 10(2), 354-359. https://doi.org/10.1177/2167696820917813

Masarykova univerzita. (2024). Vědci z Masarykovy univerzity zjistili, že mezi mladými lidmi v Česku klesá zájem o plánování potomků. Nejvíce mezi ekonomicky znevýhodněnými. https://www.muni.cz/pro-media/tiskove-zpravy/vedci-z-masarykovy-univerzity-zjistili-ze-mezi-mladymi-lidmi-v-cesku-klesa-zajem-o-planovani-potomku-nejvice-mezi-ekonomicky-znevyhodnenymi

Český statistický úřad. (2025). Aktuální populační vývoj v kostce. https://csu.gov.cz/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce

Český statistický úřad. (2025). Narození. https://csu.gov.cz/narozeni

Šťastná, A. (2024). Podíl bezdětných žen v české populaci poroste. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik. https://www.syri.cz/tiskove-zpravy/podil-bezdetnych-zen-v-ceske-populaci-poroste

OECD. (2024). Declining fertility rates put prosperity of future generations at risk. https://www.oecd.org/en/about/news/press-releases/2024/06/declining-fertility-rates-put-prosperity-of-future-generations-at-risk.html

Štyglerová, T. (2025). Snoubenci očima demografie. Statistika & My, 15(04), 21–25. Český statistický úřad. https://statistikaamy.csu.gov.cz/snoubenci-ocima-demografie

Eurostat. (2022). Leaving home: Young Europeans spread their wings. https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/ddn-20220901-1

Český statistický úřad. (2014). Nesezdaná soužití. https://csu.gov.cz/docs/107508/cdfbff5a-0bbb-968b-3845-a277c48628fb/170227-14.pdf

Český statistický úřad. (2021). Typ hospodařící domácnosti. https://scitani.gov.cz/typ-hospodarici-domacnosti

Český statistický úřad. (2014). Do manželství mladí lidé nepospíchají. https://csu.gov.cz/do_manzelstvi_mladi_lide_nepospichaji_20140409

Český statistický úřad. (2024). Ceny nemovitostí. https://csu.gov.cz/ceny-nemovitosti

Kyselá, M. (2024). Postoje českých občanů k partnerství, manželství a rodičovství – duben/květen 2024. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR. https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/vztahy-a-zivotni-postoje/5833-postoje-ceskych-obcanu-k-partnerstvi-manzelstvi-a-rodicovstvi-duben-kveten-2024

Eurostat. (2024). Tertiary education statistics. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Tertiary_education_statistics

Hauschildt, K. (Ed.), Gwosć, C., Schirmer, H., Mandl, S., & Menz, C. (2024). Social and economic conditions of student life in Europe – EUROSTUDENT 8 Synopsis of Indicators 2021–2024. wbv Publikation. https://doi.org/10.3278/6001920ew

STEM. (2025, duben). Postoje a priority mladé generace. https://www.stem.cz/postoje-a-priority-mlade-generace/

Index prosperity Česka. (2024). Kvalita trhu práce. https://www.indexprosperity.cz/2024/kvalita-trhu-prace-3/

ResSOLUTION. (2024). Průzkum českých vztahů: Většina zadaných je v partnerství spokojená [Zpráva]. SIMAR. https://simar.cz/assets/media/files/assets/uploads/pruzkum-ceskych-vztahu-vetsina-zadanych-je-v-partnerstvi-spokojena-9.-10.-2024.pdf

Němečková, M. (2025). Rozvodem končí 20 tisíc manželství ročně. Statistika & My, 15(04), 28–29. Český statistický úřad. https://statistikaamy.csu.gov.cz/rozvodem-konci-20-tisic-manzelstvi-rocne

Český statistický úřad. (2025). Sňatky, rozvody. https://csu.gov.cz/snatky-rozvody

Horská, E., & Lacinová, L. (2015). Rozvodové postoje mladých dospělých: Souvislost s rodičovským konfliktem, kooperací a vztahem k otci. Československá psychologie, 59(2). https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001563295&local_base=ANL105-114

Andresová, N., Husák, J., & Fishbone Vlčková, V. (2021). Hodnoty mladých: Porovnanie hodnôt a postojov Čechov a Slovákov. Rada mládeže Slovenska. https://hodnotymladych.org/wp-content/uploads/2021/12/Hodnoty-mladych-publikacia-final-digital.pdf

Paloncyová, J., Hašková, H., Höhne, S., Kuchařová, V., Žáčková, L., & Lukić, A. (2021). Bezdětní a postoje k rodičovství. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. https://www.rilsa.cz/wp-content/uploads/2023/02/Prezentace-Bezdetni_a_postoje_k_rodicovstvi_8.6.2021_IP70606.pdf

Grossmann, J., & Münich, D. (2025). Částečné úvazky: v Česku vzácné zboží [Studie 2/2025]. Ekonomický ústav AV ČR. https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_02_2025_Castecne_uvazky_0224.pdf

Předvýběr.CZ. (2023). Generace Z tráví méně času v práci, více cestuje a studuje. https://www.predvyber.cz/cs/tiskove-zpravy/generace-z-travi-mene-casu-v-praci-vice-cestuje-a-studuje

Ranjbar, M., Rahimi, M. K., Heidari, E., Bahariniya, S., Alimondegari, M., Lotfi, M. H., & Shafaghat, T. (2024). What factors influence couples' decisions to have children? Evidence from a systematic scoping review. BMC Pregnancy and Childbirth, 24(1), 223. https://doi.org/10.1186/s12884-024-06385-3

OECD. (2024). Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/918d8db3-en

Mance, H. (2024). Birth rates are falling in the Nordics. Are family-friendly policies no longer enough? Financial Times. https://www.ft.com/content/500c0fb7-a04a-4f87-9b93-bf65045b9401

Daks, J. S., & Rogge, R. D. (2020). Examining the correlates of psychological flexibility in romantic relationship and family dynamics: A meta-analysis. Journal of Contextual Behavioral Science, 18, 214–238. https://doi.org/10.1016/j.jcbs.2020.09.010

Český statistický úřad. (2025). Studenti a absolventi vysokých škol v České republice: Analytická část. https://csu.gov.cz/docs/107508/ff719497-9967-1690-dc4f-a7be455ad7bb/23006125a.pdf

Eurostat. (2025). Average number of actual weekly hours of work in main job, by sex, age, professional status, full-time/part-time and economic activity (from 2008 onwards, NACE Rev. 2). https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/lfsa_ewhan2__custom_16666914/bookmark/bar?lang=en&bookmarkId=2bce8aa4-a165-47d3-bfae-10f507286684&page=time:2024

Eurostat. (2024). National accounts and GDP. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/National_accounts_and_GDP

Deloitte. (2025). Deloitte Global Gen Z and Millennial Survey 2025. https://www.deloitte.com/global/en/issues/work/genz-millennial-survey.html

Solvo Institute. (2023). České ženy v roce 2023. https://www.solvo.institute/files/zeny-solvo-fin.pdf

Brabcová, Š., & Korychová, M. (2025). Velikost českých domácností se zmenšuje. Statistika & My. https://statistikaamy.csu.gov.cz/velikost-ceskych-domacnosti-se-zmensuje

Národní ústav duševního zdraví. (2023). O výzkumu. Centrum pro sexuální zdraví a intervence. https://www.intimitavcr.cz/

Kučera, M. (1994). Populace České republiky 1918–1991. Česká demografická společnost, Sociologický ústav Akademie věd ČR. https://www.czechdemography.cz/res/archive/001/000177.pdf

Fojtů, M. (2020). Studentský výzkum: Osamělost nemusí být znát. A sociální sítě ji neumenšují. Masarykova univerzita. https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/13084-studentsky-vyzkum-osamelost-nemusi-byt-znat-a-socialni-site-ji-neumensuji

STEM. (2025). Postoje a priority mladé generace: kvantitativní výzkum. Díky, že můžem. https://generacef.cz/wp-content/uploads/2025/04/Kvantitativni-pruzkum-mladi-STEM-Diky-ze-muzem_na-web.pdf

Kyzlinková, R., & Šťastná, A. (2016). Reprodukční plány mladých mužů v ČR. Demografie, 58, 111–128. https://www.researchgate.net/profile/Anna-Stastna/publication/304714975_Reprodukcni_plany_mladych_muzu_v_CR_Reproductive_Plans_of_Young_Men_in_the_Czech_Republic/links/5777cf2908aeb9427e2a19c3/Reprodukcni-plany-mladych-muzu-v-CR-Reproductive-Plans-of-Young-Men-in-the-Czech-Republic.pdf

Median. (2020). Podpora manželství pro všechny vzrostla na 67 %. Přijetí navíc přinese miliardy do státní kasy. Jsme fér. https://d3n8a8pro7vhmx.cloudfront.net/zamanzelstvi/pages/2399/attachments/original/1579800352/TZ_Podpora_manzelstvi_pro_vsechny_vzrostla.pdf?1579800352

Prokop, D., Komárek, J., & Fabšíková, N. (2021). Analýza volebního chování ve sněmovních volbách 2021. PAQ Research. https://www.paqresearch.cz/content/files/2023/01/PAQ_Povolebni_studie_PSP2021-1.pdf

Karel Sál. (2022). Politické postoje mladých. Institut pro politiku a společnost. https://www.politikaspolecnost.cz/wp-content/uploads/2022/09/Politick%C3%A9-postoje-mlad%C3%BDch-IPPS.pdf

Youth, Speak Up! (2021). Volební témata mladých pro volby do Poslanecké sněmovny 2021. https://static1.squarespace.com/static/66cee3149169c46c965faf0c/t/66d0b346dc5d8a2930915bae/1724953430321/YSU-Volebni%CC%81-te%CC%81mata-mlady%CC%81ch-2021-1+%281%29.pdf

Burn-Murdoch, J. (2024). A new global gender divide is emerging. Financial Times. https://www.ft.com/content/29fd9b5c-2f35-41bf-9d4c-994db4e12998

Ivanova, K., & Balbo, N. (2024). Societal pessimism and the transition to parenthood: A future too bleak to have children? Population and Development Review, 50(2), 323–342. https://doi.org/10.1111/padr.12620

Welian-Polus, I., Kurek, M., Bielak, M., Ziółkiewicz, A., Szukała, K., & Chrościńska-Krawczyk, M. (2023). Civilization diseases in childhood – state-of-the-art literature review. Journal of Pre-Clinical and Clinical Research, 17(4), 256–261. https://doi.org/10.26444/jpccr/167205

World Health Organization. (2025). Controlling the global obesity epidemic. https://www.who.int/activities/controlling-the-global-obesity-epidemic

Český statistický úřad. (2024). Vyšla nová Zpráva o kvalitě života a její udržitelnosti, na které ČSÚ spolupracoval. https://csu.gov.cz/produkty/vysla-nova-zprava-o-kvalite-zivota-a-jeji-udrzitelnosti-na-ktere-csu-spolupracoval

World Health Organization. (2023). 1 in 6 people globally affected by infertility: WHO. https://www.who.int/news/item/04-04-2023-1-in-6-people-globally-affected-by-infertility

Medical Tribune. (2021). Civilizační nemoci – daň za moderní způsob života. https://www.tribune.cz/archiv/civilizacni-nemoci-dan-za-moderni-zpusob-zivota/

Paloncyová, J., Höhne, S., Křečková Tůmová, N., Svobodová, K., & Vidovićová, L. (2023). Zpráva o rodině 2023. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. https://www.rodiny.cz/wp-content/uploads/2024/09/vz_548.pdf

Hündlová, L., & Šmídová, M. (2024). Students with children and the openness of higher education. EUROSTUDENT 8 Intelligence Brief. Centre for Higher Education Studies. https://praxis.ee/uploads/2024/09/IB_Student-parents.pdf

ČSÚ. (2021). Struktura poslanců podle pohlaví a věku ve volbách do České národní rady a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. https://csu.gov.cz/docs/107508/e0ff3ede-a0f6-e9ab-797a-4cf8c021fa66/vpscr121721_struktura_poslancu_podle_pohlavi_a_veku.xlsx

Münich, D., & Kořínek, O. (2021). Zastaralý systém veřejné finanční podpory českých vysokoškoláků zůstává přehlíženým tématem i v předvolebních programech. Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při CERGE-EI. https://idea.cerge-ei.cz/files/TISKOVE%20ZPRAVY/TZ_IDEA_FIN_PODPORA_STUDENTU_2021_09_15-1.pdf()