2. Jak na dostupnost bydlení?

Článek ze série “Hledání ztracených dětí”
Více infromací najdete na stránce Porodnost

Autoři: Radomir Belyaev, Jan Kleňha, Magdalena Opletalová

Jak jsme již psali v předchozím článku (a jak aktuálně píše mnoho médií), v Česku nadále klesá porodnost (ČSÚ, 2025). Příčin tohoto jevu je celá řada, my se nyní věnujeme obvyklým podezřelým, viz diagram:

V Českých prioritách se snažíme přinést do veřejné debaty, a případně do politického rozhodování, co možná nejvíce informací ohledně příčin, rozsahu a možných dopadů, navrhujeme a analyzujeme škálu potenciálních řešení. 

V tomto článku se zaměřujeme na nedostupnost bydlení jako jednu z příčin odkládání rodičovství, snižování počtu dětí oproti plánům či bezdětnost v důsledku absence vhodného a přiměřeného bydlení.

(Ne)dostupnost bydlení v Česku

Nedostupnost bydlení v ČR představuje rozsáhlý problém. Zejména v Praze a dalších prosperujících částech republiky patříme mezi země s nejnižší finanční dostupností vlastnického i nájemního bydlení (Deloitte, 2024). Tato nedostupnost má řadu negativních dopadů v mnoha oblastech – je omezena kupní síla obyvatel apracovní mobility, což  se propisuje do odkladů zakládání rodin a tím i porodnosti. Kvůli nedostupnosti bydlení dochází k vnitřní migraci do levnějších suburbií bohatých měst, ve kterých však není k dispozici adekvátní infrastruktura, například v oblasti školství, zdravotnictví, dopravy a služeb.  Naopak  v chudších regionech dochází k problémům v oblasti sekundárního trhu bydlení (obchod s chudobou). Nastavení dávkového systému a nedostatečná nabídka obecního či sociálního bydlení vede k obchodu s chudobou a sociálnímu vyloučení (NERV, 2024). Dostupnost bydlení se v Praze a dalších velkých městech v ČR trvale zhoršuje, existuje neadekvátní nabídka při velmi silné poptávce po bydlení (MMR).

V současné době je přibližně 1,6 milionu obyvatel ohroženo ztrátou bydlení, z toho 161 tisíc se přímo nachází v bytové nouzi. Významným problémem je energetická chudoba, která postihuje více než 1,3 milionu lidí. Roste počet domácností, které si nemohou dovolit náklady na bydlení, což má negativní dopady i na veřejné rozpočty (Klusáček & Kalenda Vávrová, 2024). Hlavní příčiny problému sahají od privatizace bytového fondu v 90. letech až po současné nedostatečné veřejné investice do dostupného bydlení. Krizi prohlubuje nedostatek obecních bytů (Orcígr, Nakládal, & Zahumenská, 2019).

ČSÚ (2024) upozorňuje na radikální změny ve skladbě domácností, kdy došlo k propadu počtu domácností tvořených rodinou se dvěma dospělými se závislými dětmi. V posledních třiceti letech byl pokles jejich zastoupení z 33,6 % na 20,4 %. Naopak došlo ke strmému nárůstu domácností jednotlivců, kterých za posledních 30 let přibylo v absolutním vyjádření více než 755 tisíc. 

Z hlediska právního důvodu užívání bytu v ČR převažuje vlastnictví, nájmy jsou nejčastější v Praze a s odstupem v Moravskoslezském kraji (MMR, 2025). Finanční dostupnost vlastnického bydlení v ČR se zhoršuje, a to jak v dlouhodobé, tak i krátkodobé perspektivě.Finanční udržitelnost bydlení se zhoršuje především pro zranitelné skupiny obyvatel (rodiny s jedním rodičem, senioři v nájemním bydlení, nízkopříjmové domácnosti) (MMR, 2024). 

Lidé v ČR jsou se svým bydlením převážně velmi spokojeni, přičemž spokojenost je nejčastěji spojena s vlastnictvím. Respondenti, kteří spokojeni s bydlením nejsou, uvádí jako důvod nejčastěji nízkou kvalitu bytu, nedostatečnou velikost, hluk, špatné sousedské vztahy nebo vysoké výdaje na bydlení. Názory respondentů na vybrané výroky týkající se vlastnického bydlení v roce 2023 jsou znázorněny v grafu níže. Vyplývá z nich, že v ČR obyvatelstvo nadále považuje vlastnické bydlení za prioritní právní formu bydlení (Sunega, Lux, & Mikeszová, 2023).

Názory na vybrané výroky týkající se vlastnického bydlení v roce 2023, zdroj: Sunega et al., 2023

Další zhoršení situace v oblasti bydlení, a to především pro rodiny s dětmi, může přinést přijetí nového zákona o tzv. superdávce, který má sjednotit současné dávky v hmotné nouzi a státní sociální podpoře do jedné dávky (MPSV, 2025). Podle analýzy Platformy pro sociální bydlení (2025) reforma nejvíce negativně zasáhne chudé pracující, přičemž obzvlášť ohrožené budou rodiny s dětmi. Zvláště alarmující je dopad na nízkopříjmové pracující rodiny se dvěma dětmi a jedním rodičem na mateřské dovolené, které při příjmu 28 084 Kč měsíčně mohou přijít o více než 4 000 Kč měsíčně.

Vlastnické bydlení a mladé rodiny

Vlastní bydlení pro mladé rodiny zůstává stále častěji jen snem. Od roku 2015 zdražily byty v Česku v průměru o 112 %, v Praze a Brně dokonce o téměř 140 %. Na koupi bytu o velikosti 70 m² tak dnes průměrný Čech potřebuje 13 ročních platů – to řadí Česko mezi země s nejdražším bydlením v EU (MMR, 2024). Mladí Češi tak končí častěji v nájmech, zvláště ve velkých městech. Podle výzkumu agentury IPSOS (Kateřina Mahdalová & Michal Škop, 2023) ve vlastním bydlí jen 49 % třicetiletých. Zároveň o něco vyšší podíl z nich splácí hypotéku (26 % všech osob v této věkové kategorii). Pokud jde o zbytek třicetiletých, 36 % bydlí v pronájmu, 6 % v družstevním bytě a 5 % stále u rodičů (v průměru se mladí stěhují od rodičů ve věku 26 let (Eurostat, 2025). Právě u věkové skupiny odpovídající průměrnému věku narození dítěte je největší pravděpodobnost, že bude bydlet v nájemním bydlení. 

Zdroj: (Paloncyová et al., 2023)

České rodiny tradičně preferují vlastní bydlení (viz Sunega, Lux, & Mikeszová, 2023) a hypotéka je pro většinu z nich jedinou možností zajistit si vlastnictví nemovitosti. Přestože existují určité výhody pro mladé zájemce (MMR, 2024), jejich dostupnost pro mladé lidi je stále omezená. Aby domácnost mohla splácet hypotéku na běžný byt, ve většině krajských měst potřebuje společný čistý měsíční příjem přes 40 000 Kč, v Praze dokonce přes 87 000 Kč (Kotrbatý, 2025), přičemž medián mezd v hlavním městě činí  50 534 Kč pro muže a 43 194 Kč pro ženy (ČSÚ, 2024) Nutno zdůraznit, že se jedná o příjem domácnosti, tedy součet příjmů rodiny. Vzhledem k výši výdajů na hypotéku je pro mladé jen velmi obtížně možné o jeden z příjmů přijít z důvodu čerpání rodičovské a péče o dítě.

Nájemní bydlení a mladé rodiny

Trend bydlení v nájmu přináší právní nejistotu bydlení – především nedostatečnou ochranu před nečekanou výpovědí, neférovým zvýšením nájmu nebo jinými riziky spojenými s nájemním bydlením. Krátkodobé smlouvy se v České republice stávají běžnou praxí, zejména mezi mladými nájemníky. Téměř 60 % osob ve věku 25-34 let má smlouvu na dobu kratší než dva roky, což je mezi všemi věkovými skupinami nejvyšší podíl. Naopak smlouvy na dobu neurčitou jsou v této skupině vzácné, má je jen třetina nájemníků (MMR, 2024).

 Zdroj: MMR, 2024

Řetězení krátkodobých nájemních smluv dává pronajímatelům výrazně větší manévrovací prostor – umožňuje jim snadněji upravovat výši nájemného nebo rychleji reagovat na změny na trhu, například ukončením smlouvy a uvolněním bytu (MMR, 2024). Naopak pro nájemníky je tato situace mimořádně nevýhodná.

K nejohroženějším skupinám domácností z hlediska dostupnosti bydlení patří mladé rodiny. Pro dostupnost je stěžejní kvalitou finanční udržitelnost (MMR, 2024). V případě rodin je důležitá jak rozloha, tak uspořádání bytu - soukromí je důležitá kvalita jak pro rodiče, tak pro děti. Uspořádání bytu může být jeden z faktorů, který se podílí na rozhodování o výsledném počtu dětí. Umístění bytu je zase důležité z hlediska lokality, především s ohledem na pracovní příležitosti a služby. Blízkost školy a dalších služeb se významně podílí na rozvrhu a logistice domácností, kdy doprovody dětí mohou představovat významnou časovou zátěž pro některého z rodičů. 

Dopady situace (nejen) na porodnost

Bytová nouze představuje závažný komplexní a dynamický celospolečenský multidimenzionální problém s četnými negativními dopady na jednotlivce i na komunity (Dotsikas, Osborn, Walters, & Dykxhoorn, 2023; Paloncyová et al., 2021; MMR, 2021). Lze předpokládat, že právě neutěšená situace v oblasti bydlení se negativním způsobem promítá do rodinného chování a porodnosti, a to jak do odkládání rodičovství, tak do nižšího počtu dětí v poměru k přáním a plánům. 

Bydlení hraje v životech rodin lidí klíčovou roli, přímo ovlivňuje osobní zdraví a pohodu a zároveň zabírá významnou část příjmů domácností, má významné dopady na životní prostředí i ekonomiku. Udržitelná řešení v oblasti bydlení musí zahrnovat i dimenzi životního prostředí (OECD, 2024). Česko se řadí k zemím s vyšším podílem výdajů na bydlení na celkové spotřebě domácností. 

Převzato: OECD, 2024

V žebříčku měst s nedostupným nájemným bydlením Praha zaujala těsně druhou pozici za Budapeští (The Economist, 2024).

Zajištění bydlení je u nás chápáno jako principiálně osobní odpovědnost jednotlivce. Ovšem stávající nedostatek cenově dostupného bydlení představuje dlouhodobý problém, který destabilizuje i osoby ve standardní příjmové hladině, nejen lidi, kteří jsou z různých důvodů znevýhodnění (MMR, 2021). Domácnosti jsou přetíženy výdaji na bydlení, v roce 2023 u 12,9 % domácností překračovaly výdaje na bydlení 40% jejich příjmů (MMR, 2024).

Zdroj: MMR, 2024

Z hlediska kvality bydlení souvisejícího s rodinným chováním se jeví důležité zaměřit se na přelidněnost – ta je identifikována podlahovou plochou menší než 8 m2 na osobu. V roce 2023 žilo v Česku přibližně 16 % obyvatel v přelidněných bytech, a to především v nájemním bydlení. Podíl přelidněných bytů stoupá hlavně v Praze, zatímco v roce 2020 žilo v Praze v přelidněných bytech 18,4 % obyvatel, v roce v roce 2023 to už bylo 25 %. Z hlediska kategorií osob, které nejvíce trpí přelidněním, se jedná zejména o osoby v nájemním bydlení (38,1 %), sólo rodiče (36,1 %) a domácnosti s nejnižšími příjmy (30 %). Kumulativní deprivace zachycuje součet několika problémů v oblasti bydlení (zatékání střechou, vlhké zdi, příliš tmavý byt, hluk, znečištění v okolí, kriminalita, finanční problémy nebo přelidnění bytu). Průměrná hodnota kumulativní deprivace je v ČR 0,9 bodu (z maximálně 8). V roce 2023 byla nejvyšší hodnota v Praze (1,1) a nejnižší ve Zlínském kraji (0,6 bodu) (MMR, 2024).

Co se rozsahu nedostupnosti bydlení týče, osoby s nízkými příjmy se dostaly díky deregulaci nájemného do finanční pasti, přičemž řešením situace nejsou ani dávky na bydlení. Nízká finanční dostupnost bydlení se promítá ve vyšší poptávce po menších bytech a využívání forem sdíleného bydlení (MMR, 2021). Sdílené bydlení či malé byty mohou být však nedostatečné z hlediska budoucí porodnosti.

Příčiny současné situace jsou známy, od nedostatku výstavby přes řetězení smluv, kdy je jen menšina bytů pronajímána v dlouhodobém režimu, absenci neziskových poskytovatelů, neobydlenost bytů včetně obecních (prázdných je 200 tisíc soukromě vlastněných bytů v bytových domech a 13 tisíc obecních) a využívání bytů na jiné účely nežli bydlení (např. cestovní ruch). Byty představují i alternativní strategii investic na stáří (NERV, 2024).

V době klesající porodnosti je naléhavé akcentovat vztah mezi dostupností bydlení a rozhodnutím k rodičovství. Zajištění vhodného či samostatného bydlení je mladými lidmi pokládáno za jednu z nutných materiálních podmínek pro rodičovství. Nedostupnost pro mladé rodiny je hodnocena jako nejméně uspokojivý výsledek podpory rodin v ČR (Paloncyová et al., 2021). Situace v bydlení může hrát i nečekanou roli - mladí lidé žijící ve vlastnickém bydlení plánují děti nejméně ze všech. Rodičovství může být pro lidi v jiném než vlastnickém bydlení životní kotva, kterou dosáhnou alespoň nějaké jistoty (MUNI, 2024). Horší finanční dostupnost bydlení vede přímo úměrně k vyššímu průměrnému věku matek při porodu prvního dítěte, přičemž časování porodů je finanční dostupností bydlení ovlivněno více než úhrnná plodnost (Kostelecký & Vobecká, 2011).

V zemích s nízkou porodností si mnoho lidí přeje, aby měli více dětí, než kolik jich nakonec výsledně mají (Beaujouan & Berghammer, 2019). To platí i pro Českou republiku, kde je rodina vnímána jako cenná hodnota a prioritou je harmonický vztah partnerské dvojice. Je zde silně zakořeněný ideál dvoudětné rodiny (např. Rabušic & Chromková Manea, 2018; Kuchařová et al., 2020), více dětí v rodině upřednostňuje zhruba každý čtvrtý (Paloncyová et al., 2023).

Jedním z největších nákladů na dítě je zajištění dostatečně prostorného bydlení: děti zabírají místo! Pokud mladí lidé uvíznou v menších bytech či domech, případně v méně stabilních či dražších bytových situacích, může to představovat jeden z faktorů, který vede ke snížení porodnosti. Vysoké náklady na bydlení jsou jedním z hlavních faktorů, které negativně ovlivňují rozhodování o početí dětí (Cohen, 2025), jakkoli to není ani zdaleka faktor jediný. Mladí lidé, kteří z důvodu nedostupnosti bydlení žijí stále s rodiči, mají problémy nejen při zakládání rodiny, ale i při navazování romantických vztahů. Zároveň ani zajištěné bydlení není tím hledaným kouzlem, které samo o sobě změní počty narozených dětí. Ve společnosti došlo k hlubokým strukturálním změnám, méně mladých dospělých upřednostňuje celoživotní partnerství jako životní cíl,  mnoho z nich se výslovně rozhodlo zůstat nezadaných (Brown, 2020). Muži a ženy si méně rozumějí - mezi lety 2012 a 2023 se mladé ženy staly liberálnější, zatímco mladí muži se posunuli doprava (Paz, 2025). Vztahovosti se bude věnovat náš příští článek. 

Dostupnější bydlení pro rodiny by mohlo hrát pozitivní roli jak z hlediska porodnosti, tak z hlediska well beingu dětí a jejich rodičů. Zároveň je třeba počítat i s celkovým nastavením společnosti. Pokud se komunita, veřejná prostranství a kulturní instituce chovají k dětem jako k nevítaným vetřelcům a pro stále větší část společnosti je pohodlné říkat, že “nemají rádi děti”, pak realizace jednotlivých opatření nemusí být úspěšná (Cohen, 2025). 

Dopady nedostupnosti bydlení na děti

Mnoho mladých lidí rodičovství odkládá, protože chtějí pro děti stabilní domov (37 % společnosti se domnívá, že děti by se měly rodit až rodičům ve vlastním bydlení, Sunega et al., 2023). A stabilní domov je pro zdravý rozvoj dětí opravdu důležitý. Mladí lidé v době narození prvních dětí mají přitom ve více než polovině případů nájemní smlouvu na rok či dva (MMR, 2024), což opravdu není dostatečná stabilita.

Dětí se v současné době rodí méně, pro společnost je tedy velmi naléhavým úkolem zajistit, aby všechny děti, které se narodí, měly možnost kvalitního seberozvoje a naplnění svého potenciálu. Z hlediska společnosti je mimořádně významný právě potenciál studijní a následně pracovní, neboť až budou větší generace vystřídány menšími, budou kvalifikovaní pracovníci velmi zapotřebí.

Nekvalita a nestabilita bydlení v dětství ovšem představují jednu z cest ohrožujících děti z hlediska jejich školní úspěšnosti. Z analýz vyplynulo, že přeplněné a rozlohou nedostatečné bydlení, nestabilní bydlení a velmi časté stěhování, případně nebytové bydlení (ubytovny, azylové domy), jsou významně asociovány s problémy dětí ve škole, to platí i po kontrole dalších socioekonomických a rodinných faktorů. Děti z chudých domácností, které problémy v bydlení netrpí, zažívají ve škole menší problémy. Mezi klíčové prediktory patří velmi časté stěhování a nebytová forma bydlení (Prokop, 2019).

Část dětí vyrůstá v extrémně přelidněných bytech. Kvalita jejich života je velmi limitována prostředím, kde vyrůstají, velmi ilustrativní je graf níže:

Zdroj: (Klusáček & Kalenda Vávrová, 2024)

Dovedete si představit, jak se daří dětem, které vyrůstají na 3 m2?
Situace není snadná ani pro rodiny z běžné populace. Pokud bydlí v nájemním bydlení, hrozí jim každoroční stěhování - což není snadné pro dospělé, natož pro děti. Opakované stěhování v důsledku uzavírání krátkodobých nájemních smluv přináší benefity vlastníkům bytů především díky maximalizaci zisků, zároveň ale tato praxe vede z dlouhodobého hlediska k velmi negativním celospolečenským důsledkům.

Existují nějaká řešení?

Ačkoliv je veřejná podpora bydlení značná, není cílena efektivně. Ročně je vydáno okolo 17 mld. Kč na příspěvek na bydlení a 6,7 na daňovou podporu hypoték, příspěvek na stavební spoření, který v roce 2023 státní rozpočet stál 4,2 mld. Kč. Příspěvek na stavební spoření a obzvlášť daňová podpora hypoték přitom cílí především na střední a vyšší příjmové skupiny (NERV, 2024).

Přijetí změn v dávkovém systému podle analýzy Platformy pro sociální bydlení a centra SPOT (Klusáček & Trlifajová, 2025) přináší nová rizika z hlediska dalšího zhoršení dostupnosti bydlení zejména pro mladé lidi a rodiny s dětmi. Dojde ke snížení podpory pro rodiny s dětmi a snížení podpory nízkopříjmovým pracujícím (především v nájemním bydlení), další prohloubení chudoby rodin s dětmi v nájmu, především u rodin s jedním rodičem.  

Ke zlepšení situace by patřilo ukončení řetězení krátkodobých nájemních smluv (viz zahraniční praxe - Německo, Rakousko, Nizozemí), dalším možností adresování je nastavení regulačních mechanismů pro růst ceny nájemného (opět s možností inspirace zahraniční praxí), které na jedné straně zajistí stabilitu bydlení a jeho ceny, a na druhé představují férový mechanismus pronájmu pro majitele i nájemníka (Bydlení pro život, 2024; Orcígr et al., 2024).

NERV (2024) doporučuje realizovat bydlení s garancí (to je opatření, kdy stát nebo obec garantují pronajímatelům úhradu případných škod, např. u nízkopříjmové rodin s dětmi), podporované obecní bydlení (paušální příspěvek pro obce za poskytnutí stabilního nájmu domácnostem), automatický převod smlouvy na dobu neurčitou, daňové zvýhodnění pro stabilní pronájmy a spravedlivé nastavení nájemného. Dále doporučuje (2024) zrychlení povolování výstavby, reformu územního plánování, motivaci obcí k povolování bytové výstavby, podporu obecního bydlení, omezení zbytečných výdajů (daňové odpočty úroků z hypoték a podpor stavebního spoření, které cílí na nejbohatší), omezení rizik obchodu s chudobou, reformu daně z nemovitostí, podporu dlouhodobých pronájmů a další.

Podpora rodin v oblasti bydlení je přínosná pro celou společnost, a to nejen morálně, ale i ekonomicky. Bytová nouze představuje totiž přímé riziko pro děti, protože na ubytovnách a při častých stěhováních či při přebývání v nevhodných a přelidněných prostorách nemohou být naplňovány základní potřeby dětí, jejich bezpečí a významně se zvyšuje riziko ohrožení dětí. Bytová nouze představuje velké riziko i pro odebírání dětí z rodin a jejich následné umísťování do zastaralé/již překonané a zároveň velmi nákladné institucionalizované státní náhradní péče. Tato náhradní péče stojí daňové poplatníky přibližně 12 miliard korun ročně. Další náklady vznikají ve školství. Ukončování bytové nouze je klíčovým předpokladem pro zmírňování ohrožení a traumatizace dětí a snížení počtu dětí ve státní péči. Zároveň zajištění bydlení představuje šanci na vzdělání pro děti v bytové nouzi, což je šance pro celou společnost na další vzdělanou generaci (Platforma pro sociální bydlení, 2024).

Ukončit bytovou nouzi dětí není nikterak nesplnitelný závazek, jde jen o rozhodnutí. Dle podkladových dat pro kvantifikaci rozsahu bytové nouze žilo v květnu 2024 na ubytovnách 3 tisíce dětí do 18 let. Na příklad v Praze jen 80 - to by přece mělo být řešitelné. Některé rodiny potřebují podporu prostřednictvím sociální práce - ale na to jsou známé a vysoce efektivní postupy (Opletalová, 2023).

V oblasti bydlení České priority doporučují:

• Rámování bydlení jako lidského práva, nikoli jako tržní komodity.
• Celospolečenský závazek - ideálně právo na bydlení (rozhodně pro děti) - snížení počtu domácností v bytové nouzi a prevence propadu domácností do bytové nouze by mělo pozitivní dopad na státní rozpočet (důvodová zpráva (MMR, 2024) k zákonu o podpoře v bydlení uvádí 1,4 mld. Kč).
• Zajištění využívání prázdných bytů, prevence financializace bytového fondu.
• Zvýšení právní jistoty nájemníků, zákaz řetězení krátkodobých nájemních smluv.
• Vytváření nových kapacit obecního bydlení (výkup, rekonstrukce, výstavba), podpora neziskových modelů bydlení. Podpora v oblasti zajištění větších bytů pro mladé - především obecní byty přímo určené pro mladé rodiny - s výhodnými dlouhodobými nájmy a případně inhouse službami pro rodinu. Tzv. startovací byty by měly být dostatečně velké, měly by disponovat potenciálním dětským pokojem. Pokud mladí bydlí v garsonce, těžko mohou plánovat rozrůstání rodiny. Existence další ložnice otevírá možnost plánovat rodinu. Předpokládáme možnost financování z evropských fondů.
• S kapacitami bydlení pro mladé rodiny souvisí i podpora dětí ve veřejném prostoru, neboť děti jsou “nakažlivé” - podpora infrastruktury na místní úrovni, podpora dětských koutků, přebalovací pulty na toaletách (mužských i ženských),  podpora bezbariérovosti a omezení individuální automobilové dopravy v okolí škol.  Prorodinná atmosféra na lokální úrovni formou urbanistických opatření.
• Povinnost obcí zajistit standardní nájemní bydlení pro rodiny s dětmi (pokuty v případě nezajištění, podobně jako u služeb předškolní péče). Prevence ztráty bydlení, využívání efektivních způsobů návratů do bydlení (modely Rapid Re-Housing, Housing Led a Housing First). 
• Doporučujeme daňové zvýhodnění majitelů nemovitostí pronajímajícím dlouhodobě byty rodinám s dětmi (což je jinak znevýhodněná kategorie, neb u dětí existuje předpoklad ničení majetku).  
• V rámci reformy dávek zvýšení normativů na velikost bytu u mladých.

Použité zdroje

Beaujouan, E., & Berghammer, C. (2019). The gap between lifetime fertility intentions and completed fertility in Europe and the United States: A cohort approach. Population Research and Policy Review, 38(4), 507–535. https://doi.org/10.1007/s11113-019-09516-3

Brown, A. (2020). A profile of single Americans. Pew Research Center. https://www.pewresearch.org/social-trends/2020/08/20/a-profile-of-single-americans/

Cohen, R. (2025). Will cheap housing lead to more babies? Vox. https://www.vox.com/policy/406604/abundance-ezra-klein-housing-yimby-pronatalism-birth-rates-donald-trump-ivf

Český statistický úřad. (2024). Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle pohlaví v regionech. https://csu.gov.cz/docs/107508/e1fb2278-fd8c-7bc6-a04d-366b42a8abd8/11002624b01.pdf

Deloitte. (2024). Česko je v dostupnosti bydlení nejhorší v celé Evropě a Praha je mezi metropolemi předposlední. Deloitte. https://www.deloitte.com/cz-sk/cs/about/press-room/cesko-je-v-dostupnosti-bydleni-nejhorsi-v-cele-evrope-a-praha-je-mezi-metropolemi-predposledni.html

Dotsikas, K., Osborn, D., Walters, K., & Dykxhoorn, J. (2023). Trajectories of housing affordability and mental health problems: A population-based cohort study. Social psychiatry and psychiatric epidemiology, 58(5), 769–778. https://doi.org/10.1007/s00127-022-02314-x

Eurostat. (2025). Estimated average age of young people leaving the parental household by sex. European Commission. https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/YTH_DEMO_030__custom_3133573/bookmark/table?lang=en&bookmarkId=541014f4-4ee7-40d5-8ee3-8f8951f58753

Klusáček, J., Kalenda Vávrová, S. (2024). Česko na křižovatce: Zpráva o vyloučení z bydlení 2024. Platforma pro sociální bydlení. https://socialnibydleni.mpsv.cz/download/dokumenty/126-67051b21b2774f44ad64218a_zprava2024_compr.pdf

Kostelecký, T., & Vobecká, J. (2011). Ovlivňuje finanční (ne)dostupnost bydlení porodnost v České republice. Urbanismus a územní rozvoj, 14(1), 18–21. https://www.soc.cas.cz/cz/publikace/ovlivnuje-financni-nedostupnost-bydleni-porodnost-v-ceske-republice

Kostelecký, T., & Vobecká, J. (2011). Ovlivňuje finanční (ne)dostupnost bydlení porodnost v České republice. Urbanismus a územní rozvoj, 14(1). https://www.soc.cas.cz/cz/publikace/ovlivnuje-financni-nedostupnost-bydleni-porodnost-v-ceske-republice

Kotrbatý, A. (2025). Jaký je kde třeba výdělek? Dosáhnout na hypotéku začíná být problém už i mimo Prahu. Novinky.cz. https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-jaky-je-kde-treba-vydelek-dosahnout-na-hypoteku-zacina-byt-problem-uz-i-mimo-prahu-40512356

Mahdalová, K., & Škop, M. (2023). Nová data o bydlení: Víc než třetina dospělých do 29 let bydlí u rodičů. Seznam Zprávy. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-nova-data-o-bydleni-vic-nez-tretina-dospelych-do-29-let-bydli-u-rodicu-232040

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. (2025). PŘEHLEDNĚ: Jaké změny přináší ReVize sociálních dávek? https://www.mpsv.cz/prehledne-jake-zmeny-prinasi-revize-socialnich-davek-

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. (2021). Koncepce bydlení České republiky 2021+.  https://mmr.gov.cz/getmedia/30528174-7e61-421e-a058-5f39aa4f09c9/KB-2021-_komplet-web(C)_max.pdf.aspx?ext=.pdf

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. (2024). Dostupné nájemní bydlení. https://mmr.gov.cz/getmedia/7f37e2c6-05c9-4450-a357-f5b374017870/Dostupne_bydleni_prehled-v-29-05-2024.pdf.aspx

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. (2024). Nájemní smlouvu do jednoho roku má asi 400 000 lidí. Týká se to hlavně mladých. https://mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/najemni-smlouvu-do-jednoho-roku-ma-asi-400-000-lid

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. (2024). Podpora hypoték pro mladé lidi na starší byty. https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/bytova-politika/archiv-do-2024/programy-dotace/podpora-hypotek/1-(1)?utm_source=chatgpt.com

Ministerstvo pro místní rozvoj. (2024). Důvodová zpráva k návrhu zákona o podpoře bydlení. https://www.zakonyprolidi.cz/media2/file/2406/File67926.pdf

Ministerstvo pro místní rozvoj. (2024). Přiměřená kvalita bydlení. https://mmr.gov.cz/MMR/media/MMR-MMR/Dashboard%20bydlen%C3%AD/dostupnost_bydleni_24/05_primerena_kvalita.html

Ministerstvo pro místní rozvoj. (2025). Nájemní bydlení v Česku. https://mmr.gov.cz/getmedia/f995a47d-3b6e-4908-ac8a-8ecdecd4bf7f/Data_Brief.pdf.aspx?ext=.pdf

MUNI. (2024). Zajímavé výsledky. https://ggp-cz.fss.muni.cz/zajimave-vysledky

Opletalová, M. (2023). Modely ukončování bytové nouze. Fórum sociální práce, 1–2, 85–96. https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/193646/Magdalena_Opletalov%C3%A1_85-96.pdf?sequence=1&isAllowed=y

Orcígr, V., Nakládal, J., & Zahumenská, V. (2019). Analýza bytové situace v Praze: Co stojí za krizí bydlení a jaká jsou řešení? Arnika. https://arnika.org/download/709_f826faa201e684f137715fe8f0432e1d

Paloncyová, J., Hašková, H., Höhne, S., Kuchařová, V., & Žáčková, L. (2021). Bezdětní a postoje k rodičovství. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.  https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_487.pdf

Paloncyová, J., Höhne, S., Křečková Tůmová, N., Svobodová, K., & Vidovićová, L. (2023). Zpráva o rodině 2023. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.  https://www.rodiny.cz/wp-content/uploads/2024/09/vz_548.pdf

Paz, C. (2025). The Democrats’ young man problem is real. Vox. https://www.vox.com/politics/402055/democrats-young-man-problem-gen-z-republican-shift-vote-trump

Platforma pro sociální bydlení. (2025). „Revize dávek dopadne negativně zejména na chudé pracující, ministerstvo to nechce přiznat.“ Nová analýza upozorňuje na rizika dávkové reformy. https://socialnibydleni.org/aktuality/revize-davek-dopadne-negativne-zejmena-na-chude-pracujici-ministerstvo-to-nechce-priznat-nova-analyza-upozornuje-na-rizika-davkove-reformy

Prokop, D. (2019). Záleží na bydlení? Vztah nekvalitního bydlení a školních problémů dětí v chudých českých domácnostech. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 55(4), 445–472. https://doi.org/10.13060/00380288.2019.55.4.473

Smetana, T. (2024). Se snížením úrokových sazeb hypoték se zlepšila i dostupnost vlastního bydlení mladým lidem. Finparáda. https://finparada.cz/8544-Se-snizenim-urokovych-sazeb-se-zlepsila-dostupnost-bydleni.aspx