Hledání ztracených dětí: Jak snižovat finanční náročnost rodičovství?

Autoři: Radomir Belyaev, Jan Kleňha, Magdalena Opletalová a kol.

V Česku klesá porodnost, v roce 2024 se narodilo nejméně dětí od dob vlády Marie Terezie (ČSÚ, 2025). Kde hledat příčiny? Ve veřejném prostoru i mezi odborníky se hovoří o obvyklých podezřelých, viz diagram:

nedostupnost bydlení	Problematická bytová situace představuje jeden z hlavních faktorů, které ovlivňují rozhodování mladých lidí o založení rodiny a počtu dětí. Mít samostatné a stabilní bydlení je vnímáno jako základní materiální podmínka pro rodičovství (Paloncyová et al., 2023). Rodiny s dětmi v Česku patří mezi skupiny nejvíce ohrožené problémy s bydlením, nízkopříjmové rodiny s dětmi vydávají za bydlení až 42 % svých celkových výdělků (Škvrňák & Prokop, 2025), přičemž růst nákladů nejvíce dopadá na ty, kteří mají nejmenší finanční rezervy.
nedostupnost služeb péče o děti	Dostupnost služeb pro děti je v ČR nejhorší ze zemí EU, pro děti do 2 let je v zemích OECD v průměru 4x vyšší než v ČR (Paloncyová et al., 2023).
nerovné postavení žen a mužů	V genderové rovnosti je Česko mezi evropskými zeměmi na 23. místě; přetrvává diskriminace v rodině i na pracovním trhu (EIGE, 2024).
snižování vztahovosti	Chybějící partner představuje překážku pro realizaci rodinných plánů, přičemž ženy s vyššími kognitivními schopnostmi na jedné straně vyhledávají partnera s minimálně srovnatelným sociálním statusem, což může vést k určité tísni v seznamovacím procesu, kdy jsou na partnerském trhu znevýhodněni muži s charakteristikami nižšího statusu (Paloncyová et al., 2023). Nejistý partnerský vztah, případně chybějící partner nebo partnerka jsou uváděni jako nejčastější příčina bezdětnosti (Paloncyová et al., 2021). Překážkou v navazování vztahů může být i rozdílná míra progresivních a feministických postojů mezi muži a ženami (Solvo Institute, 2023). Ženy ve vztazích častěji uvažují o odchodu a podávají častěji než muži žádost o rozvod (MPSV, 2018).
změny priorit u mladých	Bezdětnost či nízký počet dětí představuje svobodnou volbu, a to v důsledku rozvoje společnosti a změně hierarchie potřeb od fyzického přežití k emocionální seberealizaci, kdy lidé nacházejí jiné možnosti naplnění smyslu života (Lutz, Skirbekk, & Testa, 2006). Další vysvětlení souvisí s druhým demografickým přechodem, který předpokládá trvalou podreprodukční plodnost, nezávislost vzniku manželství s plozením dětí, starší společnost a velikost doplňovanou prostřednictvím migrace, zároveň dává do souvislosti snižující porodnost s růstem vzdělání a zaměstnanosti žen (Lesthaeghe, 2014). V české společnosti uvádí svou bezdětnost jako jednoznačně svobodné rozhodnutí 30 % (Paloncyová et al., 2021). Rodičovství vnímá jako nutnou podmínkou pro naplněný život jen 27 % příslušníků nejmladší generace (Paloncyová et al., 2023).
finanční náročnost rodičovství	Častým důvodem je také nedostatek finanční podpory ze strany státu a strach z chudoby.

Finanční náročnost rodičovství

Příjmová situace českých typů rodin je variabilní, nejvíce se potíže ve finanční oblasti dotýkají domácností s jedním rodičem, další ohroženou skupinou jsou rodiny s více dětmi. Pro sólo rodiče představují největší zátěž náklady na děti spojené s jejich rozvojem ve volném čase, jednorázové akce školy apod. Potíže se týkají i zvládání průběžných vysokých nákladů nájemního bydlení (RILSA).

Jako České priority se domníváme, že cílem prorodinných intervencí by nemělo být pouhé navýšení počtu narozených dětí, ale především podpora jejich rozvoje a spokojeného života (26 % žáků devátých tříd uvažuje o sebevraždě - pro politiky by mělo být nejdůležitější přispět nejen k počtu dětí, ale hlavně k jejich štěstí). V situaci, kdy se rodí méně dětí, je stěžejní výzvou pro společnost postarat se o ty narozené co nejlépe.

Jsou obavy z finančních a materiálních potíží na místě? 

Dostupná data říkají, že ano (ČSÚ, 2025).

Jakkoli se chudoba častěji týká rodin s jedním rodičem a rodin s více dětmi, u všech domácností s dětmi došlo v roce 2024 k nárůstu podílu osob ohrožených příjmovou chudobou z 10,3 % na 12,0 %. V případě domácností jednoho rodiče s dětmi je míra ohrožení 36,3 % (ČSÚ, 2025).

Ačkoliv v roce 2023 vzrostly čisté peněžní příjmy českých domácností o 7,2 %, reálně ale domácnosti kvůli vysoké inflaci o více než 3 % zchudly. Negativní dopady se meziročně nejzávažněji projevily u rodin dvou rodičů s dětmi, kde příjmy meziročně reálně klesly o 6,5 %. Ze subjektivního hodnocení rodin vyplývá růst počtu rodin, které obtížně vychází se svým příjmem:

Zdroj dat: (Dvornáková & Měřinská, 2025)

Rodiny, kde je jen jeden dospělý, nevychází se svým příjmem daleko častěji. Z grafu níže vyplývá, že obtíže má významná část těchto domácností (více než 40 %), přičemž propad je velmi rychlý (12,2 p.b. za pouhé dva roky).

Zdroj dat: (Dvornáková & Měřinská, 2025)

Pozornost si zaslouží i podíl domácností, které vychází se svými příjmy bez potíží - opravdu jich není velký podíl. Mezi domácnostmi se dvěma rodiči jich je šestina a mezi rodinami s jedním rodičem dokonce méně než desetina. (Dvornáková & Měřinská, 2025)

Chudobou rodin jsou přirozeně přímo ohroženy i děti.  Děti žijící v domácnosti s jedním rodičem jsou ohroženy příjmovou chudobou dokonce v 35,5 % případů (v rodinách s oběma rodiči 8,5 % dětí). Při vyšším počtu dětí jsou ohroženy i děti s oběma rodiči, v rodinách se třemi a více dětmi jsou děti ohroženy v 22,7 % případů (Linhartová Jiřičková, 2024). 62 000 dětí do 18 let je ohroženo bytovou nouzí (Klusáček & Kalenda Vávrová, 2024), a např. z úspěchu snídaňových klubů vyplývá i nedostatečná kvalita (nebo množství) stravy v domácím prostředí (NPI, 2022). Přitom děti, které jsou ohroženy v oblastech základních determinant zdraví (bydlení a strava) mají potíže dosáhnout svého vzdělávacího potenciálu a později se uplatnit na trhu práce (Prokop, 2019).

Jaké je materiální situace mladých rodin?

V letech 2018 až 2022 byla příjmová situace rodin značně variabilní, odlišnosti vyplývaly především z typu rodin. U rodin se dvěma rodiči celkové čisté měsíční příjmy u dvou pětin přesahovaly 50 tisíc Kč,  převažovaly domácnosti s příjmovou hladinou 30 až 50 tisíc Kč čistého měsíčně. U rodin s jedním rodičem takto vysoké měsíční příjmy dosahovaly pouze jednotky procent. Tři čtvrtiny rodin s jedním rodičem hospodařily měsíčně s příjmy do 30 tisíc Kč, dvě pětiny měly k dispozici méně než 20 tisíc Kč čistého měsíčně. (Křečková Tůmová, Nešporová, & Svobodová, 2023). 

S nejnižšími čistými měsíčními příjmy hospodařily u všech typů rodin nejčastěji domácnosti respondentů bez maturitního vzdělání a s předškolními dětmi (Křečková Tůmová, Nešporová, & Svobodová, 2023).

Domácnosti s nejnižšími příjmy tvoří ze 75 % rodiny s dětmi (Dvornáková & Měřinská, 2025). Ve věku, kdy se lidé nejčastěji stávají rodiči, mají lidé spíše podprůměrné příjmy a zároveň neměli dost času, aby si vytvořili dostatečné úspory. Odložení rodičovství do pozdějšího věku, kdy mají lépe rozběhnutou kariéru a vyšší příjmy, s sebou nese řadu rizik, především v oblasti zdraví. 

Ani domácnosti s průměrnými příjmy však nemají dostatečně velké příjmy v době, kdy jsou v ideálním věku mít první dítě. V kontextu Česka se uvádí jako ideální věk matky při narození prvního dítěte 25 až 29 let, u otců byl nejčastěji zmiňovaný ideální věk 30 let (34 %) (CVVM, 2024). Průměrný věk matek při narození prvního dítěte se v posledních dvou letech držel na hodnotě 30,2 roku, zatímco průměrný věk otců byl 33,5 roku (Němečková & Štyglerová, 2021). 

V tomto věku, tedy mezi 30 a 34 lety, kdy se ženy i muži nejčastěji stávají rodiči, mají ženy průměrnou mzdu 42 039 Kč, medián je 37 641 Kč. Muži ve stejné věkové skupině mají průměrnou mzdu 49 861 Kč a medián 44 327 Kč (ČSÚ, 2024). Přitom minimální důstojná mzda, kterou vypočítali odborníci z Platformy pro Minimální důstojnou mzdu (2025), činí 45 865 Kč měsíčně. Tato částka představuje hranici umožňující vést běžný život, cítit se jako plnohodnotný člen společnosti a zároveň zajistit péči o jedno dítě. V Praze a Brně pak činí minimální důstojná mzda dokonce 53 953 Kč. 

Zdroj dat:
Mzdy podle pohlaví a věku (ČSÚ, 2023)
Minimální důstojná mzda (Platforma MDM, 2024)

Domácnosti mladých dospělých v tomto věku nemají ani dostatek úspor. V Česku se sice hodně spoří, míra úspor se v Česku pohybuje vysoko nad průměrem EU (Michálek, 2025), ale nelze předpokládat, že by mladí lidé v době narození dětí v průměrném věku měli ve vysoké četnosti dostatečné úspory na to, aby pokles příjmu nahradili z úspor. Průzkum Young Money Matters (2024) ukazuje, že 77 % mladých Čechů nemá dostatečné finanční rezervy na pokrytí svých výdajů po dobu šesti měsíců. Třetina dokonce nemá našetřeno ani na jeden měsíc.

Možnost řešení představuje mezigenerační pomoc, tu ovšem nemá k dispozici každý. Názory Čechů na vzájemné povinnosti finanční pomoci mezi generacemi nejsou jednotné, ačkoliv převažuje ochota si v rámci rodiny pomáhat. Jak z grafu níže vyplývá, ve společnosti výrazně převažuje vnímání povinnosti dospělých dětí pomoci rodičům před pomocí rodičů dospělým dětem.

Mezi podmínkami pro založení rodiny podle bezdětných osob patří “mít zajištěný dostatečný příjem rodiny pro to, aby mohl jeden z rodičů zůstat doma s dítětem”, a to hned na třetím místě (po bydlení a stabilním vztahu). S tímto výrokem naprosto zásadně souhlasí 42 % respondentů, souhlasí i dalších 48 %, nesouhlasí pouze 2 % (Paloncyová et al., 2023).

Názory veřejnosti na výchovu dítěte jedním rodičem jsou v současné době převážně vstřícné, s výrokem “Jeden rodič může vychovat dítě stejně dobře jako oba rodiče společně” souhlasí 47 %, neutrální postoj zaujímá 21 % respondentů (CVVM, 2024). Z hlediska finančního a materiálního zajištění jsou děti vychovávané jedním rodičem více ohroženy (STEM, 2024).

Jak tedy odpovědět na otázku o materiální situaci rodin?
Situace rodin není snadná. Narození dítěte skutečně představuje finanční riziko, a to dlouhodobě. Pomoc ze strany širší rodiny není automatická.

Kde mohou rodiny ušetřit?

Děti jsou finančně náročné a rychlejší inflace přináší obtíže i těm rodinám s dětmi, které obtíže dosud neměly. Na inflaci lidé reagují především šetřením. Nejčastěji se snaží najít úspory v oblasti energií (41 %), 22 % šetří na energiích a zároveň i potravinách a spotřebních věcech. Část domácností nešetří nijak, například proto, že už víc šetřit nemohou (26 %) (Český rozhlas, 2024).

Populární výzkum Rozděleni svobodou (Koščí, Zlatkovský, & Cibulka, 2019), který byl připraven pro Český rozhlas agenturami MEDIAN, STEM/MARK, CVVM a PAQ Research, obyvatele Česka rozděluje na šest různých společenských tříd, které se liší jak z hlediska kapitálu, kterým disponují (ekonomickým, sociálním, kulturním), tak z hlediska kompetencí, které mají k dispozici (jazykové, digitální).

Z hlediska rodinného chování je toto rozdělení důležité především proto, že jako významný uvádí sociální kapitál, který těm třídám, které mají tento typ kapitálu vysoký, mohou značně snížit náklady spojené s péčí o děti, ale i se zajišťováním materiálního vybavení spojeného s příchodem potomka. Zatímco Prokeš (2024) uvádí, že výbava pro miminko stojí 50 000 až 150 000 Kč, domácnosti s vysokým sociálním kapitálem dostanou většinu věcí od přátel zdarma či za protislužbu. Pomoc s dětmi je pro rodičovství často klíčová. Které všechny oblasti může zahrnovat, pokud se podíváme na náklady spojené s rodičovstvím?

• Hlídání dětí
• Náklady na cesty s dětmi (do škol i na mimoškolní aktivity)
• Oblečení dětí
• Pomůcky, předměty, hračky (postýlka i sportovní vybavení)
• Učebnice (hlavně jazykové)
• Doučování
• Volnočasové aktivity

Pokud má rodina kolem sebe lidi, na které se může obrátit s prosbou o pomoc nebo podporu, nebo pokud disponuje různorodými vzdálenějšími kontakty, je její situace výrazně jiná i při stejné příjmové a majetkové situaci, než pokud je domácnost na všechny své úkoly sama (Buchtík, 2023). 

V některých zemích mají materiální podporu při narození od státu všechna miminka, nejznámější je Finsko, kde vybavení pro miminko, od oblečení po postýlku ve formě krabice, dostanou všechna miminka (Milkie, 2024).

Jaké jsou náklady rodičovství?

…každopádně značné. Vždy se jedná o odhad, neboť možný rozptyl nákladů je značný a odráží životní standard rodiny. Současné odhady se pohybují kolem 2 milionů na jedno dítě. Např. podle NMS je to 1,8 mil. (2024). Při výpočtu na základě příspěvku na úhradu potřeb dítěte (MPSV, 2023) (což se vztahuje na děti v pěstounské péči) činí náklady na jedno dítě 1,6 milionu (1 649 520 Kč). O inflaci navýšený hrubý výpočet potřeb dítěte od ekonoma Lukáše Kovandy (2020) vychází na 2 167 000 Kč. Stejnou částku lze však snadno utratit i třeba za tři roky, pokud rodina vybere drahou soukromou školu. Naopak kdybychom vycházeli z životního minima a či počítali s podporou širší rodiny či komunity (vysoký sociální kapitál), byly by náklady nižší. 

Dopředu lze náklady na výchovu konkrétního dítěte odhadnout jen stěží, protože narození zdravého dítěte není samozřejmost. Už jen intolerance potravin mohou zvýšit náklady na stravu, náklady se mohou zvýšit i potřebou dojíždění za zdravotními službami (například na rehabilitace)   vůbec nepočítáme náklady např. na speciální kočárek či invalidní vozík. Výdaje spojené se zdravím dětí jsou pro rodiny, ve kterých má některé z dětí dlouhodobé zdravotní potíže, velkým problémem – potíže s hrazením nákladů na zdraví pociťuje třetina až 40 % takovýchto rodin (Křečková Tůmová, Nešporová, & Svobodová, 2023).  

Jak již bylo uvedeno výše, chudobou a materiální deprivací jsou více ohroženy děti vyrůstající s jedním rodičem. V takových rodinách je velmi důležité pro stabilizaci situace výživné od druhého rodiče, jeho placení ale není jisté. Ekonomické faktory mají zásadní vliv na neplacení výživného, přičemž ekonomické krize často vedou k růstu počtu neuhrazených případů. Během ekonomické krize například vzrostl počet neplacených případů na 15 288 v roce 2011, zatímco v roce 2018 to bylo jen 8 347. Neplacení výživného je přitom obzvláště časté v chudších regionech, jako jsou Ústecký (1689 a 1301 případ v roce 2019) a Moravskoslezský kraj, naopak v oblastech jako Zlínský (368) a Vysočina (350) je tento problém méně rozšířený (MS ČR, 2022). Náhradní výživné může pomoci, ale maximální výše je 3 000 Kč (Portál veřejné správy, 2023)​, což nenahradí druhý příjem.

Rodiny s dobrým či výborným sociálním kapitálem jsou méně ohroženy než jiné, přesto ještě zbývá dostatečný prostor pro intervence ze strany státu a samospráv. Aktuální podpora státu spočívá v rodičovské, porodném, daňových odpočtech a dále testovaných dávkách (viz: příspěvek na živobytí, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení). Rodiny tedy ze stranu státu sice podporovány jsou, ovšem existuje značný prostor pro zlepšení.

Veřejnost s podporou rodin převážně souhlasí, jak vyplývá z diagramu níže:

zdroj: STEM, 2024

Když se podíváme na tuto příčinu klesající porodnosti, je evidentní, že obavy z materiálního propadu jsou oprávněné – to je ta špatná zpráva. Tyto obavy jsou ale alespoň částečně řešitelné.

Role státu v období klesající porodnosti

V situaci, kdy se dětí rodí méně, je hlavně klíčové, aby se na všech úrovních zlepšovala péče o ně. Napříč zeměmi existuje velká variabilita politik ovlivňujících reprodukční rozhodnutí obyvatel, přičemž řada z nichž není koncipována jako prorodinná opatření (Sobotka, Matysiak, & Brzozowska, 2019). V širším smyslu rodinné politiky zahrnuje „vše, co vláda dělá pro rodinu a v zájmu rodiny“, tedy zdravotní péče, vzdělávací politiky, bytové politiky, regulace trhu práce, poskytování asistované reprodukce nebo zdanění - to vše rámuje podmínky, v nichž lidé vychovávají děti, a vytváří prostředí, které může buď podporovat nebo odrazovat od rozhodnutí mít další dítě. Dalšími aktéry jsou regiony, obce a firmy. Hlavně pro veřejné zdroje je v takové situaci zásadní, aby se nižšími počty dětí uvolněné kapacity přesunuly do kvality péče. To nutně vyžaduje monitoring a systematické vyhodnocování toho, co funguje, má-li být takto míněná pomoc efektivní (MPSV, 2023).

Pro úspěšnou rodinnou politiku je stěžejní její předvídatelnost a stabilita – časté reformy a změny činí rodinné politiky na úrovni států nepředvídatelnými, nespolehlivými a matoucími, což může mít negativní dopad na porodnost tam, kde země nabízejí rodinám relativně velkorysou podporu (Sobotka, Matysiak, & Brzozowska, 2019). Jako přímou podporu porodnosti lze označit finanční pobídky pro rodiny. Mezi finanční nástroje lze zařadit přídavky na děti, daňové úlevy a přímé dotace pro rodiny s dětmi. V Česku je podpora rodin s dětmi výrazně koncentrovaná na daňové úlevy (Kalíšková, 2017).

V prvních letech života nabízí stát rodinám finanční podporu formou rodičovského příspěvku ve výši 350 000 Kč (MPSV, 2025) a daňové slevy. Na prvního potomka činí sleva 15 204 Kč ročně, na druhého 22 320 Kč a na třetího i každé další 27 840 Kč ročně. Pokud má rodina dítě se znevýhodněním, nárok se zdvojnásobí (Kurzy.cz, 2025). 

Od 1. října 2025 by měl začít platit nový zákon (MPSV, 2025), který do systému státní sociální pomoci začlení bonus DÍTĚ (Kurzy.cz, 2025). Podle nových pravidel však mnoho rodin získá menší podporu než dosud (Platforma pro sociální bydlení, 2024). Ti chudší budou mít na dítě 500,- Kč na měsíc, ti, co jsou na tom o něco lépe, 1 000,- Kč. Po změně výše podpory a životního minima přijde rodina s příjmem mezi 16 059 – 33 690 Kč o 4 000 Kč ročně, zatímco rodina s příjmem do 16 059 Kč až o 10 000 Kč. Přitom rodina nebude mít nárok na bonus pokud nesplňuje několik podmínek (MPSV, 2025): 

• Všechny děti plní svou školní docházku
• Dospělí členové domácnosti musí vykonávat pracovní aktivitu
• Počet vozidel v domácnosti nesmí překročit počet dospělých členů 
• Rodina může mít úspory 200 až 400 tisíc Kč podle počtu členů
• Pokud má rodina dvě nemovitosti, musí jednu do tří let prodat

Především podmínka pracovní aktivity může být problematická - jak regionálně, tak z hlediska péče o děti (například častá nemocnost snižuje možnost pracovního uplatnění). Existuje tak riziko zhoršení situace chudších rodin, ohrožení v oblasti bydlení a další prohlubování sociální nerovnosti. 

To však samozřejmě není dlouhodobě správné řešení ani pro rodiny, ani pro společnost. Co jsou tedy alternativy? 

V oblasti přímé finanční podpory České priority doporučují:

Přímá finanční podpora sama o sobě počet narozených dětí nezvýší, pokud ano, tak jen krátkodobě. Ovšem představuje jeden díl mozaiky, který může zlepšit prorodinnou atmosféru ve společnosti a rozhodně prospěje rodinám a dětem.

• Přídavek na dítě jako netestovaná dávka, navýšení a rozšíření cílové skupiny na celou populaci, viz Rakousko — 3 500 - 4 100 Kč (FCRA, 2024), Německo - 6 400 Kč (BA, 2024)​, Maďarsko — 750 Kč (MA, 2024), Slovensko - 1 500 měsíčně na předškolní dítě. Odhad nákladů pro děti ve věku 0-18 let je 40 mld. Kč  ročně v případě dávky ve výši 1500 Kč měsíčně (ČSÚ, 2023). (Pokud jsou dávky testované, část oprávněných příjemců se k nim nedostane, podle odhadů nečerpá asi 26 % oprávněných příjemců) (PAQ, 2024)
• Přímá podpora dětí a docházky do vzdělávacích institucí (školy včetně mateřských) - stravování zdarma, doprava do škol, pomůcky včetně digitálních.
• Smysluplný se jeví také návrh poslance Exnera (2024) zvýšit rodičovský příspěvek na dva roky na úroveň průměrného důchodu, který činí 20 352 Kč (ČSÚ, 2023). V současné době náklady na rodičovský příspěvek pro 90 000 tisíc dětí představují 31,5 miliardy korun. Pokud se opatření STAN uskuteční, budou výdaje na podporu při mateřské dovolené činit přibližně 44 miliard korun.

Dopady nepřímé materiální podpory jsou zřejmé (ušetří peníze), ale takováto podpora může pomáhat i tím, že například zvýší zaměstnanost žen. Stávající špatně nastavené politiky vedou k výrazně nižší zaměstnaností žen s malými dětmi, a to v důsledku extrémně dlouhé rodičovské, kterou využívají téměř výlučně ženy, demotivujícím zdanění a nedostatečnou podporou předškolní péče o děti (IDEA, 2023). Snížené možnosti uplatnění na trhu práce se propisují do vyššího rizika chudoby, proto doporučujeme i opatření:

• Podpora dostupnosti flexibilních forem práce – hledání dalších mechanismů, jak motivovat zaměstnavatele k vytváření flexibilních pracovních podmínek.
• Zvýšení dostupnosti částečných úvazků prostřednictvím daňových úlev pro zaměstnavatele – již existující legislativní opatření od roku 2023 je třeba reformulovat
• Zvýšení dostupnosti předškolních zařízení – investice do školství a infrastruktury péče o děti, což má pozitivní ekonomické dopady.
• Zlepšení podmínek pro vzdělávání a profesní růst žen – například podpora rekvalifikačních programů pro ženy po rodičovské dovolené.
• Podpora sladění rodinného a pracovního života – zahrnuje reformní kroky ke zlepšení podmínek pro rodiče a pečující osoby.
• Krabice pro novorozence. Předpokládané výdaje na 90 000 dětí jsou 600 milionů Kč ročně (Milkie, 2024). 

Použité zdroje

Buchtík, M. (2023). Různá vyprávění o jedné společnosti. STEM. https://www.stem.cz/wp-content/uploads/2023/12/Buchtik-Ruzna-vypraveni-o-jedne-spolecnosti-1.pdf

Bundesagentur für Arbeit. (2024). Kindergeld ab Geburt beantragen. https://www.arbeitsagentur.de/familie-und-kinder/infos-rund-um-kindergeld/kindergeld-anspruch-hoehe-dauer

Centrum pro výzkum veřejného mínění. (2024). Postoje českých občanů k partnerství, manželství a rodičovství – duben/květen 2024. https://cvvm.soc.cas.cz/images/articles/files/5833/ov2407092.pdf

Český rozhlas. (2024). Jak domácnosti šetří. https://data.irozhlas.cz/zivot/hledani-uspor/

Český statistický úřad. (2023). Sociální zabezpečení žen a mužů. https://csu.gov.cz/socialni-zabezpeceni-zen-a-muzu

Český statistický úřad. (2024). Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle věku a pohlaví. Český statistický úřad. https://csu.gov.cz/docs/107508/e74105a2-a873-a868-c990-8ca0c022216c/11002624a03.pdf?version=1.0

Český statistický úřad. (2025). Ohrožení příjmovou chudobou vzrostlo u domácností s dětmi, senioři si polepšili. https://csu.gov.cz/produkty/ohrozeni-prijmovou-chudobou-vzrostlo-u-domacnosti-s-detmi-seniori-si-polepsili

Český statistický úřad. (2025). Pohyb obyvatelstva - rok 2024. https://csu.gov.cz/rychle-informace/pohyb-obyvatelstva-4-ctvrtleti-2024

Český statistický úřad. (2025). Příjmy a životní podmínky domácností – 2024. https://csu.gov.cz/produkty/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-xkhdcg1man

Český statistický úřad. (2025). Zaměstnanci a mzdy. https://csu.gov.cz/zamestnanci-a-mzdy?pocet=10&start=0&1_pocet=10&1_start=0&skupiny=11&vlastnostiVystupu=15&pouzeVydane=true&razeni=-datumVydani&1_skupiny=11&1_vlastnostiVystupu=12&1_razeni=-datumVydani

Exner, M. (2024). Školky, rodičovská a částečné úvazky: Klíč k vyšší porodnosti leží ve změně přístupu. Médium.cz. https://medium.seznam.cz/clanek/martin-exner-skolky-rodicovska-a-castecne-uvazky-klic-k-vyssi-porodnosti-lezi-ve-zmene-pristupu-107653

Federal Chancellery Republic of Austria. (2024). Family allowance and tax credit for children. https://www.bundeskanzleramt.gv.at/en/agenda/family/family-benefits/family-allowance-and-tax-credit-for-children.html

IDEA. (2023). Je rostoucí vzdělanost žen překážkou partnerských vztahů a rodičovství? https://idea.cerge-ei.cz/documents/IDEA_Policy_brief_Vzdelani_0519.pdf

Kalíšková, K. (2017). Rodinná politika ve volebních programech: přehled a rozbor. Národohospodářský ústav AV ČR. https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_14_2017_Rodinna_politika_ve_volebnich_programech/files/extfile/IDEA_Studie_14_2017_Rodinna_politika_ve_volebnich_programech.pdf

Kočí, P., Zlatkovský, M., & Cibulka, J. (2019, září 17). Unikátní výzkum: česká společnost se nedělí na dva tábory, ale do šesti tříd. Zjistěte, do které patříte vy. iROZHLAS. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-spolecnost-vyzkum-tridy-kalkulacka_1909171000_zlo

Kovanda, L. (2020). Kolik stojí dítě? https://www.lukaskovanda.cz/kolik-stoji-dite

Křečková Tůmová, N., Nešporová, O., & Svobodová, K. (2023). Rodiny s dětmi v letech 2018–2022. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_528.pdf

Kurzy.cz. (2025). Dávka státní sociální pomoci 2025 – superdávka DSSP. https://www.kurzy.cz/prispevky-davky/davka-statni-socialni-pomoci/

Kurzy.cz. (2025). Sleva na dítě v roce 2024, 2025. https://www.kurzy.cz/dane-danova-priznani/sleva-na-dite/

Lesthaeghe, R. (2014). The second demographic transition: A concise overview of its development. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 111(51), 18112–18115. https://doi.org/10.1073/pnas.1420441111

Linhartová Jiřičková, B. (2024). Koho trápí příjmová chudoba? Český statistický úřad. https://statistikaamy.csu.gov.cz/koho-trapi-prijmova-chudoba

Lutz, W., Skirbekk, V., & Testa, M. R. (2006). The low-fertility trap hypothesis: Forces that may lead to further postponement and fewer births in Europe. Vienna Yearbook of Population Research, 4, 167–192. https://www.jstor.org/stable/23025482

Magyar Államkincstár. (2024). Családi pótlék - nevelési ellátás, iskoláztatási támogatás. https://www.allamkincstar.gov.hu/csaladok-tamogatasa/Csalad_gyermek/csaladi-potlek

Michálek, O. (2025). Kdo nešetří, není Čech. Česká národní banka. https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Kdo-nesetri-neni-Cech/

Milkie. (2024). Finské děti z krabice: Unikátní tradice mateřského balíčku. https://www.milkie.cz/blog/finske-deti-z-krabice-unikatni-tradice-materskeho-balicku/

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2018). Metodika rodinné politiky na krajské a místní úrovni. https://www.rodinyvkrajich.mpsv.cz/images/novinky/Metodika_RP_2_1.pdf

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2023). Příspěvek na úhradu potřeb dítěte. https://portal.gov.cz/sluzby-vs/prispevek-na-uhradu-potreb-ditete-S6097

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2023). Strategie rodinné politiky 2024–2030. https://www.mpsv.cz/documents/20142/4552532/Strategie+rodinn%C3%A9+politiky.pdf/9c99b57b-9668-8a27-4e9c-bf284b7faa32?t=1697101274831

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2023). Strategie rodinné politiky 2024–2030. https://www.mpsv.cz/cms/documents/25151c8c-faed-e2e5-a4c6-77921fe091d4/Strategie%20rodinn%C3%A9%20politiky.pdf

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2025). Manuál pro práci s doporučenou tabulkou k určování výživného dětí. https://vyzivne.justice.cz/doporucujici-tabulka-vyzivneho-a-manual-k-ni/

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2025). PŘEHLEDNĚ: Jaké změny přináší ReVize sociálních dávek? https://www.mpsv.cz/prehledne-jake-zmeny-prinasi-revize-socialnich-davek-

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2025). Rodičovský příspěvek. https://www.mpsv.cz/rodicovsky-prispevek1

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. (2025). Zákon o podpoře v bydlení. https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/bytova-politika/archiv-do-2024/bydleni-jako-jedna-z-hlavnich-priorit-vlady/zakon-o-podpore-v-bydleni

Národní pedagogický institut České republiky. (2022). Snídaňové kluby pro lepší začátek školního dne. https://zapojmevsechny.cz/clanek/snidanove-kluby-pro-lepsi-zacatek-skolniho-dne

Němečková, M., & Štyglerová, T. (2021). Od narození až do smrti. Statistika & my. https://statistikaamy.csu.gov.cz/od-narozeni-az-do-smrti

NMS Market Research. (2024). Češi děti chtějí, ale realita je brzdí. Co stojí za poklesem porodnosti v Česku? https://nms.global/cz/cesi-deti-chteji-ale-realita-je-brzdi-co-stoji-za-poklesem-porodnosti-v-cesku/

Paloncyová, J., Hašková, H., Höhne, S., Kuchařová, V., & Žáčková, L. (2021). Bezdětní a postoje k rodičovství. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_487.pdf

Paloncyová, J., Höhne, S., Křečková Tůmová, N., Svobodová, K., & Vidovićová, L. (2023). Zpráva o rodině 2023. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. https://www.rodiny.cz/wp-content/uploads/2024/09/vz_548.pdf

Platforma pro sociální bydlení. (2024). Platforma pro sociální bydlení kritizuje současnou podobu dávkové reformy. https://socialnibydleni.org/nezarazene/platforma-pro-socialni-bydleni-kritizuje-soucasnou-podobu-davkove-reformy

Prokeš, J. (2024, září 22). Škola volá! A peněženka rodičů se nestačí divit. Médium.cz. https://medium.seznam.cz/clanek/jan-prokes-skola-vola-a-penezenka-rodicu-se-nestaci-divit-86583

Prokop, D., Tabery, P., Buchtík, M., Dvořák, T., & Pilnáček, M. (2019). Rozděleni svobodou. https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/documents/4cb643625998e931d8f0a9aa34bbb254.pdf

Sobotka, T., Matysiak, A., & Brzozowska, Z. (2019). Policy responses to low fertility: How effective are they? United Nations Population Fund. https://www.unfpa.org/sites/default/files/pub-pdf/Policy_responses_low_fertility_UNFPA_WP_Final_corrections_7Feb2020_CLEAN.pdf

Solvo Institute. (2023). České ženy v roce 2023. https://www.solvo.institute/files/zeny-solvo-fin.pdf

STEM. (2024). Nejsilněji jsou mezigenerační závazky vnímány v rámci rodiny, přestože mohou někdy působit protichůdně. STEM. https://www.stem.cz/nejsilneji-jsou-mezigeneracni-zavazky-vnimany-v-ramci-rodiny-prestoze-mohou-nekdy-pusobit-protichudne/

Škvrňák, M., & Prokop, D. (2025). Vysokopříjmovým daňové škrty pokryly nárůst výdajů na bydlení. Chudší “doplácejí” téměř 1 500 korun. https://www.paqresearch.cz/post/dopady-dane-bydleni/