Tento blogpost je součástí projektu zaměřeného na lokalizaci megatrendů na Českou republiku. Základní informace si o něm můžete přečíst zde. Analýzu předchozího megatrendu včetně jeho aktualizace si můžete přečíst zde.

Ocitáme se v období rapidních změn. Když mluvíme o zelené tranzici, digitalizaci práce nebo technologickém vývoji, je třeba myslet na to, že změny nezasahují celou populaci ve stejném čase a ve stejné podobě. Část populace může zůstat v diskuzích o dopadech těchto změn značně opomenutá a analýzy trendů Evropské unie naznačují, že tyto rozdíly se v budoucnu mohou dále prohlubovat.

Víme, že přístup ke kvalitnímu vzdělání, zaměstnání nebo zdravotní péči, který je pro vyspělou společnost zásadní, se může silně odlišovat dle  pohlaví, věku, etnické příslušnosti, sociální třídy, migračního statusu či lokality (WIR, 2022). Takové nerovnosti pak brzdí hospodářský růst, vedou k dalšímu prohlubování asymetrií napříč zemí nebo regionem a mohou ohrozit demokracii a sociální soudržnost. Při hledání řešení je totiž důležité myslet nejen na to, co nám ukazují například ekonomické indikátory, ale i na pohled a pocity samotných lidí (JRC, 2023). Více než kdykoliv dříve panuje shoda na tom, že nerovnost je naléhavým problémem, který by měl být prioritou agendy tvůrců veřejných politik. 

Jako důležité se v oblasti nerovností ukazují následující trendy:

• Ekonomická nerovnost: Ekonomické rozdíly se zvětšují a bohatství a příjmy se stále více koncentrují mezi bohatými. Tyto rostoucí rozdíly oslabují sociální soudržnost a hospodářskou stabilitu.
• Rozdíly ve vzdělání: Přístup ke kvalitnímu vzdělání zůstává nerovnoměrný a často odráží socioekonomické zázemí. Tím se udržují cykly chudoby a omezuje se sociální mobilita.
• Nerovnosti na trhu práce: Dostupnost a jistota práce se značně liší, což často ponechává pracovníky s nízkou kvalifikací v méně stabilních pozicích. Obrovské jsou také rozdíly ve mzdách a pracovních podmínkách pro různé skupiny obyvatel.
• Nerovnost v oblasti zdravotní péče: Přístup ke zdravotní péči a její výsledky se v jednotlivých socioekonomických skupinách výrazně liší. Osoby s nižšími příjmy se často potýkají s horším zdravotním stavem a přístup ke službám vedoucím k jeho řešení je omezenější (a to i z důvodů geografických).
• Nerovnost napříč genderem: V řadě odvětví přetrvávají genderové rozdíly, které ovlivňují příjmy, kariérní postup a zastoupení. Ženy a genderové menšiny často čelí systémovým překážkám a diskriminaci.
• Geografické rozdíly: Rozvoj a rozdělování zdrojů se v jednotlivých regionech značně liší, což vede k nerovným příležitostem a životní úrovni. Obzvláště postiženy jsou venkovské a nedostatečně obsluhované oblasti.

Na pozadí zmíněných trendů je i klimatická krize nebo rapidní technologická změna, které nerovnosti dále prohlubují a pravděpodobně dále budou i v nadcházejících letech. Změna klimatu má neúměrný dopad na zranitelné komunity a prohlubuje stávající nerovnosti. Změny životního prostředí pak nejvíce postihují ty, kteří mají horší přístup ke zdrojům, jako je voda a energie. Technologické změny dále prohlubují nerovnosti především v důsledku změn v potřebné kvalifikaci, kdy pokrok zvyšuje poptávku a mzdy kvalifikovaných pracovníků a zároveň snižuje příležitosti pro méně kvalifikovanou pracovní sílu, což vede k prohlubování mzdových rozdílů.

Hnací síly megatrendů se ale v průběhu času mění. Jak to může vypadat je zobrazeno na časové ose, kterou vytvořila Evropská komise.

Zamyslete se!

• Jak pokračující změna klimatu ovlivní socioekonomické rozdíly?
• Jaké dlouhodobé strategie lze zavést pro zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči a ekonomické podpory během budoucích globálních zdravotních krizí?
• Jak můžeme v souvislosti s rozšířením dálkového studia překlenout rozdíly ve vzdělání studentů z méně majetného prostředí?

Aktualizace Megatrendu

Níže uvedené informace vycházejí z dosavadních odpovědí odborné veřejnosti skrz formulář uvedený výše.

Vliv megatrendu do roku 2040

Většina respondentů předpokládá, že megatrend bude mít střední až velmi silný vliv na budoucí vývoj v České republice (7,5/10).

Příležitost nebo hrozba?

Zvyšování nerovností je respondenty považované spíše za významné riziko (3/10 na škále riziko-pŕíležitost).

Proč bude megatrend důležitý?

• Globální a domácí rozdíly: Nerovnost se netýká pouze jednotlivých zemí, ale je třeba řešit rozdíly i globálně, například v kontextu globálního Severu a Jihu
• Globální dopady: Řešení nerovnosti je nezbytné k tomu, aby se zabránilo zvýšenému globálnímu napětí, ekonomické nestabilitě a potenciálním konfliktům.
• Neefektivní využívání lidského potenciálu: Nerovnost ve vzdělání, pracovních příležitostech a přístupu k politice vede k nedostatečnému využití společenského potenciálu, což poškozuje všechny. To může mít dopad i na ekonomickou prosperitu jednotlivých regionů.
• Rozdíl v integraci: Rostoucí nerovnost v integraci přistěhovalců představuje budoucí výzvu a prohlubuje sociální rozdíly. I v kontextu budoucích migračních vln je potřeba řešit efektivní adaptaci přicházejích lidí.
• Ohrožení sociální soudržnosti a demokracie: Rostoucí nerovnosti ohrožují hospodářský růst, sociální soudržnost a stabilitu demokratických systémů.

Jaké dopady můžeme v ČR čekat?

• Zvýšená polarizace společnosti: Prohlubující se nerovnosti mohou vést k větší polarizaci společnosti a radikalizaci skupin, které se cítí být marginalizovány, což může ohrozit demokracii a sociální stabilitu.
• Hospodářská a sociální stagnace: Nedostatečná připravenost částí obyvatelstva na rychlý budoucí vývoj na pracovním trhu, které by mohla bránit hospodářským a sociálním inovacím, a tím zpomalit celkový rozvoj země.
• Oslabení sociální soudržnosti: Rostoucí nerovnosti by mohly snížit důvěru ve stát a systém, což by vedlo k poklesu sociální solidarity a zvýšení podpory protisystémových politických hnutí.

Jaké protitrendy můžeme pozorovat?

• Robustní sociální systém: Česká republika má poměrně silný sociální systém, který pomáhá vyrovnávat nejhorší nerovnosti. Jeho dlouhodobá udržitelnost a přiměřenost jsou však nejisté.
• Flexibilita ve vzdělávání: Rostoucí flexibilita formálního i neformálního vzdělávání spolu s důrazem na celoživotní vzdělávání a zdroje pro sebevzdělávání mají potenciál snížit rozdíly v kvalifikaci a omezit dopad nerovností.
• Rostoucí hodnota rovnosti a inkluze: Roste povědomí o významu rovnosti a inkluze, které postupně řeší kulturně zakořeněné nerovnosti, například ty, které se týkají pohlaví a etnické příslušnosti.
• Pozitivní vliv online prostředí: Online prostředí nabízí široký přístup ke kvalitnímu vzdělávání a možnostem práce na dálku, což pomáhá snižovat nerovnosti spojené s geografickými a finančními překážkami.
• Regulační opatření: Regulační opatření, jako je progresivní zdanění, dědická daň a širší účast na bohatství prostřednictvím mechanismů, jako jsou zaměstnanecké akcie a silný domácí akciový trh, mohou napomoci rovnoměrnější rozložení bohatství ve společnosti.

Děkujeme za zapojení do aktualizace tohoto megatrendu.