Megatrendy - Změny v povaze práce
Červenec 4, 2024
Pracovní trh a samotná povaha práce je jednou z klíčových částí života většiny obyvatel naší planety. Podle odhadů stráví průměrný člověk prací téměř třetinu svého života, tedy asi 90 000 hodin. Data pak naznačují, že v České republice se již od roku 1993 zásadně množství času stráveného prací nezměnilo - stále se pohybuje přibližně kolem 1800 hodin ročně (1993-2017), tedy přibližně pětinu veškerého času v daném roce (kdy ale značnou část prospíme, projíme, …).
To vše jasně naznačuje, že práce je skutečně důležitou částí života člověka v lidské civilizaci. Nové technologie a trendy nicméně do tohoto poměrně jasně zavedeného systému práce prozaicky řečeno “házejí vidle”. Během několika málo měsíců, po vypuknutí celosvětové pandemie se značná část práce přenesla online, což zásadně ovlivnilo klasický pracovní rytmus, změnilo dynamiku na pracovišti, mezi zaměstnanci a vedoucími pracovníky. V neposlední řadě došlo v řadě oborů o odklonu od fyzických kanceláří a jejich nahrazení prací z domova.
Aby ale změn nebylo málo, v roce 2023 vzal většinu společnosti útokem trend umělé inteligence, resp. generativní umělé inteligence. Ta se stala hitem a zároveň cílem masivních investic, jelikož velké jazykové modely slibují změnit celá odvětví lidské činnosti, a to jak v silně kreativních oborech - např. marketingu, grafiky, tak i v techničtějších oblastech - např. informatika nebo lingvistika.
Zamyslete se!
- Myslíte si, že vaši práci nahradí roboti nebo některá z forem umělé inteligence?
- Pracujete stále ve fyzické kanceláři? A myslíte, že stále budete za pět nebo 10 let?
- Máte ze změn v povaze práce obavu a nebo je vítáte?
Vše výše zmíněné vede i naše přemýšlení nad tímto megatrendem, který předpokládá, že až se změny usadí, dočkáme se výrazně jiného pracovního světa, než na který jsme byli zvyklí. Níže můžete nahlédnou na to, které milníky považuje v tomto megatrendu za zásadní Evropská komise.
Co nás tedy čeká v blízké budoucnosti? Jsou to především následující čtyři trendy:
Digitální transformace - Rapidní změny způsobené nástupem nových technologií. Miliony prací se promění a mnoho bude přímo nahrazeno stroji, roboty a nebo softwarovými řešeními. To ale současně vede ke vzniku nových profesí a nebo zvýšení poptávky po části dosud méně známých pracích. Zásadně se změní nutné dovednosti pro dosažení úspěchu.
Práce skrz platformy - Mnoho práce bude nově probíhat skrz digitální platformy, které budou mmjn. rozdávat práci nutnou pro vylepšování a údržbu strojů. To může mít vliv na práva pracovníků a pracovní rutinu. Do pracovních činností budou významně více zapojována big data a umělá inteligence (např. do procesu optimalizace).
Nová podoba organizace práce - Vznikne tzv. “networkovaná společnost” - komerční subjekty nejvíce inovativní a schopné zapojit do své práce technologie budou v digitální tranzici nejúspěšnější. Zároveň tyto subjekty budou lídry v aplikaci ekologických a dalších technologických řešení. Můžeme také očekávat rozšiřování a zdokonalování konceptu vzdálené práce i do oborů, kde by dříve byl tento formát nepředstavitelný.
Práce tažená smyslem - Vzrůstající důraz na wellbeing na pracovištích, cílem bude zapojit pracovníky více do určování pracovních procesů. Vzrůstá důležitost vnímání smyslu práce, vysoká míra automatizace umožňuje více prostoru na přemýšlení nad smysluplností činnosti.
Tyto rozsáhlé trendy se rozvíjejí globálně, jaký ale mohou mít dopad na Českou republiku? Jak často se s nimi setkáváme již v dnešní době? Zkuste se zamyslet nad následujícími otázkami:
- Jaké riziko mohou změny práce znamenat pro Českou republiku?
- Je možné a realistické využít změny na pracovním trhu i jako příležitost?
- Pozorujete již nyní nějaké změny v pracovním nastavení lidí v České republice?
Jaká je výchozí pozice ČR v kontextu tohoto megatrendu?
Jedná se pouze o ilustrativní výčet
- Práce z domova (homeoffice) v České republice se rozbujela především po nástupu pandemie COVIDu-19. Projekt Život během pandemie (PAQ Research) popsal, že na začátku roku 2022 pracovalo částečně nebo plně v homeoffice formátu kolem 29% českých pracujících. Od září 2023 ale byla Praha hlavním městem v EU, ve kterém se vracelo nejvíce zaměstnanců do kanceláří - naplněnost byla kolem 57%, před pandemií ale dosahovala až 70%. Podle studií některých pracovních agentur (např. Colliers) mnoho zaměstnanců preferuje pobyt na pracovišti a myslí si, že fyzické setkávání zvyšuje také jejich kariérní vyhlídky.
- Pražské technologické centrum v květnu letošního roku vydalo foresightovou studii, která se zaměřila na odhadování toho, jaká zaměstnání budou nahrazena umělou inteligencí v následujících 5 a 15 letech. Ze studie vyplývá, že nahraditelnost kognitivních dovedností využívaných na českém pracovním trhu v následujících 5 letech dosáhne celých 60%, právě umělá inteligence ze značné části tuto nahraditelnost táhne kupředu. Zároveň studie ukazuje, že v následujících 15 letech by mělo dojít k nahrazení více 90% dnešních profesí.
- Od roku 2019 ČR disponuje tzv. Národní strategií umělé inteligence v České republice 2019-2035. V jejím rámci by mělo mimojiné docházet k intenzivnější rekvalifikaci obyvatelstva, především v oborech ohrožených automatizací. Za součást o naplňování strategie může být považován např. program Ministerstva práce a sociálních věcí Jsem v kurzu, v rámci kterého stát přispívá částkou až 50 000 Kč na rozvoj digitálních dovedností.
- V září minulého roku proběhl průzkum firmy Seyfor mezi pracovníky v IT a kreativním průmyslu v České republice a na Slovensku, ze kterého vyplynulo, že 12% procent z nich nikdy neslyšelo o nejpopulárnějším z tzv. velkých jazykových modelů (LLM) - ChatGPT, přestože má potenciál výrazně jim usnadnit práci. To naznačuje, že přijímání změn je náročné/není k němu ochota ani mezi těmi, kteří mají alespoň elementární povědomí o technických aspektech nových technologických nástrojů.
Aktualizace Megatrendu
Níže uvedené informace vycházejí z dosavadních odpovědí odborné veřejnosti skrz formulář uvedený výše.
Vliv megatrendu do roku 2040
Naprostá většina respondentů očekává, že megatrend Českou republiku poměrně silně zasáhne (průměrné skóre 7/10).
Příležitost nebo hrozba?
Velká většina respondentů očekává, že megatrend bude pro Českou republiku spíše příležitostí než hrozbou. (průměrné skóre 7/10)
Proč bude megatrend důležitý?
- Dopad na všechny sektory: Automatizace a AI budou mít významný dopad na mnoho pracovních pozic, což ovlivní průmyslové země jako ČR. Vzhledem k tomu, že ekonomika ČR je založená na službách, AI převezme práci v mnoha službách, což bude mít velký vliv na trh práce.
- Příležitosti a rizika: AI a roboti umožní lidem dělat zajímavější věci, pokud se dokážou přeškolit a přizpůsobit novým podmínkám. Na druhou stranu, existuje riziko rychlého propouštění zaměstnanců, kteří se nebudou schopni rychle přeškolit na nové role spolupracující s AI a roboty.
- Pomalá digitalizace ve státním sektoru: Digitalizace ve státním sektoru a nasazení AI postupuje pomalu, přitom má vliv na adopci technologií a procesů v celé společnosti - to zpomaluje celkový pokrok. Omezení sbírání dat v EU může dále zpomalit rozvoj AI, který je klíčový pro dlouhodobý úspěch.
- Globální megatrend: Digitalizace práce je nevyhnutelným globálním trendem, který ovlivní všechny sektory ekonomiky po světě, tedy včetně ČR. V globalizovaném světě je tento megatrend každodenní samozřejmostí.
- Význam pro jednotlivce: Práce je velká část života jednotlivce, takže jakákoliv změna na trhu práce je velmi důležitá. Změny ovlivní kvalitu života a pracovní podmínky mnoha lidí.
Jaké dopady mohou ČR čekat?
- Adaptace veřejné správy: Pokud se veřejná správa neadaptuje, hrozí, že bude stagnovat, což omezí příležitost rychlé ekonomické transformace.
- Vznik nových firem a startupů: Megatrend povede ke vzniku firem a startupů, což bude přínosné pro ekonomiku.
- Napětí na trhu práce: Vznikne napětí na trhu práce, protože se nevytvoří dost pracovních míst pro lidi, kteří se nedokážou dobře adaptovat a přeškolit na práci s roboty a AI.
- Flexibilní pracovní úvazky: Zvýší se počet flexibilních (časově, místně) úvazků a odborných pozic, což může vést k růstu reálných mezd.
- Regionální rozdíly: Tento megatrend povede k rozdílnému přístupu k digitalizaci práce v jednotlivých regionech ČR, což povede k asymetrickému rozvoji jednotlivých regionů
- Efektivita práce: Megatrend nabízí příležitost k větší efektivitě práce jednotlivce (efektivní rozvržení práce, práce v pro jednotlivce efektivním prostředí) i efektivitě trhu práce (lepší match uchazečů a zaměstnavatelů).
Jaké protitrendy pozorujeme?
Přítomnost moderně uvažujících úředníků: Někteří vedoucí pracovníci (nejen) ve státní správě podporují modernizaci a adaptaci na nové technologie, což může urychlit pozitivní změny.
Nenahraditelné profese: Existují profese a práce, kde lidé nemohou být (alespoň zatím) nahrazeni roboty nebo AI. To může zmírnit negativní dopady automatizace. Tento faktor může také brzdit příležitosti, protože někteří talentovaní jedinci zůstanou na "bezpečných" místech a nebudou nuceni plně rozvinout svůj potenciál v nových podmínkách.
Nepřesné představy politiků: Politici mohou mít nepřesné představy o práci a jsou pozadu oproti soukromému sektoru i široké veřejnosti, což může zpomalit implementaci nových technologií a pracovních trendů.
Věková diskriminace: Starší lidé často nemají ochotu se přizpůsobovat novým trendům, což může zpomalit přijetí změn na trhu práce.
Staré pořádky: Mnoho firem se brání změnám a snaží se zachovat staré pořádky. Tato obrana je však nejspíše marná, protože trh se nakonec přikloní k efektivnějším variantám práce. Tento protitrend může oddálit nástup nových technologií, ale dlouhodobě nebude schopen limitovat jejich implementaci.
Brzda jako nástroj adaptace: Regulatorní tlak na zpomalení změn na trhu práce může být užitečný, protože pomůže lidem se lépe adaptovat na nové podmínky.
