Megatrendy - Nedostatek zdrojů
Červen 5, 2024
Ve většině světových společností se ekonomický růst považuje za vrchol úspěchu, zároveň však neustávající růst vytváří stále větší nároky na omezené zdroje naší planety.
Jak se s nedostatkem zdrojů, který některé oblasti zasahuje již nyní, ale řadu dalších zasáhne v následujících letech, lidstvo vyrovná? Může pomoci další technologický vývoj, odhalení nových zdrojů a nebo je jedinou možností zastavení nebo alespoň zpomalení ekonomického růstu? To je téma druhého megatrendu z naší série, který vychází z evropských megatrendů, jak je identifikovala Evropská komise. Jak megatrend dopadne specificky na českou republiku? Ve foresightových analýzách Evropské Komise se klade důraz zejména na tyto očekávané trendy:
- Společenský tlak na “dostatečnost” na úkor neustálého ekonomického růstu - Snaha o větší míru autonomie skrz minimalizaci importu a obecné úsilí o snižování energetické náročnosti
- Tlak na zajištění dostatečných zdrojů - Diverzifikace vlastní poptávky a jasnější nastavení limitů systému, v kterém existujeme (ty se už dnes jasně projevují: změny klimatu, znečištění vody,..)
- Nové zdroje surovin - Hledání nového druhu surovin, kvůli nedostatku nerostných surovin a jejich zvyšujícím se cenám; další směřování k principům cirkulární ekonomiky. Dále také rozrůstání nových možností zdrojů z nového prostředí.
- Změny chování - Současné nastavení společnosti směřuje k chování, které staví na vysoké spotřebě a produkované množství odpadu, tlak na změnu přijde s viditelne zvýšenou cenou za rozsáhlou extrakci surovin
- Rozvoj managementu zdrojů - Opatrný a pečlivý management dostupných zdrojů je klíčový pro udržení kvality života a zároveň zvýšení udržitelnosti, jinak budou stoupat negativní trendy (ztráta biodiverzity, pandemie, dostatek vody, jídla, …)
Hnací síly megatrendů se ale v průběhu času mění. Jak to může vypadat je zobrazeno na časové ose níže.
Tyto rozsáhlé trendy se rozvíjejí globálně, jaký ale mohou mít dopad právě na Českou republiku? Jak často se s nimi setkáváme již v dnešní době? Zkuste se zamyslet například nad následujícími otázkami:
- Jaké riziko může nedostatek zdrojů znamenat pro Českou republiku?
- Je možné nedostatek zdrojů využít i jako příležitost?
- Může se stát Česká republika soběstačnou při získávání zdrojů?
- Pozorujete nějaké změny chování v otázce spotřeby lidí v České republice?
Jaká je výchozí pozice ČR v kontextu tohoto megatrendu?
Jedná se pouze o ilustrativní výčet
- Strategie ČR 2030 si dává za cíl adaptaci českých obcí na změny klimatu a její negativní dopady (zejména nedostatek kvalitní vody). Kromě toho určuje cíl chránit cenné části českého ekosystému a jejich revitalizaci.
- Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se v Česku podle Eurostatu pohyboval v roce 2021 kolem 15 procent. ČR tak byla třetí nejhorší z celé EU a hluboko pod průměrnou hodnotou celé sedmadvacítky na úrovni 38 procent.
- Česká veřejnost transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku také nepodporuje úplně jednoznačně. Podle výzkumu Česká (ne) transformace, který vypracoval Sociologický ústav STEM a Institut 2050. Česká veřejnost výrazně podporuje ochranu přírody, krajiny a boj pro změně klimatu, zároveň má však velké obavy z ekonomických a sociálních dopadů transformace.
- Otázce udržitelnosti zdrojů se v České republice věnuje pozornost také ve výzkumné sféře. Pod hlavičkou Akademie věd ČR funguje například CzechGlobe - Ústav výzkumu globální změny, který zkoumá její projevy v atmosféře a dopady na biosféru a lidskou společnost. V oblasti ekonomiky za zmínku stojí dále Institut cirkulární ekonomiky.
- Změnu spotřebného chování ve veřejném prostoru propagují zejména některé iniciativy jako je Nerůst, nerůstové hnutí v ČR však získává kvůli různým mediálním výstupům spíše kontroverzní nálepky.
Zapojte se do lokalizace tohoto megatrendu a do odhadu jeho dopadu na Českou republiku. Považujete jej spíše za příležitost nebo hrozbu?
Vyplňte prosím formulář a podělte se o vaše názory a vhledy do 20.6. 2024.
Děkujeme a budeme se těšit na vaše vstupy!
Tým Českých priorit
Aktualizace Megatrendu
Níže uvedené informace vycházejí z dosavadních odpovědí odborné veřejnosti skrz formulář uvedený výše.
Vliv megatrendu do roku 2040
Většina respondentů očekává, že megatrend bude mít do roku 2040 zásadní vliv na utváření České republiky (průměrné skóre 7.3/10).
Příležitost nebo hrozba?
Respondenti byli rozpolcení v rozhodování, zda megatrend představuje spíše riziko a nebo příležitost. (průměrné skóre 5.3/10).
Proč bude megatrend důležitý?
- Zvyšování cen zdrojů: Česká republika není v mnoha oblastech soběstačná a mnoho zdrojů dováží ze zahraničí. Pokud dojde ke globálnímu vyčerpání světových zásob těchto surovin, je možné, že země, které suroviny těží, budou preferovat domácí zpracování, případně může dojít k významnému zvýšení cen jejich dovozu, což by mělo velký dopad na českou ekonomiku.
- Nedostatek vody: V důsledku klimatické změny dochází k postupnému úbytku vody z české krajiny . Geologické složení půdy v České republice může tento trend zintenzivňovat. To může vést k omezení přístupu k ní anebo zdražení a zhoršené dostupnosti pro část populace či v některých regionech
- Energie jako základní výrobní, ale i životní zdroj: Potřeba transformace energetického odvětví ve směru nízkouhlíkové ekonomiky. V tomto směru je důležitý technologický rozvoj a funkční regulatorní prostředí, tak aby změna byla možná a úspěšně dokončena. Energeticky je aktuálně Česká republika soběstačná, ale nemalá část energetického mixu je stále tvořená fosilními palivy.
- Vliv na výrobu: Pokud by došlo k výpadku některé z kritických surovin pro český průmysl, omezí to velkou část ekonomických aktivit v zemi, která má aktuálně silný průmyslový komponent Příkladem může být závislost na Číně, u které hrozí krom jiného geopolitické unilaterální ukončení exportu zdrojů, ale i zavedení sankcí ze strany Západu.
- Migrace z Jihu: V důsledku nedostatku životu potřebných zdrojů, zejména vody, může dojít k migraci do Evropy ze zemí světovéhoJihu. Státy EU včetně České republiky musí být na tuto eventualitu připravené.
..už nyní je zřejmý poklesu podzemních vod a budoucnu může vést až k nuceným omezením spotřeby nebo prudkému zdražování.”
“Ekonomika ČR silně orientovaná na výrobu. Pokud by došlo k nedostatku nějaké kritické suroviny, omezí to velkou část výroby.”
“Problémem může být i migrace kvůli nedostatku zdrojů v afrických zemích. Bude třeba se adaptovat a využít megatrend ke změně.”
Jaké dopady mohou ČR čekat?
- Změna struktury průmyslu: Proměna v některých oblastech průmyslu už probíhá, je ale potřeba i podpora ze strany veřejné sféry, jinak bude transformace drahá. Pokud budou technologický vývoj a inovace dostatečně rychlé, společnost bude schopna se na změnu prizpůsobit.
- Diverzifikace zdrojů: Firmy, a možná i zákazníci, si snad začnou více uvědomovat slabiny dodavatelských řetězců a dojde k větší diverzifikace zdrojů. Příkladem je těžba lithia v ČR.
- Změna myšlení: Další rozvoj a podpora tématu v neziskovém sektoru a lokálních komunitách, které zpřístupňují řešení pro tu část populace, která preferuje dobrovolnou skromnost a lokalizaci zdrojů.
- Vzdělávání: Ekologická výchova současné mladé a budoucí generace, která povede k šetrnějšímu způsobu života. Zároveň vzdělávání širší veřejnosti o možnostech zapojení ČR do principu cirkulární ekonomiky.
“Bude záležet na technologickém vývoji ve světe. Vznik superinteligence a těžba nerostných surovin ve vesmíru by mohla tento trend zvrátit.”
Naše společnost se dokáže přes nové technologie, inovace a změnu chování nedostatku zdrojů přizpůsobit (...). Otázkou zůstává, jak se vyrovnáme s nedostatkem vody.
Proměna byznysu (už probíhá), bohužel neschopnost veřejné správy reagovat pružně nás vyjde draho.
Jaké protitrendy pozorujeme?
- Cíle a finanční podpora EU: Naplňování cílů EU může v tomto směru ČR dále posouvat a to i díkypodmínění finanční podpory.
- Decentralizace zdrojů: Nález a využití nových zdrojů, jako například těžba lithia v Krušných Horách, pomáhá k diverzifikaci a následně menší závislosti na dovozu ze zahraničí.
- Propagace spotřebitelské odpovednosti: Ať už ze strany aktivního neziskového sektoru nebo celebrit a influencerů, spotřebitelská odpovědnost se stává stále častěji diskutovaným tématem. Větší povědomí může mít následně vliv na to, co lidi považují za odpovědné chování.
“Využívání obnovitelných zdrojů energie, preference udržitelného cestování a dopravy, nárůst spotřebitelské odpovědnosti díky vzdělání či postojům celebrit.”
“Naplňování cílů EU a finanční podpora EU nám pomáhá se s tímto megatrendem vyrovnat.”
“Decentralizace, jak výroba energie, tak i nakládání s vodními zdroji mohou být v odpovědnosti obcí.”
