Megatrendy - Zdravotní výzvy
Červen 3, 2025
Zdravotní výzvy se stávají jedním z nejvýznamnějších globálních megatrendů – nejen z pohledu demografie, ale i technologického pokroku, změn životního stylu a degradace životního prostředí. V posledních desetiletích došlo k výraznému prodloužení délky života, avšak ne všechna přidaná léta jsou prožita ve zdraví. Rostoucí zátěž nepřenosnými nemocemi, zhoršující se stav duševního zdraví, znečištění životního prostředí a rostoucí hrozba nových infekčních onemocnění ukazují, že zdraví se čím dál více stává systémovou a společenskou výzvou (OECD 2024).
Nepřenosná onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, rakovina, cukrovka či deprese, jsou dnes v Evropské unii hlavní příčinou úmrtí – ročně jimi trpí dvě třetiny obyvatel regionu (WHO 2021). Současně však věda posouvá hranice možného, např. vznikají nová léčiva, rozvíjí se personalizovaná medicína i technologie umožňující dálkovou diagnostiku a léčbu. Pandemie COVID-19 poukázala nejen na riziko nových zoonotických onemocnění, ale i na zásadní význam připravenosti a včasné prevence, které jsou ekonomicky i společensky výhodnější než následná reakce (BMJ Group 2023).
Digitalizace zdravotní péče a rozvoj tzv. e-health nabízí nové možnosti pro prevenci, monitorování a přístup ke službám – například pro pacienty v odlehlých oblastech či s omezenou mobilitou. Roste míra využívání chytrých zařízení či umělé inteligence v diagnostice. Zároveň však narůstají rizika nerovného přístupu ke zdravotní péči a technologickým výdobytkům.
Na zdraví má přímý vliv také stav životního prostředí. Ročně dochází až k 9 milionům předčasných úmrtí způsobených znečištěním vzduchu, vody, půdy a potravin (Lancet Planet Health 2022). Klimatická změna, ztráta biodiverzity a hlukové znečištění zvyšují zdravotní rizika, a to zejména u zranitelných skupin. Zdraví je tak čím dál více chápáno jako výsledek komplexních vztahů mezi biologickými, behaviorálními, společenskými a environmentálními faktory.
Zvláštní pozornost si zasluhuje oblast duševního zdraví. V Evropě čelí psychickým obtížím přibližně 84 milionů lidí (Eurostat 2023). Úzkosti, deprese i tzv. ekologická úzkost či trauma z válek a krizí se podílejí na zhoršování kvality života i pracovního uplatnění. Výzvou zůstává také nedostatek odborného personálu, zejména v oblasti péče o seniory a chronicky nemocné.
Zdravotní výzvy budoucnosti tak nebudou spočívat pouze v boji s konkrétními nemocemi, ale především ve schopnosti systémově předcházet rizikům, snižovat nerovnosti a využívvědecké i technologické inovace ve prospěch zdravé a odolné společnosti.
Co nás čeká v blízké budoucnosti? Zde jsou čtyři nejdůležitější trendy v oblasti migrace:
-
Nutnost být ve střehu – Pandemie COVID-19 připomněla, že hrozba nových infekčních nemocí – včetně neznámé a potenciálně zničující „nemoci X“ – je reálná. Připravenost zdravotnických systémů, investice do prevence a schopnost rychle reagovat budou i nadále zásadní pro ochranu veřejného zdraví.
-
Věčný život? – Délka života se zvyšuje, ale roste i podíl let strávených v nemoci. Nepřenosná onemocnění, jako jsou rakovina, cukrovka či srdeční choroby, budou i nadále hlavními příčinami úmrtí. Zároveň se rozvíjejí technologie a medicína, které slibují drastické prodloužení zdravých let života – včetně genových úprav a regenerativních terapií.
-
Data, čipy a telemedicína – Míra využívání digitálních technologií ve zdravotnictví roste. Telemedicína, nositelná zařízení a diagnostika s pomocí umělé inteligence mění způsob, jakým lidé přistupují k péči o zdraví. Tyto nástroje umožní včasnou prevenci a péči na dálku, ale silně souvisejí s problematikou rovného přístupu a ochrany soukromí.
-
Zdraví planety, zdraví lidí – Zdraví lidí je úzce spjato se stavem životního prostředí. Znečištěné ovzduší, změna klimatu a úbytek biodiverzity přispívají k milionům předčasných úmrtí ročně. Koncepty jako „planetární zdraví“ či „jedno zdraví“ upozorňují na potřebu integrovaného přístupu ke zdraví lidí, zvířat a ekosystémů.
Zamyslete se!
- Jak by měla Česká republika posílit svou připravenost na budoucí pandemie a neznámé zdravotní hrozby?
-
Jak využít digitální technologie ke zlepšení prevence a dostupnosti zdravotní péče pro všechny?
-
Co může Česko dělat pro zlepšení duševního zdraví obyvatel v kontextu klimatických a společenských krizí?
Jaká je výchozí pozice ČR v kontextu tohoto megatrendu?
Jedná se pouze o ilustrativní výčet.
-
V roce 2023 bylo v České republice evidováno přibližně 862 tisíc osob léčených s diabetem mellitus. Incidence zhoubných novotvarů činila 601,6 nově hlášených případů na 100 tisíc obyvatel (ČSÚ 2023).
Nemoci srdce a cév představují zhruba jednu třetinu předčasných úmrtí na nepřenosné nemoci v regionu, přičemž ve východní Evropě je riziko téměř pětkrát vyšší než v Evropě západní (ZPMVČR 2025).
-
Přibližně 10 % české populace trpí nějakou formou duševního onemocnění (NZIP 2021). Během koronavirové krize stoupl výskyt duševních onemocnění u české dospělé populace z 20 % téměř na 30 % (NÚDZ 2020). Národní monitoring duševního zdraví dětí ukázal, že 40 % žáků devátých tříd vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 % úzkosti (NÚDZ 2023). Podle zprávy Národního ústavu duševního zdraví z roku 2023 bylo z celkového počtu 1 302 sebevražd v České republice 309 spácháno osobami staršími 70 let (MPSV 2023).
-
V roce 2023 bylo hlášeno celkem 7001 profesionálních onemocnění, z toho 6937 nemocí z povolání a 64 ohrožení nemocí z povolání. Nejčastěji byla diagnostikována kombinace dvou covidových onemocnění (SZÚ 2024).
-
V roce 2021 představovaly telekonzultace 14 % všech konzultací s lékaři, což pomohlo vyrovnat pokles osobních návštěv u lékaře během pandemie (nasezdravotnictvi.cz 2024).
-
Celkové výdaje na zdravotní péči vzrostly od roku 2010 do roku 2022 téměř dvojnásobně, z 302 mld. Kč na 597 mld. Kč. Průměrné výdaje na zdravotní péči na jednoho obyvatele v roce 2022 činily 55,5 tis. Kč (ČSÚ 2022).
Zapojte se do lokalizace tohoto megatrendu a do odhadu jeho dopadu na Českou republiku. Považujete jej spíše za příležitost nebo hrozbu?
Vyplňte prosím formulář a podělte se o vaše názory a vhledy do 20.6. 2025.
Děkujeme a budeme se těšit na vaše vstupy!
Tým Českých priorit
Aktualizace Megatrendu
Níže uvedené informace vycházejí z odpovědí odborné veřejnosti.
Vliv megatrendu do roku 2040
Většina respondentů očekává, že megatrend bude mít do roku 2040 zásadní vliv na utváření České republiky (průměrné skóre 9/10).
Příležitost nebo hrozba?
Respondenti jsou rozpolceni, zda megatrend bude pro Českou republiku spíše hrozbou a nebo příležitostí (průměrné skóre 4,5/10).
Proč bude megatrend důležitý?
- Demografická zátěž a udržitelnost systému – Česká republika stárne rychleji než většina evropských zemí. Do roku 2050 se očekává výrazný nárůst podílu obyvatel nad 65 let. To zvýší poptávku po zdravotní a ošetřovatelské péči a zároveň sníží počet ekonomicky aktivních osob, které systém financují.
- Nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách – Zdravotníci a pečovatelé sami stárnou a jejich počet klesá. Již nyní některé regiony hlásí nedostatek praktických lékařů, sester i personálu v pobytových službách. Tato situace ohrožuje dostupnost a kvalitu péče.
- Ekonomické dopady zhoršujícího se zdraví populace – Chronická onemocnění (cukrovka, kardiovaskulární nemoci, obezita) a zhoršující se duševní zdraví výrazně zatěžují státní rozpočet. Zdravý člověk je produktivnější, méně čerpá dávky a má nižší nároky na zdravotní systém.
- Připravenost na globální zdravotní hrozby – Pandemická zkušenost s COVID-19 ukázala zranitelnost systému. Přesto nebyla připravenost zásadně posílena. Hrozby typu „nemoc X“, antimikrobiální rezistence nebo nové zoonózy zůstávají reálným rizikem i pro Česko.
- Technologické změny a přístup k péči – Rozvoj telemedicíny, umělé inteligence a personalizované medicíny může zefektivnit péči, ale zároveň klade nároky na digitalizaci systému a digitální gramotnost pacientů. Nerovný přístup hrozí prohloubit zdravotní nerovnosti.
Jaké dopady můžeme v ČR čekat?
- Omezená dostupnost kvalitní péče – V důsledku stárnutí populace a nedostatku pracovníků ve zdravotnictví i sociálních službách hrozí, že zejména v regionech bude obtížné zajistit včasnou a kvalitní péči. Již nyní chybí praktičtí lékaři a sestry.
- Finanční tlaky na zdravotní systém – Nové léčebné metody jsou účinnější, ale výrazně dražší. Bez strukturálních změn a podpory prevence může dojít k přetížení rozpočtu a k omezování dostupnosti péče podle schopnosti pacienta připlácet.
- Nízké využívání prevence a individuální péče o zdraví – Pokud se nepodaří podpořit zdravý životní styl, prevence a včasná diagnostika, bude dále narůstat zátěž systému kvůli zbytečně pokročilým stadiím onemocnění.
- Technologický pokrok jako naděje i výzva – Masivní rozvoj umělé inteligence a digitální medicíny může přinést zefektivnění péče, lepší predikci nemocí a individualizované léčby. Zároveň však vznikají nové nároky na infrastrukturu a odborný personál.
- Psychická onemocnění a jejich dopady – Rostoucí výskyt duševních onemocnění, zejména mezi mladými, bude zatěžovat školství, trh práce i bezpečnostní složky. Nedostatek odborníků v psychiatrii a psychologii zůstává kritickým bodem.
Jaké protitrendy můžeme pozorovat?
- Zvyšující se zdravotní gramotnost a osobní odpovědnost – Ve společnosti roste povědomí o prevenci a vlivu životního stylu na zdraví. Lidé častěji vyhledávají preventivní prohlídky, sledují výživu a fyzickou aktivitu, což může snížit zatížení systému v budoucnu.
- Rozvoj komunitní a domácí péče – Posilování terénních a ambulantních služeb umožňuje pečovat o pacienty mimo nemocnice, v domácím prostředí. Tento trend podporuje efektivitu a šetří kapacity akutní péče.
- Mezinárodní spolupráce a přenos dobré praxe – Využívání evropských fondů, účast v mezinárodních projektech a sdílení inovací z jiných zemí může urychlit modernizaci českého zdravotnictví.
- Generační posun ve zdravotnictví – Mladší generace zdravotníků (byť jich je zatím nedostatek) bývá otevřenější technologiím, týmové spolupráci a novým metodám, což může podpořit transformaci systému.
