Megatrendy - Zvyšující se význam migrace
Květen 6, 2025
Migrace se stává stále významnějším globálním fenoménem – nejen z demografického, ale také z politického a společenského hlediska. V roce 2020 žilo mimo zemi svého narození odhadem 281 milionů lidí, což odpovídá 3,6 % světové populace. Tento podíl byl v roce 1990 jen 2,8 %, přičemž absolutní počet migrantů se od té doby téměř zdvojnásobil (UN DESA 2020). Mezinárodní migrace zahrnuje jak dobrovolné, tak i nucené přesuny – například přes 34 milionů osob, které byly nuceny uprchnout přes hranice v důsledku konfliktů nebo pronásledování (UNHCR 2023).
Konflikty jsou klíčovým spouštěčem migrace, například válka na Ukrajině vyvolala největší a nejrychlejší vysídlení obyvatel v Evropě od druhé světové války, s více než 6 miliony uprchlíků v rámci EU k červnu 2023 (UNHCR 2023). Zároveň sílí i vliv změny klimatu – Světová banka odhaduje, že do roku 2050 se může stát až 143 milionů lidí v subsaharské Africe, Jižní Asii a Latinské Americe tzv. vnitřními klimatickými migranty (World Bank 2018).
Evropská unie čelí rostoucím výzvám souvisejícím s migrací – od potřeb na pracovním trhu až po otázky bezpečnosti a zvládání nelegální migrace. Zároveň je však také cílem pro vysoce kvalifikované pracovníky i osoby hledající ochranu. Roste tlak na militarizaci hranic, a migrace se stává nástrojem v mezinárodní politice – příkladem může být instrumentalizace migrace ze strany autoritářských režimů (European Commission 2022).
Zvládnutí migrace zůstává komplexní výzvou, která vyžaduje koordinaci mezi zeměmi. Přestože existují snahy o společné přístupy, jako je například Globální kompakt OSN o migraci z roku 2018, většina migračních politik je zaváděna výhradně na národní úrovni a často není dostatečně komunikována s relevantními partnery (UN Global Compact for Migration 2018).
V České republice je migrace dlouhodobě důležitějším tématem veřejné debaty. V souvislosti s válkou na Ukrajině přijala země stovky tisíc uprchlíků a s částečným úspěchem adaptovala své integrační nástroje. Zároveň ale čelí napětí mezi potřebami pracovního trhu a omezenými možnostmi některých integračních služeb, zejména v oblasti jazykového vzdělávání a bydlení (PAQ Research 2023; MPSV 2024).
Do budoucna bude význam migrace nadále růst – jako nástroj ekonomické transformace, jako důsledek geopolitických krizí i jako výzva pro soudržnost společností. K tomu, aby migrace mohla být zvládnuta efektivně a humánně, bude klíčová koordinace, realistická očekávání a důraz na dlouhodobou integraci.
Co nás čeká v blízké budoucnosti? Zde jsou čtyři nejdůležitější trendy v oblasti migrace:
- Různorodé spouštěče migrace – Migrace bude i nadále vyvolávána širokou škálou příčin, od konfliktů a pronásledování přes klimatické změny až po rozdíly v ekonomických příležitostech. Migranti budou přicházet jak z humanitárních důvodů, tak za prací či za rodinou. Zůstává pravděpodobné, že se tyto důvody budou vzájemně prolínat a komplikovat zvládání migrace.
- Atraktivita EU – Evropská unie bude i nadále cílem migrace, a to jak legální, tak nelegální. Vzhledem ke stárnutí populace a nedostatku pracovní síly bude rostoucí snaha přilákat vysoce kvalifikované pracovníky. Zároveň ale nelze předvídat, v jakém složení a počtu migranti přijdou. Oproti nucené migraci může být pro EU složitější soutěžit o talenty v globálním měřítku.
- Militarizace hranic – Tlak na vnější hranice EU bude sílit, stejně jako využívání migrace jako nástroje v mezinárodních konfliktech a dezinformačních kampaních. Státy reagují posilováním ochrany hranic, včetně nasazení armády a pokročilých technologií, což však přináší lidskoprávní výzvy.
- Komplexita migrační regulace a vládnutí – Regulace migrace zůstává rozdrobená mezi jednotlivé státy. Přestože se EU pokouší o komplexní partnerství a sdílení odpovědnosti, jako je například Pakt o migraci a azylu, solidarita mezi členskými státy naráží na odlišné postoje a kapacity. Migrace tak zůstává jedním z nejsložitějších politických témat současnosti.
Zamyslete se!
- Jak by měla Česká republika přistupovat k přilákání vysoce kvalifikovaných pracovníků?
- Jak zvládnout tlak na integrační kapacity, pokud by došlo k nové migrační krizi?
- Jaká pravidla by měla ČR prosazovat na úrovni EU ohledně sdílení odpovědnosti a solidarity v oblasti migrace?
Jaká je výchozí pozice ČR v kontextu tohoto megatrendu?
Jedná se pouze o ilustrativní výčet.
-
K 31. prosinci 2023 bylo v České republice registrováno 1 065 740 osob cizí státní příslušnosti, což představuje významný nárůst oproti předchozím letům. Z toho 375 021 osob mělo aktivní registraci dočasné ochrany, převážně šlo o občany Ukrajiny prchající před válkou (MVČR, 2024).
-
V roce 2023 vzrostl počet zahraničních pracovníků v ČR o téměř 30 700, dosahující více než 823 900, což představuje přibližně jednu pětinu celkové pracovní síly v České republice (EWL, 2024).
-
Vláda České republiky schválila v roce 2023 změny ve vládních programech ekonomické migrace, které zahrnují navýšení kvót pro vysoce kvalifikované pracovníky a obnovení programů pro pracovníky z Ukrajiny a dalších zemí (MPO, 2024).
-
Podle průzkumů veřejného mínění zůstává migrace citlivým tématem. V květnu 2023 zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění postoje české veřejnosti k přijímání uprchlíků a k situaci spojené s migrační krizí, včetně vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. Nadpoloviční většina populace by preferovala, aby byla situace dočasná a uprchlíci se postupně vraceli do země původu (CVVM 2023).
-
Integrace uprchlíků a migrantů do české společnosti je náročným procesem, především pak zajištění přístupu k bydlení, vzdělání a zdravotní péči. Změny v legislativě v roce 2024 ovlivnily podmínky pro zranitelné skupiny, jako jsou senioři a osoby se zdravotním postižením, kteří nyní musí hradit náklady na bydlení sami (ferovamigracnipolitika.cz, 2024).
-
V roce 2023 bylo při tranzitní nelegální migraci zadrženo 4 742 osob, což představuje pokles o 78 % oproti roku 2022. Celkově bylo zajištěno 13 898 osob pobývajících na území ČR nelegálně (MVČR, 2024).
-
Migrace má významný vliv na demografický vývoj v České republice. Bez přistěhovalectví by počet obyvatel klesal, zatímco s migrací se populace udržuje na stabilní úrovni (ČSÚ, 2024).
Aktualizace Megatrendu
Níže uvedené informace vycházejí z odpovědí odborné veřejnosti.
Vliv megatrendu do roku 2040
Většina respondentů očekává, že megatrend bude mít do roku 2040 zásadní vliv na utváření České republiky (průměrné skóre 8,5/10).
Příležitost nebo hrozba?
Respondenti věří, že megatrend bude pro Českou republiku spíše hrozbou (průměrné skóre 3,5/10).
Proč bude megatrend důležitý?
-
Demografická udržitelnost a pracovní trh – Česká republika má stárnoucí populaci a bez migrace by počet obyvatel klesal. V roce 2023 bylo v ČR přes 823 900 zahraničních pracovníků, kteří tvoří přibližně 20 % pracovní síly. Migrace je tak klíčová pro udržení fungující ekonomiky i veřejných služeb.
-
Společenská citlivost a polarizace – Česká veřejnost zůstává na téma migrace velmi citlivá. Většina obyvatel preferovala, aby se uprchlíci vrátili do země původu. Téma migrace je snadno instrumentalizovatelné a ovlivňuje veřejnou debatu i volební kampaně.
-
Vliv na vzdělávání a veřejné služby – Migrační vlna z Ukrajiny ukázala limity českého vzdělávacího a sociálního systému při rychlé integraci. Školy, zdravotnictví a integrační služby byly vystaveny nárazovému tlaku, zejména v oblastech s vyšší koncentrací uprchlíků. Je diskutabilní, zda by systém dokázal zvládnout další obdobné migrační vlny.
-
Změna migračních politik – Vláda ČR v roce 2023 navýšila kvóty pro vysoce kvalifikované pracovníky a obnovila programy pro Ukrajinu a další země. Česko tak přechází od čistě restriktivní politiky ke strategickému řízení migrace podle potřeb trhu práce.
-
Zahraničněpolitické a bezpečnostní dopady – Migrace je stále častěji využívána jako nástroj mezinárodního nátlaku (např. ze strany Běloruska či Ruska). Posilování ochrany hranic a kontrolních kapacit se proto stává důležitou součástí bezpečnostní politiky.
-
Růst migrační mobility v důsledku klimatické změny – I když dnes Česko není hlavní cílovou zemí environmentálních migrantů, dlouhodobě se bude muset přizpůsobit rostoucí mezinárodní migraci způsobené suchem, konflikty a klimatickými extrémy.
Jaké dopady můžeme v ČR čekat?
- Napětí ve společnosti a posilování antisystémových hnutí – Téma migrace je v ČR silně polarizující a může přispět k nárůstu xenofobie, latentního rasismu a podpory populistických stran, které migraci využívají jako mobilizační nástroj. To může oslabit důvěru v demokratické instituce a ztížit hledání kompromisních integračních politik.
- Zátěž vzdělávacího systému – Rapidní příchod velkého počtu cizinců (zejména z Ukrajiny) vedl v letech 2022–2023 k problémům s kapacitami ZŠ, nedostatkem asistentů pedagoga a jazykové podpory. Bez posílení systémové integrace hrozí prohlubování nerovností a segregace ve školách.
- Dopady na pracovní trh – Přísun levné pracovní síly může v některých regionech tlačit na mzdy v profesích s nízkou kvalifikací. Na druhou stranu je migrace klíčová pro sektory s nedostatkem pracovníků, např. stavebnictví, logistiku, sociální péči a zdravotnictví.
- Percepce nerovnosti a konkurence o zdroje – Někteří občané vnímají podporu migrantů jako nespravedlivou, zvlášť ve srovnání s vlastními obtížemi např. v oblasti bydlení. Tato percepce může posilovat frustraci a pocit nespravedlnosti, i když není vždy podložená reálnými daty.
- Kulturní obohacení a diverzita – Migrace přináší nové jazyky, zvyky a kulturní impulzy, které mohou obohatit veřejný prostor a kulturní život. Ve větších městech již dochází k rozšiřování komunitních aktivit, mezinárodních festivalů či podnikání migrantů.
- Dlouhodobý vliv na porodnost a demografii – Zatímco česká porodnost zůstává nízká, migrace může přispět ke stabilizaci populačního vývoje. Statistiky ukazují, že děti narozené cizinkám tvoří rostoucí podíl všech narozených dětí v ČR.
Jaké protitrendy můžeme pozorovat?
- Silná protiimigrační nálada veřejnosti – Dlouhodobě více než polovina obyvatel ČR vyjadřuje negativní postoj k přijímání migrantů, zejména ze zemí mimo Evropu. Tato nálada ovlivňuje politická rozhodnutí i ochotu institucí k integraci cizinců.
- Politizace migrace a role antisystémových stran – Migrace je klíčovým tématem pravicově populistických a antisystémových stran, které ji využívají k polarizaci veřejnosti. To může brzdit přijetí realistických migračních strategií.
- Slabá institucionální připravenost na integraci – Nedostatečné kapacity ve školství, nízká míra jazykové podpory a omezený počet integračních center omezují efektivní začlenění migrantů, zejména mimo velká města.
- Restriktivní legislativa – Ačkoliv existují programy pro ekonomickou migraci, obecná migrační politika ČR je spíše restriktivní. Procesy legalizace pobytu, pracovního povolení či slučování rodin zůstávají zdlouhavé a komplikované.
