Megatrendy - Rostoucí vliv nových systémů správy

Tento blogpost je součástí projektu zaměřeného na lokalizaci megatrendů na Českou republiku. Základní informace si o něm můžete přečíst zde. Analýzu předchozího megatrendu včetně jeho aktualizace si můžete přečíst zde.

Tradiční modely vládnutí procházejí pod tlakem technologických inovací, rostoucího vlivu nevládních aktérů a změn ve způsobu šíření informací zásadní proměnou. Digitální technologie mění fungování demokracie a decentralizované formy správy, kolektivní inteligence a automatizované rozhodování získávají na síle. Současně je pak pod útokem demokracie jako systém vlády – v roce 2024 žilo podle Democracy Indexu pouze 45% světové populace v plně demokratických státech, v hybridních a autoritářských státech pak 39% (The Economist Intelligence Unit 2024).

Vzestup algoritmického rozhodování, které automatizuje části správy bez lidského zásahu, přináší nové výzvy v oblasti transparentnosti, spravedlnosti a ochrany lidských práv. Systémy založené na automatizovaném rozhodování se stávají běžnou součástí veřejné správy a jejich vliv nejspíše nadále poroste. Současně se pak podílejí také na zkvalitňování služeb bez nutnosti lidského vstupu – 67% zemí OECD využívá umělou inteligenci pro design a zpřístupění veřejných služeb (OECD Digital Government Index 2023).

Paralelně roste tlak na participativní formy vládnutí. Iniciativy zaměřené na využívání kolektivní inteligence – tedy zapojení občanů do tvorby politik a rozhodovacích procesů – se stávají důležitým trendem. Řada větších měst v EU v posledních letech zavedla mechanismy občanských participativních projektů, jako jsou participativní rozpočty nebo občanská shromáždění (Committee of the Regions, 2023)

Mediální prostředí, které bylo dříve klíčovým pilířem demokratické kontroly, se dostává pod rostoucí tlak. Dominance digitálních platforem, šíření dezinformací a klesající příjmy tradičních médií vedou k oslabení investigativní žurnalistiky a nárůstu množství tzv. infotainmentu. Průzkumy naznačují, že důvěra v média je kolem 40%, což je nicméně stále o 4% méně, než tomu tak bylo na vrcholu pandemie Covidu-19 (Digital News Report, Reuters Institute 2024).

Tyto proměny se nevyhýbají ani České republice. Ačkoli si udržuje kladné hodnocení kvality demokracie, klesá důvěra občanů v tradiční politické instituce – např. důvěra v poslaneckou sněmovnu byla v roce 2024 pouze 24 %, zatímco v září roku 2019 činila 34 % (CVVM 2024, CVVM 2019). Stát zároveň umožňuje využití některých digitálních nástrojů pro vyšší míru participace, příkladem je Portál občana. Rozsáhlejší formy digitální správy a participace se nicméně zatím rozvíjejí pomaleji než v některých západních zemích.

Budoucí směřování vládnutí bude záviset na schopnosti kombinovat technologickou inovaci se zachováním demokratických principů, posílením důvěry a ochranou lidských práv v digitálním prostředí.

Co nás čeká v blízké budoucnosti? Zde jsou čtyři nejdůležitější trendy v oblasti správy a vládnutí:

• Důvěra a pravda - Ve veřejném prostoru dochází k pokračující relativizaci faktů. Emoce a osobní přesvědčení stále více ovlivňují veřejné mínění a politická rozhodnutí, často na úkor objektivní pravdy. Tento trend přispívá k oddělování politického diskurzu (politics) od tvorby konkrétních politik (policy). Důvěra ve veřejné instituce a tradiční média klesá.
   
• Automatické rozhodování - Rozvoj digitálních technologií vede k rostoucímu využívání automatizovaného rozhodování v soukromém i veřejném sektoru. Systémy založené na algoritmech mohou zvyšovat efektivitu, ale současně vyvolávají vážné otázky ohledně férovosti, transparentnosti a ochrany lidských práv. 
   
• Kolektivní inteligence - Společenské výzvy rostoucí komplexity vyžadují širší zapojení občanů do rozhodovacích procesů. Participativní nástroje – od občanských shromáždění po digitální platformy – umožňují využívat kolektivní znalosti a zkušenosti různých skupin obyvatel.
   
• Inovace vládnutí - Státy se více zaměřují na rozvoj schopností anticipace extrémních událostí a strategického plánování, byť z různými výsledky. Inovace ve vládnutí zahrnují nové metody práce s daty, zapojení interdisciplinárních týmů a vytváření flexibilnějších institucí. Evropská komise podporuje rozvoj foresightových kapacit, aby státy lépe reagovaly na budoucí krizové situace a lépe plánovaly svůj strategický rozvoj.

Tyto trendy se rozvíjejí na globální úrovni, ale jaké mohou mít dopady na Českou republiku? Zkuste se zamyslet nad následujícími otázkami:

Zamyslete se!

• Jak může Česká republika čelit erozi důvěry v instituce a média?
• Jak by měla Česká republika nastavit pravidla pro využívání automatizovaného rozhodování ve veřejné správě?
• Jaké formy participace občanů by mohly být v českém prostředí nejefektivnější?