Megatrendy - Demografické změny

Tento blogpost je součástí projektu zaměřeného na lokalizaci megatrendů na Českou republiku. Základní informace si o něm můžete přečíst zde. Analýzu předchozího megatrendu včetně jeho aktualizace si můžete přečíst zde.

Demografické změny patří mezi klíčové síly formující budoucnost společnosti. Očekává se, že do roku 2050 vzroste světová populace na 9,7 miliardy lidí, což je přibližně o 1,5 miliardy více než dnes (UN DESA 2024). Přestože celkový počet obyvatel roste, vývoj je extrémně nerovnoměrný – zatímco Subsaharská Afrika a některé asijské země zaznamenávají výrazný nárůst počtu obyvatel, mnohé vyspělé ekonomiky, včetně většiny zemí EU, čelí demografické stagnaci nebo dokonce poklesu počtu obyvatel. Tento vývoj ovlivňuje trh práce, veřejné finance, sociální soudržnost i globální geopolitiku.

Zatímco ve vyspělých zemích bude do roku 2050 každý třetí obyvatel starší 65 let (UN DESA 2024), v nejchudších regionech světa tvoří více než 50 % populace mladí lidé do 25 let. Tento kontrast vytváří nové výzvy – státy s převahou seniorů se budou muset vyrovnat s rostoucími výdaji na důchody a zdravotní péči, zatímco země s převahou mladé populace se budou potýkat s potřebou masivních investic do vzdělání, pracovního trhu a infrastruktury.

Přizpůsobení pracovního trhu těmto změnám bude zásadní. V Evropské unii se stále pomalu zvyšuje procento pracující části populace (15-64 let), v roce 2023 to bylo již celých 75% (Eurostat 2024). V některých regionech v každém případ ale bude nedostatek pracovní síly brzdit hospodářský růst, zatímco v jiných částech světa se budou potýkat s nezaměstnaností a sociální nestabilitou. Rostoucí demografická nerovnováha se již nyní promítá do migračních toků. Stárnoucí ekonomiky budou potřebovat mladé pracovníky, zatímco rozvojové země mohou čelit odlivu mozků. Evropská komise s ohledem na změny v migračních trendech zvažuje zpřísnění migračních politik a zaměření se na přijímání vysoce kvalifikovaných pracovníků, čímž by se mohlo podařit částečně kompenzovat vzrůstající nedostatek domácí pracovní síly. Zároveň však hrozí, že taková strategie prohloubí rozdíly mezi státy, které budou schopny přilákat kvalifikované imigranty a těmi, které zůstanou pozadu (Joint Research Centre 2019).

Dopady demografických změn se nevyhnou ani České republice. Podíl obyvatel starších 65 let zde v roce 2023 dosáhl 21 %, ale do roku 2050 překročí 30 % (ČSÚ 2023), což povede ke zvyšujícím se nákladům na zdravotní a sociální systém. Porodnost v ČR zůstává pod hranicí prosté reprodukce – v roce 2022 činila 1,66 dítěte na ženu, v roce 2023 již pouze 1,45 - trend je tedy výrazně negativní (ČSÚ 2023) Vzhledem k očekávanému úbytku pracovních sil bude nutné přizpůsobit důchodový systém, reformovat trh práce a zvážit přínosy řízené migrace. Klíčovou otázkou zůstává, jak vyvážit rozdíly mezi stárnoucími a mladými populacemi a jak zajistit udržitelnost sociálních systémů v měnícím se demografickém prostředí.

Co nás čeká v blízké budoucnosti? Zde jsou čtyři nejdůležitější trendy:

• Rostoucí světová populace - Světová populace nadále roste, přestože ve vyspělých ekonomikách k poklesu porodnosti. Tento růst však nebude rovnoměrný – zatímco některé regiony zaznamenají populační boom, jiné se budou potýkat s poklesem obyvatelstva. Velký nárůst je pozorovatelný v rozvojových zemích, naopak vyspělé ekonomiky budou řešit nedostatek pracovní síly a tlaky na sociální systémy, což povede ke změnám v důchodové politice i migračních strategiích.
   

• Nerovnoměrná věková struktura - Zatímco podíl starší populace roste na celém světě, některé země mají silné mladé generace. Do roku 2050 bude v Evropě každý třetí člověk starší 65 let, což bude znamenat zásadní tlak na důchodové a zdravotní systémy. Naopak v mladých populacích, jako je například Nigérie, se očekává, že více než 50 % obyvatel bude mladších 25 let. Různé úrovně porodnosti a stárnutí ovlivní také migrační pohyby – některé země budou aktivně přitahovat mladé pracovníky, zatímco jiné budou čelit odlivu talentů.
   

• Proměna trhu práce - Demografické změny výrazně ovlivňují strukturu pracovního trhu. Zatímco některé regiony čelí stárnutí pracovní síly a nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců, jiné se potýkají s vysokou nezaměstnaností mezi mladými. Genderová nerovnost na trhu práce se v některých státech snižuje, ale v jiných opět prohlubuje, což ovlivňuje ekonomický růst i sociální stabilitu.
   

• Dopad stárnutí na ekonomiku - Stárnutí populace mění dynamiku ekonomik. Vyšší podíl seniorů znamená větší tlak na veřejné finance, protože náklady na zdravotní péči a sociální zabezpečení rostou. Ve většině zemí bude muset dojít k reformě důchodového systému, aby zůstaly veřejné finance udržitelné. 

Tyto trendy se rozvíjejí na globální úrovni, ale jaké mohou mít dopady na Českou republiku? Zkuste se zamyslet nad následujícími otázkami:

Zamyslete se!

• Jaké kroky by měla Česká republika podniknout, aby vyvážila trend stárnoucí populace?
• Dokáže Česká republika využít migrace k mitigaci negativních důsledků demografických změn?
• Jak se promění pracovní trh v následujících letech na základě měnící se věkové struktury obyvatelstva?