Megatrendy - Proměny bezpečnostního prostředí
Září 3, 2024
Geopolitická realita, ve které se nacházíme, má zásadní vliv náš život a bezpečí, ať už ekonomické a nebo fyzické, přestože si to nemusíme každodenně uvědomovat. Všechny obyvatele Evropy zasáhla více či méně válka na Ukrajině, největší ozbrojený konflikt od konce 2. světové války, na který Evropa nebyla dobře připravená. Zásadní roli ve vyrovnávání této nepřipravenosti hrály a hrají USA. Ty stále plní roli “světového policisty” a drží si velmocenské postavení, počet rivalů Spojených států a jejich schopnosti ve vojenské oblasti ale narůstají. Například Čína dramaticky zvedá své vojenské výdaje a v mnoha odvětvích má v množství výzkumu nad USA navrch.
Nejde ale jen o Čínu, tempo zbrojení na celém světě se zrychluje. Data Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) ukazují, že mezi lety 2022 a 2023 došlo k rapidnímu zvýšení světových výdajů na zbrojení. Tahouny jsou především země severní Afriky a východní Evropy, s velkou mezerou pak země střední a západní Evropy a Blízký Východ.
Válečné konflikty posledních let ukazují, že nelze spoléhat na neměnnost mezinárodního řádu. Střety jsou čím dál více definované svou nejednoznačností a nejistotou, využíváním toho, že není vždy možné jasně atribuovat konkrétní akce, a používáním proxy entit a různorodých způsobů vedení boje. Oběťmi pak často jsou nejen vojenské cíle, ale také ekonomické zájmy státu, jeho kritická infrastruktura a nebo přímo nevinní občané, cílením na které pak může agresor dosahovat svých politických cílů.
Bezpečnostní prostředí se ale mění také kvůli nástupu technologií a novými způsoby jejich používání. Příkladem mohou být drony, které sice jsou již známou technologií, ale jejich využívání k rozsáhlým sebevražedným útokům, případně vytváření rojů a nebo automatické cílení s pomocí umělé inteligence jsou něčím, co má potenciál měnit jak samotné bojiště, ale také celé konflikty.
Zamyslete se!
- Dokážete pojmenovat alespoň 3 situace, kdy vás přímo ovlivnil geopolitický vývoj ve světě?
- Myslíte si, že je NATO dostatečně připraveno na rozsáhlý vojenský konflikt?
- Dokážete si představit využití některých technologií, se kterými se setkáváte, pro vojenské účely (vezmeme-li v potaz jejich zdokonalování v následujících letech)?
Níže můžete nahlédnou na to, které milníky považuje v tomto megatrendu za zásadní Evropská komise.
Co nás tedy čeká v blízké budoucnosti? Jsou to především následující čtyři trendy:
Geopolitické změny - Oslabování role USA jako globální policisty a vynucovatele pravidel mezinárodního řádu. Tento vývoj je způsoben a vytváří prostor pro další entity, ať už státní, tak i nestátní. V EU vzrůstá povědomí o tomto trendu a v reakci na něj se zvyšuje snaha o posilování vojenských schopností bloku.
Měnící se spouštěče konfliktů - S měnícím se mezinárodním prostředím se budou měnit spouštěče konfliktů. Zatímco dříve konflikty vypukaly kvůli historickým nárokům, ideologickým rozepřím a nebo nacionalismu, budoucí konflikty mohou mít velmi odlišné příčiny. Tření způsobené například postupující klimatickou změnou, nedostatkem pitné vody, ale i novými technologiemi, které mohou vzdáleně poškodit kritickou infrastrukturu a způsobit rozsáhlé potíže, budou čím dál běžnější.Kauzality jsou extrémně komplexní a neustále se vyvíjející.
Budoucí válčiště - Již dnes můžeme pozorovat zlomek technologií (stále dokonalejší drony, hypersonické střely, autonomní systémy, lasery, …), které budou dále vylepšovány a mohou zásadně změnit budoucí válčiště, ale i život civilistů. Je nutné zvážit, zda, případně jak, se k těmto technologiím budeme jako členové EU stavět, a zda jejich vývoj aktivně podpoříme.
Vesmír jako další oblast expanze - Narůstá a bude dále vzrůstat počet aktérů působících ve Vesmíru, což přináší nové politické a společenské výzvy, vyžadující nové právní a regulatorní kroky. Normy a hranice aktivit ve Vesmíru nejsou dokonale definované, což může vyústit v konflikty a v posílení role mezinárodních institucí, které regulaci Vesmíru mají na starosti.
Tyto rozsáhlé trendy se rozvíjejí globálně, jaký ale mohou mít dopad na Českou republiku? Jak často se s nimi setkáváme již v dnešní době? Zkuste se zamyslet nad následujícími otázkami:
- Mohou geopolitické změny realisticky přímo zasáhnout Českou republiku?
- Máte strach z vypuknutí konfliktu, který by přímo zasáhl i Českou republiku?
- Myslíte si, že je Česká republika dostatečně připravená na bezpečnostní hrozby budoucnosti?
Jaká je výchozí pozice ČR v kontextu tohoto megatrendu?
Jedná se pouze o ilustrativní výčet
- Pro rok 2024 se rozpočet Ministerstva obrany meziročně zvedl o více než 35%, na 151,2 mld. korun. Největší nárůst výdajů je v investiční oblasti, resort nakupuje nové vybavení a buduje infrastrukturu pro její efektivní využívání. Rozpočet tímto také překračuje hranici 2% českého HDP, Česko se tak připojuje k těm členským zemím NATO, které tento požadavek vycházející z mezinárodních úmluv, naplňují. To úzce souvisí také se zákonem o financování obrany České republiky, který byl schválen v minulém roce. Zároveň bylo ale splnění požadavku NATO dosaženo i označením některých dříve nezapočítávaných výdajů za obranné, což znamená, že realisticky Česká republika tento požadavek v praxi stále nejspíše nenaplňuje.
- Ačkoli se po vypuknutí války na Ukrajině rychle zvýšil zájem o vstup do Aktivních záloh, poměrně rychle posléze opět klesl. Ke svého 19. letému výročí měly k 1. říjnu 2023 Aktivní zálohy pouze 4 275 příslušníků.
- V dubnu minulého roku Armáda ČR podepsala Memorandum o spolupráci v oblasti rozvoje přelomových technologií pro potřeby Armády ČR s ČVUT. V rámci této spolupráce se počítá s jasněji definovanými disruptivními technologiemi na půdě univerzity, a obě instituce si slibují užší spolupráci, především přinášení námětů v této oblasti. ČVUT nicméně s AČR spolupracuje delší dobu, intenzivněji od roku 2018, a navrhuje a diskutuje s ní například využívání kvantových technologií ve vojenské oblasti.
- Česká zahraniční politika a tudíž i geopolitické zakotvení země je dlouhodobě určováno několik dokumenty, mezi které patří Koncepce zahraniční politiky ČR a nebo Bezpečnostní strategie ČR. V této oblasti je směřování poměrně jasné - cílem je udržovat silné zakotvení v mezinárodních institucích a organizacích (OSN, NATO, EU), transatlantická orientace, ale také rozvíjení rozvojové pomoci především v zemích východní Evropy, Kavkazu a Balkánu.
- Český vojenský průmysl má dlouhou tradici, od vypuknutí války na Ukrajině rychle roste a vyrábí řadu klíčových výrobků. Mezi ty patří například standardní NATO munice, vozidla, ale také moderní samohybné dělostřelectvo a nebo unikátní pasivní radary Věra NG. To dává Česku příležitosti v době krize, a vyšší soběstačnost v případě konfliktu, ve kterém by byla země přímo zapojená. Ministerstvo obrany pak s českými firmami aktivně spolupracuje, od roku 2020 skrze novou Sekci průmyslové spolupráce.
Zapojte se do lokalizace tohoto megatrendu a do odhadu jeho dopadu na Českou republiku. Považujete jej spíše za příležitost nebo hrozbu?
Vyplňte prosím formulář a podělte se o vaše názory a vhledy do 20.9. 2024.
Děkujeme a budeme se těšit na vaše vstupy!
Tým Českých priorit