Tento blogpost je součástí projektu zaměřeného na lokalizaci megatrendů na Českou republiku. Základní informace si o něm můžete přečíst zde. Analýzu předchozího megatrendu včetně jeho aktualizace si můžete přečíst zde.

Geopolitická realita, ve které se nacházíme, má zásadní vliv náš život a bezpečí, ať už ekonomické a nebo fyzické, přestože si to nemusíme každodenně uvědomovat. Všechny obyvatele Evropy zasáhla více či méně válka na Ukrajině, největší ozbrojený konflikt od konce 2. světové války, na který Evropa nebyla dobře připravená. Zásadní roli ve vyrovnávání této nepřipravenosti hrály a hrají USA. Ty stále plní roli “světového policisty” a drží si velmocenské postavení, počet rivalů Spojených států a jejich schopnosti ve vojenské oblasti ale narůstají. Například Čína dramaticky zvedá své vojenské výdaje a v mnoha odvětvích má v množství výzkumu nad USA navrch. 

Nejde ale jen o Čínu, tempo zbrojení na celém světě se zrychluje. Data Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI) ukazují, že mezi lety 2022 a 2023 došlo k rapidnímu zvýšení světových výdajů na zbrojení. Tahouny jsou především země severní Afriky a východní Evropy, s velkou mezerou pak země střední a západní Evropy a Blízký Východ.

Válečné konflikty posledních let ukazují, že nelze spoléhat na neměnnost mezinárodního řádu. Střety jsou čím dál více definované svou nejednoznačností a nejistotou, využíváním toho, že není vždy možné jasně atribuovat konkrétní akce, a používáním proxy entit a různorodých způsobů vedení boje. Oběťmi pak často jsou nejen vojenské cíle, ale také ekonomické zájmy státu, jeho kritická infrastruktura a nebo přímo nevinní občané, cílením na které pak může agresor dosahovat svých politických cílů.

Bezpečnostní prostředí se ale mění také kvůli nástupu technologií a novými způsoby jejich používání. Příkladem mohou být drony, které sice jsou již známou technologií, ale jejich využívání k rozsáhlým sebevražedným útokům, případně vytváření rojů a nebo automatické cílení s pomocí umělé inteligence jsou něčím, co má potenciál měnit jak samotné bojiště, ale také celé konflikty.

Zamyslete se!

• Dokážete pojmenovat alespoň 3 situace, kdy vás přímo ovlivnil geopolitický vývoj ve světě?
• Myslíte si, že je NATO dostatečně připraveno na rozsáhlý vojenský konflikt?
• Dokážete si představit využití některých technologií, se kterými se setkáváte, pro vojenské účely (vezmeme-li v potaz jejich zdokonalování v následujících letech)?

Níže můžete nahlédnou na to, které milníky považuje v tomto megatrendu za zásadní Evropská komise.

Co nás tedy čeká v blízké budoucnosti? Jsou to především následující čtyři trendy:

Geopolitické změny - Oslabování role USA jako globální policisty a vynucovatele pravidel mezinárodního řádu. Tento vývoj je způsoben a vytváří prostor pro další entity, ať už státní, tak i nestátní. V EU vzrůstá povědomí o tomto trendu a v reakci na něj se zvyšuje snaha o posilování vojenských schopností bloku.

Měnící se spouštěče konfliktů - S měnícím se mezinárodním prostředím se budou měnit spouštěče konfliktů. Zatímco dříve konflikty vypukaly kvůli historickým nárokům, ideologickým rozepřím a nebo nacionalismu, budoucí konflikty mohou mít velmi odlišné příčiny. Tření způsobené například postupující klimatickou změnou, nedostatkem pitné vody, ale i novými technologiemi, které mohou vzdáleně poškodit kritickou infrastrukturu a způsobit rozsáhlé potíže, budou čím dál běžnější.Kauzality jsou extrémně komplexní a neustále se vyvíjející.

Budoucí válčiště - Již dnes můžeme pozorovat zlomek technologií (stále dokonalejší drony, hypersonické střely, autonomní systémy, lasery, …), které budou dále vylepšovány a mohou zásadně změnit budoucí válčiště, ale i život civilistů. Je nutné zvážit, zda, případně jak, se k těmto technologiím budeme jako členové EU stavět, a zda jejich vývoj aktivně podpoříme.

Vesmír jako další oblast expanze - Narůstá a bude dále vzrůstat počet aktérů působících ve Vesmíru, což přináší nové politické a společenské výzvy, vyžadující nové právní a regulatorní kroky. Normy a hranice aktivit ve Vesmíru nejsou dokonale definované, což může vyústit v konflikty a v posílení role mezinárodních institucí, které regulaci Vesmíru mají na starosti.

Tyto rozsáhlé trendy se rozvíjejí globálně, jaký ale mohou mít dopad na Českou republiku? Jak často se s nimi setkáváme již v dnešní době? Zkuste se zamyslet nad následujícími otázkami:

• Mohou geopolitické změny realisticky přímo zasáhnout Českou republiku?
• Máte strach z vypuknutí konfliktu, který by přímo zasáhl i Českou republiku?
• Myslíte si, že je Česká republika dostatečně připravená na bezpečnostní hrozby budoucnosti?

Aktualizace Megatrendu

Níže uvedené informace vycházejí z odpovědí odborné veřejnosti.

Vliv megatrendu do roku 2040

Většina respondentů očekává, že megatrend bude mít do roku 2040 zásadní vliv na utváření České republiky (průměrné skóre 7,4/10).

Příležitost nebo hrozba?

Respondenti jsou přesvědčeni, že megatrend je pro Českou republiku hrozbou (průměrné skóre 2,6/10).

Proč bude megatrend důležitý?

• Nejistota a volatilita: Megatrend je charakterizován vysokou mírou nejistoty, zároveň jeho dopady mohou být obrovské. Dramatické snížení nebezpečnosti megatrendu není vyloučeno, ale je také možné, že dojde k významnému zhoršení bezpečnostní situace, a to během krátkého období.
• Mezinárodní kontext: ČR je členem NATO a dalších mezinárodních organizací. To znamená, že se ČR budou globální krize minimálně okrajově dotýkat a bude se muset zapojit do jejich řešení. 
• Technologická hrozba: Proliferace nebezpečných technologií snižuje náročnost útoků na ČR a komplikuje jejich atribuci. Útoky mohou být snadněji provedeny s nižším rizikem pro útočníky, což zvyšuje možnost vytváření prostředí teroru.
• Ekonomické dopady: Geopolitické změny mohou ovlivnit českou ekonomiku, například ztrátou trhů nebo komplikacemi při dovozu klíčových komponent a surovin.

• Zvyšující se závislost na technologiích: Vzhledem k pokračující digitalizaci se zvyšuje riziko asymetrických hrozeb, jako jsou kybernetické útoky. Tyto útoky mohou způsobit masivní škody bez nutnosti využití konvenční vojenské síly, což zvyšuje tlak na posilování kybernetické bezpečnosti a odolnosti vůči těmto hrozbám.

Jaké dopady můžeme v ČR čekat?

• Posilování obranyschopnosti: Země EU, včetně ČR, budou hledat způsoby, jak zvýšit svou obranyschopnost prostřednictvím obranných partnerství a navyšování rozpočtů na obranu. Tento trend bude zahrnovat obnovu zbrojního průmyslu a posílení vojenských kapacit, což by mělo zlepšit celkovou bezpečnostní pozici země.

• Demografické změny a migrace: Přijímání migrantů a uprchlíků, zejména z východní Evropy, může změnit demografickou strukturu ČR. Tyto změny mohou vyvolat společenské a politické výzvy, včetně posílení extremistických stran, které by mohly využít migrace jako politický nástroj, často podpořený dezinformačními kampaněmi.

• Kyberbezpečnost: Kyberprostor je považován za klíčovou ohroženou oblast. Můžeme očekávat četné útoky na kritickou infrastrukturu i jednotlivce. Tyto útoky by mohly být prováděny i pomocí zapojení umělé inteligence, což by mohlo zvýšit efektivitu útoků. 

• Nízká pravděpodobnost otevřeného konfliktu: Otevřený vojenský konflikt je vnímán jako nepravděpodobný, ale přetrvává obava z nepřímých dopadů bezpečnostních incidentů v zahraničí, jako jsou migrační vlny nebo ekonomické šoky. Tyto nepřímé důsledky by mohly ovlivnit ekonomiku ČR, zejména dodavatelské řetězce a mezinárodní obchod.

• Zapojení AI do bezpečnostních systémů: Vzhledem k rostoucí sofistikovanosti útoků na kritickou infrastrukturu se očekává zapojení umělé inteligence do bezpečnostních systémů ve zvýšené míře. I když by to mohlo pomoci lépe čelit hrozbám, AI může představovat nová rizika, pokud bude nesprávně využita nebo narušena.

Jaké protitrendy můžeme pozorovat?

• Dezinformace a odevzdání odpovědnosti: Šíření dezinformací, především z Ruska, ale i dalších zemí, které mohou podněcovat veřejnost k tomu, aby se vzdala odpovědnosti za vlastní bezpečnost. Tímto způsobem lze oslabit odhodlání k obraně a spolupráci v bezpečnostní oblasti. Zároveň ale vlny dezinformací mohou aktivizovat českou společnost k boji proti těmto narativům.

• Podpora Ukrajiny: I když je Česká republika malá, aktivně se snaží podporovat Ukrajinu v její obraně proti agresorům. Tato podpora může být považována za součást protitrendu, který podporuje stabilitu a bezpečnost ve střední a východní Evropě.

• Mezinárodní bezpečnostní spolupráce: Protitrendem na globální úrovni je posilování mezinárodní bezpečnostní spolupráce a institucí, jako jsou NATO nebo mezinárodní soudní tribunály. Toto posílení může pomoci vyrovnávat dopady bezpečnostních hrozeb a vytvářet stabilnější globální bezpečnostní prostředí.

• Silný obranný průmysl ČR: Česká republika disponuje relativně silným obranným průmyslem a expertními kapacitami, které mohou hrát klíčovou roli při přípravě na hrozby a při jejich obraně. Silný domácí obranný průmysl lze považovat za významný faktor, který by mohl omezit dopady bezpečnostních hrozeb.

Děkujeme za zapojení do aktualizace tohoto megatrendu.