Megatrendy - Postupující urbanizace
Listopad 4, 2024
Urbanizace představuje globální megatrend, který má zásadní vliv na rozložení obyvatelstva a tím pádem také na fungování společností, ekonomiku a nebo sociální struktury. Lidé se stále častěji přesouvají do městských oblastí s cílem získat lepší pracovní příležitosti, přístup ke vzdělání a dalším službám. Stěhování do měst má výrazný dopad nejen na městské oblasti, ale i na venkov, kde obyvatelé stárnou a jejich počet klesá. Světová populace žijící ve městech dosáhne podle OSN počtu přibližně 5 miliard lidí (cca 68 % světové populace) do roku 2050, což přinese výzvy v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, bydlení a dopravy. Aktuálně ve městech žije kolem 58 % obyvatel planety Země.
Navzdory tomu, že města zabírají jen asi 2 % světové rozlohy, produkují přibližně 70 % globálního odpadu. Podle nedávných studií je také 25 největších měst na světě zodpovědných za přibližně 52 % emisí skleníkových plynů. Urbanizace a růst měst proto vyžadují hledání udržitelných řešení, aby města zůstala vhodným prostředím pro život pro všechny obyvatele. To může být velkou výzvou, jelikož již nyní se řada nejen evropských měst potýká s výzvou zajištění dostupného bydlení, dostatku kvalitní pitné vody a zeleně a nebo odpovídající dopravní obslužnosti.
Co nás čeká v blízké budoucnosti? Zde je pět nejdůležitějších trendů:
- Život ve velkých městech - Populace ve městech celosvětově dramaticky roste. Většina obyvatel naší planety bude podle OSN žít v roce 2050 ve městech s vysokou hustotou zalidnění. Očekává se, že 90 % nových megaměst (s více než 10 miliony obyvatel) vznikne v rozvojových zemích, především v Asii, Africe a Latinské Americe. Tento růst je provázen výzvami v oblasti dostupného bydlení, dopravy a sociální integrace.
- Technologie a města - Digitalizace nabízí možnost efektivnější správy měst a zapojení obyvatel do veřejného života. Technologie jako umělá inteligence a datově řízené rozhodování umožňují rychlejší reakci měst na výzvy v oblasti mobility, zdraví a udržitelnosti. S touto digitalizací se však pojí také potřeba digitální gramotnosti a přístup k technologickým nástrojů.
- Zesilující ekologické iniciativy ve městech - Města se čím dál více nezávisle angažují ve snižování uhlíkové stopy a usilují o dosažení cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Rostoucí zapojení občanů a místních komunit do projektů, jako je obnova městské zeleně a ochrana biodiverzity, ilustruje trend „zelených“ měst. Tento proces však vyžaduje značné investice, na které města nemusejí mít dostupné prostředky.
- Důraz na odolnost měst - Pandemie COVID-19, ruská invaze na Ukrajinu a klimatické změny zviditelnily potřebu zvyšování odolnosti měst. Projevují se hluboké rozdíly v přístupu ke zdravotní péči, dostupnému bydlení a dopravě napříč jednotlivými městy. Zároveň události posledních let ukazují na nutnost investovat do krizových plánů a připravenosti na nečekané události.
- Městská správa a globální sítě - Městské samosprávy spolupracují prostřednictvím globálních sítí, jako jsou United Cities and Local Governments (UCLG) a Global Covenant of Mayors. Tato spolupráce vede k určité míře decentralizace a umožňuje sdílení znalostí mezi městy, což zvyšuje schopnost reagovat na společné výzvy.
Tyto rozsáhlé trendy se rozvíjejí globálně, jaký ale mohou mít dopad na Českou republiku? Jak často se s nimi setkáváme již v dnešní době? Zkuste se zamyslet nad následujícími otázkami:
Zamyslete se!
- Dokážete si představit způsoby, jakými pokračující urbanizace ovlivní život ve vaší obci?
- Myslíte si, že česká města jsou připravena hledat a přijímat udržitelná řešení v oblasti bydlení, dopravy a infrastruktury?
- Jaké výzvy a příležitosti přináší urbanizace České republice?
Jaká je výchozí pozice ČR v kontextu tohoto megatrendu?
Jedná se pouze o ilustrativní výčet
- Míra urbanizace v České republice dosahuje přibližně 75 %, největší podíl stěhování probíhá do velkých mst, jakými jsou například Praha a Brno. Je však třeba zmínit, že v menší míře také probíhá trend opačný, kdy se lidé z různých důvodů stěhují také z měst na venkov. Pro
- Hlavní město Praha, podobně jako další velká města v České republice, má vlastní klimatickou strategii (aktuálně do roku 2030), která ilustruje zvyšující se míru decentralizace při řešení vybraných témat. Města se připravují na rozsáhlé dopady klimatické změny i na lokální úrovni, na kterou státní instituce leckdy nedohlédnou.
- Podle Property Indexu společnosti Deloitte je v České republice aktuálně jedno z nejdražších bydlení v Evropě (především při přepočtu na české platy), což je mimojiné způsobeno rapidním urbanizací, ale také nedostatečnou nabídkou bytů a nebo zájmem zahraničních investorů o byty ve velkých městěch. Praha pak vychází jako město s druhým nejhůře dostupným bydlením v Evropě po nizozemském Amsterdamu.
- V České republice existuje řada platforem sdružujícím české obce, v rámci kterých sdílejí své zkušenosti, procesy, příklady dobré praxe apod. Mezi ně patří například Svaz měst a obcí ČR, který byl založen již v roce 1989 a který sdružuje přibližně 45% českých obcí obývaných téměř 9 miliony občanů. Obdobných uskupení bychom ale našli výrazně více.
Aktualizace megatrendu
Níže uvedené informace vycházejí z odpovědí odborné veřejnosti.
Vliv megatrendu do roku 2040
Většina respondentů očekává, že megatrend bude mít do roku 2040 méně významný, ale ne zanedbatelný vliv na utváření České republiky (průměrné skóre 4,6/10).
Příležitost nebo hrozba?
Respondenti jsou rozpolceni mezi tím, zda je megatrend je pro Českou republiku spíše hrozbou a nebo spíše příležitostí (průměrné skóre 5,2/10).
Proč bude megatrend důležitý?
- Problémy urbanizace a jejich řešení - Vylidňování venkova je problém, ale zatím ne jako kritický bod. Venkov by mohl být revitalizován podporou podnikání, vzdělání a pracovních příležitostí, což by mohlo opět přitáhnout obyvatele zpět.
- Rozvinutá urbanizace v ČR - Česká republika již dosáhla vysoké úrovně urbanizace. Budoucí dopady proto budou spíše v lokálním měřítku, jako je pokračování vylidňování méně atraktivních regionů a nárůst počtu obyvatel (a tudíž tlaku na služby, bydlení a infrastrukturu) ve velkých městech, zejména Praze.
- Role práce na dálku - Práce na dálku by mohla obrátit současný model „bohaté město - chudý venkov“ naruby. Práce na dálku se ale nejspíše bude týkat především bohatší části společnosti a ne společnosti jako celku. Zároveň jeho rozšiřování vyžaduje investice do digitální infrastruktury ve venkovských oblastech.
- Koncentrace obyvatel a změny aglomerací - Proces koncentrace obyvatelstva v rámci ekonomických úspor povede k transformaci Prahy na skutečně významnou evropskou metropoli a k redefinici aglomerací - například kolem Plzně a nebo „Hradubic“ (Hradec Králové + Pardubice).
- Města jako centra přitažlivosti pro mladé - Velká města jsou vnímána jako atraktivní destinace pro mladé lidi hledající lepší kvalitu života, venkov takovou moc nemá, ale potenciálně by ji získat mohl.
Jaké dopady můžeme v ČR čekat?
- Vylidňování méně atraktivních regionů - Očekává se pokračující odliv obyvatel z venkova, což vede k nedostupnosti veřejných služeb, nedostatku pracovních příležitostí a celkové stagnaci těchto oblastí. Otázkou zůstává, zda tyto regiony zachraňovat nebo je nechat zcela vylidnit.
- Dopady na velká města - Zvyšující se tlak na infrastrukturu, dopravu, bydlení a veřejné služby (např. veřejné knihovny, MHD, technické služby) si vyžádá významné investice. Na druhou stranu může růst měst vést ke zvýšení produktivity.
- Rozvoj příměstských oblastí - V České republice je obvyklé budování tzv. satelitních měst, která jsou úzce spojena s velkými městy v okolí a mohou tak být považovány za příměstské oblasti, jejichž důležitost bude vzrůstat.
- Zvýšená poptávka po veřejných službách - Urbanizace povede ke zvýšené poptávce po širokém spektru veřejných služeb ve městech, včetně dopravy, kulturních zařízení a technických služeb, což vyžaduje komplexní strategické a dlouhodobé plánování.
Jaké protitrendy můžeme pozorovat?
- Nedostupnost bydlení ve velkých městech - Roste tlak na stěhování z velkých měst do příměstských oblastí nebo venkova, což často vede k nárůstu dojíždění, zhoršení dopravní situace a vyšší ekologické zátěži.
- Práce na dálku - Umožňuje lidem zůstat mimo velká města a snižuje potřebu stěhování za prací, ale tento protitrend ovlivňuje jen omezenou skupinu obyvatel, kteří mohou pracovat na dálku.
- Demografické trendy - Celkový úbytek populace v ČR může snížit tlak na urbanizaci. Automatizace a potenciální zlevnění dopravy mohou dále zvyšovat mobilitu, což by mohlo podporovat život mimo velká města.
- Podpora venkova - Snahy o podporu venkovského života prostřednictvím venkovských politik, folklóru a místních tradic mohou pomoci udržet životaschopnost venkovských komunit, ale jejich vliv na zastavení urbanizace je pravděpodobně omezený.
- Nedostupnost bydlení - Stává se významnou bariérou pro další urbanizaci a může zvyšovat zájem o venkov a příměstské oblasti, ale zároveň posiluje potřebu investic do dopravy.
