Megatrendy - Akcelerace technologického vývoje

Tento blogpost je součástí projektu zaměřeného na lokalizaci megatrendů na Českou republiku. Základní informace si o něm můžete přečíst zde.

Rapidní vývoj technologií s největší pravděpodobností přinese celou řadu změn v naší společnosti, a to během krátké doby. Mezi některými z trendů, které tento megatrend utváří a které jsou čím dál významnější, najdeme:

  • Digitální dvojčata - Vytváření digitálních replik reálných objektů a systémů a jejich testování v různých podmínkách - např. simulace s cílem zvýšení efektivity výrobních procesů apod.
  • Kvantové technologie - Soubor technologií, které znamenají zásadní skok především v oblastech jako jsou počítačová věda (např. kryptografie) nebo vesmírný průzkum.
  • Augmentace lidského těla - Může se jednat o “opravu” poškozených lidských těl či právě o jejich vylepšování, např. vybavení různými senzory, dokonalejší protézy, ...
  • Vesmírné zápolení - Čím dál více do vesmírného prostředí budou vstupovat soukromé subjekty. Existuje hrozba konfliktu ve vesmíru o dostupné nerostné suroviny.
  • Autonomní dopravní prostředky - Míříme k dopravě s úplnou absencí lidského prvku.

Tyto rozsáhlé trendy se rozvíjejí globálně, jaký ale mohou mít dopad právě na Českou republiku? Jak často se s nimi potkáváme již v dnešní době? Zkuste se zamyslet například nad následujícími otázkami:

  • Jsou moderní technologie příležitostí anebo spíše hrozbou pro společenské uspořádání v České republice?
  • Je čím dál silnější globální propojení skrz nejrůznější platformy a nástroje podle vás pozitivním nebo negativním trendem?
  • Jak mohou technologie ovlivňovat naše fyzické a duševní zdraví?

Jaká je výchozí pozice ČR v kontextu tohoto megatrendu? 

Jedná se pouze o ilustrativní výčet 

  • Často skloňovaný Průmysl 4.0 je právě tou oblastí, do které spadá koncept tzv. digitálních dvojčat. Konkrétní aplikace se již neomezují pouze na výrobní sektor, kde našly své nejčastější využití, ale také právě pro již zmíněné plánování rozvoje měst. Intenzivně se tématu digitální ekonomiky věnuje mmjn. Národní centrum průmyslu 4.0Svaz průmyslu a dopravy ČR a další firemní asociace.
  • Česká republika patří mezi špičku v oblasti počítačové vědy a je aktivní také v oblasti kvantových technologií, a to i na politické úrovni. Na podzim minulého roku byl jmenován zmocněnec vlády pro kvantové technologie Petr Kavalír, který má připravit tzv. Národní kvantovou strategii. Diskutuje se také možnost, že by americké firmy (např. IBM) vybudovaly svá kvantová centra právě v ČR.
  • V České republice sídlí evropská agentura EUSPA, která je zodpovědná za správu a vývoj systémů pro navigaci a pozorování země (EGNOS, Copernicus, Galileo, …), což znamená, že je země důležitou součástí evropského vesmírného technologického ekosystému.

Zapojte se do lokalizace tohoto megatrendu a do odhadu jeho dopadu na Českou republiku. Považujete jej spíše za příležitost nebo hrozbu?
Vyplňte prosím formulář a podělte se o vaše názory a vhledy do 20.5. 2024.

Děkujeme a budeme se těšit na vaše vstupy!

Tým Českých priorit

Aktualizace Megatrendu

Níže uvedené informace vycházejí z dosavadních odpovědí odborné veřejnosti skrz formulář uvedený výše.

Vliv megatrendu do roku 2040

Naprostá většina respondentů očekává, že megatrend bude mít do roku 2040 zásadní vliv na utváření České republiky (průměrné skóre 8.1/10).

Příležitost nebo hrozba?

Velká většina respondentů očekává, že megatrend bude spíše příležitostí než hrozbou pro Českou republiku. (průměrné skóre 6.9/10)

Proč bude megatrend důležitý?

  • Řešení budoucích výzev: Technologie nabízejí možná řešení pro řadu aktuálních i budoucích výzev, včetně klimatických změn, degradace ekosystémů, epidemií a sociálních nepokojů.
  • Technologický dluh: Důležitost technologií bude dle respondentů dále vzrůstat, zároveň ale existuje rozpor mezi rychlým technologickým rozvojem a nedostatkem kvalifikovaných odborníků, který může aplikaci technologických řešení zpomalit nebo přímo zastavit.
  • Potřeba adaptace: Vliv megatrendu zvyšuje nutnost technologickým změnám přizpůsobit politiku, legislativu, veřejnou správu a vzdělávací systémy, aby bylo možné reagovat na rychlé technologické změny.
  • Ekonomické a sociální dopady: Technologický rozvoj může zvýšit konkurenceschopnost, zlepšit kvalitu života a vytvořit nová pracovní místa, ale zároveň přináší rizika, jako je možný vzestup populistických stran a nespokojenost některých částí společnosti způsobená změnami na trhu práce.
  • Rozvoj technologií a společenská transformace: Technologické inovace mohou zásadně proměnit (mezi jinými) průmysl, vzdělávání, zdravotnictví a městské plánování, což vyžaduje nové přístupy a strategie pro celoživotní vzdělávání, kultivaci společenské flexibility a podnikavosti či intenzivnější spolupráci mezi výzkumem, vývojem a komercializací. Klíčový bude také funkční kapitálový trh.

Megatrend považuji za velmi důležitý, zrychlování technologického vývoje přináší změny, na které je nutné se rychle adaptovat - z pohledu firem i společnosti. Okno příležitosti bude otevřené pouze krátkou dobu.

Důležitost spatřuji v tom, že se děje velmi rychle a razantně, až mám obavu, zda-li jsme fyziologicky vůbec nastavení proměnu zvládnout (porozumět, využít, ne-zneužít).

Megatrend bude mít široký společenský dopad, významně ovlivní trh práce, promění vzdělávací priority s důrazem na flexibilitu a potřebu celoživotního vzdělávání, ovlivní charakter veřejných služeb, včetně zdravotní péče či fungování sídel.

Jaké dopady mohou ČR čekat?

  • Změny na pracovním trhu: Proměna a zanikání tradičních pracovních pozic technologiemi a vznik nových zaměstnání navázaných na technologické změny.
  • Skepticismus části veřejnosti: Bude náročné přesvědčovat českou veřejnost o pozitivních dopadech technologických změn.
  • Nárůst nerovností: Respondenti se obávají růstu nerovností předevním v socioekonomických indikátorech.
  • Celospolečenská transformace: Komplexní kombinace ekonomických, sociálních, kulturních a politických dopadů.
  • Nepřipravenost ČR: Česká republika není materiálně ani mentálně připravena na rychlé technologické změny, což může vést k rozpadu průmyslové základny a sociálnímu odporu.
  • Sociální citlivost při zavádění technologií: Zavádění nových technologií bude komplexním regulovaným postupem, který zajistí, aby technologie byly přínosem pro celou společnost a nevedly k sociálnímu vyloučení některých skupin.
  • Změny ve vzdělávání: Změny na trhu práce budou znamenat výrazné přizpůsobení vzdělávacího systému a snahu o zvýšení technologické gramotnosti obyvatelstva.

Dopad bude významný a podstatné bude, aby tento trend pozitivně zasáhl celou společnost a nikoliv pouze vybrané skupiny, aby nezůstávali vyloučeni např. staří lidé. Aby si společnost uřídila to, že nové technologie jsou "dobrým sluhou" a nikoliv "zlým pánem".

Adaptace společnosti (politika, legislativa, veřejná správa) je spíše naše slabá stránka, nezměníme-li se, budeme mít problém využít příležitosti. Těžko budeme držet krok s rozvinutějšími zeměmi.

Rozpad tradiční průmyslové základy bude velmi silně štěpící prvek, který bude pro ČR představovat velké riziko. To sice může být transformováno do příležitosti, ale v současné době tomu nic nenasvědčuje.

Jaké protitrendy pozorujeme?

  • Sociální drobení a polarizace: Polarizace na národní úrovni a zpomalení mezinárodní spolupráce mohou omezit schopnost řešit globální výzvy pomocí nových technologií.
  • Ovlivnění investic válečnými konflikty: Konflikty, jako je válka na Ukrajině, vážou zdroje a investice, které by jinak mohly být využity pro vědu a technologie, což brzdí technologický pokrok.
  • Charakter českých firem: Mnohé lokální firmy a pobočky mezinárodních korporací v ČR nemají globální perspektivu, což omezuje jejich schopnost zapojit se do vývoje nových technologií.
  • Stárnutí populace a odpor k novinkám: Stárnutí populace a její tendence k rezistenci vůči změnám může komplikovat adaptaci na technologické inovace.
  • Vzdělávací systém a trh práce: Pomalé přijímání změn ve vzdělávání, obtíže s získáním kvalifikovaných pedagogů a menší zájem o technické obory může brzdit technologický pokrok.
  • Strukturální a systémové bariéry: Těžkopádnost úřadů, rigidní pravidla, nedostatečně inovativní hospodářství, a přílišná byrokracie mohou omezovat schopnost reagovat na nové technologické trendy.

Jako limitující vidím schopnost vyhodnocovat přínosy i rizika nových technologií komplexně, včas identifikovat možné negativní společenské dopady a proaktivně je vyvažovat cílenými preventivními opatřeními.

Stárnutí populace může a nejspíš bude zvyšovat riziko rezistence ke změnám.

Češi mají obecně trochu paradoxní vztah k technologiím - u některých bývají extrémně konzervativní a jejich adopci se vyhýbají, u jiných jsou zase tzv. early adopters a tyto technologie se velice rychle rozšiřují přes celou společnost. Která z těchto polohu u megatrendu převáží do jisté míry rozhodne o tom, jestli bude akcelerován nebo naopak limitován.

Děkujeme za zapojení do aktualizace tohoto megatrendu.

Nejste mezi přímo oslovenými účastníky a chtěli byste se zapojit?

Víte o někom koho by zapojení do projektu mohlo zajímat? Chcete dostávat informace o projektu jako první? Napište nám váš email a my vám budeme všechny aktuální informace posílat přímo do emailové schránky.*