Megatrendy - Klimatická změna a degradace životního prostředí
Říjen 3, 2024
Klimatická změna a zhoršující se stav životního prostředí již nyní významně dopadají jak na společnost, tak i ekonomiku a politiku, a to nejen v globálním měřítku, ale i na úrovni jednotlivých států. V rozsáhlém globálním výzkumu názorů na klimatickou změnu publikovaném v odborném časopisu Nature Climate Change se 89 procent respondentů shodlo, že očekávají od svých vlád vyšší míru proaktivity v této oblasti.
Mezi konkrétní dopady megatrendu patří především častější výskyt extrémních klimatických jevů, jako jsou dlouhodobá sucha, extrémní počasí, povodně anebo jednorázové vlny veder. To vše přímo ovlivňuje kvalitu života obyvatel a prosperitu států a nebo celých regionů. Klimatická změna také ohrožuje existující ekosystémy a biodiverzitu, což má dlouhodobé následky například pro udržitelnost a stabilitu potravinových zdrojů. Dalším klíčovým důsledkem klimatické změny je narůstající počet klimatických uprchlíků, kteří prchají z regionů, kde je život čím dál tím obtížnějším kvůli zhoršujícím se podmínkám.
Klimatická změna a degradace životního prostředí ovlivňuje i Českou republiku, a to jak nepřímo skrze změny globálních migračních toků, tak i přímo, např. skrze zvyšující se průměrnou měsíční teplotu a nebo častější výskyt extrémního počasí v posledních letech.
EU v reakci na tyto výzvy přistoupila k ambicióznímu programu běžně nazývaném Green Deal, který si klade za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Tento program má zásadní dopad na směřování energetické politiky ČR. Ačkoli dochází k postupné transformaci energetického sektoru, v České republice je energetický mix stále tvořen z přibližně 80% fosilními palivy. Na druhou stranu dochází k modernizaci průmyslu a investicím do obnovitelných zdrojů energie, v případě solární energie spojených s kontroverzními státními dotacemi. Nicméně tato transformace přináší i výzvy, například zvyšující se sociální a ekonomické náklady pro zaměstnance v tradičních odvětvích, jako je těžký průmysl nebo energetika založená na fosilních palivech.
Zamyslete se!
- Jaké důsledky klimatické změny jste již zaznamenali ve vašem každodenním životě?
- Myslíte si, že svět dělá pro boj s klimatickou změnou a ochranu životního prostředí dost?
- Jakým způsobem by mohly být nové technologie využity pro zmírnění dopadů klimatických změn?
Co nás čeká v blízké budoucnosti? Zde jsou tři hlavní trendy:
- Pokračování klimatické změny - Množství emisí skleníkových plynů nadále roste, což urychluje proces globálního oteplování. Negativní vlivy, jako jsou extrémní výkyvy počasí, zvyšující se teploty, desertifikace anebo tání ledovců, budou dále eskalovat. Výsledkem bude častější výskyt přírodních katastrof, snížení dostupnosti pitné vody, ohrožení zemědělské produkce a rozšiřování oblastí nevhodných pro lidské osídlení. Tyto změny budou mít dalekosáhlé důsledky na globální bezpečnost, migraci a ekonomiku.
- Překračování planetárních limitů - Lidská činnost překračuje klíčové ekologické limity planety, což vede k destabilizaci přírodních ekosystémů a jejich neschopnosti regenerovat. To vede ke ztrátě biodiverzity, degradaci půd, odlesňování a vyčerpání zásob přírodních zdrojů. Dlouhodobé překračování těchto limitů způsobí nevratné škody na životním prostředí, které zásadně ovlivní možnost využívání přírody k dalšímu rozvoji lidské civilizace. Bez zásadních změn v chování a spotřebě hrozí, že se lidstvo ocitne ve vážné environmentální a ekonomické krizi.
- Změna způsobu lidského žití - Abychom předešli nejhorším scénářům klimatické změny, budou nezbytné zásadní změny ve způsobu našeho života. To zahrnuje přechod k nízkouhlíkovému hospodářství, změny ve spotřebitelském chování, snížení plýtvání zdroji a investice do technologií, které budou šetrnější k životnímu prostředí. Kritika současných přístupů k ochraně přírody a udržitelnosti sílí, jelikož tradiční ekonomické modely založené na neomezeném růstu se jeví jako neudržitelné. Postupně se tak mění nejen způsoby, jakými žijeme, ale i naše hodnoty a pohled na svět, s důrazem na dlouhodobou udržitelnost a přežití lidstva v harmonii s přírodou.
Tyto rozsáhlé trendy se rozvíjejí globálně, jaký ale mohou mít dopad na Českou republiku? Jak často se s nimi setkáváme již v dnešní době? Zkuste se zamyslet nad následujícími otázkami:
- Jakým způsobem ovlivňuje klimatická změna českou krajinu a města?
- Jaký je vliv změny klimatu na českou ekonomiku a pracovní trh?
- Jak je ČR připravená na přizpůsobení se těmto změnám?
Jaká je výchozí pozice ČR v kontextu tohoto megatrendu?
Jedná se pouze o ilustrativní výčet
- Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) teploty na území ČR vzrostly za posledních 60 let o více než 2 stupně Celsia, tempo oteplování se v průběhu let zvyšuje.
- Ministerstvo životního prostředí v reakci na tyto výzvy připravuje řadu adaptačních strategií, které se zaměřují na vodní hospodářství, obnovu lesů a zvýšení odolnosti krajiny vůči klimatickým extrémům. Mezi prioritní opatření patří například budování zádržných systémů vody a modernizace infrastruktury na ochranu před povodněmi, která bude pravděpodobně po nedávných ničivých povodních dále posilována.
- Česká republika stále čelí výzvám v oblasti energetické transformace. I když došlo k nárůstu investic do obnovitelných zdrojů, země je stále silně závislá na uhlí a jádru. Tato závislost může zpomalit přechod k čistší ekonomice, což je v rozporu s cíli Evropského Green Dealu.
- Podle průzkumu veřejného mínění CVVM v otázce klimatické změny vydané v listopadu minulého roku si 90% české populace myslí, že v posledních 100 letech dochází ke změně klimatu.
- Podle Státní energetické koncepce z roku 2015 měla ČR za cíl snížit emise skleníkových plynů, ale tempo plnění těchto závazků bylo a je plně závislé na politické vůli a investicích. V létě letošního roku pak vláda odložila schválení nové energetické koncepce, resp. aktualizace stávající koncepce, namísto toho se věnovala jednání o nových jaderných blocích elektrárny Dukovany. Klíčovým deklarovaným cílem nové dosud neschválené koncepce je ukončení využívaní uhlí do roku 2033 pro energetické účely.
- Český průmysl a ekonomika jsou vystaveny tlaku přizpůsobit se požadavkům na udržitelnost. Těžký průmysl a energetika založená na fosilních palivech jsou klíčovými sektory, které čelí potřebě modernizace a rekvalifikace svých pracovníků.
Aktualizace Megatrendu
Níže uvedené informace vycházejí z odpovědí odborné veřejnosti.
Vliv megatrendu do roku 2040
Většina respondentů očekává, že megatrend bude mít do roku 2040 zásadní vliv na utváření České republiky (průměrné skóre 7,5/10).
Příležitost nebo hrozba?
Respondenti jsou přesvědčeni, že megatrend je pro Českou republiku hrozbou (průměrné skóre 3,2/10).
Proč bude megatrend důležitý?
- Extrémní počasí a riziko připravenosti: Rostoucí četnost extrémních klimatických jevů (jako jsou vlny veder, přívalové deště, sucho, ...) ohrožuje budoucí rozvoj České republiky, zejména v oblastech infrastruktury a krajiny. Tyto klimatické výkyvy také zvyšují náklady na zdravotní péči pro zranitelné skupiny obyvatel.
- Ekologická odolnost a biodiverzita: Změny klimatu zrychlují šíření invazivních druhů a snižují biodiverzitu, což představuje ekologickou výzvu pro stabilitu přírodních a městských ekosystémů.
- Sociální polarizace a tlak na změnu: Dopady klimatické změny vedou k polarizaci společnosti, což má vliv na politickou stabilitu země. Vzniká tlak na vznik politických řešení, která mohou být nákladná a ideologicky rozdělující společnost.
- Mezinárodní a evropský vliv: Klimatická politika Evropské unie a další mezinárodní závazky silně ovlivní klimatické směřování České republiky, ať už prostřednictvím regulací nebo adaptačních strategií.
- Ekonomické a strategické důsledky: Změna klimatu může ovlivnit konkurenceschopnost české ekonomiky a také zvyšuje důležitost vody jako strategického zdroje. Obojí může být klíčové v souvislosti s měnícími se podmínkami v Evropě (politickými, ekonomickými, bezpečnostními i klimatickými).
Jaké dopady můžeme v ČR čekat?
-
Změny ekosystémů a skladby druhů: Flora a fauna se přizpůsobí teplejšímu klimatu a středomořským podmínkám, což ovlivní biodiverzitu. Přibudou druhy odolné vůči extrémním teplotám a srážkám, což může přinést nové ekologické výzvy.
-
Nutná adaptace v zemědělství a průmyslu: Zemědělský sektor bude přinucen k adaptaci na sucha a extrémní výkyvy počasí. Tradiční zimní aktivity, jako lyžování, budou ohroženy nedostatkem sněhu, což povede k úpadku lyžařských areálů.
-
Dopady na veřejnou infrastrukturu: Zvýšené teploty a časté bouřky zatíží veřejnou infrastrukturu. Přehřívání městských oblastí způsobí problémy pro obyvatele i firemní provozy.
-
Ekonomické náklady: Rostoucí výdaje budou spojené s odstraňováním následků extrémních povětrnostních jevů a dalších dopadů. Jedním z nich bude také migrace, integrace klimatických uprchlíků si vyžádá značné úsilí a prostředky.
-
Zhoršení zdravotního stavu: Extrémní teploty mohou zvyšovat úmrtnost během veder. Další výkyvy počasí, příchod teplomilnějších chorob může přinést nové výzvy pro zdavotnický systém.
Jaké protitrendy můžeme pozorovat?
- Mitigační a adaptační snahy: I přes variabilitu projevů klimatických změn probíhá řada iniciativ zaměřených na zmírnění (mitigaci) a adaptaci, které mohou částečně omezit dopady klimatických jevů na infrastrukturu a ekonomiku.
- Ekonomický a politický tlak na méně ekologická řešení: Zhoršující se ekonomická situace v EU a potenciální pokles životní úrovně může zvyšovat tlak na méně ekologické, ale levnější přístupy k životnímu prostředí, což by mohlo zpomalit přechod na udržitelnější ekonomiku.
- Geografické faktory: Blízkost k Německu, které je atraktivnější pro migraci, může snížit migrační tlak na Českou republiku, čímž by se omezila závažnost některých socioekonomických dopadů spojených s klimatickými změnami.
- Limity ve veřejné správě: Nedostatek odborných znalostí a omezená schopnost aplikovat interdisciplinární přístup v reakci na dopady změn klimatu představuje výzvu pro zajištění odolnosti infrastruktury.
- Politické a občanské iniciativy: Zájem odborníků, neziskových organizací a měnící se politické priority mohou přinést větší zaměření na ekologii a přístupy, které podpoří jak udržitelnost, tak ekonomickou konkurenceschopnost.
Řada odborníků a zájmových organizací na klimatické změny neustále upozorňují a nabízejí i možná řešení, popř. účinnou prevenci.
Protitrendem může být změna politické reprezentace prosazující jak ekologii, tak opatření podporující konkurenceschopnost ekonomiky.