3. Služby pro děti

Červen 6, 2025

Článek ze série “Hledání ztracených dětí”
Více infromací najdete na stránce Porodnost

Autoři: Radomir Belyaev, Magdalena Opletalová, Zdeněk Rosenberg

V Česku klesá porodnost (ČSÚ, 2025) a my v této sérii článků zkoumáme obvyklé faktory, které mohou být na vině - viz diagram níže. V tomto článku se zaměříme na služby, které rodiny potřebují a jejichž absence zvyšuje náročnost péče o děti a ztěžuje zapojení do práce.

V tomto článku se zaměříme na služby, které rodinám chybí a jejichž absence zvyšuje náročnost péče o děti. Kromě zvýšení náročnosti péče se může nedostupnost služeb (či jejich nízká dostupnost) spolupodílet na rozhodování rodin o narození (dalšího) dítěte.

To, zda lidé mají děti, případně kolik dětí mají a jak se jim daří, závisí na mnoha faktorech, především v závislosti na jejich individuálních charakteristikách sociálních, ekonomických a kontextuálních (Guzzo & Hayford, 2020). Jakkoli může rodičovství představovat pro jednotlivce zdroj identity a smyslu, vyžaduje na druhé straně značné časové, finanční a emocionální investice, což na makroúrovni může vést k poptávce po investicích do infrastruktury zaměřené na rodiny včetně rozvoje záchranných sítí a veřejných politik souvisejících s dětmi.

U předškolního vzdělávání a péče je důležité si uvědomit, že má naprosto klíčový vliv, jak na kognitivní rozvoj dětí, jejich budoucí vzdělávací úspěch a sociální mobilitu, tak na zaměstnanost rodičů, především tedy matek (OECD, 2025). Dostupnost služeb pro předškolní děti se promítá do úspěšnosti rodinné politiky jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu – navzdory tomu však v České republice přetrvávají regionální nerovnosti v dostupnosti těchto služeb. Dalším významným problémem je nízká účast na předškolním vzdělávání dětí z chudých rodin a z rodin čelících sociálnímu vyloučení, jakkoli právě pro tyto děti by mohla být participace na časném vzdělávání mimořádně přínosná.

Služby pro předškolní děti

Předškolní vzdělávání

Vzdělávání je v Česku oproti průměru zemí OECD celkově výrazně podfinancované, přičemž investiční dluh se významně týká právě předškolního vzdělávání (Korbel & Gargulák, 2024). Předškolní zařízení v kontextu ČR představují mateřské školy, dětské skupiny, mikrojesle, jesle a zařízení péče o děti do 3 let na základě vázané živnosti.

Z novely zákona o dětských skupinách přijaté v roce 2025 vyplývá, že od roku 2026 budou mít obce povinnost zajistit místo buď v mateřských školách, nebo ve vlastních či firemních dětských skupinách pro děti starší 3 let, což může být realizováno i ve spolupráci se sousední obcí, firmou nebo neziskovou organizací. V případě nesplnění této povinnosti budou rodiče péči zabezpečovat sami, ale obce ji budou rodinám kompenzovat až do výše maximální úhrady v dětské skupině.

Zatímco v některých oblastech mateřské školy kriticky chybí, v jiných zůstávají prázdné, což vyplývá z přesunu mladých rodin do měst (Zykanová & Janhubová, 2022). V ČR se ročně stěhuje mezi obcemi 200 až 250 tisíc osob, cca 35 % migrace probíhá mezi kraji (Frelich, 2020). Regionální nedostatek mateřských škol je zapříčiněn vnitřní migrací, ale zároveň i systémovými problémy ve školství, k nimž patří rozdrobenost systému, duplicitní administrativní úkony a vysoká zátěž byrokracií. V zemích s úspěšným vzdělávacím systémem zřizovatelé spravují více škol na větším území, což vede k přebírání administrativní zátěže, jejímu snižování a k jednotné kvalitě vzdělávání v rámci mikroregionu (Gargulák et al., 2024). Novela, která navrhuje spojování samostatně fungujících základních a mateřských škol do jednoho subjektu, případně spojování většího počtu mateřských škol do jednoho celku, byla v květnu 2025 schválena parlamentem a míří do senátu.

Ministerstvo školství uvádí, že trend v této oblasti je pozitivní - v mateřským školách se zlepšila péče i vybavení, snížil se počet dětí na jednoho pedagoga. Regionálně však přetrvávají rozdíly v dostupnosti (MŠMT, 2024). Kapacity mateřských škol musí být k dispozici tam, kde rodiny s malými dětmi žijí a služby potřebují. K zajištění kvalitního předškolního vzdělávání ale na mnoha místech chybí kvalifikovaní učitelé a učitelky - proto je třeba posílení kapacit přípravy kvalifikovaných učitelů MŠ a budování podmínek k tomu, aby profese byla atraktivní. Navíc je potřeba, aby uměli to nejdůležitější, což je práce s různorodými skupinami dětí (Lebeda et al., 2022).

Důležité je zároveň zajistit i možnost nástupů do mateřských škol v průběhu školního roku. V současné době platí, že pokud však neoslaví do 31.8. své 3. narozeniny, nemá na přijetí do MŠ právní nárok, tedy může, ale nemusí být přijato (MŠMT, 2019). Od roku 2025 mohou být řešením dětské skupiny, neboť rovněž zajišťují péči o děti předškolního věku.

Předškolní vzdělávání je stěžejní jak pro možnost dítě zařadit se do hlavního vzdělávacího proudu a zvýšit tak svou šanci na obstojné zaměstnání a příjem v budoucnu, tak pro zaměstnání rodičů. Částky spojené s náklady na předškolní vzdělávání nejsou pro chudé rodiče zanedbatelné. Úhrady školky a družiny budou pro školní rok 2025/2026 v mateřských školách činit 1 664 Kč měsíčně, přičemž výše minimální měsíční mzdy je 20 800 Kč. (MŠMT, 2025).

Proč jsou služby pro rodiny zapotřebí?

Služby jsou zapotřebí především proto, že péče o děti je náročná a v současné době tato náročnost spíše roste. Zároveň rodiny potřebují většinou dva příjmy a je v zájmu celé společnosti, aby i ten rodič, který převážně pečuje, měl možnost sladit práci a péči. Narození (dalšího) dítěte představuje pro rodinu mimo jiné zvýšení nároků na péči a zvýšení objemu práce v domácnosti. A pokud není dostupná podpora, tak si rodiny narození (dalšího) dítěte velmi rozmyslí.

Přestože v české společnosti přetrvávají tradiční postoje k rozdělení rolí v rodině, začínají se objevovat i nové trendy. Více než polovina respondentů (56 %) se domnívá, že matka dvouletého dítěte by neměla vůbec pracovat, zatímco 89 % lidí očekává, že otec má pracovat alespoň 30 hodin týdně. Zároveň však roste význam modelu „dvou živitelů“, který se ukazuje jako stabilnější ekonomické zázemí pro rodinu, zejména v období nejistoty. Mnozí respondenti zároveň uvádějí, že pracovní aktivita matek je důležitá i pro udržení jejich kvalifikace a kontaktu s profesí (Paloncyová & Höhne, 2023).

Dopady rodičovství na zaměstnanost

Propad míry zaměstnanosti a průměrné odpracované doby českých žen ve věku 25–34 let patří dlouhodobě k největším v rámci EU (Grossmann & Münich, 2023), přičemž dopady rodičovství na zaměstnanost jsou rozdílné u mužů a u žen v rámci EU. Zatímco na míru zaměstnanosti mužů má rodičovství pozitivní dopady, u žen s dětmi je míra zaměstnanosti o 5 p.b. nižší oproti ženám bezdětným (Henzlerová, 2022).

Jedny z nejvyšších negativních dopadů mateřství na zaměstnanost žen v rámci EU by mohly pomoci vyřešit kvalitní, dostupné a flexibilní služby péče o děti (Kalíšková, 2017). To představuje i mezinárodní doporučení, barcelonské cíle z roku 2002, které stanovovaly vytvoření kapacit služeb až pro 33 % dětí do 3 let. V ČR se aktuální míra kapacit pro děti do 3 let pohybuje na přibližně 6 %. To je nejhorší výsledek ze všech členských států, průměr EU je 32,3 % (v r. 2020). Dostupnost služeb pro děti do 2 let je v zemích OECD v průměru 4x vyšší než v ČR (MPSV, 2023).

Pro ženy představuje mateřství riziko ztráty zaměstnání. Toto riziko je rovněž prohloubeno nedostatečnou dostupností potřebných služeb. V současné době dochází k situaci, kdy se téměř 30 % žen s dvouletými a 60 % žen s tříletými dětmi stává nezaměstnanými bezprostředně po ukončení rodičovské dovolené (Bičáková & Kalíšková, 2015). Rodičovství tak představuje především pro matky přerušení profesního vývoje, které vede k dočasné nezaměstnanosti. Tato nezaměstnanost může být ovšem i dlouhodobá, většina nezaměstnaných žen s pěti až sedmiletým dítětem jsou nezaměstnané déle než rok.

Existují i další bariéry v možnosti zapojení matek na trhu práce. Kromě nedostatku dostupné péče o děti mohou být překážkou v pracovním zapojení i očekávání společnosti a sociální normy (Vrána, 2025).

Slaďování práce a péče

Evropská strategie v oblasti péče (Council of the European Union, 2018) podporuje rodiče v nalézání rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. V oblasti předškolního vzdělávání a péče Rada v souladu s doporučeními k barcelonským cílům (European Commission, 2022) členským státům doporučuje, aby zajistily předškolní vzdělávání a péči pro 50 % dětí mladších tří let a dosáhly účasti 96 % u dětí ve věku od tří let do zahájení povinné školní docházky. Doporučení se týkají i cenové dostupnosti a odstraňování překážek v přístupu ke službám, dostatečné územní pokrytí, odpovídající informovanost rodičů o možnostech a přínosech předškolního vzdělávání a péče. Česká republika v nabídce služeb péče o děti zaostává za většinou evropských zemí, nižší podíl dětí mladších tří let docházejících do nějakého typu služby je pouze na Slovensku. Co se starších předškolních dětí týče, mimo systém vzdělávání zůstává 12 % čtyřletých a 7 % pětiletých (Paloncyová et al., 2023).

Ve výzkumech veřejného mínění se opakovaně zjišťují postoje společnosti ve vztahu k potenciální nezbytnosti celodenní péče matky o dítě mladší tří let. To souvisí s potřebou či přáním žen sladit rodičovskou roli s péčí o dítě, což může vyplývat jak z finanční situace rodiny, tak s potřebou seberealizace (která mimo jiné vyplývá z rostoucího podílu žen s vysokoškolským vzděláním) (Paloncyová & Höhne, 2023).

Pro rodiče (a vzhledem k nerovnoměrnému rozdělení povinností v českých rodinách jsou to převážně matky) je často obtížné skloubit pracovní dobu s provozní dobou mateřských škol. Jako žádané řešení se jeví podpora flexibility pracovní doby a zároveň prodloužení otevírací doby zařízení péče o děti (Paloncyová et al., 2023).

V České republice je tradiční výrazně delší rodičovská dovolená než v jiných zemích, navíc ji čerpají především ženy. Matky se dlouhodobou péčí vzdávají části své pracovní kariéry, zkracují pracovní dobu nebo mění zaměstnání. K dlouhodobým důsledkům čerpání dlouhé rodičovské dovolené patří nižší mzdy, pomalejší kariérní postup a celkově nevyužitý potenciál vzdělané a produktivní pracovní síly. Mezi dopady patří mimo jiné diskriminace při náboru, nižší platové ohodnocení a omezené možnosti kariérního postupu pro pracující matky. Potřeba zajistit slaďování vede matky k přijímání práce na dobu určitou, dohodám o provedení práce nebo brigádnické práci, protože jsou pro ně jedinou dostupnou možností, kterou mohou skloubit s péčí o své děti. Tyto možnosti pracovních aktivit často nejsou dobře finančně ohodnocené a ztěžují či zcela znemožňují dosažení vedoucích pozic (České priority, 2023).

Řešením jsou kvalitní služby, tedy předškolní zařízení. Výzkumy ukazují, že dopady na děti jsou velmi pozitivní, především u dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí (Grossmann, Munich, 2023; Barnett, 2008). Účast na předškolním vzdělávání má prokazatelně pozitivní vliv na kognitivní, sociální i ekonomický rozvoj dítěte. Podporuje rozvoj inteligence, akademickou motivaci a snižuje nevhodné chování. Děti, které se účastnily předškolní docházky jsou ve škole aktivnější a mají vyšší šanci na vzdělávací úspěch. Z hlediska kvantitativních dopadů dosahují lepších výsledků v testech, mají nižší riziko školního selhání, nezaměstnanosti i kriminality (Fessler & Schneebaum, 2019). Efekt přetrvává i po vyloučení vlivu socioekonomického statusu (PISA in PAQ Research, 2020). Předškolní vzdělávání tak pomáhá zmírnit nerovnosti a podporuje vzdělanostní mobilitu, která je v ČR velmi nízká – děti rodičů se středoškolským vzděláním mají jen 18% šanci na dosažení VŠ (OECD, 2018).

V ČR je v současné době asi 210 000 matek s dětmi do 4 let věku bez práce, jejichž průměrný preferovaný úvazek je 12 hodin týdně. To při průměrné hodinové mzdě 215 Kč znamená 11 000 korun měsíčně. Zapojení nepracujících žen na trhu práce podle jejich preferencí by přineslo asi 9,108 mld. Kč ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů. Dalších 150 000 matek s malými dětmi pracuje průměrně 17 hodin týdně. Jejich preferovaný úvazek je však o zhruba čtyři hodiny týdně vyšší. V tomto případě by zvýšení odpracovaných hodin podle jejich preferencí přineslo asi 1,231 mld. Kč ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů. Celkově by tedy přechod do situace, kdy matky dětí do 4 let pracují na svůj preferovaný úvazek, přinesl do veřejných rozpočtů asi 10 miliard korun ročně (Vrána, 2025).

Zkrácení rodičovské dovolené o jeden rok při současném zajištění kvalitních služeb předškolní péče o děti by mělo pozitivní dopady jak v rovině individuální, tak celospolečenské. Při zkrácení o rok by došlo k pozitivním dopadům na veřejné rozpočty, které při konzervativním odhadu představovaly pro rok 2022 přes 33 mld Kč (České priority, 2023).

Prarodiče - potenciální pomoc

Prarodiče pochopitelně nejsou službou, vzájemná pomoc v rodině ale představuje významný pilíř, který může rodičům s malými dětmi umožnit (či usnadnit) fungování.

Mezigenerační soužití představuje významný společenský a ekonomický faktor, role prarodičů při zajišťování péče o děti představuje důležitý pilíř podpory pro domácnost a podporuje porozumění mezi generacemi. Tato role významně ovlivňuje subjektivní pohodu prarodičů, přičemž zvýšení životní spokojenosti se týká především starších dospělých především tehdy, kdy mají tři a více vnoučat. Tento pozitivní efekt není způsoben samotnou existencí vnoučat, ale spíše péčí o další generaci. Klesající počet narozených dětí jasně povede ke klesajícímu počtu seniorů, kteří by mohli prožívat pozitivní interakce se třemi a více vnoučaty (Angelini et al., 2016).

Pomoc s péčí je užitečná pro wellbeing seniorů, může být stěžejní i pro fungování rodičů a dětí. Ohrožení v této souvislosti představuje prodlužování důchodového věku, kdy od 1. ledna 2025 dochází k zvyšování odchodu věku do důchodu postupně až na 67 let (ČSSZ, 2025). Mezigenerační pomoc s péčí o děti je očekávána především od žen (babiček). Modely a vzorce jejich zapojení jsou výrazně heterogenní, přičemž příčiny této variability mohou existovat na straně rodičů, prarodičů, i být důsledkem okolností, například geografické vzdálenosti (Kuchařová & Nešporová, 2019).

Mezigenerační soužití a vzájemná podpora a péče jsou pro rodiny velmi významné. Z hlediska snižování porodnosti může na individuální úrovni vzbuzovat obavy i nedostupnost péče blízkých osob ve stáří, kdy institucionální péče není schopna zajistit individuální přístup a důstojnost starších osob s potřebou podpory v oblasti sebepéče. Děti snižují riziko osamělosti, posilují sociální integraci, umožňují kontakt s ostatními lidmi v sousedství, ve škole a v komunitě. Děti představují sociální kapitál napříč sociálními skupinami, díky nim jsou vytvářeny silné skupinové a trvalé sociální vazby (“děti nejsou vnímány jako spotřební zboží, ale jako nitě, z nichž je utkána tapiserie života“) (Beaujot & Ravanera, 2008).

Tradiční rodinné modely jsou ve střední Evropě postaveny na silné mezigenerační solidaritě a případně i na společném bydlení, což migrace mladších generací mění a zažité modely narušuje. Rodina v rámci mezigeneračních vazeb sdílí povinnosti péče a finančního zabezpečení pro potřebné členy rodiny (mladé a staré), tento kontext zajišťuje vzájemnost a well being. Péče se týká praktické pomoci, osobní péče a emocionální podpory, přičemž ukazateli rodinné pohody jsou psychické a fyzické zdraví, fungování a finanční pohoda jejích členů. Bezdětnost může představovat porušení tohoto cyklu (Karpinska et al., 2016).

Rodinná centra

V kontextu podpory rodin hrají významnou roli i rodinná centra (případně mateřská centra). Na místní úrovni mohou propojovat rodiče a zvyšovat jejich sociální kapitál. Mladí rodiče tam mohou potkat další rodiče a domlouvat si neformální podporu, včetně hlídání, vyzvedávání dětí z aktivit, vzájemnou výpomoc v případě potřeby případně si pomáhat i materiálně, například výměnami dětského oblečení, hraček a potřeb.

Síť pro rodinu, z.s. (2025) (Síť mateřských center o.s.) vznikla v roce 2002, sdružuje řadu stávajících center a podporuje vznik nových, přičemž se jedná o dlouholetou a často neformální spolupráci. Tato centra mají za cíl posilovat a podporovat občanský život komunity, upozorňovat na hodnotu rodiny a mezigeneračních vztahů, úlohu rodičů, právní ochranu rodiny, mateřství a rovných příležitostí pro všechny. Orientuje se i na zdravý život ve zdravém prostředí. V praxi to může pro rodiče znamenat prevenci osamělosti a síťování v sociálním okolí.

Nedostatečné využívání služeb pro rodiny

Zatímco u části dětí se řeší nedostatečná kapacita služeb a limitované možnosti jejich využívání, kdy rodiče by si tyto služby velmi přáli, část dětí se ocitá mimo tento vzdělávací proud. Problém nízké účasti romských dětí (zvlášť těch žijících v chudobě a sociálním vyloučení) v předškolním vzdělávání má celospolečenské dopady - a u menší generace jsou tyto dopady zvláště závažné. Podle kvalifikovaných odhadů navštěvuje mateřské školy kolem 2 % romských dětí z celkového počtu dětí v předškolním vzdělávání, přičemž podíl romských dětí na základním vzdělávání je 3,7 %. Bariéry v jejich účasti představují především finanční náročnost docházky a platby za obědy, části rodin chybí motivace (Úřad vlády ČR, 2021). Dalším významným faktorem je obava rodičů, že by jejich děti mohly ve školním prostředí čelit šikaně ze strany spolužáků (Moree, 2019). Problémem je i to, že řada romských pětiletých dětí má místo trvalého pobytu v jiném městě, než se aktuálně zdržuje (například z důvodu častého stěhování - u azylových domů je to každoroční povinnost), a nemají proto nárok na přednostní přijetí do spádové mateřské školy v místě bydliště. Přitom právě dětem, které vyrůstají v sociálním vyloučení, by účast na předškolním vzdělávání mohla velmi pomoci s ohledem na jejich budoucí vzdělávání (Úřad vlády ČR, 2021).

Možnost učení a rozvoje je u dětí zásadně ovlivněna prostředím, do kterého se dítě narodí. Děti, které od narození čelí socioekonomickému znevýhodnění, nevyhovujícímu či nestabilnímu bydlení, často nemohou naplnit svůj potenciál ani ve vzdělávání, ani posléze v zaměstnání. Kvalitní předškolní vzdělávání zlepšuje kognitivní schopnosti dětí a pomáhá vytvářet základy pro celoživotní učení. Podle údajů z Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků jsou dva roky předškolního vzdělávání minimální dobou potřebnou ke zlepšení studijních výsledků ve věku 15 let (OECD, 2025).

Zvyšování účasti v předškolním vzdělávání se doporučuje realizovat cílenou podporou, a to se zaměřením na nižší územní celky, jako jsou ORP a mikroregiony (PAQ, n.d.). K doporučovaným řešením tohoto problému patří finanční podpora pro účast znevýhodněných dětí v předškolním vzdělávání (úhrada školkovného, pomůcek a obědů, podpora celkové otevřenosti MŠ rodinám žijícím v chudobě po vzoru příkladů dobré praxe, komunitní práce s romskými rodinami a koordinovaná multidisciplinární spolupráce) (Úřad vlády ČR, 2021), důležité je i zvyšování kompetencí učitelů a učitelek v MŠ ke vzdělávání dětí z odlišného sociokulturního prostředí (doporučuje: Lebeda et al., 2022; OECD, 2025)

Vzhledem k tomu, že generace narozené v současnosti jsou početně menší, než generace předchozí, nemůžeme si jako společnost dovolit plýtvat potenciálem žádného dítěte, naopak potřebujeme podporovat sociální mobilitu. Naši budoucí lékaři, učitelé či vědci se možná narodili na ubytovně - dejme jim šanci a podpořme jejich vzdělávací trajektorii. Předškolní vzdělávání představuje efektivní způsob, jak odstranit rozdíly ve výsledcích mezi dětmi dříve, než se prohloubí. I malé zlepšení v raném věku umožňuje pozdější vyšší míru rozvoje – tzv. efekt sněhové koule (Cunha a Heckman, 2007). Korbel a Grossmann (2021) odhadují, že každá koruna investovaná do předškolního vzdělávání se českému rozpočtu vrátí dvakrát až čtyřikrát.

Opatření realizovaná v ČR

Aktuálně platná Strategie rodinné politiky 2023 – 2030 (MPSV, 2023) uvádí podporu sladění rodinného a pracovního života jako jednu ze svých priorit, a to včetně předškolního vzdělávání a dostupnosti služeb. Dostupné kvalitní veřejné služby umožňují sociální aktivizaci, prokazatelně vedou ke zvýšení rovnosti životních příležitostí pro děti, jejich nabídka je v ČR podprůměrná (MPSV, 2023).

V rámci podpory slaďování rodinného a pracovního života je jako efektivní opatření doporučováno také zvýšit dostupnost částečných úvazků. Od roku 2023 vstupuje v platnost opatření na podporu částečných úvazků ve formě snížených pojistných odvodů zaměstnavatelů z mezd rodičů dětí do 10 let pracujících na částečný úvazek (Grossmann & Münich, 2023).

Současné rodiny hledají v rámci rodinné politiky vyváženost mezi svou autonomií a vnější společenskou podporou (dilema mezi odpovědností státu a soběstačností). Pro zajištění vlastní autonomie rodiny je nezbytný dostatek zdrojů, včetně možnosti je zajišťovat a mít možnost a pozitivní podmínky pro formování kvalitních rodinných a partnerských vztahů (Kuchařová, 2020). Potřeba autonomie může vyplývat z nízké úrovně důvěry v zákonodárné instituce v ČR, změny v rodinných strukturách, vlivu na komunitní soudržnost, generační nerovnosti (České priority, 2022).

Finanční výhodnost veřejné podpory míst ve službách předškolní péče pro veřejné rozpočty je potvrzena, přičemž na straně příjmů nejde jen o aktuální dodatečné výnosy díky vyššímu výběru daní a odvodů a nižším výdajům na rodinné dávky, ale i o dlouhodobou výhodnost pro veřejné rozpočty vzhledem k vyšším budoucím výnosům díky zvýšené produktivitě žen, jejich mezd a odvodů v pozdějším období (Kalíšková, Münich, & Pertold, 2016).

Pro úspěšnou rodinnou politiku je stěžejní její předvídatelnost a stabilita - časté reformy a změny činí rodinné politiky na úrovni států nepředvídatelnými, nespolehlivými a matoucími, což může mít negativní dopad na porodnost tam, kde země nabízejí rodinám relativně velkorysou podporu. Efektivní nemusí být explicitní politiky plodnosti, významnější roli mohou hrát politiky související s ekonomickou ne/jistotou obyvatel, podmínkami na trhu práce, genderovou rovností a snižováním sociálního tlaku na intenzivní rodičovství. Pro úspěšnou rodinnou politiku je velmi důležitá vzájemná provazba jednotlivých opatření, například flexibilita trhu práce potřebuje být propojena s dostupnými a kvalitními službami péče o děti. Důležité je i správné zacílení politik, protože pokud se podpora zacílí na to, aby rodiny měly druhé dítě, nijak to neřeší možnost mít už dítě první, pokud je bariérou například špatná dostupnost bydlení. Rodinné politiky s sebou nesou řadu dilemat - moderní a funkční rodinná politika by měla být etická a nenásilná, měla by podporovat individuální reprodukční schopnosti, plány a práva, podpora rodin by neměla být selektivní ani diskriminační (Sobotka, Matysiak, & Brzozowska, 2019).

Zatímco důvěra k předním politickým institucím je v ČR mimořádně nízká (Wellcome Global Monitor, 2020), důvěra k vědcům a vědkyním je značná. Až 67 % obyvatel se domnívá, že by vědci měli zasahovat do politických debat a žádají, aby politická rozhodnutí byla založena na vědeckých poznatcích (European Commission, 2021). Opatření rodinné politiky postavená na vědeckých důkazech by mohla být veřejností lépe akceptována než politická vyjádření (viz průzkum 5 minut pro Česko (České priority, 2022), který ukázal, že názory odborníků a odborné analýzy jsou pro Čechy tím nejdůležitějším podkladem při schvalování zákonů).

Návrhy Českých priorit v oblasti služeb pro předškolní děti:

Kvalitní a cenově dostupná péče o děti předškolního věku - nedostupnost péče ohrožuje nejen rodinnou politiku, ale i genderovou rovnost. Bez dostupné péče dochází k řadě negativních dopadů - na úrovni společnosti je to ochuzení o potenciál žen, na úrovni rodin potvrzení genderových stereotypů a ohrožení chudobou pro ženy všech věkových kohort, prohloubení rizika domácího násilí. Dlouhodobá izolace matek vede jak k profesnímu ohrožení, tak dopadům na duševní zdraví a wellbeing a nižší ochotě k rozhodnutí pro další rodičovství.
Pro zajištění kvalitního předškolního vzdělávání je třeba posílení kapacit přípravy kvalifikovaných učitelů MŠ a budování podmínek k tomu, aby profese byla atraktivní. Dále je vhodné zajistit další rozvoj kompetencí pedagogických pracovníků, zvláště v oblasti práce s různorodými skupinami dětí, nezbytné je rovněž zajistit adekvátní finanční ohodnocení a systém profesního růstu.
Bezplatné předškolní vzdělávání - to je dle našeho názoru stěžejní. Viz výpočet níže.
Prorodinná atmosféra na lokální úrovni (rodinná/mateřská centra). Podpora neziskových organizací typu rodičovská centra, komunitní služby pro rodiny, podpora rozvoje mezigenerační solidarity (pomoc s nákupy a domácími pracemi v době nemoci, sousedské hlídání, swapy školních a sportovních pomůcek).
Diferencovaná podpora předškolního vzdělávání podle regionální míry socioekonomického znevýhodnění - chudé děti by neměly stát stranou hlavního vzdělávacího proudu. Zajištění finanční podpory pro účast znevýhodněných dětí v předškolním vzdělávání (např. úhrada školkovného, pomůcek a obědů, podpora celkové otevřenosti MŠ rodinám žijícím v chudobě po vzoru příkladů dobré praxe (MŠ Obrnice, MŠ Špálova, Bohumínská atd.). Podpora komunitní práce s romskými rodinami a zajištění cílené podpory NNO zaměřených na vzdělávání s cílem zvýšení účasti v předškolním vzdělávání a včasné péči (Úřad vlády ČR, 2021). Zjednodušení postupů zápisu do MŠ a poskytování jasných informací rodičům, podpora rodičovských kompetencí romských rodičů k zapojení dětí do předškolního vzdělávání (OECD, 2025). Zajištění kvalitního vzdělávání pedagogů k práci s různorodými skupinami dětí (Lebeda et al., 2022)
Zkrácení rodičovské dovolené spojené se zárukou služeb péče o děti, a to kvalitních a bezplatných. Možný pozitivní dopad na veřejné rozpočty 33 mld.
Podporu flexibilních a zkrácených pracovních úvazků.

Výpočet pro bezplatné předškolní vzdělávání

V rámci návrhu na pilotní zavedení bezplatného předškolního vzdělávání v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji byl zpracován odhad nákladů tohoto opatření. Cílem je odstranit jednu z hlavních bariér pro rodiče – především ty sociálně slabší – a tím podpořit jak rozvoj dětí, tak vyšší zaměstnanost rodičů, často matek.

Výpočet je pouze orientační a na snadno dostupných datech postavený. Vychází z aktuálních dat Českého statistického úřadu a Ministerstva školství. Pro každý kraj byl určen počet dětí ve věku 3–5 let, tedy hlavní cílové skupiny mateřských škol. Z toho byl odvozen počet dětí, které školku navštěvují, i těch, které zůstávají doma. Při realistickém odhadu, že zrušení poplatků by přivedlo do školek zhruba 75 % dosud nezařazených dětí, vychází, že by ve třech krajích nově začalo docházet přibližně 7 300 dětí.

Výše běžných měsíčních poplatků za školku byla v jednotlivých krajích odhadnuta na 550 Kč. Započítán byl i fakt, že asi 20 % docházejících dětí má už dnes poplatky prominuty – například kvůli nízkému příjmu rodičů nebo rozhodnutí obce. Tím byl spočítán výpadek příjmů ze školného, např. v Moravskoslezském kraji přes 205 milionů Kč ročně. Zároveň ale platí, že s poplatky zmizí i nutnost jejich správy. Reálný rozpočtový dopad bude tedy o něco nižší než prostý součet ztraceného školného. Druhou část nákladů představují nově příchozí děti. Pro ty byl v odhadu použit roční průměr nákladů na jedno dítě ve výši 75 000 Kč. Tento údaj vychází z normativních výdajů státu na provoz mateřských škol a dostupných údajů o počtech dětí.

Závěrečný výpočet tedy kombinuje tři složky: ušlé příjmy ze školného (po odečtení těch, kdo stejně neplatili), náklady na nově přijaté děti a úspory na administrativě, které s bezplatností přirozeně přijdou. Tímto přístupem získáváme částku 910 milionů ročně, za kterou se ve třech krajích dostane do školek 7 300 dětí. Z těchto peněz 381 mil. tvoří nevybrané poplatky, takže peníze ušetřené rodinami s dětmi. Pro představu zrušení školkovného v celé ČR by odhadem přišlo na 4,4 mld. ročně a do školek dostalo 34 442 dětí.

Tři kraje, ve kterých navrhujeme pilotovat takové opatření, jsou reálně mnohem větší území, než na jakém se obvykle obdobné změny pilotují, nicméně vzhledem k akutnosti problému a tomu, že takové opatření těžko bude mít negativní dopady, to lze považovat za vhodný začátek.

Přehled nákladů pilotního programu pro Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj
Počet dětí v předškolním věku (3–5 let)	82 000	dětí
Počet dětí navštěvujících MŠ	72 260	dětí
Počet dětí, které by nově začaly navštěvovat MŠ	7 305	dětí
Ušlý roční příjem z poplatků	81 532 800	Kč / rok
Úspora na administraci - Tři kraje	19 076 640	Kč / rok
Náklady na nově příchozí děti	547 875 000	Kč / rok
Celkové náklady pilotního programu	910,3	mil. Kč / rok

Služby pro školní děti

Co všechno potřebují rodiny se školními dětmi

Služby pro rodinu jsou často spojovány především s péčí o předškolní děti, v této sekci článku bychom se ale chtěli zaměřit na děti chodící do školy. Děti totiž potřebují péči i po šestém roce života - a často je časově náročnější, než předtím (finančně je vždy náročnější) (Patočková, Čermák & Šafr, 2022). Zároveň finanční a časová náročnost výchovy dětí školního věku může souviset s rozhodnutím o výsledném počtu dětí.

Samotný přechod do základní školy ze školy mateřské s sebou přináší nutné výdaje. Jakkoliv je vzdělávání v Česku bezplatné (“Ve školách, které jsou součástí soustavy základních a středních škol, mají občané právo na bezplatné vzdělání”, Školský zákon, 29/1984), související výdaje nelze přehlížet. Náklady na pořízení učebnic (především jazykových), sešitů, psacích potřeb, výtvarných potřeb, penálů, školních aktovek a dalších pomůcek jsou odhadovány v rámci tisíců (průzkum agentury Pluxee (Ševčíková, 2024) ukázal, že 35 % rodičů počítá s výdajem ~2 000 Kč na jedno dítě, 41 % s částkou 2–4 tis. Kč a přibližně 20 % přes 4 tis. Kč). Některé školy žádají, aby rodiče nakupovali i hygienické potřeby pro školu, případně plánují řadu výletů a kulturních aktivit.

Soukromé školy představují v mnoha případech náklady vysoce nadstandardní, kdy se školné může pohybovat v řádech stovek tisíc korun ročně. Dalším nadstandardním výdajem může být doučování, přičemž ceny soukromého individuálního doučování se běžně pohybují kolem 300–400 Kč za hodinu. Takovéto investice se týkají jen části rodičů - mohou ovšem hrát roli v rozhodování o počtu dětí, pokud rodiče chtějí dopřát všem svým dětem stejnou podporu (Gauthier & de Jong, 2021).

Doučování využívají, vzhledem k fatálnímu nedostatku všeobecně vzdělávacích středních škol, především rodiče dětí, které se chtějí dále vzdělávat. S přípravou na střední školy začala zhruba pětina žáků již v 8. ročníku, více než polovina žáků (55 %) v prvním pololetí 9. ročníku. Podle výpovědi rodičů v roce 2023 průměrně vynaložili na přípravu 14 400 Kč v Praze a 8 750 Kč ve Středočeském kraji. Desetina rodičů v Praze pak uvedla, že vynaložila na přípravu 30 000 Kč. Přípravy na přijímací zkoušky jsou využívány proto, že se rodiče domnívají, že pouze příprava ze základní školy nestačí (Greger et al., 2023). Příčinou naléhavosti na tyto výdaje je tristní nedostatek míst na žádaných středních školách. V roce 2025 je převis poptávky na gymnázia veřejných zřizovatelů 42 %, odhadem bude neuspokojeno téměř 30 % uchazečů (To dáš!, 2025). Regionální nedostatek středoškolského vzdělávání v Česku vychází z nesouladu mezi poptávkou po všeobecném vzdělání a nabídkou převážně odborných středních škol, což není v souladu s potřebami ekonomiky 21. století, moderního trhu práce, digitalizace, automatizace. Rodiče preferují gymnázia a lycea, avšak dostupnost těchto škol je omezená (Marková et al., 2024), což vede k investicím do vzdělávání, které pro mnoho rodin nejsou dosažitelné.

Nejchudší rodiny řeší další problémy. Pro některé rodiče je příliš nákladné i školní stravování, více než pětina rodičů počítá s tím, že obědy pro jedno dítě ji na jedno pololetí vyjdou na více než 4 000 Kč. Pro více než 12 % rodičů z toho vyplývá, že děti chodí na obědy jen některé dny v týdnu, nebo vůbec (Provident, 2024).

Součástí tohoto období rodinného života je i složitější logistika - budeme se proto věnovat i dopravě. Podle šetření Minisčítání 2020 (Černý, 2021) chodí do školy pěšky 49 % dětí, 17 % jezdí autem, 15 % využívá městskou hromadnou dopravu a 14 % meziměstské autobusy. ČSÚ (2025) uvádí, že průměrné roční výdaje domácností na dopravu činily v roce 2022 částku 18 674 Kč. Tento údaj zahrnuje náklady na provoz vlastního vozidla, veřejnou dopravu a další související výdaje.

Školní děti jsou nepřekvapivě větší než předškoláci, pojí se s nimi tedy větší výdaje. Z hlediska státní podpory je jí ale většina směřována k rodinám s nejmladšími dětmi. Větší dětí potřebují více jídla (podle ČSÚ (2025) byly v roce 2022 průměrné roční výdaje domácností na jednu osobu na potraviny a nealkoholické nápoje 35 159 Kč, z toho výdaje na děti přibližně 24 371 Kč). Na oblečení a obuv byly průměrné roční výdaje domácností 7 566 Kč - vzhledem k tomu, že děti rychle rostou a tudíž často potřebují nové oblečení, lze předpokládat, že podstatná část těchto výdajů připadá právě na ně.

Děti školního věku a služby pro rodiny

Péče o děti nekončí s jejich nástupem do školy, často spíše naopak. Nástup do školy totiž představuje nejen zvýšení finanční zátěže pro rodiny, ale vyžaduje i zvýšení časové zátěže pro rodiče - děti totiž mají výrazně více dnů prázdnin, než rodiče dnů dovolené, škola počítá s participací rodičů na řadě aktivit a přichází i další zátěž, kterou jsou domácí úkoly.

Zátěž pro rodiče mohou představovat i doprovody do školy (v Česku nejsou běžné školní ulice bez automobilové dopravy), problematické mohou být i otevírací doby školních družin a klubů neodpovídající pracovní době rodičů. Pokud doba, kdy je dítě ve škole, neodpovídá pracovní době, musí rodiče omezovat své pracovní aktivity, případně snižovat úvazek - čímž se zhorší finanční situace rodiny a případně kariérní možnosti toho z rodičů, který převážně pečuje (případně jediného rodiče). V rodinách se dvěma rodiči převládá tzv. tradiční rozdělení rolí, většinu povinností spojených s péčí vykonává žena, která zároveň po návratu na trh práce častěji pracuje na zkrácený úvazek (Křečková Tůmová, Nešporová & Svobodová, 2023). Vzhledem k obecně horší ekonomické situaci rodin s jedním rodičem je i nutnost sníženého úvazku u těchto rodin větším rizikem.

Školní družiny mají v různých zemích různou podobu. V Rakousku a v Německu mají zařízení podobná našim školním družinám, která fungují při školách po vyučování a podléhají podobným výchovně vzdělávacím požadavkům a pravidlům. Velmi odlišný je britský systém, kde děti mají vyplněný školní program výukou až do odpoledních hodin, přičemž výuka končí zpravidla kolem 16. hodiny. Dohled, např. o přestávce na oběd, zajišťují dobrovolníci z řad rodičů (Hanková, 2025).

Školní družiny v Česku umožňují (resp. měly by umožňovat) rodičům skloubit pracovní povinnosti s péčí o děti, a žákům nabízejí volnočasové aktivity, ale navíc by měly rozvíjet žáky i po stránce sociální. MŠMT (2025) každoročně přiděluje finanční prostředky školám a školským zařízením nejen na provoz základních a středních škol, ale také na volnočasové aktivity, družiny, školní kluby a další služby. Podle aktuálních údajů ze Statistické ročenky školství bylo ve školním roce 2023/2024 v České republice registrováno 4 207 školních družin, které denně navštěvovalo 361 566 dětí (MŠMT, 2025). Školy nemají povinnost vytvořit dostatek míst ve školní družině pro všechny žáky prvního stupně (Votoupalová, 2022).

Platby za školní družinu představovaly pro většinu rodin přijatelnou zátěž - nejčastější hodnotou udávaných výdajů (modus) na družinu bylo 200 Kč měsíčně, stejná byla i středová hodnota (medián). Naprostou spokojenost s kapacitou školních družin vyjádřilo jen 8 % rodičů . Podobně negativní hodnocení se týká i dalších oblastí, jako je finanční dostupnost kroužků, kapacity předškolních zařízení a nabídka aktivit pro školní děti během prázdnin. Ženy, často hlavní pečující osoby, vnímají tuto problematiku hůře než muži. V menších obcích, kde je nabídka těchto zařízení omezená, i ve velkých městech, kde sice existuje široká nabídka, ale kapacity jsou nedostatečné, převažuje rovněž negativní hodnocení (Paloncyová et al., 2023).

Pro skloubení pracovních povinností s péčí o děti je zásadní dostupnost a vhodné nastavení školních družin. Data naznačují, že 18 % rodičů má výhrady k jejich otevírací době (Kuchařová et al., 2017), který neodpovídá jejich profesním závazkům a rodinným potřebám. Školní družiny mají ve většině škol provozní dobu zpravidla od 6:30 nebo 7:00 do 16:30 či 17:00, avšak v menších městech často končí už v 16:00. Takové nastavení nekoresponduje s běžnou pracovní dobou, která nejčastěji probíhá mezi 8:00 a 17:00. Kromě toho mnoho rodičů dojíždí za zaměstnáním mimo své bydliště, což znamená, že k pracovní době je nutné připočítat i čas potřebný na cestu do školy a zpět, který může zabrat až hodinu a půl (Nedvědová, 2017). Otevírací doba školních družin tak může být problémem především pro rodiče, kteří nemají flexibilní pracovní dobu a u rodičů, kteří nemají v rodině další podporu pro péči o dítě.

Negativní dopady na možnosti pracovního uplatnění žen přetrvávají i v době školní docházky, přičemž ČR vykazuje v rámci celé EU jedny z nejvyšších negativních dopadů mateřství na zaměstnanost žen (Kalíšková, 2017). V rámci dělby práce v domácnosti ženy zastávají většinu domácích povinností a obvykle pečují o děti, jsou-li nemocné (75 %) (Paloncyová, 2023).

Prázdniny - radost pro děti, past pro rodiče

Pro rodiče představují prázdniny velmi komplikované období, během něhož provoz školní družiny zpravidla nebývá zajištěn (Nedvědová, 2017). Prázdniny svým rozsahem významně přesahují délku placené dovolené pro zaměstnance (4 až 5 týdnů versus minimálně 12 týdnů). Dnů prázdnin je každý rok jiný počet v závislosti na tom, jak vychází víkendové dny a svátky v kalendáři (MŠMT, 2025). Ředitelé mohou navíc vyhlásit až 5 dnů ředitelského volna, čímž zajisté potěší své žáky, ovšem pro rodiče to může znamenat zcela neřešitelnou past, neboť nestačí, ani když se rodiče vystřídají a netráví žádnou dovolenou společně.

U mladších školních dětí jsou prázdniny velmi finančně náročné, neboť ceny táborů jsou pro ně příliš vysoké (průměrná denní cena je 272 Kč (ČRDM, 2024), tedy za dvoutýdenní tábor necelé 4 000 Kč. Náročné je to zejména u rodin s více dětmi na více prázdninových týdnů (Paloncyová et al., 2023). Zatímco mateřské školy fungují celoročně, základní školy mají letní prázdniny trvající 2 měsíce (červenec a srpen), během nichž není péče systémově zajištěna (MŠMT, 2024). Rodiče jako řešení na prázdniny volí rovněž příměstské tábory, přibližná cena je 3 500 Kč za týden. Příměstské tábory jsou preferovány pro nižší cenu oproti pobytovým a možnost, že děti tráví noc doma (Kuchařová, 2024). Pokud je týdnů, kdy rodiče potřebují zajistit péči, více, pak náklady rostou.

Náklady na dětské tábory během prázdnin se mohou lišit v závislosti na typu rodiny (Paloncyová et al., 2023). Typickým příkladem jsou rodiny s jedním rodičem, které při standardní čtyřtýdenní dovolené musí počítat s náklady na 7 týdnů tábora (MŠMT, 2024), aby zajistili nepřetržitou péči o dítě. Situaci rodičům komplikují zimní a jarní prázdniny, kdy je potřeba opět řešit hlídání. Rodiny se dvěma rodiči mají více možností - díky lepší koordinaci dovolených a střídání péče může jim stačit tábor jen na 3 týdny. Nejvýhodnější situaci pak mají rodiny, které mohou zapojit prarodiče. Díky jejich pomoci mnohdy stačí jen 1 týden tábora nebo se obejdou zcela bez něj. Oproti jiným domácnostem mají výhodu rodiny s dobrým sociálním kapitálem, viz populární výzkum Rozdělení svobodou (Koščí, Zlatkovský, & Cibulka, 2019), který obyvatele Česka rozděluje na šest různých společenských tříd, které se liší jak z hlediska kapitálu, kterým disponují (ekonomickým, sociálním, kulturním), tak z hlediska kompetencí, které mají k dispozici (jazykové, digitální). Vysoký sociální kapitál umožní sdílet péči o děti a značně snížit náklady spojené s péčí v době prázdnin.

Domácí úkoly

MŠMT doporučuje, aby domácí úkoly byly dobrovolné (MŠMT, 2023). Zatížení domácími úkoly je u českých dětí nižší nežli v jiných zemích (Korbel & Münich, 2019). Strategie vzdělávací politiky do roku 2030 doporučuje odstraňování socioekonomických bariér, a to jak v oblasti výdajů rodin spojených se vzděláváním, tak v oblasti domácí přípravy (Fryč et al., 2020).

V roce 2023 vznikla výzva Společně za dobrovolné domácí úkoly ve školách (Co nevíte o škole, 2025), která označuje domácí úkoly za nepřiměřenou zátěž a každodenní stres, a to nejen pro děti, ale také pro rodiče. Poukazuje na jejich negativní vliv z hlediska vztahů mezi dětmi a rodiči, kdy plnění úkolů v rodinách vede k vzájemné frustraci vedoucí ke křiku, hádkám, pláči. Upozorňuje i na přehazování zodpovědnosti za vzdělávání na rodiče zadáváním nové látky nebo nestihnuté látky a omezování trávení kvalitního společného volného času v rodinách.

Prarodiče - potenciální pomoc

Mezigenerační soužití představuje významný společenský a ekonomický faktor, role prarodičů při zajišťování péče o děti představuje důležitý pilíř podpory pro domácnost a podporuje porozumění mezi generacemi. Pomoc s péčí je užitečná pro wellbeing seniorů (Angelini et al., 2016), může být stěžejní i pro fungování rodičů a dětí. Jak jsme uváděli výše - pokud je na doprovody do školní družiny rodič sám, může být nemožné pracovat na plný úvazek. Práce na částečný úvazek ovšem znamená vyšší riziko chudoby. Zcela zásadní je pak pro rodiče a prarodiče sdílení péče v průběhu prázdnin - to nelze zajistit ani při zapojení dvou rodičů. Ohrožení v této souvislosti představuje prodlužování důchodového věku, kdy od 1. ledna 2025 dochází k zvyšování odchodu věku do důchodu postupně až na 67 let (ČSSZ, 2025). Mezigenerační pomoc s péčí o děti je očekávána především od žen (babiček). Modely a vzorce jejich zapojení jsou výrazně heterogenní, přičemž příčiny této variability mohou existovat na straně rodičů, prarodičů i být důsledkem okolností, například geografické vzdálenosti (Kuchařová & Nešporová, 2019).

Vzdělání pro 21. století - volný čas

Ve 21. století jsou společenská očekávání, kladená na rodiny, opravdu vysoká, přičemž vysoké nároky na sebe často kladou sami rodiče. Vzdělání a výchova v současné době vyžaduje vyšší emoční, časové a finanční investice, takový trend se nazývá intenzivní rodičovství (Sobotka, Matysiak, & Brzozowska, 2019). Rodiče věnují více pozornosti přímé interakci se svými dětmi a věnují se dětem více nežli tomu bylo v minulosti. Právě nárůst očekávání, jakož i nárůst finanční a časové náročnosti v důsledku intenzivní rodičovské péče může vést k nižšímu počtu dětí v rodinách, které se rodí ve vyspělých zemích.

Co vše zahrnuje úspěšné rodičovství a jaké všechny povinnosti musí rodič plnit? Stačí děti pouze živit, oblékat a učit základům společenských i hygienických norem nebo společnost očekává také dobré školní výsledky, sportovní dovednosti, jako je plavání nebo jízda na kole, hru na hudební nástroj a základy přežití, jako je rozdělávání ohně nebo postavení stanu? Očekávání jsou vysoká, časová náročnost značná, stejně jako jsou i finanční náklady, které z tohoto přístupu nezbytně vyplývají. Příkladem může být hra na hudební nástroj. Ta většinou probíhá v Základních uměleckých školách, kterých je v rámci ČR 520 (z toho 253 zřizují obce, 187 kraje a 74 je soukromých). Do těchto škol chodí více než 260 000 dětí, nejoblíbenější jsou hudební obory, kam chodí přibližně 170 000 (další možností jsou výtvarné, dramatické a taneční obory) (MŠMT, 2025). Vzhledem k tomu, že umělecké vzdělávání je zpoplatněno, je pro mnoho rodin nedostupné. PAQ Research (2025) a STEM (2025) uvádějí, že umělecké školy často kladou velký důraz na „elitnost“ svého vzdělávání, což je škoda, protože umělecké vzdělávání má potenciál zlepšit studijní možnosti a překonat sociální vyloučení pro statisíce dětí (PAQ Research & STEM, 2023).

Finanční náročnost intenzivního rodičovství se projevuje především v nákladech na dětské aktivity. Jejich ceny se samozřejmě liší – sportovní kroužek vás vyjde v průměru na 6 750 Kč za rok, jazykové a hudební kurzy 6 320 až 7 180 Kč za rok. Celkové průměrné výdaje na pravidelné volnočasové aktivity na jedno dítě tak dosahují přibližně 12 360 Kč ročně (Paloncyová et al., 2023) – a to jen na jedno dítě. Jednoduše lze dopočítat, že u dvou dětí by tato částka mohla vzrůst téměř na 25 000 Kč, přičemž do těchto výdajů není zahrnuto vybavení, které děti k některým z vybraných aktivit potřebují.

Šetření Život k nezaplacení (Český rozhlas, 2025) ukazuje, že rodinám s dětmi se během roku 2022 a začátkem roku 2023 snížila částka, kterou byli schopni měsíčně ze svého příjmu ušetřit, což zasáhlo především chudší domácnosti. Domácností s nižším než mediánovým příjmem ušetřily v průměru okolo 200 Kč místo 2900 Kč, které jim zbývaly v listopadu 2021. Snížily se tak disponibilní příjmy, kterými mohly pokrývat výdaje na vybavení, vzdělávání a volnočasové aktivity dětí. Rodiny s nižšími příjmy omezily především nákladné neformální aktivity, ke kterým patří školní výlety a volnočasové aktivity (Dvořáková et al., 2023).

Opatření realizovaná v ČR

Česká republika patří ke státům s vůbec nejštědřejším systémem daňové podpory rodin s malými dětmi. Přesto je její celková výdajová politika na rodinnou podporu – dávky, daňové úlevy, veřejné služby – v rámci celé EU jen lehce nadprůměrná. Většina podpory je soustředěna na daňové úlevy, zatímco podpora formou služeb péče o děti je velmi nízká (Kalíšková, 2017). Aktuálně platná Strategie rodinné politiky 2023 – 2030 (MPSV, 2023) má 5 hlavních cílů, které směřují na rodiny ve všech fázích rodinného života. Česká republika je v mezinárodním srovnání na špici v oblasti daňových úlev, které zároveň představují jediný univerzální finanční nástroj, který je možné chápat jako podporu rodin se staršími dětmi. Podpora formou daňových úlev je riziková v tom, že v případě ztráty zaměstnání rodina přichází i o podporu (MPSV, 2023).

Podporu chudších rodin v současné době může představovat nenároková dávka mimořádné okamžité pomoci, tzv. MOP. Dávka MOP může být poskytnuta na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte. To zahrnuje i úhrady nákladů spojených s účastí dítěte na škole v přírodě, táboře, zájmových kroužcích nebo lyžařském výcviku a rovněž úhradu školních pomůcek. Vyplacení ale není automatické. Poskytnutí dávky je posuzováno individuálně, přičemž se zohledňuje nezbytnost účasti dítěte na dané aktivitě a dostupnost obdobné finančně méně náročné činnosti. Dávka je poskytnuta přibližně polovině žadatelů, jak naznačují dostupná data MPSV. Problémem jsou často chybně vyplněné žádosti (MPSV, 2025).

Návrhy Českých priorit v oblasti služeb pro školní děti:

Dostupné družiny s flexibilní otevírací dobou, která umožňuje zaměstnaným rodičům pracovat na plný úvazek.
Zajištění školních družin v době prázdnin - rodiče mají 4 až 5 týdnů dovolené, děti cca 11 - 12 týdnů - řada rodin se dostává do neřešitelných situací. Příměstské i běžné tábory jsou na mnoha místech finančně nedostupné. Mohlo by se jednat o jednu družinu pro více škol - podobně, jako je situace řešena v případě škol mateřských. Náklady zhruba 633 milionů Kč za celé léto.
Bezplatné školní družiny pro děti, na něž rodiče berou přídavky na děti a chodí do 1. až 3. třídy (přibližně 63 000 dětí). Náklady 126 milionů Kč za školní rok.
Školní stravování zdarma (snídaně, obědy) - pozitivní dopady tohoto opatření jsou potvrzeny v rámci pilotního ověřování. Zajištění bezplatného stravování (obědů a snídaní) pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí doporučuje řada odborníků (NPI, 2022; Korbel, Zeman & Škvrňák, 2024). Vzhledem k potřebě širší podpory rodin by opatření mohlo být realizováno v krajích s vyšším podílem rodin ohrožených sociálním vyloučením (kraje Ústecký, Moravskoslezský, Karlovarský).
Bezplatné zajištění školních pomůcek - náklady obce (cca 2 000 Kč na žáka)
Dobrovolné domácí úkoly - možným dopadem by bylo více prostoru pro kvalitní sdílený volný čas v rodinách s dětmi a zároveň snížení dopadů socioekonomického statusu na školní výsledky dětí.
Snížení zatížení souvisejícího s intenzivním rodičovstvím - města bez aut (aby děti mohly chodit pěšky do školy a za svými aktivitami), kroužky ve škole, úkoly v družině. Dokud budou časové náklady kladené na rodiče enormní, povede to ke snižování plánovaného počtu potomků. Navíc školy by měly mít pochopení pro větší rodiny, participace na jednorázových školních aktivitách by měla být dobrovolná, bez sociálního tlaku (rodič více dětí nestihne všechny vánoční besídky atd.).
Na státních ZUŠ jeden obor zdarma pro rodiny s nárokem na sociální dávky (zdaleka ne všichni rodiče zvládnou požádat o MOP, případně jim nemusí být vyplacena). Toto opatření by mohlo podpořit inkluzi dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí. Odhadem se jedná o 190 000 dětí, při zájmu čtvrtiny z nich by byl náklad necelých 300 mil. Kč ročně.
Podpora pro větší rodiny - zdarma hra na hudební nástroj (ZUŠ) a sport dle vlastní volby (včetně vybavení) pro děti třetí a další v pořadí. Jejich počet ve věku 6 - 15 let se odhaduje na cca 175 000 (ČSÚ, 2025; ČSÚ, 2025) a rodiny s více dětmi uvádí jako velmi zatěžující výdaje za volnočasové aktivity dětí. Náklady veřejných rozpočtů, při zájmu poloviny dětí, přibližně 600 mil. Kč ročně.

Výpočet pro školní družiny

V létě většina školních družin zavírá. Ale co kdyby část dětí mohla tuto službu využívat i o prázdninách – třeba když rodiče nemohou čerpat dovolenou nebo nemají jinou možnost hlídání? Připravili jsme jednoduchý orientační výpočet, kolik by to stát mohlo stát.

Za běžného školního roku navštěvuje školní družiny v ČR zhruba 361 500 dětí. Na základě zkušeností s provozem mateřských škol v létě jsme odhadli, že by jich přes léto využilo družinu asi 30 %. To znamená asi 108 500 dětí.

Při předpokladu 25 dětí na jednu vychovatelku bychom potřebovali přes 4 300 vychovatelek. Odhadli jsme jejich měsíční hrubou mzdu na 31 100 Kč, k ní přičetli všechny odvody a režijní náklady (např. ONIV a letní příplatky kompenzující další personalistické komplikace) a dostali jsme celkové měsíční náklady asi 72 900 Kč na jednu vychovatelku včetně prostor, kde má s dětmi být. Vynásobeno počtem vychovatelek a dvěma letními měsíci vychází celkové náklady na zhruba 633 milionů Kč za celé léto.

Když se takto zjištěné číslo porovná se 187,9 miliardami ročně, které stojí regionální školství či 8,2 miliardami ročně, což je odhad nákladů provozu školních družin, působí rozumně. Konkrétně kdybychom pouze odhad nákladu družin přepočítali z deseti obvyklých měsíců na dva letní a 30 % kapacity, jsme na 492 milionech Kč, takže užitá kompenzace dodatečných nákladů a personálních rezerv ve výpočtu zmíněných 633 milionů může krýt mnoho z reálných problémů, které by s realizací byly spojeny.

Těchto 633 milionů Kč ročně je přibližně cena jednoho menšího infrastrukturního projektu – ale s přímým dopadem na kvalitu života mnoha rodin.

Popis	Hodnota	Jednotka
Počet žáků v družinách	361 566	dětí
Podíl dětí docházejících v létě	30,00 %	odhad
Počet dětí v létě	108 470	dětí
Počet dětí na jednu vychovatelku	20	dětí
Počet potřebných vychovatelek	4 339	osob
Hrubá mzda vychovatelky	31 100	Kč / měsíc
Náklady na vychovatelku (vč. odvodů, ONIV, aj)	72 891	Kč / měsíc
Letní náklady na provoz družin	632,5	mil. Kč / 2 letní měsíce
Roční odhad nákladů na družiny celkem	8,2	mld. Kč / rok

Více informací a naši studii k tématu najdete na stránce projektu Porodnost v České republice.

Použité zdroje

Angelini, V., Klijs, B., Smidt, N., & Mierau, J. (2016). Associations between childhood parental mental health difficulties and depressive symptoms in late adulthood: The influence of life-course socioeconomic, health and lifestyle factors. PLOS ONE, 11(12), e0167703. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0167703

Barnett, W. S. (2008). Preschool education and its lasting effects: Research and policy implications. National Education Policy Center. https://nepc.colorado.edu/publication/preschool-education

Beaujot, R., & Ravanera, Z. (2008). Family change and implications for family solidarity and social cohesion. Canadian Studies in Population, 35(1), 73–101. https://doi.org/10.25336/p69316

Bičáková, A., & Kalíšková, K. (2015). Od mateřství k nezaměstnanosti: Postavení žen s malými dětmi na trhu práce. Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i. https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_8_2015_Od_materstvi_k_nezamestnanosti/files/extfile/IDEA_Studie_8_2015_Od_materstvi_k_nezamestnanosti.pdf

Council of the European Union. (2018). Directive of the European Parliament and of the Council on work-life balance for parents and carers and repealing Council Directive 2010/18/EU. https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10291-2018-INIT/en/pdf

Cunha, F., & Heckman, J. (2007). The technology of skill formation. American Economic Review, 97(2), 31–47. https://doi.org/10.1257/aer.97.2.31

Česká správa sociálního zabezpečení. (2025). Důchodová reforma. https://www.cssz.cz/duchodova-reforma

České priority. (2022). Veřejnost podporuje zapojení odborníků do politického rozhodování: Postoje veřejnosti ke způsobům politického rozhodování. https://www.ceskepriority.cz/files/cp-postoje-verejnosti-ke-zpusobum-politickeho-rozhodovani-report.pdf

České priority. (2023). Dlouhá a genderově nevyvážená rodičovská dovolená. https://www.ceskepriority.cz/files/mnsp-rodicovska-write-up.pdf

Český statistický úřad. (2025). Pohyb obyvatelstva – rok 2024. https://www.czso.cz/csu/czso/pohyb-obyvatelstva-1-ctvrtleti-2024

European Commission. (2022). A European Care Strategy for caregivers and care receivers. https://employment-social-affairs.ec.europa.eu/news/european-care-strategy-caregivers-and-care-receivers-2022-09-07_en

Frelich, J. (2020). Kam míří lidé, kteří se stěhují? Statistika & my. https://statistikaamy.csu.gov.cz/kam-miri-lide-kteri-se-stehuji

Gargulák, K., Fabšíková, N., Galan, S., Stuchlík, J., & Zeman, J. (2024). Lepší školy a méně administrativy. Rozdrobenost vzdělávacího systému vyřeší místní školská správa. PAQ Research. https://www.paqresearch.cz/post/lepsi-skoly-a-mene-administrativy-rozdrobenost-vzdelavaciho-systemu-vyresi-mistni-skolska-sprava/

Grossmann, J., & Münich, D. (2023). Ruce a mozky českých žen stále nevyužity. Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i. https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_01_2023_Ruce_a_mozky_ceskych_zen/files/extfile/IDEA_Studie_01_2023_Ruce_a_mozky_ceskych_zen.pdf

Guzzo, K. B., & Hayford, S. R. (2020). Pathways to parenthood in social and family context: Decade in review, 2020. Journal of Marriage and the Family, 82(1), 117–144. https://doi.org/10.1111/jomf.12618

Henzlerová, E. (2022). Vzdělané ženy dělí čas mezi děti a práci. Statistika & my. https://statistikaamy.csu.gov.cz/vzdelane-zeny-deli-cas-mezi-deti-a-praci

Kalíšková, K. (2017). Podpora rodin s dětmi: Daně, dávky a veřejné službyю Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i. https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_7_2017_Podpora_rodin_s_detmi/files/extfile/IDEA_Studie_7_2017_Podpora_rodin_s_detmi.pdf

Kalíšková, K. (2017). Rodinná politika ve volebních programech: přehled a rozbor. Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i. https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_14_2017_Rodinna_politika_ve_volebnich_programech/files/extfile/IDEA_Studie_14_2017_Rodinna_politika_ve_volebnich_programech.pdf

Kalíšková, K., Münich, D., & Pertold, F. (2016). Veřejná podpora míst ve školkách se vyplatí: analýza výnosů a nákladů. Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i. https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_3_2016_Verejna_podpora_mist_ve_skolkach/files/extfile/IDEA_Studie_3_2016_Verejna_podpora_mist_ve_skolkach.pdf

Karpinska, K. et al. (2016). Intergenerational linkages in the family: The organization of caring and financial responsibilities: Summary of results (Working Paper No. 61). FamiliesAndSocieties. https://www.familiesandsocieties.eu/wp-content/uploads/2016/11/WP61Karpinskaetal2016.pdf

Korbel, V., & Gargulák, K. (2024). V navrhovaném rozpočtu MŠMT chybí přes 50 miliard. Ukazujeme 14 oblastí, kde ušetřit a kam investovat. PAQ Research. https://www.paqresearch.cz/post/v-navrhovanem-rozpoctu-msmt-chybi-pres-50-miliard-ukazujeme-14-oblasti-kde-usetrit-a-kam-investovat/

Kuchařová, V. (2020). Reflexe rodinné politiky – očekávání a postoje: Souhrn podkladů pro potřeby odboru rodinné politiky a ochrany práv dětí MPSV ČR. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_480.pdf

Kuchařová, V., & Nešporová, O. (2019). Rodinná politika a formální a neformální péče o předškolní děti ve vybraných státech Evropy. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 55(4), 473–501. https://doi.org/10.13060/00380288.2019.55.4.474

Lebeda, T. et al. (2022). České školství v mapách: Prostorová analýza podmínek, průběhu a výsledků předškolního, základního a středního vzdělávání. Česká školní inspekce. https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2022_p%C5%99%C3%ADlohy/Dokumenty/Ceske-skolstvi-v-mapach_everze.pdf

Lebeda, T. et al. (2022). Zajímavosti českého vzdělávání: Vybrané faktory ovlivňující podmínky, průběh a výsledky vzdělávání (Sekundární analýza). Česká školní inspekce. https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2023_p%C5%99%C3%ADlohy/Dokumenty/Sekundarni_analyza_Zajimavosti_ceskeho_vzdelavani_finalPT.pdf

Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2023). Strategie rodinné politiky 2024–2030. https://www.mpsv.cz/documents/20142/4552532/Strategie+rodinn%C3%A9+politiky.pdf/9c99b57b-9668-8a27-4e9c-bf284b7faa32?t=1697101274831

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2019). Nejčastější dotazy k předškolnímu vzdělávání. https://msmt.gov.cz/vzdelavani/predskolni-vzdelavani/nejcastejsi-dotazy-k-predskolnimu-vzdelavani-aktualizace-k

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2024). Hodnocení Strategie 2030+: Zlepšila se péče ve školkách i vybavení škol. https://msmt.gov.cz/ministerstvo/novinar/hodnoceni-strategie-2030-zlepsila-se-pece-ve-skolkach-i

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2025). Informace k úplatám za vzdělávání v mateřských školách, školních družinách a školních klubech veřejných zřizovatelů pro školní rok 2024/2025. https://edu.gov.cz/methodology/metodicky-material-ke-stanoveni-uplaty-za-vzdelavani-v-materskych-skolach-skolnich-druzinach-a-skolnich-klubech-verejnych-zrizovatelu-od-1-1-2024/

Moree, D. (2019). Cesty romských žáků ke vzdělávání. Dopady inkluzivní reformy. Nadace OSF. https://osf.cz/wp-content/uploads/2019/06/Cesty_romskych_zaku_ke_vzdelavani_Dopady_inkluzivni_reformy.pdf

OECD. (2018). Czech Republic in Education at a Glance 2018: OECD Indicators. OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/eag-2018-42-en

OECD. (2025). Early childhood education & care. https://gpseducation.oecd.org/IndicatorExplorer?plotter=h5&query=8

OECD. (2025). Reducing inequalities by investing in early childhood education and care. https://doi.org/10.1787/b78f8b25-en

Paloncyová, J., & Höhne, S. (2023). Slaďování práce a rodiny: Souhrnná výzkumná zpráva z šetření „Současná česká rodina 2020–2022“. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. https://www.rilsa.cz/wp-content/uploads/2024/01/Paloncyova_Sladovani_prace_a_rodiny.pdf

Paloncyová, J., Höhne, S., Křečková Tůmová, N., Svobodová, K., & Vidovićová, L. (2023). Zpráva o rodině 2023. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_548.pdf

PAQ Research. (n.d.). Proč záleží na předškolním vzdělávání. https://mapavzdelavani.cz/predskolni-vzdelavani?orp=1988

Pirmin Fessler & Alyssa Schneebaum. (2019). The educational and labor market returns to preschool attendance in Austria. Applied Economics, 51:32, 3531-3550, DOI: 10.1080/00036846.2019.1584368

Prokop et al. (2020). Souvislost sociálního znevýhodnění a vzdělávacích problémů. PAQ Research.https://www.paqresearch.cz/post/souvislost-soci-c3-a1ln-c3-adho-znev-c3-bdhodn-c4-9bn-c3-ad-a-vzd-c4-9bl-c3-a1vac-c3-adch-probl-c3-a9m-c5-af/

Prokop, D., Korbel, V., Dvořák, T., & Marková, L. (2021). Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity. PAQ Research. https://www.paqresearch.cz/post/nerovnosti-vzdelani-neefektivita/

Síť pro rodinu. (2025). O nás. https://sitprorodinu.cz/o-nas/

Sobotka, T., Matysiak, A., & Brzozowska, Z. (2019). Policy responses to low fertility: How effective are they? UNFPA. https://www.unfpa.org/sites/default/files/pub-pdf/Policy_responses_low_fertility_UNFPA_WP_Final_corrections_7Feb2020_CLEAN.pdf

Úřad vlády České republiky. (2021). Strategie rovnosti, začlenění a participace Romů (Strategie romské integrace) 2021–2030. https://www.dataplan.info/img_upload/7bdb1584e3b8a53d337518d988763f8d/strategie-rovnosti-zacleneni-a-participace-romu-2021-2030-textova-cast_ok_2.pdf

Vrána, F. (2025). Klára Kalíšková: Ženy na mateřské chtějí pracovat více, státu utíkají miliardy. Vědavýzkum.cz. https://vedavyzkum.cz/rozhovory-a-osobnosti/rozhovory/klara-kaliskova-zeny-na-materske-chteji-pracovat-vice-statu-utikaji-miliardy

Wellcome Global Monitor. (2020). Wellcome Global Monitor 2020: Covid-19. https://cms.wellcome.org/sites/default/files/2021-11/Wellcome-Global-Monitor-Covid.pdf

Zákon č. 84/2025 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2026, ve znění pozdějších předpisů. (2025, březen 27). Zákony pro lidi. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2025-84

Zykanová, T., & Janhubová, K. (2022). Analýza dostupnosti zařízení péče o děti v předškolním věku. Ministerstvo práce a sociálních věcí. https://www.esfcr.cz/documents/21802/17489737/Anal%C3%BDza+dostupnosti+za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD+p%C3%A9%C4%8De+o+d%C4%9Bti+v+p%C5%99ed%C5%A1koln%C3%ADm+v%C4%9Bku/286e5037-e5a4-4b88-a608-e95580f3c412

← zpět na výpis článků