Three horizons


Fáze analytického procesu

Předvídat

Cíl a popis

Metoda three horizons sleduje, jak se probíraný scénář či obecně budoucnost vyvine v závislosti na trendech a pokroku systému. Přidaná hodnota spočívá v rozlišení mezi aktuální realitou, jejíž relevance postupně klesá (1. horizont), a vývoji, které transformují aktuální stav systému (2. a 3. horizont).

Přístup

Tři horizonty lze považovat za rámec či vodítko pro diskuzi mezi respondenty šetření: dochází k identifikaci vývoje jednotlivých problémů. Nejlepší je k metodě přistupovat prostřednictvím participativních metod: workshop, expertní panel či Delphi.

Vstupy

Mimo poznatků, které byly identifikovány v první části Porozumět, by do metody měly vstupovat i vize nebo scénáře.

Design

Šablona níže byla přejata ze studie SOIF (2019):

Postup

V případě metody three horizons lze postupovat například formou workshopu, který uvádí SOIF (2019):

Krok 1: Představení scénářů či vizí
Úvodní krok spočívá v představení scénářů či vizí, se kterými se bude pracovat.

Krok 2: Prozkoumání přítomnosti
V druhém kroku dochází k diskuzi nad otázkami, jak svět vypadá dnes a jaké jsou dnešní podmínky. Účastníci workshopu se věnují prvnímu horizontu, který zdůrazňuje, co je známé, co je samozřejmé, co (často mylně) předpokládáme, že "bude vždy s námi", přičemž relevance tohoto horizontu bude s časem postupně klesat, neboť jeho aspekty budou brzy zastaralé.

Krok 3: Prozkoumání budoucích podmínek
Třetí krok se věnuje tomu, jak bude budoucnost vypadat - tj. třetí horizont - který klade důraz na nové, převratné a vizionářské a na rozchod s minulými tradicemi a současnými předpoklady ve scénářích (či vizích). Horizont se orientuje na postupy, vynálezy apod., které sice můžeme vidět dnes, ale zdaleka nepatří do hlavního proudu společnosti. Příklady facilitačních otázek ke třetímu horizontu jsou: Co se mění s tím, jak vznikají zcela nová paradigmata, nové způsoby komunikace a činností? Jaký nový problém, trend nebo inovace vás znepokojuje (těší)?

Krok 4: Prozkoumání změn
Třetí krok je zaměřený na to, co se potřebuje změnit - tedy druhý horizont - který klade důraz na postupnou adaptaci, opatření, která se brání změnám, a praktické nové inovace, které vytvářejí příležitosti plynoucí ze změn. Facilitační otázky čtvrtého kroku jsou například: Co se bude muset změnit v druhém horizontu, abyste přešli z prvního do třetího horizontu? K jakým událostem může dojít při přechodu mezi prvním a třetím horizontem? Jak by se události mohly odehrát v čase? Jaké předpoklady jsou zpochybněny změnami ve třetím horizontu?

Krok 5: Co se aktuálně skutečně děje?
Pátý krok se vrací ke třetímu horizontu. Cílem tohoto kroku je odhalit, co se již dnes skutečně děje, co může ovlivnit třetí horizont.

Krok 6: Co by mělo zůstat zachováno?
Šestý krok se věnuje aktuálnímu stavu systému a klade si otázku, co aktuálně je spolehlivé a mělo by být zachováno i v budoucnu.

Krok 7: Závěr
Obsahem závěrečného šestého kroku je zrekapitulovat klíčové poznatky: Co musí být zachováno i v budoucnu? Co ztrácí na relevanci? Co je budoucnu třeba podporovat nebo naopak zpomalovat? Jaké nové trendy nebo inovace budou transformovat aktuální systém a jaké budou utvářet budoucnost? Jak můžeme využít vznikajících změn k vytvoření nových služeb nebo schopností pro uspokojení nových nebo vznikajících potřeb? 

Výstup 

Výstup je vizuální mapa ilustrující vývoj a vzájemné ovlivňování pozorovaných hybných sil.

Interpretace a další využití

Vzhledem k tomu, že three horizons znázorňují vzájemnou interakci problémů, je vhodné navázat identifikací dopadů v rámci metody futures wheel, či v další části wind tunnelingem, aby došlo k formulaci relevantních strategických doporučení.

I v tomto případě lze výsledky považovat za cenné podklady pro strategické plánování, jenž díky této metodě bude odrážet nejen aktuální stav systému, ale i budoucí vývoj a potenciální hrozby a příležitosti. Přirozeně může být metoda užitečná i pro identifikaci investičních příležitostí, neboť je jasně určeno, jaké oblasti jsou progresivní, a naopak jaké oblasti brzy přestanou být relevantní.

Příklad studie

Metodu ve svém výzkumu zaměřeném na budoucí vývoj válečného letectva, využil Jordan (2021). Cílem výzkumu bylo pochopit proces probíhajících změn v této oblasti, které souvisejí s technologickým pokrokem spojeným se čtvrtou průmyslovou revolucí.