Umím přesně predikovat budoucnost?
Duben 5, 2023
Je za námi několikaměsíční období pravidelného zodpovídání náročných otázek v rámci turnaje FORPOL, což je příležitost, která přímo vybízí k reflektování a bilancování.
Jak pravděpodobně dobře víte, prvních 30 forecasterů postupuje do tzv. OPT (Odborného Predikčního Týmu). Ten má ambici se dále systematičtěji rozvíjet a dále napomáhat partnerům pocházejícím především z české veřejné správy v informovanějším rozhodování.
Nejen jeho členy však může zajímat několik aspektů forecastingu, kterých si řada z forecasterů nemusí být plně vědomá. Proto je tento text určen pro každého, kdo se zamýšlel nebo zamýšlí nad tím, co si z turnaje odnést a jak nad ním přemýšlet.
Chybovat je lidské … a nutné pro forecasting?
U řady otázek se nám může stát, že uděláme chybu – například nepřikládáme konkrétnímu faktoru dostatečnou pravděpodobnost (a nebo nám úplně unikne), případně jiným aspektům přikládáme relevanci příliš velkou.
Přestože pochybení v predikci, a s tím související ztráta cenných bodů na forecastingové platformě, může zabolet, je dobré myslet na to, že forecasting je kooperativní aktivita. Právě díky predikcím, které od obecného konsenzu mezi forecastery odvádějí a ukazují nové perspektivy a riskantnější scénáře (které mohou být více provokací než skutečným názorem daného forecastera), je možné docílit hlavních přidaných hodnot forecastingu. Těmi jsou především omezení zkreslení (biasu), eliminace extrémních scénářů a nebo oslabení vlivu šumu (noise) – tedy nerelevantních signálů, které nás vedou k nesprávným interpretacím. To vše pak vede k přesnějším skupinovým predikcím.
Forecasting je závislý na agregaci názorů většího počtu inteligentních lidí a pokud se vám konkrétní predikce nepovede, není to důvod hned věšet hlavu a pochybovat o svých schopnostech. Každopádně – i při pochybení komunitu posouváte v její schopnosti brát do úvahy nové pohledy a reflektovat názory ostatních. Tím pádem je dělání chyb nutnou a potřebnou součástí procesu tvorby kvalitní skupinové predikce.
Relativní x Absolutní úspěch
Na první pohled to nemusí být zřetelné a jasné, ale obecně u otázek v rámci turnaje můžeme úspěch nahlížet dvěma různými, a značně odlišnými, způsoby. Za úspěch můžeme prohlásit přesnost predikce samotné vůči skutečnému vyhodnocení – míru tzv. Absolutního úspěchu, nebo také míru kalibrace. Tady je ovšem důležité brát v potaz, že kalibraci – z desíti deset procent predikcí jedna dopadne správně apod. – lze vyhodnocovat až na základě většího počtu výsledků.
Druhou metrikou je pak Relativní úspěch – tzn. zisk Metaculus bodů dle naší přesnosti relativně vůči ostatním forecasterům, kteří se dané predikce účastnili. Právě bodové ohodnocení pak vidíme na platformě nejčastěji, to však neznamená, že je to jediná informace, kterou si z forecastingu můžeme odnést.
Zmíněné Metaculus points, které využíváme i v turnaji FORPOL, odměňují přesnost vůči konečnému vyhodnocení otázky, ale také risk (v podobě predikování dále od mainstreamové interpretace komunity). Zároveň “freeriding” – tzn. přizpůsobování názoru mainstreamu komunity, není zdaleka tolik lukrativní, jako právě riskování – za předpokladu, že je podpořené solidními argumenty, které hrají do karet takové predikci.
Délka přípravy pomáhá, ale naše osobní zkreslení hraje prim
Většina forecasterů jistě potvrdí, že kvalitní rešerše o tématu je nutnou podmínkou kvalitní predikce – a mají samozřejmě do značné míry pravdu. Pokud na hlubokou rešerši čas nemáme, znamená to, že hodnota našeho zapojení je pro utváření kvalitní skupinové predikce bezvýznamná? Rozhodně ne!
Na řadu otázek máme před samotným predikováním již utvořený názor – v některých máme větší přehled či expertízu a v jiných nikoliv, přesto ale názor velmi dobře můžeme mít. I pokud názor nemáme, nezačínáme ho tvořit neutrálně, ale jsme ovlivnění výchovou, procesem socializace a dalšími faktory. Toto naše předchozí naladění se propisuje i do vytváření predikcí, pokud nejsme opravdu extrémně opatrní. A přiznejme si – ne vždy jsme schopni si vlastní zkreslení uvědomit. Při individuální predikci (například experta z oboru) je takové zkreslení velký problém, pro skupinu jde však naopak o benefit, protože zkombinování různých pohledů ve většině případů vede ke zvýšení přesnosti.
Ve zkratce: forecasting je dovednost, ve které se můžeme stále učit a zlepšovat. I v případě, kdy si nejsme jisti mírou svého vlastního zkreslení, šumu kolem predikovaných otázek a aktuálních schopností, má náš příspěvek pro skupinovou predikci (ať ve formě číselné predikce nebo slovního komentáře) velkou hodnotu, protože napomáhá utvářet a zpřesňovat názor ostatních forecasterů, a nutí je lépe argumentovat, případně si své osobní šumy a zkreslení uvědomovat.
Učení se od ostatních zase napomáhá nám ve zlepšování osobních výsledků. Ze sdílení vlastní perspektivy pohledu (bez ohledu na její protichůdnost proti aktuálně převládajícímu mainstreamovému pohledu komunity) tak není potřeba mít obavu – rozvíjení zajímavé debaty pomáhá tvořit relevantnější predikce pro všechny.