Strategic Foresight report 2023

Minulý týden vydala Evropská Komise čtvrtý Foresightový strategický report, který analyzuje, jak "udržitelnost a blahobyt lidí postavit do centra otevřené strategické autonomie Evropy".  Report klade otázku, jak zajistit jednak spravedlivou tranzici a budování odolnosti a zároveň zajistit ekonomickou konkurenceschopnost, udržitelnost sociálního státu a roli lídra na globálním poli. Důraz je na průsečíky mezi sociálními a ekonomickými aspekty zelené tranzice. 

Hlavním východiskem reportu je, že dlouhodobý inkluzivní blahobyt, cesta k environmentální udržitelnosti a upevnění demokracie mohou být pro Evropu receptem na posílení její globální role. V průběhu přechodu k udržitelnosti, který zahrnuje jak ekonomickou, tak sociální udržitelnost, čelí ale EU několika výzvám.

• Geopolitická rekonfigurace (zejména rivalita Číny a USA, Ruská agrese na Ukrajinu, nástup nových hráčů na globálním poli), která ohrožuje evropskou ekonomickou bezpečnost (zranitelnost dodavatelských řetězců, závislost na dovozu kritických surovin) a mezinárodní spolupráci pro řešení environmentálních výzev 
• Neudržitelné výrobní a spotřební postupy, které jsou způsobené převažujícím zaměřením na ekonomické faktory bez náležitého zohlednění kvality růstu a pracovních míst . Potřeba pro adopci alternativních indikátorů růstu vedle HDP, snížení uhlíkové stopy a změnu chování spotřebitelů.  
• Potřeba vysokých investic do zelené tranzice z veřejných rozpočtů, které jsou ale čím dál tím více konfrontovány s dopadem demografických změn a environmentálních politik. Pro zajištění dostatečných finančních zdrojů tak bude růst význam soukromého sektoru (sustainable finance, taxonomie, green bonds…)
• Silné evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy, které kladou důraz na adaptabilitu. Výzvami jsou mimo jiné snížení genderových nerovností v oblasti věd (STEM), nedostatek lidských zdrojů v oblasti péče a zdraví nebo ještě prekarizace práce a mezigenerační reprodukce nerovností. 
• Rostoucí trhliny v sociální soudržnosti. Dopady klimatických změn a souvisejících opatřeními pro jejich mitigaci dopadají více na chudší a teritoriálně vyloučené části obyvatelstva. 
• Ohrožení demokracie a společenské smlouvy. Snižující se důvěra v instituce, rozmach dezinformací a konspirací dlouhodobě podkopávají schopnost vlád přijmout efektivní, přijatelná a spravedlivá opatření pro zajištění zelené tranzice a přináší s sebou riziko rozvoji autoritářských režimů.

Zpráva v návaznosti na to navrhuje deset oblastí, v nichž je třeba jednat, aby bylo v nadcházejících letech dosaženo cílů sociálně a ekonomicky udržitelné Evropy, která bude hrát silnější roli ve světě.

1. EU by měla i nadále podporovat členské státy, aby rozvíjely vysoce kvalitní sociální služby podporující začlenění, které zvyšují schopnost lidí přispívat k ekonomice a společnosti a zároveň realizují jejich potenciál a aspirace.
2. EU by měla nadále posilovat svůj koordinovaný rámec pro dosažení otevřené strategické autonomie, včetně hospodářské bezpečnosti.
3. Posílení vzájemných vazeb mezi vnitřními a vnějšími politikami EU, a to i s cílem posílit nabídku a působení EU na světové scéně.
4. EU by měla podporovat změny ve výrobě a spotřebě směrem k udržitelnosti.
5. Směřování k "Evropě investic" zvýšením soukromých finančních toků na podporu strategických investic pro transformaci.
6. Fiskální politiky a zdanění je třeba přizpůsobit dvojímu přechodu, ušetřit další investice do projektů na jeho podporu a poskytnout správné cenové signály a pobídky výrobcům, uživatelům a spotřebitelům a zároveň posílit fiskální udržitelnost.
7. Environmentální a sociální aspekty jsou již zohledněny v rozhodnutích veřejných i soukromých subjektů, ale je třeba je dále prosazovat. Alternativní metriky HDP by měly být dále rozvíjeny a postupně začleněny do tvorby politik EU.
8. Je třeba trvale usilovat o zvýšení účasti na trhu práce všech skupin obyvatelstva, zejména žen, osob se zdravotním postižením, starších osob, mladých lidí a dalších nedostatečně zastoupených skupin, které nejsou ani zaměstnané, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.
9. Základem tvorby politik by měla být mezigenerační a vnitrogenerační spravedlnost, inkluzivní účast a zastupitelnost všech občanů. EU by měla neustále posilovat svou schopnost bránit demokracii a právní stát.
10. EU musí strategicky předvídat možné katastrofické události a připravit se na jejich dopady, jak nedávno ukázala pandemie a ruská válka proti Ukrajině.

Foresightové strategické reporty připravuje Joint Research Center (JRC) od roku 2020 a slouží jako podklad pro priority Komise, pracovní program Komise a její víceleté plánování. Report byl představen členským státům EU na zasedání Rady pro obecné záležitosti 10. července. V listopadu bude následně Komise společně s Evropským parlamentem organizovat výroční konferenci Evropského systému strategické a politické analýzy (ESPAS). Bude to příležitost otestovat a prodiskutovat klíčová zjištění zprávy o interinstitucionálních globálních trendech pro rok 2024, kterou společně připravili instituce EU, a zamyslet se nad dalším postupem.