Guided by Foresight

Europe as a Task 2025

V rámci mezinárodní konference Europe as a Task, organizované organizacemi Europeum, Asociací pro mezinárodní otázky a Ústavem mezinárodních vztahů jsme za České priority v prostorách Černínského paláce na MZV uspořádali kulatý stůl Guided by Foresight: Strategies for an Uncertain World. Diskuse se věnovala praktickému využití foresightu a forecastingu ve veřejné správě.

Foresight se zaměřuje na zkoumání možných budoucností - pracuje s různými scénáři, které mohou působit nepravděpodobně, ale v budoucnu mohou sehrát klíčovou roli. Oproti tomu forecasting se snaží předvídat pravděpodobný vývoj na základě dostupných dat a trendů. Zatímco forecasting odpovídá na otázku co se stane, foresight řeší co všechno by se mohlo stát - a jak se na to připravit.

Kulatý stůl, který byl moderovaný Pavlínou Žákovou, náměstkyní ministra pro evropské záležitosti a také “šerpou” pro foresight, se zabýval otázkou, jak institucionalizovat foresight i forecasting v ČR.

Finsko je v tomto ohledu považováno za evropského lídra. Jaana Tapanainen-Thiess, generální tajemnice Government Foresight Group kanceláře Předsedy vlády popsala, jak se podařilo zakotvit foresight do rozhodovacích procesů všech 12 finských ministerstev. Klíčovým prvkem je foresightový ekosystém, který propojuje strategické plánování, horizontální spolupráci mezi resorty a účast expertů i veřejnosti. Tento ekosystém není jen o produkci scénářů, ale o vytváření kapacit uvnitř státní správy pro práci s nejistotou a ochotě přemýšlet o dříve “nemyslitelných” scénářích. Důraz je kladen na deliberativní přístup (využívání participativních metod, spolupráci s akademickým a občanským sektorem a pravidelné přehodnocování výchozích předpokladů a směřování). 

Na význam integrace foresightu do rozhodování státu upozornil Marek Havrda, člen Regulatorní kontrolní rady Evropské komise. Ve svém příspěvku zmiňoval důležitost přípravy různých scénářů, a zároveň identifikaci konkrétních “klíčových indikátorů” vývoje v jednotlivých scénářích. Tyto indikátory by měly být monitorovány a ideálně i predikovány pomocí forecastingu. Tímto způsobem by státní správy měly robustnější “early warning” systém a mohli reagovat na vývoj světa lépe a rychleji. 

Pohled z oblasti forecastingu přinesl Emile Servan-Schreiber, CEO společnosti Hypermind. Tato forecastingová platforma staví na konceptu kolektivní inteligence a využívá úsudkový forecasting jako nástroj pro přesné a adaptivní předpovědi budoucích událostí. Agregace názorů tzv. “forecasterů” často překonává expertní odhady i tradiční modely - například při předvídání voleb, ekonomických trendů nebo geopolitických událostí. Skvělým příkladem využití forecastingu ve veřejné správě v Evropě je nový francouzsko-švédský projekt Glimt, v rámci kterého ukrajinští analytici kladou strategicky důležité otázky, na které odpovídá cca 19.000 dobrovolných forecasterů z řad expertů i občanů.

Diskuze se věnovala konkrétním krokům k posílení foresightu v českých institucích. Zazněla shoda na:

1. Vytvoření dedikovaných kapacit uvnitř veřejné správy
2. Systematická podpora meziresortní koordinace v oblasti foresightu, a
3. Cílené posilování povědomí o důležitosti foresightu mezi politiky a veřejností.

Podle panelistů má ČR jedinečnou příležitost inspirovat se z osvědčených modelů, ale zároveň se stát zemí která bude v budoucnu excelovat svojí připravenosti i schopností strategického plánování.