Horizon scanning


Fáze analytické procesu

Porozumět

Cíl a popis

Horizon scanning lze považovat za esenciální součást foresightové studie. Cílem je lépe porozumět podstatě a tempu změny a na základě slabých signálů a trendů identifikovat náznaky budoucích příležitostí, hrozeb a pravděpodobného vývoje.

Přístup 

Metoda kombinuje desk research a kolektivní deliberace. Jde o syntézu mediálních a odborných článků, které obsahují informace o budoucím vývoji nebo nových trendech ve společnosti.

Vstupy

Do analýzy vstupují odborné publikace, kvantitativní data, databáze, výsledky sčítání lidu, sbírky zákonů, články v masmédiích, archivní spisy, ale i analýza sociálních sítí, blogy atp.

Identifikaci trendů lze mimo analýzu výše zmíněných zdrojů podpořit například výsledky participativních metod, jako je Delphi nebo workshop.

Design výzkumu

První šablona pro metodu Horizon scanning je určena pro sepisování esejí (tzn. zprávy, které popisují identifikované slabé signály, trendy apod.). 

Druhá šablona poskytuje podobný rámec pro identifikaci trendů. Ke každému trendu se do tabulky zapisují

  1. konkrétní důkazy o tom, že k trendu dochází, 
  2. podpůrný výzkum, který příslušný trend také popisuje, 
  3. širší souvislosti trendu (čas, dopad a směr) a 
  4. kategorizaci STEEP

Poslední, třetí, šablona, je vhodná ke vzájemné komparaci trendů z časového hlediska a jistoty výskytu. Hybné síly představují faktory, které způsobují vznik nebo ovlivňují vývoj určitého jevu či systému

Postup

Horizon scanning může kopírovat postup desk research. Desk research nicméně odkazuje na kolekci informací, která poskytuje větší přehled o tématu. Horizon scanning oproti tomu je zaměřený na identifikací nových trendů.

Krok 1: Stanovení cíle
Na samotném začátku musí být jasně určeno, co je předmětem studie, a zároveň musí být definováno, na jaké otázky či typy informací již nebude brán zřetel. Dále by měly být v prvním kroku zváženy následující otázky: 

  1. Co je více a co méně důležité? 
  2. Co si myslíme, že víme (known knowns)? 
  3. Co potřebujeme vědět (known unknowns)? Co očekáváme, že nevíme, že nevíme (unknown unknowns)?

Krok 2: Sběr informací
Vyhledávání a ukládání nových informací může být strukturované (pravidelné sledování webů, nastavení upozornění) nebo nestrukturované (náhodné vystavení, metoda sněhové koule). Základem je systematické zaznamenávání a následné sdílení mezi jednotlivými členy týmu.

Krok 3: Zpracování informací
Získané informace se v posledním kroku musí podrobit analýze, díky které budou identifikovány trendy, pravidelnosti a komplexní poznání aktuálního stavu systému. Výsledkem jsou krátké eseje: zprávy, které podrobně popisují danou problematiku.

Výstupy

Typický výstup metody jsou krátké zprávy, které podrobně popisují danou problematiku - slabé signály, trendy apod., které se vyjma popisu tématu zabývají i vztahem mezi tématem a politickou či strategickou oblastí, kterou foresight řeší. Důležitou součástí je tzv. sense making, tedy proč se autoři domnívají, že je téma důležité a jaké další otázky téma podněcuje. Tato otázka nicméně může být zodpovězena s pomocí delibrativních metod jako je Delphi či expertní panel.

Interpretace a další využití

Sepsané zprávy pomohou určit, jakým směrem zkoumaný systém směřuje. V dalším kroku lze na základě získaných informací provést visioning či scénáře.

Výsledky jsou cenný podkladový materiál zejména pro strategické aktivity, neboť odkrývají blízkou budoucnost. Jako příklad využití lze zmínit programy rozvoje obcí, protože např. technologické pokroky a trendy ve využívání volného času mají velký vliv na infrastrukturu města.

Příklad studie

Cílem výzkumu Flick et al. (2020) bylo prozkoumat příležitosti, výzvy a budoucí vývoj ICT v oblasti zdraví a stárnutí. Metoda horizon scanning vycházela z rozhovorů a analýzy literatury a politických dokumentů. Autoři identifikovali slabé signály změn v oblasti technologií, firem, obecně prostředí běžného života (smart domovy) a životě seniorů.