Scénáře

Fáze analytického procesu

Předvídat

Cíl a popis

Scénáře lze definovat jako konkrétní příběhy, které popisují, jakým směrem se budoucnost může vyvíjet. Cílem je zohlednit několik variant budoucího vývoje. 

Přístup

Užitečná je kombinace workshopu a doplňujícího výzkumu, který bude scénáře podporovat. Scénáře nicméně lze formulovat i dalšími participativními přístupy a foresightovými metodami (backcasting, futures wheel, three horizons).

Vstupy

Z hlediska vstupů a obecně přístupu je metoda scénářů velmi flexibilní: scénáře lze identifikovat také na základě vstupů jiných metod (viz výše). Je také příhodné, aby do scénářů vstupovaly výsledky horizon scanning, aby predikovaný vývoj plynule navazoval na aktuální trendy a stav systému.

Design

Tato metoda nemá pevně stanovený design. Pro ilustraci hybných sil lze například využít jednoduchou matici, kterou využili Kahnali et al. (2022). Matici lze případně využít i pro dosazení finálních scénářů, přičemž osy jsou v takovém případě nahrazeny jinými proměnnými, kterých se scénáře týkají: například společenské nerovnosti a uhlíková intenzita průmyslu (Kok et al., 2019). 

Postup

Britská Government Office for Science (2017) uvádí jako ilustrativní příklad scénářů popis budoucího vývoje po implementaci politického opatření či strategie (dále jen strategie), a sice ve formě workshopu. 

Krok 1: Definice hybných sil
Samotnému workshopu může předcházet zanesení hybných sil do jednoduché matice zmíněné v designu. Tato matice je následně k dispozici účastníkům workshopu.

Krok 2: Definice scénářů
Účastníci jsou na začátku workshopu rozděleni na několik skupin, přičemž každá skupina vytváří vlastní scénář, který bude v dalších krocích podroben konkrétnější analýze. Scénář by měl nést jméno, které příhodně odpovídá jeho obsahu.

Krok 3: Situace ve světě
Úvodní krok spočívá v samotné definici a konkrétnímu popisu scénáře, a to v globálním kontextu. Úkolem účastníků je ilustrovat, jak vypadá svět v jejich scénáři. Struktura facilitačních otázek musí odpovídat cíli studie, například: popis ekonomického (Roste ekonomika? Která země je hlavní ekonomickou velmocí? Jak otevřený je ekonomický trh?), klimatického (Jsou energie, voda a potraviny široce dostupné? Zajímá se společnost o životní prostředí?) a politického prostředí (Je mezinárodní spolupráce silná nebo slabá? Dochází k eskalaci napětí a jak ji státy řeší?)

Krok 4: Situace v Česku
Na první krok navazuje popis situaci v zemi, či regionu, kterému se strategie věnuje, přičemž struktura otázek se může opakovat.

Krok 5: SWOT analýza
S ohledem na logiku formulovaných scénářů: Jaké jsou silné stránky Česka v dané strategické otázce? Jaké jsou slabé stránky Česka v dané strategické otázce? Jaké jsou příležitosti pro Česko, které musí politika nebo strategie podporovat? Jaké jsou hrozby pro Česko, které strategie musí redukovat?

Krok 6: Vytvoření časové osy
Účastníci ve čtvrtém kroku identifikují 10 klíčových událostí, které vedou do budoucího scénáře.

Krok 7: Plenární prezentace
Účastníci v závěru plenárně představí zásadní body jejich scénářů. Po představení všech dochází k diskuzi: hledají se podobnosti, rozdíly a obecně hlavní poznatky celého workshopu.

Výstup 

Výstupy jsou krátké příběhy, které komplexně a systematicky popisují možné budoucí stavy zkoumaného systému. Příběhy by měly být stručné, koherentní, plausibilní a jasně diferencované. S výstupy scénářů lze pracovat i kreativním způsobem: lze je prezentovat např. výtvarnou soutěží, divadelním představení atp.

Interpretace a další využití

Obecně platí, že by na scénáře měly navazovat metody závěrečné části Plánovat, aby výsledky scénářů byly přímo transformovány na konkrétní kroky v politickém, strategickém či jiném rozhodování. Na scénáře lze plynule navázat například wind tunnelingem, ve kterém jsou zkoumaná opatření podrobena hodnocení relevantnosti ve formulovaných scénářích. Příhodné je také návazné použití metody backcasting.

Scénáře slouží k zohlednění několika variant budoucího vývoje. Díky nim lze identifikovat potenciální hrozby a příležitosti, kterým budou zainteresované strany čelit a nutné kompromisy, kterých je nutné dosáhnout ve strategických plánech. 

Příklad studie

Cílem studie Evropské komise (2022) bylo zmapovat rozsah změn, které může pandemie Covid-19 přinést do kontextu samotné EU a politiky EU v oblasti výzkumu a inovací. Pět scénářů bylo navrženo v procesu, který zahrnoval Horizon Europe Network a metody horizon scanning, online workshopy a tvorba scénářů.