Co je to "odolnost"?

Kde se inspirujeme

Stockholm Resilience Center je vyhlášené výzkumné centrum pro vědu o odolnosti a udržitelnosti na Stockholmské univerzitě ve Švédsku. Centrum se zaměřuje zejména na sociálně-ekologickou odolnost, kde se lidé a příroda studují jako integrovaný celek. Centrum poskytuje poradenství tvůrcům politik a průmyslu v oblasti řízení ekosystémů a dlouhodobě udržitelného a spravedlivého rozvoje v Evropě i jinde ve světě. Mezi nejvýznamnější výstupy činnosti centra patří koncept Planetárních mezí (Rockström et al., 2009). Koncept představuje celkem devět mezí, v nichž se lidstvo může dále rozvíjet a prosperovat pro další generace.

Populární koncept Ekonomie koblihy (Doughnut Economics), který rozvádí Planetární meze, definovala v roce 2012 Kate Raworth. Zjednodušeně lze koncept chápat jako kompas pro lidskou prosperitu v 21. století, jehož cílem je uspokojit potřeby všech lidí v rámci možností planety. Skládá se ze dvou soustředných kruhů, mezi kterými se nachází ekologicky bezpečný a zároveň sociálně spravedlivý operační prostor: 1) sociální základ, který má zajistit, aby nikomu nechyběly základní životní potřeby, a 2) ekologický strop, který má zajistit, aby lidstvo kolektivně nepřekročilo planetární meze, které chrání systémy Země podporující život.

OECD se ve své publikaci Just How Resilient are OECD and EU Countries? věnuje kvantifikaci odolnosti členských zemí v kontextu pandemie covid-19. Autoři mj. došli k závěru, že státy, které dokáží rychle a účinně zohlednit rady odborníků při tvorbě politik nebo při úpravách příslušných politik, obvykle účinněji reagují na krize. Dále je zásadní, aby s rozvojem krize zůstal okruh poradních odborníků a sociálních skupin dostatečně otevřený a prostupný pro nové zástupce. Tím je zajištěno, že budou zohledněny nové poznatky a přehlížené problémy. Ve všech zkoumaných zemích chybí formálně zavedené mechanismy schopné identifikovat, účinně vyvažovat a koordinovat rozdílné pohledy a protichůdné cíle v průběhu krize.

Jak v Českých prioritách podporujeme odolnost?

Odolnost lze podporovat různými způsoby v závislosti na pozorované úrovni. Například psychickou odolnost jedince lze zvýšit pohybovou aktivitou, socializací či pobytem v přírodě. Naše organizace se ale zaměřuje na systémovou odolnost a odolnost komunit či měst.

Mezi naše hlavní pilíře odolnosti patří:

Kvalitní foresight: Mnoho autorů (např. Boyd et al. 2015; Muiderman et al. 2020) zdůrazňuje, že jedna z klíčových složek odolnosti je anticipační vládnutí. Aby společnost byla odolná je nezbytné předvídat možné krize a hrozby budoucnosti. Je důležité, aby společnost jednala preventivně a ne až v reakci na problémy. Pouze v takovém případě se může společnost připravit a adaptovat na budoucí stav, aby nebyla externí hrozbou výrazně změněna a fungovala stále podobným způsobem.

Přenos poznatků: důležitý prvek odolnosti je také přenos vědeckých poznatků do politického rozhodování. Pouze odolná společnost se rozhoduje na základě empirických znalostí a názorech relevantních odborníků. V opačném případě hrozí, že se budou realizovat spíše populární rozhodnutí než ta správná. Efektivní přenos poznatků také podporuje další významný aspekt odolnosti, kterým je rychlost reakce na blížící se krizi.

Široký network: Do tvorby politik v odolné společnosti musejí vstupovat zástupci různých sfér: od soukromých společností, neziskových organizací, výzkumných center až po širokou veřejnost. Naším cílem je propojovat tyto sféry, aby se tvůrcům politik dostával různorodý vhled na určité výzvy.

Jak se měří odolnost?

Posouzení míry odolnosti vyžaduje lokálně-specifický přístup a reflexi zkoumaného tématu. 

Kontokosta a Malik (2018) například hodnotili odolnost městských částí New Yorku vůči přírodním rizikům a pro výpočet odolnosti vytvořili indikátorovou soustavu, která obsahovala mj. následující proměnné: hustota obyvatelstva, podíl obyvatel v post a předproduktivním věku, podíl volných bytových jednotek, či podíl obyvatelstva bez zdravotního pojištění.

OECD hodnotila odolnost celých státních útvarů také na základě vybraných indikátorů, které byly konstruovány díky kombinaci kvantitativního a valitativního výzkumu, který probíhal v několika iteracích. Mezi zmíněné indikátory například patří: svoboda tisku, lidská práva a politické svobody, neformální demokratická pravidla, zpětná vazba a adaptace, či veřejné konzultace.

Jaké existují strategie odolnosti?

Odolnost je aktuálně ve světě rozvíjena na mnoha úrovních. Například v EU byl formulován program The Recovery and Resilience Facility, jehož cílem je zmírnit hospodářský a sociální dopad pandemie koronaviru a učinit evropské ekonomiky a společnosti udržitelnějšími, odolnějšími a lépe připravenými na výzvy a příležitosti zelené a digitální transformace. Nástroj je dočasným nástrojem obnovy. Aby unijní státy mohli z nástroje čerpat finance, musí předložit národní plány obnovy a odolnosti pro Evropskou komisi: v Česku je jím Národní plán obnovy.

V zahraničí se často zpracovávají strategie odolnosti pro konkrétní města. Například londýnská strategie odolnosti, jejíž hlavní vizí je vytvořit město, které má systémy, přístupy a flexibilitu pro zvládání nepředvídatelných událostí a pro obnovení nového a lepšího normálu, pokud dojde ke komplikacím. Strategie je rozdělena do třech hlavních oblastí, přičemž tyto oblasti nejsou na sobě nezávislé: Lidé, Místo a Proces. Každá z oblastí disponuje několika konkrétními opatřeními, například: revitalizace nevyužívaných lokalit, vzdělávání v oblasti první pomoci, využívat předvídání, zvýšení potravinové bezpečnosti pochopením londýnských dodavatelských řetězců, či zvýšení bezpečnosti budov.