Mapování nákladů společenských problémů

V České republice trpí zhruba 20 až 25 % dospělých obyvatel obezitou - chronickým onemocněním, které souvisí s řadou závažných komorbidit. Stejně tak se postupně zvyšuje podíl dětí s obezitou. Obezita je mezi endemickými zdravotními riziky specifická tím, že narozdíl od např. kouření nevede k tak radikálnímu navýšení mortality. Zároveň ovšem platí, že s ní spjatá onemocnění - jako jsou např. diabetes mellitus 2. typu nebo ischemická choroba srdeční - razantně zhoršují kvalitu života a generují vysoké náklady na léčbu dotčených pacientů.

Diabetes mellitus je všeobecně jedním z nejrozšířenějších chronických onemocněním po celém světě, které má závažné následky nejen v podobě vysokého počtu úmrtí, ale také negativně ovlivňuje každodenní život jednotlivců a výrazně zvyšuje riziko vzniku mikro a makrovaskulárních onemocnění. 

Je součástí národního folklóru, ale také empirickou skutečností, že v České republice dochází k nadprůměrné konzumaci alkoholu, který má v různých formách ve zdejších regionech tradici. V roce 2021 se ČR umístila na 3. místě v rámci států EU i OECD co do konzumace čistého alkoholu na osobu - lokálním specifikem však je, že narozdíl od mnoha jiných států je tato konzumace dlouhodobě ustálená na cca 11 až 12 litrech na osobu starší 15 let na rok. Tento vysoký příjem alkoholu má řadu dopadů, které souvisejí s navýšenými společenskými náklady.

Dlouhodobá nezaměstnanost je považována za předvoj chudoby a nouze, jelikož už v krátkodobém sledu po ztrátě zaměstnání dochází ke snížení příjmu v průměru na polovinu dosahovaného v předchozím zaměstnání. Socioekonomická situace jedinců a jejich rodin se s rostoucí délkou času stráveného v nezaměstnanosti zhoršuje. Dopady jsou tedy na jedné straně ekonomického charakteru, na straně druhé se však objevuje řada dalších sociálních a psychologických dopadů, které ovlivňují nejen samotné jedince, ale i jejich blízké okolí a v celkovém rozsahu i společnost jako celek.

Adolescence, jako kritické období vývoje, je spojeno s mnoha výzvami a změnami, které mohou mít významný dopad na duševní pohodu a zdraví jedince. 

Zatímco řada mladých lidí prochází touto fází bez větších obtíží, mnozí čelí různým psychickým problémům - zejména depresím, které mohou ovlivnit kvalitu života i do budoucnosti. Současně je patrné, že počet mladých lidí trpících depresemi stoupá a společně s tímto negativním trendem jsou spojené značné společenské náklady

Podíl pravidelné fyzické aktivity u dětí a dospělých se snižuje, s výrazným trendem k poklesu zejména u adolescentů a dětí. Nedostatek pohybové aktivity má značný negativní dopad na zdraví a pohodu jednotlivců a může vést k různým zdravotním komplikacím, jako je větší riziko předčasného úmrtí, výskytu řady neinfekčních onemocnění, k obezitě či k celkově nižší kvalitě života.

Kvalita ovzduší je považována za jeden z nejzávažnějších celosvětových zdravotních problémů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je možné znečištěnému venkovnímu ovzduší celosvětově připsat za rok 2019 až 4,2 milionu předčasných úmrtí ročně - tedy více než obezitě a dopravním nehodám dohromady. Ačkoliv většina těchto úmrtí připadá na nízko - a středně příjmové státy, ani v Evropě - resp. EU - není dosaženo uspokojivých čísel. 

Téměř 70 % energie spotřebované českými domácnostmi v roce 2021 bylo vynaloženo na vytápění bytů - podíl o něco vyšší, než průměr EU (64,4 %). To odpovídá zhruba celonárodní pětině finální spotřeby energie. Přes dosavadní pokrok se celková spotřeba energie budov (z většiny tvořená rezidenčními budovami) mezi lety 2000 a 2019 držela na podobných úrovních, s výkyvy způsobenými převážně extrémními topnými obdobími. Jedním z důvodů je přetrvávající nízká úroveň zateplení rezidenčních budov, kde zůstává i přes četné podpůrné programy např. 21 % bytů v domech postavených před rokem 1970 (tvořících cca 40 % bytového fondu celkem) úplně bez jakéhokoliv zateplení.

Rodičovská dovolená a s ní spojené dávky představují klíčový nástroj, kterým stát podporuje rodiny s malými dětmi. Tento systém je navržen tak, aby pomáhal rodičům při péči o dítě, zajišťoval rodinnou stabilitu a poskytoval finanční zabezpečení. Přesto však může mít i nežádoucí důsledky, zejména pokud jde o ekonomickou stabilitu rodin a zaměstnanost rodičů. V České republice je tradičně kladen důraz na dlouhou rodičovskou dovolenou, kterou čerpají především ženy. Od roku 2024 mohou rodiče zůstat na rodičovské dovolené až do tří let věku dítěte. I přes změny ve společenském vnímání rolí mužů a žen jsou to stále většinou ženy, které se vzdávají části své pracovní kariéry, zkracují pracovní dobu nebo mění zaměstnání, aby se mohly věnovat péči o dítě.

Domácí násilí představuje závažný společenský problém s hlubokými dopady na osobní život jednotlivců, i na celou společnost. Jeho projevy jsou různé a vyznačující se například fyzickými útoky, psychickým týráním, ekonomickým omezováním či sexuálním násilím. Opakované projevy domácího násilí vedou k dlouhodobým fyzickým i psychickým problémům, včetně depresí a posttraumatické stresové poruchy, což má negativní vliv nejen na oběti a jejich blízké okolí, ale i na jejich potomky a širší společnost.

Výzkum z roku 2021 odhadoval, že se k roku 2020 v bytové nouzi nacházelo zhruba 120 tisíc osob napříč 48,5 tisíci domácnostmi, tedy zhruba jedno procento obyvatel. Jedná se tedy o situace výrazně akutnější, avšak týkající se podstatně menší skupiny lidí než těch, kteří v roce 2022 čelili vysokým výdajům na ubytování, což představovalo 10,6 % obyvatel měst v ČR. Problém bytové nouze je ovlivňován i vývojem cen rezidenčních nemovitostí - které v ČR mezi lety 2015 a 2022 vzrostly o více než 110 %, tedy druhým nejrychlejším tempem z celé EU.

V České republice se vzdělávalo ve školním roce 2021/2022 přes 1,4 milionu dětí na základních nebo středních školách. Ty svým kolektivem (a nemožností jej libovolně opustit), hierarchií, ale i principem opakovaných interakcí mohou vytvářet prostředí pro sociálně patologický jev šikany. Tou se rozumí cílené a zpravidla opakované útoky (fyzické i psychické) na oběť, která není schopna se bránit. Podle posledních dostupných údajů umožňujících komparativní srovnání šikanu v roce 2018 opakovaně zažívalo přibližně 30 % žáků devátých ročníků. Šikana má významný dopad na život oběti nejen během školní docházky, ale i v dlouhodobém horizontu, což způsobuje závažné celospolečenské dopady.

V České republice v roce 2021 na jednoho obyvatele připadalo 570 kilogramů vyprodukovaného komunálního odpadu. To podle dat Eurostatu představuje nejrychlejší procentuální nárůst v EU mezi lety 2006 a 2021. Právě kvůli vysokému nárůstu produkce ani významný rozvoj materiálového a energetického využití komunálního odpadu (zhruba zdvojnásobení mezi lety 2009 a 2019 v objemu takto využitého odpadu) nezvrátil pozici skládkování jako dominantního způsobu nakládání s komunálním odpadem.

Světová banka (WB) mezi lety 2006 a 2020 každým rokem vyhodnocovala národní systémy podávání a plateb tří položek: daňových přiznání, k dani z přidané hodnoty a daně z příjmů právnických osob, a sociálních a zdravotních odvodů (za zaměstnance) na základě standardizovaného modelového příkladu středně velkého podniku. Z posledního šetření WB Doing Business v roce 2020 vyplynulo, že celková doba nutná pro tyto úkony je v ČR sedmá nejvyšší v EU.